NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 13:47:32
hraji >> Promiň, nějak nestíhám - píšu Karlovi i tobě. To co uvádíš ohledně spolupráce s VŠ, to je přesně ta cesta jak by to mělo směřovat. O to je to jednodušší s tím emeritní šéfem katedry rybářství na Mendelově univerzitě k tomu Vám gratuluji.
Jak to máte ošetřeno s hrouzkem běloploutvým? Máte nějakým způsobem jeho populaci pod kontrolou?
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:47:28
pheasant_tail >>
Znáš to, kovářova kobyla a ševcova žena.........
Npheasant_tail - Profil | Po 1.6.2020 13:46:22
kakr >> Pěkná ukázka lovu el. agregátem. Jen lovící a lidé u podběráku by měli mít dielektrické rukavice, ale málo kdo je nosí, ono v nich není takový cit.
Npetrikveprik - Profil | Po 1.6.2020 13:45:25
kakr >> jo, za evoluci se dá schovat ledasco....:-)
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 13:44:08
Honza7 >> základní problém je, že zarybňovací plán, sestavený od stolu, může fungovat a odrážet realitu na nově založené nádrži, kde je výchozí stav rybí obsádky nula. Po pěti letech už nikdo nedokáže říct, které ryby v nádrži jsou, protože aktivita některých členů svazu, samozřejmě nelegální, je tak veliká, že se ve vodách, kde nikdy nebyl vysazen jediný sumec, najednou vyskytuje a množí se, a stejně tak se tam objevují další, nikdy nevysazené druhy. Protože přece rybáři samo nejlépe ví, jaká ryba v tom biotopu schází, aby byl rybářsky atraktivní. Zarybňování není, nikdy nebylo a nikdy nebude exaktní vědou s přesnými čísly. Nedává to totiž smysl. Jeden rok se vytře ostroretka, přijde velká voda a velkou část jiker zničí, další rok to stejné postihne třeba cejny nebo tlouště. To jsou jevy, které nelze kvantifikovat, nelze je promítnout do ZP na další rok. Je to příroda, změny se musí hodnotit po letech, ne po 14 dnech. Když začnuvysazovat nějaký druh, který v řece zmizel, musím na nastartování přirozeného rozmnožování počkat, až ryby dozrají, až jich doroste tolik, aby třecí hejno bylo dost silné.
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:43:14
Honza7 >>
Ten pán, který drží v ruce elektrodu je šéf katedry, zbytek lovné čety jsou doktorandi. Můj hlas tam také slyšíš, navrhuji dát ryby do kotlíku...
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:41:06
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 1.6.2020 13:39:12 >>
Když jsem byl kluk, tak sysel a křeček byli škůdci národa.
Dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy, rozumbrado.....
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 13:40:28
kakr >> Nejdříve Karle děkuji za pěkné video. Já jsem tě bral za člena MRS a tak jsem se taky k tomu vyjadřoval.
Je to Karle asi to stejný, když se vyjadřuji k ČRS a odepíšeš ty. Jinak gratuluji k tomu, pokud máte ve vedení lidi jako je emeritní šéf katedry rybářství na Mendelově univerzitě.
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:39:32
Honza7 >>
Odchovné potoky jsme provozovali dva, neb stále máme v zarybňováku potočáka. Ale provozovat potok bez vody je jaksi passé....
Npetrikveprik - Profil | Po 1.6.2020 13:39:12
kakr >> tak evoluce jo? :-)))))
Hmmmm tak to máme obrovské štěstí - že jsme svědky něčeho co jinde trvá 100vky a 1000ce let....a mi to můžeme pozorovat během pouhých posledních 20let..
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 13:35:41
Honza7 >> my nemáme žádný potok, mimo přítoků do řeky, které jsou z rybářského hlediska nezajímavé. Tam lze sledovat možná tak nelegální vyústění odpadních jímek. A na řece nám udělá průzkum vysoká škola, viz odkazy na videa.
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:34:35
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 1.6.2020 13:25:12 >>
Ano, jsem si vědom že už neuvidím chocholouše (ne docenta) a další druhy ptáků, savců i ryb.
Říká se tomu evoluce a i kdyby sis prst v zadní části těla nevyslovitelné zlomil, nic s tím neuděláš.
NHonza7 - Profil | Po 1.6.2020 13:34:10
hraji >> To bych si přál taky vidět, ale nejen u toho Mělníka, mě by stačilo na těch potocích co máme tady.
Mě spíš daleko více trápí ta odtrženost reality od legislativy, roky nic nedělání a lhaní. To co uvádíš je pravdou, ale na druhou stranu na těch potocích to realizovat jde. Kolik takových potoků máte z mapovaných u vás?
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 13:27:16
Honza7 >> dlouhá léta, minimálně ale třicet let, je ve vedení našeho spolku někdo, kdo buď učí na ústavu rybářství MU, nebo je absolventem, řadu let dokonce dělal předsedu výboru šéf katedry. Pravidleně spolupracujeme s ústavem rybářství, máme ve výboru vynikajícího odborníka světového formátu, autora mnoha knih, který pracoval na MU a potom na jihočeské univerzitě. Tito lidé se dlouhodobě podíleli na směřování práce na revíru. A konzultovali jsme s nimi i situaci, kdy se začal ztrácet lipan.
Npetrikveprik - Profil | Po 1.6.2020 13:25:12
kakr >> díky za jednu z mnoha dalších vyhýbavých odpovědí.
Mě stačí jedinné - že jako hospodář si seš vědom úbytku některých ryb.. (už v tom vidím hodně malinkatý posun)
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:22:24
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 1.6.2020 13:19:11 >>
Jsi zcela odtržen od reality, nechci být nezdvořilý.
Nkakr - Profil | Po 1.6.2020 13:21:03
Honza7 >>
Není, hospodář MRS je emeritní šéf katedry rybářství na Mendelově univerzitě. Myslíš, že je to málo?
Dám ti sem odkaz, jak vypadá inventarizace vodního toku prováděná VŠ.
Nhraji - Profil | Po 1.6.2020 13:19:30
Honza7 >> zákon máme, vyhlášku taky, dokonce máme ve svazech (v tom vašem i v tom našem) vnitřní svazové předpisy, ale napsat předpis, který obsáhne rozdílnost podmínek ve všech revírech je nemožné, nebo to bude obecně napsaný, v praxi nepoužitelný papír.
Já bych si například přál vidět, jak se provádí kontrola stavu rybí obsádky na Labi v Mělníku pod soutokem, a jak tam orgán státní správy na úseku rybářství provádí kontrolu toho, jak se doplňují rybí druhy přirozeným rozmnožováním. Umím si to představit na potoce, omezeně na malé říčce. Ale co třeba zatopená těžební jezera s výměrou stovek hektarů nebo tisíců hektarů. Stačí udělat průzkum na deseti místech u břehu, nebo na sto místech u břehu, nebo raději na dvěstě místech z toho polovina na hloubce 40 metrů?
Z mého úhlu pohledu píšeš krásně, ale zcela odtrženě od reality. A chceš to napravit papírem. Jak?
Npetrikveprik - Profil | Po 1.6.2020 13:19:11
"Hrouzků tam ještě pár stovek bude, ale mřenka, vranka a střevle už ne. A nyní řečnická otázka, co děláme špatně??"
Takže si seš vědom (jako hospodář) že mřenka, vranka a střevle už skoro není......Otázka zní - co pro to jako hospodář děláš? Snažili jste se zajistit nákup? Oslovili jste líheň například? Nebo jenom krčíte ramenama že neznáte cenu a nabídka není?......se zarybňovákem na mě nechoď - mě to slovíčkaření a tvoje demagie nezajímá. chci vědět co jste udělali proto aby ta střevle nemizela. Doufám, že tu otázku "co děláte špatně" sis už před zrcadlem položil...
načítám...
Rybářské potřeby JESETER
