Závěr sezóny s osobákem

Kategorie: Kaprařina
Zdravím všechny rybáře a rybářky. V tomto článku bych Vám chtěl shrnout mou sezónu. Když jsem si šel na jaře pro povolenku, tak mě vůbec nenapadlo, čeho se v letošním roce dočkám. Můj plán byl jednoduchý, věnovat se mé oblíbené pískovně co nejvíce mi to čas a rodina dovolí. Kromě práce ještě podnikám a mám malého syna, takže najít si čas na ryby je po většinu roku téměř nemožné. Ale i přesto se mi povedlo v letošním roce podniknout několik „přesnoček“. K těm se dostaneme později.

Začal bych hned mou první vycházkou. Byl začátek dubna a já jsem se konečně dostal k vodě, na mou první vycházku. Bylo ještě chladné počasí, ale touha pokusit se o prvního letošního kapříka byla velká. Nic jsem nevymýšlel, sbalil jsem si pruty, vidličky a to nejdůležitější, mé oblíbené atraktivní „popky“. Jednalo se o ovocné příchutě zakápnuté v esenci. Prezentoval jsem je na mém oblíbeném ronnie rigu a bez jakéhokoli přikrmování letěly do vody. Netrvalo dlouho a já jsem konečně podebral prvního letošního šupináče. Byl to menší dorostenec, ale to je v těhle chvílích úplně jedno, radost je obrovská. Poté se asi dvě tři hodiny vůbec nic nedělo, tak jsem se rozhodl, že na první vycházku stačilo a začal jsem balit. Když jsem sbalil první proutek, ozval se hlásič. Podle záběru a zdolávačky jsem čekal dalšího dorostence. Jakmile vykoukl na hladinu, tak jsem zjistil, že podebírám krásného šupináče, který měl váhu kolem třinácti kilogramů. Nastala přímo euforie z první letošní rybačky a tohle byl začátek skvělé sezóny. Nemohl jsem se dočkat dalších hodin strávených na téhle krásné pískovně.


Někdy koncem dubna jsem vyrazil poprvé přes noc. Bohužel se mi nepodařilo přimět žádnou šupinu k záběru, ale i takové dny prostě jsou. Během těchto chvil jsem si začal plánovat vycházky na mé oblíbené jarní období. To nemůže být nic jiného než dny těsně před třením, kdy předpokládám, že se ryby začnou ve větším množství krmit. Tyto dny trefit je poměrně těžké, nicméně letos se mi to podařilo na výbornou. Nebylo to nic jiného, než můj nezapomenutelný květnový víkend, který jsem vám popsal v minulém článku. V červnu jsem podnikl asi jednu nebo dvě vycházky přes noc, ty však byly neúspěšné. Ale i přesto mi to vůbec nevadilo, protože s dosavadní sezónou jsem byl maximálně spokojen.

Nastalo letní období, ve kterém na ryby vůbec nechodím. Jednoduše mě to v letních vedrech nebaví. To je čas dovolených a svůj čas si užívám hezky u vody s rodinou a přemýšlím, jak strávit podzim. Letos byla volba jednoznačná! Podzim u nás, na mé oblíbené pískovně. Myslel jsem si, že letos nic nepředčí moje zážitky z květnové „přesnočky“, ale opak byl pravdou.

Začátek října jsem měl naplánovaný sice trochu jinak, ale osud vše změnil a já zažil něco, co si troufám říci, že jen tak nezažiju. Měl jsem trávit prodloužený víkend na nedalekém soukromém rybníce s mým taťkou, který žije v zahraničí a jednou za rok, když je v naší republice, si zajedeme spolu na kapry. Bohužel se taťkovi stal úraz a nemohl přiletět. Tento datum jsem již měl daný, že budu trávit na rybách, a tak jsem se domluvil s mým kamarádem Jumbem, že vyrazíme na tři dny na náš oblíbený revír. Už dopředu jsem věděl, že Jumbo může pouze na dva dny, protože mu to pracovní povinnosti nedovolí déle. Přijeli jsme, vybalili jsme vše potřebné a plni očekávání jsme šli na to. Tomáš alias Jumbo si vybral pro lov příbřežní partie. Z levé strany rákos a z pravé spadané stromy. Já jsem své montáže „poslal“ na volnou vodu a čekali jsme, co se bude dít. Byl jsem v dobrém rozpoložení a celou dobu jsem měl vnitřní pocit, že se dočkáme krásné ryby. Po příjezdu jsme zažívali celý den přímo „aprílové“ počasí, byť byl říjen. Střídalo se slunce, vítr, silný déšť se slabým. Prostě to bylo šílené, ale přesně tohle umocňovalo můj pocit na krásnou rybu. Jediný strašák byl ten, že během dne výrazně padal tlak. Protože toto jezero známe velice dobře, tak jsme i přes téměř dokonalé počasí tušili menší aktivitu ryb. To se nám potvrdilo. První den nebyl ani jeden pípanec.

Druhý den ráno přišel vytoužený zvuk, zvuk hlásiče. Tomovi se rozjel pravý prut a od stromů vytáhl hezkého šupináče s váhou třináct kilogramů. Oba dva jsme z něj měli radost a věřili jsme, že přijde další. Netrvalo dlouho a Tomovi se kolem oběda rozjel znova ten samý prut. Tentokrát ale zvítězil kapřík, uplaval. To byl bohužel konec vycházky pro Jumba a já tam zůstal sám. Čekal jsem a přemýšlel jsem, co můžu změnit, protože jsem byl celou dobu bez záběru, ať jsem dělal cokoliv. Po více než třiceti hodinách u vody jsem se rozhodl, že svoje pruty přemístím ke spadaným stromům, tedy do jediného místa, odkud přišly záběry. To se mi vyplatilo a po chvilce se mi stalo něco neuvěřitelného.

Nesmělý pípanec, bobin sotva vylezl nahoru. Přiběhl jsem tam, zvednu prut a skoro celou dobu pouze točím kličkou navijáku. Říkal jsem si, že to bude asi cejn nebo nějaký malý kapřík. Z ničeho nic, pár metrů od břehu, kapr vystřelil a začal tuhý boj. S kaprem jsem bojoval asi dvacet minut a nakonec jsem podebral dosud mou životní rybu. Jakmile jsem zvedal podběrák z vody, hned jsem věděl, že kapr bude mít váhu kolem magické hranice. Po zvážení se ručička váhy zastavila na váze dvacet dva a půl kilogramů! A já jsem o dva a půl kilo překonal vlastní osobák a chytil jsem první „dvacku“ u nás! Neskutečnou radost umocnilo také to, že většinu hezkých kaprů v tomto roce jsem chytil na testovanou kuličku s olihňovou příchutí. Zažil jsem něco, co by mě v dubnu jen stěží napadlo. Tohle místo jsem ještě párkrát navštívil, pravidelně jsem krmil mým oblíbeným tygřákem, ale kapra se mi už zdolat nepodařilo.

Sezóna, na kterou jen tak nezapomenu. Podařilo se mi na místí poměry svazových vod chytit v jednom roce krásné ryby, kterých si moc vážím a i přes to, že mi čas nedovolil chodit k vodě častěji, jsem zažil nezapomenutelné zážitky. Nyní mi nezbývá nic jiného, než bilancovat a těšit se na novou sezónu. Už teď se nemohu dočkat na leden, kde se můžeme potkat na Carp show Moravia v mém stánku.

Přeji všem krásné prožití Vánočních svátků a dobrý vstup do nového roku,

Honza Holeš.
 
Stinky - 19.12.2022

Diskuse k miničlánku

Žádné zápisy.