S liškama je prdel. O tom žádná. Tahle k nám chodila loni v září každou noc. První noc jsme byli teda lehce ve stresu, co že se to kolem děje, protože rachot v rákosí byl ukrutnej a pravděpodobně jich bylo víc, ale ukázala se jen tato. Mělo to ale i svou výhodu. Na revíru, kde jsem byl, se rozmnožili potkani, ale lišky s nimi dělají krátký proces. Sice když sedíte a za zádama vám něco zašustí a pak zaječí, tak to není nic moc, ale zase víte, že je o jednoho potkana méně. K té na fotce se váže ještě jedna docela úsměvná historka. Kolem druhé ráno slyším jak se mi něco dobývá do kýblů. První co mě napadlo, když jsem otevřel oči, byl potkan. Po rozsvícení čelovky jsem však zjistil, že to co se dobývá do kýble je liška a v hubě drží lopatku na krmení. Se slovy "Pusť to!" jsem se začal drápat ven ze spacáku. Liška lopatku na chvíli pustila a popoběhla. Když však viděla, že ze spacáku lezu jak napitej hroch, skočila zpět ke kýblu, sebrala lopatu do tlamy a byla v trapu. I s lopatkou. Lopatku jsem pak našel druhej asi 2 metry od prutů okousanou od potkanů.
Pak mám ještě jeden zvukovej zážitek z jiného revíru. Je to takovej revír, kam nikdo moc nechodí, ale já ho mám rád. Chodím na flek kam vede jen jedna přístupová cesta, takže to tam mám docela pod dozorem. Lehce po půlnoci, když už jsem spokojeně dřímal ve spacáku, mi za bivak cosi zařvalo. Ale by to řev jako když ručně rozpůlíte dítě. No v tu chvíli jsem byl snad nejmenší duše na světě. Strašnej pocit. Vím, že veverky a jiná zvěř vydává někdy pekelný zvuky, ale abych si v tu chvíli uvědomil "To je veverka ty pitomče, ser na to." to se opravdu nestalo a já si v hlavě maloval bůh ví co.
Já říkám, že největší je strach z neznámého. A ano, někdy mám u vody lufta, když ve tmě slyším různé zvuky a skřeky, protože v tu chvíli nevím o co jde. Ale většinou je to jen příroda. Podle mě je i docela nepříjemný, když jasně svítí měsíc. Ten dokáže v lese kreslit takový stíny, že je z toho někdy člověk posranej až za ušima. Ale ve finále, zase o nic nejde.
Pokud jdu hlavně na řeku do půlnoci, tak u sebe mám teleskop + většinou i mačetu a prosekání místa. Ale usnout sám u vody bych se bál. Přeci jen lidi jsou svině.
To jsem byl s Ostravákama na rybách a ti hned po snídani v 7 ráno hop vodku a zapít pivem. Říkám- nechcete si místo toho chlastu zahrát třeba karty???? To už jsme zkoušeli a nešlo to 🤪
Ned - No,ta drahá dělá to samé,co ta levná-jasná věc. Ale ti,co se jedou na ryby najebat a dělat bordel, tak ti si tu drahou nekoupí. Protože to jsou pitomci, kteří se potřebují udělat rychle a levně. Podle toho potom ten víkend vypadá.A ty vedle nich nechceš s dětma, nebo i sám trávit víkend. Jen příklad,kdy se u vody necítíš bezpečně. Jednou byl v Reflexu rozhovor s výčepním z pražské vyhlášené pivnice- A vy fakt neprodáváte tvrdý alkohol? Odpovědět- Ne, protože tvrdý chlast kurví zábavu. Ale nic proti ničemu,co je v rozumné míře 😜😄
mannice >> Jj, když zná člověk v přírodě hlasy a chování zvířat, rozpozná padnutí šišky od zlomení větvičky, například, cítí se i v noci u vody bezpečně.
Ale měl jsem kamaráda, který šel v noci na dírky, probořil se a našli ho třetí den na dně. A dokonce se snad ani neutopil, ale umrzl, jak na ten led nemohl zpět vylézt. Neměl bodce.
mannice >> ono je podle mne, jako ve všem potřeba , být pokorny a ostražity a snažit se těm situacím vyhýbat, jakože nechytat třeba ve městě ale někde v roští dál od civilizace atd.
Druhá věc je ze proste někdy je to prostě smůla a člověka si nějaký kretén najde i tam, ale to si tě najde třeba i když jdeš z hospody a taky tam neprestaneme chodit 😉
Rodina mě absolutně nechápe, ale u vody se paradoxně cejtim bezpečněji, než kdybych byl někde ve městě,autě atd.. Je pravdou, že kolikrát když se o tom bavim třeba s rodiči..Tak si zpětně uvědomim, že jsou situace, které mohou být nebezpečné .. Ale vesměs se řídím pravidlem, pokud je slyšet "okolní příroda" je vše v pořádku..Jakmile utichne okolí, něco se děje.
Ned >> Nechlubím, jenom se u vody nebojím. To nebylo ze vzteku. Je to normální reakce autisty. Není to nic proti ničemu. V mládí to bylo horší.Ale jsou prostě lidi, co si nedají říct.
Tak asi tak...:-)
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
