kubas. - Profil | St 27.7.2022 18:52:27
FRANK71 >> Tak tak, ruka ruku myje. Kde jinde by se mělo řídit příslovím, že ryba smrdí od hlavy :-).
Masivnímu úhynu ryb se ale podle tajemníka Moravského rybářského svazu Václava Habáně zabránit nedá. “Je to kombinace více faktorů. Nikdo nezaručí, že se to nebude opakovat za 14 dní nebo za dalších 10 let,” upozornil Habán.
rybomil - Profil | St 27.7.2022 17:35:46
hospodář >> no přímo na Dyji od NM k Bulharům jsem byl párkát o dovče a tak dobře rybnatý revír ( do úhynu ) asi jiný neznám.
jak dal ten bývalý ředitel PM, je to průšvihový tok dlouho. ale zároveň se tam nic dlouhé roky v takovým obrovským rozsahu nestalo.
ostatně máš podivné úvahy
FRANK71 - Profil | St 27.7.2022 17:30:42
Tak snad se pan tajemnik MRS Habán bude balit. Za ty léta by to chtělo změnu.
Martin M. - Profil | St 27.7.2022 16:56:32
rybobuch >> no to je ono, tak to je z cisticky? to jsem ani nevedel, barva tomu teda neodpovida.
hospodář - Profil | St 27.7.2022 16:03:18
No nevím jestli není vinna právě na straně rybářů. Rybařím již přes 50 let a vzpomínky na zarostlé rybníky s čistou vodou a hejny planktonu je opravdu již delší dobou jen vzpomínkou. Uvádí se že uhynuly mimo jiné i amuři. Amur a tolstolobik je ryba nepůvodní a tudíž do našich vod nepatří!!! Amur všude kde je vysazen zlikvidoval původní vegetaci a kdo zná jaké mají potravní potřeby a logicky se zamyslí, je mu jasné že to takhle fungovat nemůže. Rostliny do našich vod patří a jejich význam je neoddiskutovatelný. Jsou organizace které už konečně přestaly amura vysazovat. Není to jen o čistotě vody, ale přišly jsme o samovýtěry, protože kaprovitá ryba se bez rostlin nevytře, tím nemá dravec co lovit a další. Zmizel nám karas, lín a další druhy které jsou na rostlinách životně závislý. To je ale na dlouhou debatu. Doufal jsem poslanci nepůvodní druhy zakáží, však marně. Uvádím odkaz na webové stránky kde je problém také popsán a naštestí i řešen.
https://www.inrybar.cz/zakaz-pousteni-amura-a-zruseni-k70-na-olomouckych-jezerech-se-vyrazne-meni-pravidla/ Za mě by se měl dát zákaz direktivně vedením svazu, ale zřejmě tento problém nikdo řešit nechce. Pokud biotop našich vod znovu neobnovíme, můžeme takové problémy očekávat častěji.
Martin M. - Profil | St 27.7.2022 15:30:15
Chape nekdo funkci budovy vlevo od pamatniku, jak z ni vede k vode kanal? To je cerpacka? Odkud se tam privadi voda? Udajne z tama sly vecer pred uhynem pekne zelene sracky a ryby umiraly az prave pod tim, ale nerozumim, odkud by se tam to zelenisko bralo, nejakym spodnim potrubim ale odkud?
Bacha San - Profil | St 27.7.2022 15:21:43
boticar >> Záleží na tom, co je to za obsádku. Čím se živí. A taky co je to za vodu, jestli stoják, tekoucí...
Toto napíšu i pro x.w.a.s.a., nikdo nic nevyšetří a nikdo nebude potrestán, protože se nikdo neshodne na příčině úhynu. Bohužel. Vsadím na to metr piv.
Bacha San - Profil | St 27.7.2022 15:13:14
R.P. >> Já vím, reagoval jsem na rozdl mezi vzduchováním, neboli vháněním vzduchu pod hladinu a pohybem hladiny. Rostliny jsem nebral v úvahu, v tom máš samozejmě pravdu. Probírali jsme to ve škole, tak když jsem "šel kolem", dělám chytrého:-D
x.v.a.s.a - Profil | St 27.7.2022 14:08:20
Doufám, že PMO za tuto ekologickou katastrofu ponese odpovědnost a nedopadne to jako pří předchozím hromadném úhynu. Je mi z toho opravdu smutno, zvláště když se tomu dalo předejít.
boticar - Profil | St 27.7.2022 10:25:05
Fishky >> F. - 26.7.2022 19:33:27 >> tím větrem se dá skutečně na větších přehradách řídit a vyplatí se chytat na návětrné straně, kde se navíc vlny rozbíjejí o břeh a okysličená voda cirkuluje i do větších hloubek. Ovšem je to obvykle lokální a časově omezená záležitost.
boticar - Profil | St 27.7.2022 10:22:06
R.P. >> To "z literatury" je sice dost zajímavé z pohledu historického vývoje poznání, ale ta věta se vlivem slabé obsádky ryb a přemnožení zooplanktonu je trochu zavádějící. Ve skutečnosti naopak velká obsádka ryb způsobí, že ubyde zooplankton a přemnoží se řasy a sinice, tedy fytoplankton. Ty sice opravdu produkují velké množství kyslíku, ale jenom někde u hladiny, kde ho nepotřebujeme. Pokud je tam toho fytoplanktonu opravdu moc, je voda nasycena kyslíkem pouze u hladiny a vrstva řas a sinic nepustí světlo do větších hloubek k vyšším rostlinám a řasám. docela by mě zajímalo, kde ten kyslík měřili, zda u hladiny nebo ne.
Martin M. - Profil | Út 26.7.2022 22:51:15
Piskořík >> v pripade musovskych jezer je otazka, jestli jiz nespotrebuji vice kysliku slavicky nez ryby. Podle mne tam mohou byt stovky hektaru plochy, ktera je jednolite pokryta slavickami, rekneme treba co centimetr ctverecni, to jedna slavicka, takze na metru ctverecnim jich mas nekolik kilogramu. Stejne tak v rece Dyji, kde byl ted uhyn.
Jinak tady je zajimava bakalarska prace, kde sice slavicky filtruji vodu a odstranuji z ni rasy, ale sinice jim nechutnaji a pak jich je ve vode jeste vice nez tam kde slavicky nejsou
https://theses.cz/id/8s596m/Plainerov_Markta_-_Bakalsk_prce-_Potrava_slviky_mnohotvrn.pdf Piskořík - Profil | Út 26.7.2022 22:28:29
Martin M. >> Já se pokusím nesložitě ten scénář nastínit, protože ta rovnice je téměř skoro vždy stejná a v podstatě jednoduchá….léto, teplo, slunce….masivní rozvoj sinic a jednoduchých řas….ano, největších producentů kyslíku ve vodě přes den….ale v noci naopak i největších spotřebičů…spolu s nejvyšší gradací živé biomasy sinic a řas v tomto období, jde ruku v ruce i jejich “smrt”….to jsou ty viditelné zelené povlaky nafoukané na návětrné straně…a že to je někdy vrstva….a teď vzniká ten problém….ještě živé megakvantum sinic a řas v noci spotřebovává kyslík a spotřebuje ho sakra dost….do toho se namontuje rozkladná činnost miliard jejich odumřelých těl, která probíhá ve dne i v noci a máme tu další slušnou spotřebu kyslíku…plus co potřebují k životu vodní organismy, především ryby a je na průser zaděláno…do toho se rád zapojí i pokles tlaku, který obsah rozpuštěné kyslíku ve vodě taky snižuje, stejně jako vysoká teplota….a rovnice je na světě….mrak mrtvých ryb…:o/
Martin M. - Profil | Út 26.7.2022 22:25:35
R.P. >> jako ze plovouci sinice si tak trochu dychne i nad hladinu a vyuziva vzdusny dusik? Zajimave...
Z obrazku jsem jeste tak pochopil vztah hloubky a teploty, ale ty mg/l v tom neumim rozklicovat.
R.P. - Profil | Út 26.7.2022 21:59:45
Martin M. >> Tam zase hraje roli průhlednost vody. Čím hlouběji se světlo dostane do vody tím hlouběji funguje fotosyntéza. A jak říkáš vítr to zamíchá. Sinice se rády zdržují u hladiny protože narozdíl od zelených řas jsou schopny fixovat vzdušný dusík, proto mají velkou výhodu proti zeleným řasám protože těm často dusík chybí, a když je tam nadbytek fosforu sinice jedou jako blázen.
Martin M. - Profil | Út 26.7.2022 21:50:56
R.P. >> rok 1984 si nepamatuji, ale tezko se mi chce verit, ze zrovna na Musove neni zasadni prisun kysliku pres hladinu. Podle mne v blance na hladine je kysliku dost, nasyceni je na maximu a dalsi kyslik se tam nedokaze dostat, nebo jen velmi pomalu, pritom nekolik cm pod hladinou je jej znacne mene. Jakmile zacne foukat, tak se horni nasycena vrstva promichava do vetsi hloubky a okyslicovani z hladiny muze pokracovat. Vitr ani vlny tedy nezpusobuji samotne okyslicovani treba vetsi plochou vln nebo jejim zpenenim, ale vymenou vody u hladiny, kde nenasycena voda ochotneji nasaje kyslik z atmosfery. Se sinicemi to ale bude podobne - take se pohybuji za bezvetri u hladiny, okyslicuji vodu jen v teto vrstve a prebytek kysliku se formou bublinek rozptyly do atmosfery. Pri vetrnem pocasi jsou sinice rozmichany do hloubky a delaji kyslik ve vetsim objemu vody, roztok neni kyslikem tak nasyceny a k jeho vyprchani do atmosfery nemusi vubec dojit.
R.P. - Profil | Út 26.7.2022 21:29:30
Bacha San >> Tady něco z literatury. Ve stojatých vodách hraje přísun kyslíku rostlinami prvořadou úlohu a v mnoha případech na něm zcela závisí život rybí obsádky. Názorným příkladem může sloužit horní a střední nádrž VD Nové Mlýny, která jsou zatěžovány silným přísunem organ. látek. Na vtoku do nádrží mívala voda velmi nízké hodnoty rozpuštěného kyslíku, 1-3 mg mg.l-1, někdy klesal obsah kyslíku až na nulu.
Uprostřed nádrží se pohybovaly hodnoty kyslíku již kolem 100 % nasycení (8-10 mg.l-1), zatímco
před výpustními objekty, kde bývá nejsilnější vegetač. zákal fytoplanktonu bývá dosahováno
hodnot 13-18 mg.l-1 O2 v letním období, což odpovídá hodnotám kolem 130-200 % nasycení. To
platí ovšem pro vegetační období, kdy je fytoplankton silně vyvinut. V zimním období, kdy je
fytoplankton slabý, je obsádka neustále ohrožována úhynem (katastrofální úhyn na horní nádrži v
lednu 1984) a stejně tak i v letním období, jestliže se přemnoží zooplankton v důsledku slabé
obsádky ryb a může svým predačním tlakem silně snížit kvantitu fytoplanktonu (léto 1984).
načítám...
Rhino Elektromotor DX 55V | SLEVA 55%
Delphin krmítko Method QUIX
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
