Uhyn ryb na Dyji pod Novými mlýny | MRK.cz

Uhyn ryb na Dyji pod Novými mlýny

Autor diskuse: Martin M. - Profil , 19.7.2022

aleš vavřina - Profil | Pá 29.7.2022 14:32:16

Martin M. >> Martine, ono to je s tou drženou hladinou a pojmem dočasně ještě trochu jinak ... o tom později.
Za sebe jsem si k úhynu na Dyji udělal ten názor, že se sešlo více negativních faktorů dohromady. Pár větrných dní před úhynem byl hlavní směr větru směrem na výpusť z D5, díky čemuž se zde koncentrovalo celkem slušné množství sinic jak z D5, tak i části D6. No a dle mého názoru si někdo pomohl, že část shromážděného materiálu poslal po vodě dolů - to je vcelku běžná i pochopitelná praxe - "s vodou přijde, s vodou odejde ..." Ono se lehko řekne, že se mělo zabránit odpuštění shromážděných sinic z nádrže do řeky, ale úplne stejně tak sinice mohly způsobit úhyn ryb v nádrži. Povodí Moravy (dále jen PM) je ve velmi nezávidění hodné pozici - ať budou manipulovat tak či onak, tak vždy budou pro část lidí špatní, vždy bude někdo kafrat ... a přitom na celý problém je zaděláno výše po toku a to komplet v celém povodí do nádrží ústících toků Ale to nikdo nechce vidět, o tom se nemluví, tam jsme totiž viníky všichni...
Teď k těm sinicím - ty jako ostatní organizmy se schopností fotosyntetické asimilace v noci mají opačné schopnosti a to fotosyntetické deasimilace, pak uvolňují CO2 (na něj pozor) a spotřebovávají O2. Dále pak těla sinic obsahují fytotoxiny - ty se do vody uvolňují jak při rozkladu jejich uhynulých těl, tak i při běžných životních projevech, kdy fytotoxiny uvolněné do prostředí pomáhají sinicím eliminovat další "zájemce o živiny ve vodním prostředí, jde de facto o klasický biologický boj o zdroje s cílem dominovat v daném ekosystému. Když k výše uvedenému připočteš vysoké teploty, už i tak menší nasycení vody kyslíkem, kolísání tlaku, spotřeby kyslíku rozkladnými procesy při odbourávání organické hmoty v ekosystému, ... - těm rybám fakt nebylo co závidět. Pak již je jen "velmi tenká červená linie" mezi stavem "ještě to jde" a totálním průserem.
Teď k té držené hladině, resp. její kotě - v nově projednávaném MŘ a změně NV jde o následující : v rámci boje se suchem a předcházením mu dostalo od Mze PM úkol zvýšit objem vody akumulovaný v nádržích s tím, aby se vytvořila zásoba vody pro lepší zvládání následkům sucha a boje s ním. Paráda, jednoznačně super - nelze než pochválit a podporovat. Ale současně s tím se do navýšení hladiny navezla "moderní ochrana přírody" reprezentovaná Mžp , respektive její ornitologická složka. Ti naopak proti navyšování hladiny bojují, chudáčci ptáčkové ..., tito ornitologičtí pomýlenci otevřeně bojují proti zájmům jejich vlastního druhu a na jeho úkor prosazují zájmy jiných živočišných druhů. Z pohledu biologického se jedná o naprostý evoluční unikát aspirující na nejvyšší příčky "Darwinových cen" ...
Ve výsledku těchto protichůdných snah (s evidentním politickým zadáním) vznikl zcela neuvěřitelný kočkopes :
- Povodí Moravy se ze svého "profesního" i racionálního přesvědčení snaží projednat navýšení hladiny navýšení hladiny na kotu 170,35 mnm - je mu to umožněno se stop-stavem k 15.3. (to kvůli hnízdění ptáků aby se nezaplavovaly postavená hnízda), kotu dosaženou k 15.3. lze držet až do 15.5. a od tohoto data začít vodu odpouštět (stav k 30.5. by měl být 170,25 mnm a k 30.6. by mělo být dosaženo koty 170,10 mnm) - tohle je ornitologický výmysl - aby se obnažovaly příbřežní partie a ptáci měli kde hledat potravu .... to, že právě nastává období největší potřeby vody ornitology nezajímá. V době od 1.7. do 31.8. vodu držet někde v rozmezí 169,85-170,10 mnm, cíleně dále nesnižovat - rozuměj neodpouštět bez užitku, ale je zde výpar a garantované vodohospodářské povinnosti - závlahy, nadlepšování průtoků v Dyji, garance poskytnutí vody pro účely dále v povodí,.... ta hladina chtě nechtě klesat musí, nebude-li adekvátní přítok. Opatřeními by se měla hladina dostat k 31.8. na kotu 169,85 mnm a na této kotě ji držet až do 31.10, pak je možno hladinu zase zvyšovat, tedy bude-li z čeho... . Co mne na tom nejvíce sere je fakt, že i když vodu přes zimu naakumuluješ, máš ji k dispozici, tak od určitého uměle stanoveného data ji dále nesmíš akumulovat i když v přírodě je ještě dostupná a pak od určitého data ji musíš začít bez užitku vypouštět, byť se blíží doba, kdy by ona bezdůvodně vypuštěná voda by byla nejvíce potřeba... to vše kvůli "ochraně přírody" a ornitologické loby. Povodí Moravy je ale tím, kdo dostal (nespecifikuji odkud - to ať si každý domyslí) za úkol tyto nesmysly plnit a ani nejvýše postavení zástupci tohoto podniku s tím nic nezmohou, byť na jednání mají perfektní argumenty proč neodpouštět ... ale je to státní podnik a stát poroučí. ... zde se opravdu pracovníků Povodí musím zastat - vítr fouká odjinud a za všemi problémy (alespoň těmi nejzávažnějšími) Novomlýnských nádrží hledejte "moderní ochranu přírody" a především ornitologickou loby.

Martin M. - Profil | Pá 29.7.2022 13:22:39

a jestli dokonce ta fotka, kterou PMO argumentuje kvalitu vody, dokonce neni z toho mista vyusteni vody z NM do trubek pro cerpacku... jestli nekdo jste v okoli, jestli byste to pro nas mohli vyfotit, prosim
https://www.mrk.cz/Data/Pics/2022/205/2206747_b286e.jpg

Martin M. - Profil | Pá 29.7.2022 13:19:49

takhle bych to videl
https://mapy.cz/s/fodojupego

F. - Profil | Pá 29.7.2022 13:17:38

Martin M. >> no pecka, ale to asi nebude jenom "voda z NM" vždyť to pění jak cyp. Škoda že z toho špenátu někdo nevzal vzorek, co to bylo za dobrotu a odkud vlastně.

pavo - Profil | Pá 29.7.2022 13:15:00

Fishky >> F. - 29.7.2022 12:41:31 >> Jsem laik, ale domnívám se, že tou “rozdílovou proměnnou” ve tvé rovnici je řízení toku Dyje dvěma vodními elektrárnami v tomto kritickém úseku.
Je to ale opravdu názor amatéra.

Martin M. - Profil | Pá 29.7.2022 13:12:01

Fishky >> F. - 29.7.2022 12:41:31 >> zatim to za mne vypada, ze prisla spatna voda od zavlahove cerpacky v Buharech, jak je pamatnik. Udajne tam vedou nejake obrovske trubky z NM z nekde jak je zabradli vpravo od hraze a z cerpacky by se to melo poustet nekam na zavlazovani, coz nevim ani jestli funguje, ale vecer pred uhynem odsud do reky tekla velkym proudem zelenejsi voda, nez byla v tu dobu v rece. Vim o 3 lidech, kteri tam v tu dobu byli a potvrzuji, ze uz vecer pred uhynem tam byli uhynuli hlavaci, nad vytokem byla voda ok, jsou na to fotky i videa.Hledal bych problem zde a nechapu, proc se tudy voda vybec poustela. Kdyz se kouknes na mapy nebo letecke snimky, tak do te cerpacky nevede zadny pritok, pujde to tedy podzemim prave nejakyma trubkama primo z NM.

Vsimni si datum:
https://www.facebook.com/jiri.barvik/posts/pfbid0Lf2qbTeHsL1Qt3TLM5JZMxEHKXUUeRCaL6gfiuu9ACjX5MBpHxeTdt6vGEdfnSTAl

F. - Profil | Pá 29.7.2022 12:41:31

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mi přijde, že to bylo jinak.

Nejde mi do hlavy, proč by došlo k úhynu jen v úseku mezi nádržemi a Bulhary - čím se zrovna tam lišila voda v tomto úseku a vodou níže po proudu?

Jestli šlo o kyslíkový deficit, byla by na tom Dyje přece v celém toku +/- stejně - tak čím je ten úsek u Bulhar jiný? Proč je dlouhodobě rizikový?

Nevím proč, ale spíš mám takový pocit, že s tou vodou něco bylo. Není tam nějaká roura nebo kanalizace, kterou by přitekl třeba nějaký sajrajt a to dorazilo ryby v už tak vyhřáté vodě s minimem kyslika?

Nejméně kyslíku ve vodě je nad ránem, ale ryby přece musely být hotové a umírat mnohem dříve, protože ve dvě hodiny v noci už jich bylo mrtvých tolik, že ucpaly vtok do elektrárny v Bulharech.

Když v úseku u Bulhar ryba padla řekněme kolem půlnoci, jak je možné, že v úseku níže po proudu ryba v tu noc nepadla, ikdyz voda byla stejně tepla a měla stejné složení a navíc vodní organismy ubíraly kyslík o řekněme další 4 hodiny déle? Tohle přece nedává smysl. Jediné, co by mi v té rovnici dávalo smysl je, že by voda v Bulharech měla jiné složení.

pavo - Profil | Pá 29.7.2022 11:24:08

Martin M. >> Máš zřejmě pravdu v tom vrácení hladiny na původní stav. Mne zmátla ta aktuální diskuze k problematice navýšení hladiny o 35cm, jak ji zmiňuje Ciffik, Četl jsem něco o těchto snahách PMO a považoval jsem to mylně o snahu to vrátit “alespoň” o 35cm, když už ne na původní stav. Tak, jak si to vše pročítám, včetně vyjádření diskutujících, co o hydrologii, na rozdíl ode mne něco ví, je jisté, že se jedná o hodně komplexní problematiku, jejíž řešení by nejspíše našla pouze sama příroda (otázkou je, zda a komu by se nejvíc líbilo). Když už ale opustíme řešení přírodou a tato jednou lidmi vytvořená díla akceptujeme jako nevratná, musí lidi, co problematice rozumí, najít lidské řešení, které primárně bude respektovat přírodní zákonitosti a až v druhé radě různé lobyzájmy. Krčení rameny, že to nejde a ukazování prstem jeden na druhého nikdy nikdo nic nevyřešil a dopadne to tak, že si to ta příroda nakonec vyřeší po svém.

Dodo677 - Profil | Pá 29.7.2022 11:16:30

Je dobře, že se angažuje někdo s hlubším povědomím nejen o rybách ale i o celém fungování toho kolotoče .....

kakr - Profil | Pá 29.7.2022 10:35:26

Měl jsem možnost před schválením stavby novomlýnských nádrží číst vyjádření CHKO Pálava. Vyjádřili zásadní nesouhlas se stavbou, ale nepochodili.
Původní záměr byl vytvoření tří nádrží, D7 měla být sedimentační,
D6 rybochov, D5 měla sloužit pro rekreaci, ROH tam měl stavět rekreační zařízení pro zaměstnance. Primárně ale šlo o vodní nádrže pro závlahy na jižní Moravě.
Jak je to dnes má každý možnost se přesvědčit na vlastní oči.

Ciffik - Profil | Pá 29.7.2022 10:29:25

Martin M. >> V podstatě ano, byť to bylo ve finále kapku složitější... ve finále do toho byli zainteresováni snad všichni, co mohli (MZE, MŽP, ČIŽP, OÚ Břelav). Problematiku sporu o výšku hladiny mám zpracovanou - nějakých min. 25 (často si vzájemně odporujících) rozhodnutí/stanovisek =)

Jinak plán PMO je skutečně tu hladinu o 35 cm zvýšit. Blíže např. zde: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP490?lang=cs

čabi - Profil | Pá 29.7.2022 10:19:27

...

Martin M. - Profil | Pá 29.7.2022 10:18:34

pavo >> myslim, ze to bylo jinak, treba mne nekdo opravi - hladina se snizovala DOCASNE kvuli staveni ostrovu na D6. Jakmile bylo vse hotove, vracela se hladina na puvodni stav, a byly kolem toho spory, ze pri tak vysoke hladine (na kterou se ale vse planovalo) dojde ke zniceni techto novych ostrovu. Hladina se ale nakonec opravdy zvedla a pred par lety, jak byla ta velka sucha a pulka vody v NM chybela, se jednalo o tom, ze by se dokonce zvedla jeste o dalsich 35cm.

čabi - Profil | Pá 29.7.2022 10:16:12

Nějací cejni a jeseni tu jsou, občas zalovi bolení. Asi co zůstalo nad mostem, než chrstli potokem to svinstvo.

bart.bm - Profil | Pá 29.7.2022 9:41:47

Ciffik >> problém je v tom že prostřední nádrž na tuhle hladinu nespustí ani kdyby chtěli. Fyziku hold neprechčijes.

zdevac - Profil | Pá 29.7.2022 9:38:33

Ciffik >> To tady nevysvětlíš... :-( Souhlasím s tebou, jinak ono by hodně pomohlo i to, kdyby se ta nádrž zbavila ryb, jak píšeš. Fosfor je sice prevít, ale i tak se usazuje ve dně a v klidné vodě neškodí tak hrozně. Problém nastává v okamžiku, kdy tam dáš ryby, které to dno přerývají, a fosfor je tak nejen ve dnu, ale i vodním sloupci :-(

Ciffik - Profil | Pá 29.7.2022 9:30:26

pavo >> Nehoráznost zlepšovat podmínky k hnízdění ptactva na v rámci soustavy NATURA 2000 vyhlášené ptačí oblasti, viďte? =D https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-27

Ona se ta nádrž tím snížením hladiny začala celkem výrazně a hlavně rychle zelenat (tím myslím makrofyta a vegetaci obecně - někde jsou i dohledatelné fotky - neskutečná džungle) a to by byla (myslím tím snížení hladiny) i v nynějším stavu, dle mého, úplně ta nejlepší věc, kterou by šlo se střední nádrží udělat - max. hloubka do 0,5 m. Vznikla by parádní biologická/kořenová čistička. Odskákali by to sice ryby a mlži (v rámci střední nádrže), na druhou stranu, měli bychom tu z biologicko-ekologického hlediska lokalitu, kterou by nám záviděl celý svět (byť místní by mě s ohledem na komáry asi rádi neměli =).

Na sinicích se podepsal fakt, že se v těch nádržích již dobrých cca 40 let usazují živiny - dusík a především pak fosfor. Tyto jsou dále neustále dotovány přítoky nesoucí odpadní vody a v neposlední řadě i rybáři (byť tito můžou tvořit celkem zanedbatelnou část). V kombinaci s relativně mělkými dobře prohřívanými a přerybněnými nádržemi jsme si právě zadělali na ty sinice. Dnes již moc možností jak se toho fosforu zbavit krom vypuštění a odbahnění nádrží není. Srážet fosfor na přítocích je v tomto měřítku ekonomický nesmysl a hlavně to neřeší fosfor již naakumulovaný v nádržích. Skrz makrofyta (růst vodních kytek odčerpává dusík/fosfor) a jejich podzimní sklizeň (aby se po rozpadu nedostaly živiny zpět do vody) by to v tomto měřítku a hlavně při tom zarybnění byla hodně ambiciózní myšlenka...

Nic nedělat, nechat dál akumulovat živiny v nádržích a divit se, že tu máme sinici je stejné jako 40 let nekydat chlív a divit se, že se mi pašíci topí ve sračk... Tím nechci nikoho obhajovat - tomu úhynu by šlo (předpokládám) předejít, za podmínky automatizovaného nepřetržitého monitorování hladiny kyslíku v kombinaci s odpovídající regulací průtoku...

Spíše mě fascinuje, že každému vadí ten úhyn, ale už vůbec nikdo se tu nepozastavil nad širšími okolnostmi... Živin v nádržích bude stále víc, teploty stále vyšší, kyslíku ve vodě stále méně a srážky no řekněme stále stejně nevyrovnané jak v posledních letech, tj. ještě se máme na co těšit =/. Stále dokola vidíme/řešíme důsledky a ne příčinu problému...

kubas. - Profil | Pá 29.7.2022 9:05:38

pavo >> Ano, ten poslední odstavec je více než výstižný. Nejen vůle, ale také šlendrián zejména ;-)...

O tom, že rybáři jako zájmová skupina velmi početná to lobby nemá bůhvíjaké netřeba diskutovat, vše souvisí se vším a jsme zase na začátku.

pavo - Profil | Pá 29.7.2022 8:50:58

kubas. >> Něco na těch ptáčcích asi bude. Pamatuji si, že před cca 15-ti lety zelení prosadili trvalé snížení hladiny Novomlýnské nádrže, aby se odhalily zatopené stromy a zlepšily podmínky pro hnízdění vodního ptactva. V té době protestovali proti tomu zejména loďaři a i rybáři měli nějaké chabé výhrady. Nicméně, bylo to k ničemu a ke snížení hladiny došlo. Jsem přesvědčen o tom, že tohle rozhodnutí významně přispělo ke množení sinic, které se v následujících letech začaly v horkých letech v Dyji objevovat.
Jsem přesvědčen o tom, že když je vůle, jde na světě řešit téměř vše, předcházení podobným úhynům ryb v Dyji nevyjímaje. Tady ale evidentně vůle schází a hledají se jenom výmluvy, proč to nejde.