Ty doby, kdy jsem sedával na řece v podstatě sám a za zády mi za celé dopoledne prošli dva, maximálně tři rybáři, už jsou nenávratně pryč. Ani na pískovně nás nebývalo zdaleka tolik jako teď. Pár domorodců na kole, jedno auto. Dnes není kde zaparkovat a najít volné místo, když si člověk nepřivstane, je v sezóně téměř nemožné. Tlak na naše vody je opravdu silný a v dohledné době se na tomto stavu s největší pravděpodobností nic zásadního nezmění. V důsledku toho se naučily ryby na mnohých vodách vyhledávat potravu spíše v noci a také dál od břehu.
Ráno je u vody krásně
Také rybáři se snaží přizpůsobit. I večer je tlak větší než býval a většina se snaží nahodit tak daleko, jak to jen jde, protože ryby u břehu nejsou. Zdá se, že na některých vodách to neplatí a ryby se dají pořád lovit i u břehu, ale jsou hodně opatrné a obvykle to bývají ryby spíše menší. Obyčejně jde o vody malé a tam ryby nemají možnost uniknout do nějaké klidné zóny, protože ta prostě neexistuje. Jakmile jsou břehy přístupné, jsou rybáři opravdu všude. Pouze v dobu, kdy není počasí pro ryby ideální, si mohou rybáři na každé vodě místo po libosti vybrat, ale to ryby obyčejně neberou, a tak je u vody většinou buď narváno, nebo naopak zcela pusto.
Tento neblahý stav se rybáři snaží zvrátit všemožnými fígly a vymýšlejí metody a nástrahy stále sofistikovanější. Zdá se, že je to cesta do pekel, ale ryby se stále chytají. Jako každý živý tvor musí i ryby jíst a že se občas spletou, je nasnadě. A že si budou rybáři stále stěžovat na poměry je také normální. I naši dědové říkávali, že za jejich dětství to bývalo jinak. Všechno bylo jinak a všechno se bude i nadále měnit. Svět se mění, ať chceme nebo ne. Tak to zkrátka je.
Na malých vodách nemají ryby kam uniknout
Já patřím k těm rybářům, kteří jsou na rybách nejraději sami, anebo s velmi dobrým přítelem. Vody, kde je hlava na hlavě mě nikdy nelákaly a raději budu šlapat kilometry okolo vody, než sedět na místě, kde mi pořád někdo dýchá na záda. Mezi mou základní výbavu patří v létě mačeta, protože rybařím hlavně na řece, a místa, kam chodím, jsou naprosto neproniknutelná. Ovšem ne vždycky mám tolik času, abych se mohl věnovat řece, takže mi nezbývá, než se občas připojit k ostatním.
V posledních letech jsem si zvykl rybařit hlavně přes týden a úplně nejlépe přes poledne. To bývá tlak na svazových vodách nejmenší. Je jasné, že si to drtivá většina lidí nemůže z časových důvodů vzhledem ke svému zaměstnání dovolit, ale já ano a snažím se z toho vytěžit. Ne ryby, ale ten klid.
U velké vody spíše najdeme trochu klidu
O rybářích se říká, že vstávají časně proto, že ryby berou brzy ráno nejlépe. Já nevím. Asi jak kde. V této době mi přijde, že je to spíš o tom, že všichni ráno spěchají jen proto, aby si sedli na pohodlné místo. O ryby jde samozřejmě také, ale na malých vodách není velký rozdíl v tom, jestli sedím tam anebo támhle, zvláště když je dno rybníka všude stejné. Výhodou ale jistě je mít auto za zády a nemuset šlapat pěšky na vzdálené místo.... Možná jde také o čas. Když si ráno přivstanu, mohu být na rybách déle.
Na mnohých vodách je možné pozorovat, že ryby berou na určitých místech jen v určitou dobu. Na malých a méně úživných vodách je celkem jasně vidět, jak se ráno ryby, přesněji řečeno kapři, zvednou a udělají kolečko okolo rybníka. Rybáři mají postupně jeden nebo dva záběry, ten, kdo je šikovnější a dobře nakrmil i víc, a pak je klid až do další vlny. Tyto periody mohou být podle roční doby dvě až čtyři za den. Pokud byste chtěli držet ryby na jenom místě po většinu dne, museli byste krmit skutečně hodně, ale pak byste své místo nesměli opustit, protože by na něm okamžitě seděl někdo jiný. Ovšem takové chování rybářů můžeme vidět celkem běžně na velkých vodách, kde se na jednom místě střídá parta domluvená s jinou, ale bohužel to není proto, aby si zachytali, ale vodu bezostyšně rabovali. I taková je rybařina dnes. Bohužel.
Polední doba není podle některých kolegů pro lov ryb příliš dobrá, ale já mám jinou zkušenost. Jak při lovu kaprovitých ryb, tak při lovu dravců si nemohu na poledne stěžovat. Spousty pěkných ryb jsem z vody dostal mezi jedenáctou a třetí hodinou odpolední a to jak na řece, tak na malých rybníčcích a i docela blízko břehu. Přitom jsem neměl potřebu používat žádné zvláštní fígle nebo nástrahy či nadměrné množství krmení. Obvykle se snažím chytat jednoduše a už tak vypjaté situace si nechci ještě víc komplikovat. Něco neobvyklého se snažím vymyslet v „tlačenici“, ale jinak mám rád chytání jak se říká „na pohodu“.
Kapři se naučí sbírat potravu v době, kdy je u vody klid
Myslím, že okolo poledne je na mnoha vodách buď druhá perioda braní, anebo se ryby pustí do hledání potravy, protože se situace na březích uklidní. Ryby nejsou stresované a prostě se pustí do žrádla. Pokud už ráno posbíraly nějakou potravu, pak je logické, že už ji většinu strávily a opět se dostavuje pocit hladu, který je třeba utišit. Většina rybářů také spěchá na oběd, a na ty, co jsou v práci od rána, si musíme ještě chvíli počkat. Poledne je tedy dobrá doba na lov, snad s výjimkou velmi teplého období, kdy dochází na stojatých vodách ke kyslíkovým deficitům a tím spojené netečnosti ryb k potravě.
Také se říká, že správné rybářské počasí je deštivé. To může být pravda, když je to v horké dny. Deštík přinese do vody alespoň trochu toho kyslíku a ryby se hned víc zajímají o potravu. Pokud tedy není počasí skutečně nepříjemné, pak je takové pošmourné, ale teplé letní počasí spojené s drobnými přeháňkami okolo poledne jedním z velmi dobrých. V tuhle dobu spojenou třeba i s bouřkami zabírají i takové ryby jako je sumec nebo candát. Nejednou jsem v pravé poledne dostal i úhoře a na řece třeba mníka.
Chytit se dá i v poledne
Co je ale pro rybáře a jeho úspěšnost nejdůležitější ze všeho? Není to doba, ve kterou lovíte, není to ani krmení ani nástraha, nemusí to být ani způsob prezentace nástrahy, ale vhodné spojení všech těchto faktorů dohromady, plus výběr vhodného místa, ale hlavně, hlavně je třeba chodit na ryby. Ve všech oborech lidské činnosti je statisticky dokázáno, že jedním z klíčových faktorů je doba, po kterou se té které činnosti věnujete, a ten úspěch jednou zkrátka přijít musí. My se tomu jen snažíme vhodným způsobem napomoci a to je všechno :)
