Stilet >> Když nepřisadí, tak nepřisadí, já se hádat nebudu.
https://www.inrybar.cz/novinky/nasazovani-ryb-na-mo​rave-za-34-000-000-korun-rybari-nasadili-do-svazove​k-obrovske-mnozstvi-ryb/
citace:
Reofilní druhy ryb se nám podařilo vysadit nad zarybňovací plán. Zejména u ostroretky stěhovavé. Vysadili jsme i značný objem jelce jesena.

Stilet >>
Jsi absolvent dvouhodinového školení hospodářů?
Stačí odpovědět, ANO -- NE.

pheasant_tail >> Ne, nepřisadí nic, zarybňovací plán, požadovaný RO je kompromis s využitím znalostí o revíru a jiných. Další svépomocné činnosti "hospodářů", vyškolených za dvě hodiny, jsou nyní celkem "volným okem" vidět v našich vodách. Tak je nyní "potřeba" najít důvody, proč jsou z našich vod jen předávací stanice kaprů, nebo mrtvé toky s hladovými granuláčemi. A ten se nabízí, že. ONI !!! narovnali toky a snížili výšku hladiny o desítky centimetrů. ONI !!! chrání a dodávají do přírody predátory, kteří prostě půl tuny vodních živočichů denně potřebují k životu. MY?... my nic, jsme jen spolek, co si chce domů odnést maso či čtrnáctý plat a půjčku z FKSP. Těch pár procent LIDÍ v našem spolku, kteří vidí dál, než do mrazáku jsou, jako všude, pod tlakem těch ostatních. Ti, co chtějí maso si k němu najdou cestu. Ti, co chtějí mít na úkor zbytku dobré bydlo pak šmodrchají své poloinformace a zmatečné formulace. Možná někteří i vědí, že lživé - to je o to horší. Někteří pak jen mají pocit, že vrchnost ví vše líp a tak teorie vrchnosti rozvíjejí dál.
Nevím, ke kterým patříte. Já vím, kam patřím já.
Petrův zdar.

mpl >> povídání je to hezké, jen takové úplně odtržené od reality dnešního života. Spíše je to takové snění, jak to bude v budoucnu, než reálný návod jak prokázat druhovou obsádku z kapky vody. Pán přidal několik líbivých frází o zachování biodiverzity atd. atd. Postrádám v tom povídání jedinou reálnou věc, která by byla nyní aplikovatelná na současný stav.

Stilet >> Já si myslím, že to je minimální zarybnění, podívejte se do prováděcí vyhlášky 197/2004 Sb §7 odstavec (1) a):
(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména

a) MINIMÁLNÍ množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v uvedené jedné věkové kategorii,

No a dále je tam také uvedeno toto: "Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru." Nikde jsem nepsal, že nasadí xx metráku kapra. Psal jsem, že když shledá že nějaký druh ze ZP je v revíru málo nebo tam není, může přisadit (samozřejmě tam nebude sypat XX metráků kapra). Přisadí tolik, aby neohrozil rovnováhu rybí obsádky.

TIRO >> Kolego díky moc za odkaz, konečně jde o důkladný rozbor. Na víc po dlouhé době dostatečně transparentní i s tím z které "dílny" to vyšlo. Takhle si to představuji do budoucna a takovým způsobem by měli vypadat všechny navrhované změny.

pheasant_tail >> Zase se mýlíte velmi. Cituji: " Ano správně, rybářský orgán stanoví pro revír zarybňovací plán (tj. minimální zarybnění, co se musí provést). Pokud uživatel revírů shledá, že je nějakého druhu ze ZP je v revíru málo, může ryby přisadit (někdo tomu říká nadstandardní zarybnění, zarybnění nad plán, ...).
1, Zarybňovací plán je součástí dekretu na revír a NENÍ ! to nějaké "minimální zarybnění "
2, Pokud uživatel něco shledá NEMŮŽE ! si jen tak "přisadit nad standart"
Asi vám nějak uniká smysl zarybňovacího plánu, je nastaven odborně na základě úživnosti revíru. Takže pokud si do revíru někdo nadstandartně nasype xx metráku kapra navíc, jeho konání ovlivní rovnováhu biotopu v revíru a rybářský orgán by mu mohl (a měl) dekret odebrat. Tedy, pokud uživatel něco shledá, má se vypravit se svým nálezem na Rybářský orgán....

TIRO >> a je to.

Diskuze nikam nesměřuje, zvrhla se ve vzájemné hádky a monolog jakéhosi Mrkajícího legislativního blázna. Tak alespoň něco reálného. Nyní je jasné, proč pan mluvčí tvrdohlavě odmítá uveřejnit autory navrhovaných legislativních změn.
https://www.crs-sus.cz/1/328/stanovisko-vyboru-sus-​k pracovnimu-materialu-–-zmena-stanov-crs

mpl >> Moc Vám děkuji, popsal jste to skvěle, včetně toho jak se dá využít moderní technika.

pheasant_tail >> Na jakém základě může dávat MO požadavky uživateli revíru na změnu zarybnění? To je nějaká novinka v zákoně?

Honza7 >> Nevím jaké jsou náklady. Vranku, mřenku ani střevli neděláme. MO určitě takový požadavek nedala.

No, že MRS disponuje světovými odborníky víme. Víme také, že tito odporníci hospodaří takzvanou Pláničkovo-jeepovou metodou, kdy jezdí Jeeeeepem korytem řeky, stejně jako určité chráněné rostliny v rezervacích vyžadují přeorání terou. Ale bohužel tyto informace jen těžko pronikají do MO, k přímé aplikaci v revírech......

mpl >> Pan Blábolil je asi skutečný vědec, který rozumí rybám, ale určitě nerozumí lidem.....

Honza7 >> Honzo, kdyby jsi si promluvil se skutečnými hospodáři, tak by jsi se dozvěděl, že o současném stavu zarybnění vědí moc dobře. Nepotřebují studie, odlovy. Pro několik málo pomatených víc svazo, než hospodářů by stačilo porovnat výlovky z let 75-80 s těmi dnešními.
Svaz je šťasný, že mu stát, t.j. RO jde na ruku a proto do toho není snaha šťourat. Kdyby se šťouralo, tak svaz zbankrotuje. Současný výpočet cen povolenek a dělení peněz ve svazu je neudržitelné, pokud má platit zákon 99/2004. Proč se třeba stejně nepočítá cena pojistky za povinné ručení auta? Stanovme si cílovou cenu ročního pojištění za auto, třeba 300,-Kč x počet pojištěnců a tuto sumu pak dělme počtem škodních událostí...... Pojišťovnou hrazená oprava střední havárie vozu by byla někde okolo 600,-Kč...... Lidem by se to určitě líbilo, když se jim líbím současná cena povolenky a chechtáky směřující do řiti čilimníků, nebo slušně řečeno do ztrátového podnikání, n bo to neřeší....

hraji >> Dovolil bych si ocitovat z rozhovoru s P. Blabolilem na
http://vodnihospodarstvi.cz/rndr-petr-blabolil-ph-d​-1987/
Chytrej clovek, zajimava metoda jak z kapky vody zjistit minimalne druhovou obsadku,casem asi i priblizne mnozstvi.
Cituji:
Čím je pro Vás ryba?
Ryby jsou pro mne indikátory stavu prostředí, což je patrně profesní deformace. Sleduji druhy, jejich velikosti, kondici, pak vše dávám do souvislostí s prostředím. Přemýšlím, jaká je rybí obsádka a jak vypadá prostředí. Ryby jsou také ekosystémoví inženýři, kteří ovlivňují okolí, například velká biomasa kapra snadno přeryje dno rybníka, kde pak najdeme jen minimum živočichů. Stejně tak se zde nemohou uchytit ani rostliny, místo bohatého ekosystému zbydou jen „holé necky“ plné ryb. V neposlední řadě, není ryba jako ryba, během práce s velkými databázemi jsem si často kladl otázku, proč jsou záznamy o některých druzích ryb extrémně vzácné nebo chybí úplně. Jde o selektivitu odlovných metod, nebo jsou určité druhy opravdu tak vzácné?
...
Jaká je Vaše představa o budoucím výzkumu ryb?
Bude větší důraz na používání neinvazivních šetrných metod. Už dlouho se ví, že ryby rozhodně nejsou němé, jen jejich řeči nerozumíme. Používání sítí bude omezeno a místo nich se bude více využívat moderní molekulární metody, například environmentální DNA, kdy ze vzorku vody určíme druhové složení a dostaneme i hrubou představu o množství. Pokrok očekávám i ve vývoji sonarů a sledování zdálky pomocí satelitů a podobných systémů.
Většinová veřejnost a i politici na zprávy o mizejících druzích živočichů, rostlin či celých biotopů reagují nejčastěji stylem: vždyť se bez nich obejdeme, není z nich přece žádný užitek… Jak byste jim odpověděl?
První věta by zněla, aby otevřeli oči. Na první pohled tito lidé (pevně doufám, že jich není většina) pozorují asi jen přímý aktuální užitek, nejčastěji, zda se dá sníst nebo použít k výkrmu něčeho, co sníst chceme. Tento pohled je velmi krátkozraký, dobře fungující ekosystémy jsou druhově bohaté (s výjimkami extrémních biotopů typu polárních oblastí či pouští), dostupné zdroje jsou tak efektivně využívány a převáděny v potravních sítích. Druhová bohatost je zárukou stability ekosystémů, v případě redukce jednoho druhu jej doplní jiný a vše funguje dále. Pokud je druhů málo, je stabilita narušena a v případě extrémních událostí, které budou patrně stále častější, může dojít k narušení rovnováhy správné funkce, něčeho bude málo a jiný zdroj se bude hromadit. V neposlední řadě bychom si měli uvědomit, že druhy jsme nevyrobili ve fabrice a nemůžeme je vyhodit na skládku. Druhy se vyvinuly adaptacemi na prostředí, jsou tak dědictvím, kterého bychom si měli vážit a s úctou jej uchovávat pro další generace.
Čeká nás lepší budoucnost?
Já věřím, že ano. Dočkáme se snížení eutrofizace a regulací dalšího chemického znečištění, lepšího hospodaření s vodou, propojení říční sítě, revitalizací. Budou se používat šetrné metody ke sledování ryb, společnost nebude zajímat jen kapr či trofejní jedinci, ale celková biodiverzita. Věda najde společnou řeč s oblastmi praktické sféry a tím dojde snad i většího uznání.