NStilet - Profil | Po 1.6.2020 22:20:07
pheasant_tail >> Zase se mýlíte velmi. Cituji: " Ano správně, rybářský orgán stanoví pro revír zarybňovací plán (tj. minimální zarybnění, co se musí provést). Pokud uživatel revírů shledá, že je nějakého druhu ze ZP je v revíru málo, může ryby přisadit (někdo tomu říká nadstandardní zarybnění, zarybnění nad plán, ...).
1, Zarybňovací plán je součástí dekretu na revír a NENÍ ! to nějaké "minimální zarybnění "
2, Pokud uživatel něco shledá NEMŮŽE ! si jen tak "přisadit nad standart"
Asi vám nějak uniká smysl zarybňovacího plánu, je nastaven odborně na základě úživnosti revíru. Takže pokud si do revíru někdo nadstandartně nasype xx metráku kapra navíc, jeho konání ovlivní rovnováhu biotopu v revíru a rybářský orgán by mu mohl (a měl) dekret odebrat. Tedy, pokud uživatel něco shledá, má se vypravit se svým nálezem na Rybářský orgán....
NDědek - Profil | Po 1.6.2020 21:38:11
TIRO >> a je to.
NTIRO - Profil | Po 1.6.2020 21:29:51
Diskuze nikam nesměřuje, zvrhla se ve vzájemné hádky a monolog jakéhosi Mrkajícího legislativního blázna. Tak alespoň něco reálného. Nyní je jasné, proč pan mluvčí tvrdohlavě odmítá uveřejnit autory navrhovaných legislativních změn.
https://www.crs-sus.cz/1/328/stanovisko-vyboru-sus-k pracovnimu-materialu-–-zmena-stanov-crs
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 20:26:25
mpl >> Moc Vám děkuji, popsal jste to skvěle, včetně toho jak se dá využít moderní technika.
NMrknato - Profil | Po 1.6.2020 19:56:08
pheasant_tail >> Na jakém základě může dávat MO požadavky uživateli revíru na změnu zarybnění? To je nějaká novinka v zákoně?
Npheasant_tail - Profil | Po 1.6.2020 19:52:04
Honza7 >> Nevím jaké jsou náklady. Vranku, mřenku ani střevli neděláme. MO určitě takový požadavek nedala.
NMrknato - Profil | Po 1.6.2020 19:44:52
No, že MRS disponuje světovými odborníky víme. Víme také, že tito odporníci hospodaří takzvanou Pláničkovo-jeepovou metodou, kdy jezdí Jeeeeepem korytem řeky, stejně jako určité chráněné rostliny v rezervacích vyžadují přeorání terou. Ale bohužel tyto informace jen těžko pronikají do MO, k přímé aplikaci v revírech......
NMrknato - Profil | Po 1.6.2020 19:33:20
mpl >> Pan Blábolil je asi skutečný vědec, který rozumí rybám, ale určitě nerozumí lidem.....
NMrknato - Profil | Po 1.6.2020 19:28:39
Honza7 >> Honzo, kdyby jsi si promluvil se skutečnými hospodáři, tak by jsi se dozvěděl, že o současném stavu zarybnění vědí moc dobře. Nepotřebují studie, odlovy. Pro několik málo pomatených víc svazo, než hospodářů by stačilo porovnat výlovky z let 75-80 s těmi dnešními.
Svaz je šťasný, že mu stát, t.j. RO jde na ruku a proto do toho není snaha šťourat. Kdyby se šťouralo, tak svaz zbankrotuje. Současný výpočet cen povolenek a dělení peněz ve svazu je neudržitelné, pokud má platit zákon 99/2004. Proč se třeba stejně nepočítá cena pojistky za povinné ručení auta? Stanovme si cílovou cenu ročního pojištění za auto, třeba 300,-Kč x počet pojištěnců a tuto sumu pak dělme počtem škodních událostí...... Pojišťovnou hrazená oprava střední havárie vozu by byla někde okolo 600,-Kč...... Lidem by se to určitě líbilo, když se jim líbím současná cena povolenky a chechtáky směřující do řiti čilimníků, nebo slušně řečeno do ztrátového podnikání, n bo to neřeší....
Nmpl - Profil | Po 1.6.2020 17:11:32
hraji >> Dovolil bych si ocitovat z rozhovoru s P. Blabolilem na
http://vodnihospodarstvi.cz/rndr-petr-blabolil-ph-d-1987/
Chytrej clovek, zajimava metoda jak z kapky vody zjistit minimalne druhovou obsadku,casem asi i priblizne mnozstvi.
Cituji:
Čím je pro Vás ryba?
Ryby jsou pro mne indikátory stavu prostředí, což je patrně profesní deformace. Sleduji druhy, jejich velikosti, kondici, pak vše dávám do souvislostí s prostředím. Přemýšlím, jaká je rybí obsádka a jak vypadá prostředí. Ryby jsou také ekosystémoví inženýři, kteří ovlivňují okolí, například velká biomasa kapra snadno přeryje dno rybníka, kde pak najdeme jen minimum živočichů. Stejně tak se zde nemohou uchytit ani rostliny, místo bohatého ekosystému zbydou jen „holé necky“ plné ryb. V neposlední řadě, není ryba jako ryba, během práce s velkými databázemi jsem si často kladl otázku, proč jsou záznamy o některých druzích ryb extrémně vzácné nebo chybí úplně. Jde o selektivitu odlovných metod, nebo jsou určité druhy opravdu tak vzácné?
...
Jaká je Vaše představa o budoucím výzkumu ryb?
Bude větší důraz na používání neinvazivních šetrných metod. Už dlouho se ví, že ryby rozhodně nejsou němé, jen jejich řeči nerozumíme. Používání sítí bude omezeno a místo nich se bude více využívat moderní molekulární metody, například environmentální DNA, kdy ze vzorku vody určíme druhové složení a dostaneme i hrubou představu o množství. Pokrok očekávám i ve vývoji sonarů a sledování zdálky pomocí satelitů a podobných systémů.
Většinová veřejnost a i politici na zprávy o mizejících druzích živočichů, rostlin či celých biotopů reagují nejčastěji stylem: vždyť se bez nich obejdeme, není z nich přece žádný užitek… Jak byste jim odpověděl?
První věta by zněla, aby otevřeli oči. Na první pohled tito lidé (pevně doufám, že jich není většina) pozorují asi jen přímý aktuální užitek, nejčastěji, zda se dá sníst nebo použít k výkrmu něčeho, co sníst chceme. Tento pohled je velmi krátkozraký, dobře fungující ekosystémy jsou druhově bohaté (s výjimkami extrémních biotopů typu polárních oblastí či pouští), dostupné zdroje jsou tak efektivně využívány a převáděny v potravních sítích. Druhová bohatost je zárukou stability ekosystémů, v případě redukce jednoho druhu jej doplní jiný a vše funguje dále. Pokud je druhů málo, je stabilita narušena a v případě extrémních událostí, které budou patrně stále častější, může dojít k narušení rovnováhy správné funkce, něčeho bude málo a jiný zdroj se bude hromadit. V neposlední řadě bychom si měli uvědomit, že druhy jsme nevyrobili ve fabrice a nemůžeme je vyhodit na skládku. Druhy se vyvinuly adaptacemi na prostředí, jsou tak dědictvím, kterého bychom si měli vážit a s úctou jej uchovávat pro další generace.
Čeká nás lepší budoucnost?
Já věřím, že ano. Dočkáme se snížení eutrofizace a regulací dalšího chemického znečištění, lepšího hospodaření s vodou, propojení říční sítě, revitalizací. Budou se používat šetrné metody ke sledování ryb, společnost nebude zajímat jen kapr či trofejní jedinci, ale celková biodiverzita. Věda najde společnou řeč s oblastmi praktické sféry a tím dojde snad i většího uznání.
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 16:02:13
computerfish >> ale jistě, ono to jde, nepsal jsem, že to nejde, jen jak často se taková věc dá dělat? A má vůbec smysl?
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 15:17:29
pheasant_tail >> Jaké jsou tedy náklady na vranku, mřenku, střevli :
v případě plůdku?
v případě 1/2 ročka ?
Zadala tvoje organizace tento požadavek i s cenou za kus?
Ncomputerfish - Profil | Po 1.6.2020 14:52:19
hraji >> Ani takový monitoring o tisíci ha není problém. Jsou na to lidé i mozky. Například pan profesor Kubečka z Jihočeské univerzity se studenty dělal údolní nádrže včetně vašeho Vranova. Má na průzkum znalosti i vybavení. Samozhřejmě i velká jezera v zahraníčí. Takže to jde, ne že ne.
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 14:21:15
hraji >> Já jsem střevle kdysi dávno chytal ( nebyla to moje cílová ryba ) na mouchu.
Jde mi o to, že tyto ryby jsou na okraji rybářského zájmu a tak vlastně i jak sám uvádíš málo kdo ví zda-li jsou v revíru.
Na pstruhových vodách to je problém, pokud tyto ryby jako je vranka, mřenka, střevle a další zmizí. Hladové vody nikdy nebudou svědčit pstruhům a dalším rybám.
Npheasant_tail - Profil | Po 1.6.2020 14:14:08
Honza7 >> Viz post od kakr - Profil | SZ | Po 1.6.2020 14:06:01
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 14:12:24
pheasant_tail >> Kolego podle toho jak jste to napsal nejspíš bude lepší nedělat nic a nebo do jiného revíru kde ještě jsou vylít několik plechovek Red Bull-u a to jim dá křídla.
Co tak konečně sepsat nějaké standardy jak v takových případech pracovat?
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 14:06:01
Honza7 - 1.6.2020 13:54:05 >>
Nepomůže ani Pán Bůh, natož VŠ.
11 let jsme se pokoušeli vysazováním ročka a dvouročka pozvednou, či udržet lipana, raději nenapíši kolik kusů a kolik peněz to stálo a výsledek = čistá 0,00
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 14:05:54
Honza7 >> na naší řece nemáme informaci o výskytu hrouzka běloploutvého, myslím že Svitava ani nikdy nebyla součástí areálu jeho rozšíření. Hrouzek obecný se u nás ale vyskytuje poměrně hojně, byť mi připadá, že ve vlnách. Vyloženě mě překvapila hořavku duhová, kterou se občas podaří i ulovit na udici, objevili se proudníci, ježdíci. Ono je těžké u těch druhů, které se běžně na udici neloví ani s velmi jemným vybavením vůbec poznat, že v řece jsou. Pamatuji se, jak jsem byl sám překvapený, když jsem ulovil střevli v proudku, kde jsem hledal hrouzky. Naprostá většina běžných rybářů totiž tyhle malé rybky ani nepozná, takže se těžko dobrat k ověření jejich výskytu jinak, než specializovaným lovem. Krásný příklad byl včera na FCB, rybář se ptal, zda ulovil malého pstruha potočního, a přitom držel v dlani střevli.
Npheasant_tail - Profil | Po 1.6.2020 14:03:03
Honza7 >> Dobře, VŠ zjistí (na základě elektrolovu), že v revíru není vranka. Co dál? Má uživatel revíru začít volat do líhní a ptát se, jestli mají vranku? Nebo se má nejprve zjistit příčina proč ta vranka zmizela? Protože sypání x tisíc násady vranky (když byste ji sehnal) nic neřeší, když se nenajde příčina proč vranka zmizela.
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 13:54:05
hraji >> To co uvádíš s tím souhlasím o tom není pochyb. Jde spíš o to co dělat, aby některé druhy ryb nezmizely z revíru úplně ( případně úplně ) a to bez spolupráce s VŠ nepůjde. Pokud se začne něco dít, aby se dalo zasáhnout, ne to nechat vyhnít a o nic se nestarat.
načítám...
-22% Sada hlásičů FLACARP X7 s příposlechem 3+1
CHYTIL Smoke Method Booster - Gel na nástrahy
Rybářské centrum Olomouc
