Kontroverzní Cesta pstruha

Jaký máte názor na kontroverzní projekt Cesta pstruha, jehož cílem má být návrat lososovitých ryb do českých řek. Po celé republice vysazují již několik let lososovité ryby. Jak je však vidět z fotografií a videí, nejedná se z velké většiny o původní linie, ale průmyslové u nás nepůvodní linie nebo dokonce duháka (velké kusy ze sádek). Nejsem v tomto oboru odborník, ale z toho co vím, to prakticky to znamená, že pokud je v té řece původní linie pstruha, která se vytře s touto nepůvodní formou, tak o mnohem cennější původní linii, v tom úseku přijdeme. Podle mého je to totálně neodborný přístup a místo toho, aby to našim pstruhům pomohlo, jim to naopak velmi uškodí.

http://zlin.city.cz/zpravodajstvi/rybar-jakub-vagner-vypusti-ve-stredu-ve-zline-do-drevnice-asi-tunu-pstruhu/10049

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/213411000140509-udalosti-v-regionech/obsah/260788-na-sumave-vysazuji-pstruha-potocniho

http://www.novinky.cz/koktejl/249239-jakub-vagner-odstartoval-tazeni-za-navrat-pstruhu-do-ceskych-rek.html

http://www.nase-voda.cz/jakub-vagner-vysadil-dnes-reky-strely-dalsi-divoke-pstruhy/

http://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/220290/veolia-voda-s-jakubem-vagnerem-pustila-do-prirody-tisice-pstruhu.html

http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/970976

http://plzen.idnes.cz/svetoznamy-rybar-vagner-se-snazi-udrzet-pstruhy-v-rece-strela-p7q-/plzen-zpravy.aspx?c=A111102_172510_plzen-zpravy_sou

Autor diskuse: sindeji3 - Profil , 7.12.2017 všeobecné - revíry, cestování

Npotočák 62 - Profil | Út 26.12.2017 17:30:08

rybomil >> Máš pravdu v tom,že se těžba prováděla šetrněji k přírodě. I v mém okolí bydlelo několik końáků,kteří pracovali v lese. Ted´ se všude používá těžká technika,terén po těžbě je, jako by tam proběhla tanková bitva .Všude se dělají další a další lesní cesty které půdu odvodńují a potom se brečí,že není voda.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 13:11:09

Pěn_a >>V sobotu ráno to ještě u nás vypadalo takhle ale mizí to před očima.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

NPěn_a - Profil | Po 25.12.2017 13:01:03

potočák 62 >> Aha, ono to podle stromů nešlo poznat, jestli to je z jara nebo z podzimu. Tady už všechno roztálo, zajdu si asi na rybník, ale teď nikde nekoupím rohlík, což je momentálně nejlepší nástraha.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 10:58:48

raven >> Pokud´ jde o vibertův box,tak má jako všechno nějaká negativa a pozitiva.V první řadě nevěřím tomu,že se PO vrací vytřít tam,kde se narodil a to z jednoduchého důvodu.PO není nějaký velký migrant na trdliště a to,jestli vytáhne do menšího přítoku na tření ovlivńují jiné vlivy.Další negativní věc jsou větší ztráty na jikře než na líhni,boxy se musí dávat víc na řidko, aby nedošlo k přesazení toku a tím k úhynu plůdku hlady a i u MO,které mají hodně chovných toků,tak by byla potřeba velkého množství boxů.U takových MO a zejména,pokud´ hospodaří na svých líhních je lepší vysazovat plůdek PO s části váčků. Za pozitivní lze považovat možnost při osazování malého množství toků,tak dovoz jiker v očních bodech i z velké vzdálenosti a větší možnost sehnat jikry divokého PO.Dále to,že se doba kulení přizpůsobí teplotním poměrům v daném toku a i plůdek je od vykulení zvyklí na chemické složení vody v daném toku.Jiná teplota vody a složení vody můžou hrát dost význačnou roli při dovozu plůdku a při nesprávném vysazení ze vzdálenější líhně z jiného povodí může dojít k úhynu většiny plůdku.Za pozitivní věc lze považovat i to,že plůdek je po vykulení v boxu chráněn před predátory a to i z řad hmyzu,postupně si se ztrátou váčku zvyká na přirozenou potravu a opouští box lépe připraven k životu ve volné přírodě,než při vysazení plůdku z líhně.Někde jsem i narazil na to,že někdo zkouší na toku aparát,něco jako Vacek,kde se dává plůdek po vykulení s části váčku.Dostává se tam přirozená potrava ale on sám se odtud´ nedostane. Když překoná počáteční kritické období,tak se oddělá na odtoku sítko a on postupně aparát opouští.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npotočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 10:01:11

Pěn_a >> Zamrzlo ale ted´ to všechno roztává. Ty fotky bažantnice jsou z jara před vypouštěním.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 9:58:58

nofish >> Tak toho KO převezeš v pohodě. Pěn_a si jich vezl 40 na skutru v malém kbelíku se vzduchováním od nás do Olomouce.Jaký bude zájem o KO od svazu nevím,spíše jde o to,že pokud´ dojde konečně k novele vyhlášky a bude zařazen mezi ohrožené druhy,tak ti to zjednoduší žádost o vyjímku k chovu a měl by být zájem od orgánů ochrany přírody.Podle člena spolku,který pracuje na krajském úřadě,pokud´ je budeš mít,tak stačí v případě novely vyhlášky a zařazení KO mezi ohrožené druhy pouze na krajském úřadě nahlásit,že máš KO a kde a měl by jsi bez problémů dostat vyjímku k chovu bez zbytečného papírování.Jinak pokud´ budeš chtít,tak to na jaře můžeš spojit s chytáním a přijet na víkend.Přespání není problém,rodina je zvyklá a potočáků,lipanů je tady dost.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

NPěn_a - Profil | So 23.12.2017 15:27:58

potočák 62 >> U vás ještě nezamrzlo?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrknato - Profil | So 23.12.2017 2:29:15

Jarda Š. >> Jak to píšeš... smrk těžit v 60-80 letech a kapře ve 3-5 letech, jinak nám v tý K70 udělá v revírech slušné vývraty a paseky......)))
Jestli on ten potočák62 nebude spíš na smrky.... než na pstruhy.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Pá 22.12.2017 23:35:00

potočák 62 >> sm monokultury jsou od nějakých 400 m a někde možná i níž, v pravidelných vlnách je ničí kůrovec a dorážejí polomy. Lvs bývalo učivem 2. ročníku na lesnických školách, tak to opravdu žádná pseudoekologie není. Jinak je určen minimální mýtní věk porostů zákonem. Plánováním pěstebních zásahů a těžeb se zabývá LHP, který je pro daný LHC vypracován. Dále pak maximální výměra holiny, lhúty její zalesnění a zajištění následného porostu a minimální vzdálenost od další holiny, to vše určuje lesní zákon. Bohužel v situaci kde ti kůrovec napadne smrkovou monokulturu v 500 m, tedy na nevhodném stanovišti pro smrk ale velmi příznivou pro hmyz, je tu kalamita, jež lehce překročí povolené parametry, proto by se smrk měl sadit do vyšších partií a níž dřeviny které tam mají vhodnější podmínky k životu. A zalesnit a zajistit třeba 4 ha plochu dá už zabrat. Jinak na smrkové monokultury v nižině se přizpůsobil skvěle jen kůrovec :-).

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJarda Š. - Profil | Pá 22.12.2017 20:06:01

potočák 62 >> Těch 90 - 100 let platí pro horské oblasti s delšími zimami, v nižších polohách by se smrk měl kácet ve věku kolem 80 let. Mnoho smrkových porostů se ale pokácí dřív kvůli polomům nebo kůrovci. Ve smíšených lesích tím není smrk ohrožen tolik jako v monokulturách.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Pá 22.12.2017 19:31:58

potočák 62 >> doprava není problém, vůz mám a sad ujede i více než do práce. Svazový je taky :-) Mě spíš prostě zajímá když uděláme rybu která je potřebná a fyzicky ji budeme mít, co se stane... podle mě nebude zájem, ale dokud se to nestane, můžu prostě jen negativně přemýšlet...
Klidně si přijedu a rád i dřív a pokecám. Jen mít včas echo ať se připravím. V pytlích, pod kyslíkem, se to dá na pár hodin i v osobáku.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 19:27:25

nofish >> V tom rybníku je taky s línem a hrouzkem,jak jsme tam zrušily chov kapra,tak je od vyder pokoj.Ty KO na chov ti klidně nechám zadarmo,nevím jak by šli poslat,aby přežily dopravu,tak by jsi si stejně pro ně musel přijet.Většinou ten rybník lovíme podle počasí na konci března-začátkem dubna kvůli násadovým línům ale klidně ti je můžu nějaký čas podržet doma v kádi.Kdyby jsi náhodou věděl o slunce,tak tu by jsem naopak bral já.Tady v okolí už nikde není a nemůžu ji sehnat.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Pá 22.12.2017 19:17:07

potočák 62 >> OK. Něco bych vzal, vymysli cenu a podmínky. Nemyslím si, že by toho bylo třeba nějak moc. Kras je celkem plodný, když ho neutlačuje kapr. Šel by do rybníka s línem na výtěr, akorát mám strach, aby ho nesežraly vydry, dřív než se vytře....
Mám důvd tomu zkusit karase, klidně z vlastní kapsy... chci pak viět, jaký zájem bude mít o "papírového obcňáka" územní svaz, když je to ohrožený druh a bude k dispozici. A vím o karas v optimálních podmínkách umí udělat :-)

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nsindeji3 - Profil | Pá 22.12.2017 18:11:06

SallySalic >> zrovna jím taky duháka :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSallySalic - Profil | Pá 22.12.2017 17:50:19

Asi tak

• Nelíbí 0
• Líbí4

Npotočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 17:28:19

nofish >> Testy dělal Kalous z ČZU. Jsou z lokality cihelna a mají bílou vystýlku.A z této lokality a prověřené populace držím KO v rybníčku na množení na soukromém pozemku,bez obydlí poblíž a navíc se od jara do podzimu kolem pasou krávy i s býkem.Rybníček leží na pramenech,tak tam ani nemůže něco splavat. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nnofish - Profil | Pá 22.12.2017 16:45:50

potočák 62 >> v případě, že by byl karas s papírem a testy, určitě by se dalo něco vymyslet :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nrybomil - Profil | Pá 22.12.2017 15:27:21

potočák 62 >> Nejsem žádnej odborník ani omylem, ale pamatuju, že za mýho mládí, tak r. 1970 - 1980 se v podhůří blanskýho lesa vytěžilo nějakejch jedlí, douglasek a vejmutovek. Krásně rostlý stromy, některý opravdu veliký. Já to zapřahal nahoře a valaši chodili sami dolů na skládku kde to děda srovnával a vypřahal. Když se to někde zašprclo, valášek zařehtal a už jsme věděli že mu nejde táhnout a šli tam.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:37:32

Rožnovák >> Ono je to s tím smrkem trochu složitější.Jestli si dobře pamatuji,tak to bylo za Marie Terezie,kdy už byl tak velký úbytek lesů,že nařídila vyčlenit lesní pozemky,rozdělit je na sto území s tím,že se vykácí jedna setina jednou za sto roků a znovu zalesní,V součastnosti by se měl kácet 90-100 letý porost,to znamená smrky zasazené v letech 1917-1927. A otázka taky je,vzhledem k tak dlouhému období,kdy byli tyto porosty funkční,zda je pro naší přírodu a její organizmy vhodnější tento porost,na který si zvykli a kterému se přizpůsobily,nebo lesní porost prosazovaný pseudoekology,který se stal vlastně pro tyto organizmy nepůvodní a kterému nejsou uzpůsobeni.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:20:24

nofish >> Karase obecný necháváme přirozeně vytřít,jestli máš možnost,nechat je někde vytřít,tak na jaře by nebyl problém s generačním a můžu ti k nim přidat i nějaký 1-2 letý,aby jsi měl základ,než ti doroste samovýtěr .Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npotočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:15:49

Rožnovák >> Tu douglasku mám ze semináře a když jsem psal o odborníkovy,tak se v tomto případě jednalo o člověka,který se tímto problémem zabývá několik desítek roků.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Po 18.12.2017 21:31:12

starecek >> jednoduše to shrnu kdyby se od začátku při tvorbě LHP a osnov a jejich realizací se postupovalo dle LVS a přihlíželo ke zkušenostem starých lesníků, nebyly by dopady takové. Douglaska je nepůvodní takže všude se asi sadit nebude moct a i kdyby našli jinou náhradu budou s ní hospodařit stejně jak ze smrkem dopadne to s ním časem stejně monokultura na nevhodném stanovišti je neudržitelný proces, ani na poli to nejde pěstovat tam furt to samé ale zapomíná se na to.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnedla12 - Profil | Po 18.12.2017 21:23:37

starecek >> Reagoval jsem na kolegu niže a jeho dotaz na pohádku.
Každopádně o toku vody něco málo vím, o stromech taky, problém smrku je v jeho mělkých kořenech, problém monokultur je zase v tom, že přírodní les si pomocí mykorhýzních hub dokáže navzájem pomáhat, dokonce je pravděpodobné, že jeden strom který leží při vodě dokáže zásobovat ostatní stromy vodou, podobně funguje i ochrana před kůrovcem apod. Stromy (rostliny) jsou daleko chytřejší než si myslíme...

Každopádně já si myslím, že problém je ještě úplně někde jinde.Třeba taková evapotranspirace se se zvyšující teplotou zvyšuje neuvěřitelným tempem, vyschlá půda daleko hůř vsakuje vodu než půda v dobré kondici, organická hmota v půdě má zase obrovskou schopnost vázat vodu, zelené pole ztrácí vodu několikanásobně pomaleji než holé půdy... a dalších milion jedna možností, na které zvysoka všichni se*ou.
Je mi 23 a sám vidím rozdíl třeba ve sněhu, kterého bylo kdysi daleko více než v současné době a ubylo snad srážek? Neubylo. Chceme všechno, ale chceme to zadarmo a tak to dopadá, lidem je všechno jedno, stačí se podívat na naše vody, které jsou plné kaprů, místo původních ryb jako je karas obecný nebo lín, neumíme hospodařit s tím co jsme dostali. Když pak vidím fotky těch nádherných pstruhů které tady dává potočák, mám pocit že je ještě nějaká naděje, vlaštovka která může přivést další a další. To by se ale muselo změnit myšlení všech lidí a ne jenom několika jedinců.

• Nelíbí 0
• Líbí4

Nstarecek - Profil | Po 18.12.2017 21:05:26

Rožnovák >> A vidíš, v údolí Oslavy je to invazní dřevina. Ale to jen tak, dougaska pstruhovi nepomůže. A Ekoteroristi biopalivy taky ne (leda tak agrofertu).

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Po 18.12.2017 20:56:53

potočák 62 >> Vždy obdivuju odborníky co na s přesností let dokáži odhadnout vývoj ať je to v jakémkoliv oboru, ale nevím změny klimatu jsou a tak závěr může být takový. Já popisoval minulý a současný stav a jeho příčiny a možná řešení. Několik desítek let dopředu nevidím. Co se týká douglasky nevím, za mých studenských let byly na našem polesí celkem hojně zastoupeny, ještě teď si pamatuju jak jsem kolem nich běhal s průměrkou. Teď nějakou na opačném konci Moravy v lese potkám je to z dob kdy se školek dostalo pár sazeniček tak se to tu a tam hodilo, co to udělá. Tu douglasku máš taky z toho semináře?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NF16 - Profil | Po 18.12.2017 20:45:18

starecek >> něco na tom bude.Ale je tady plno ing, a taky plno jiných chytrých lidí, tak sakra ať trochu té přírodě pomůžou.Jde to do sraček....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nstarecek - Profil | Po 18.12.2017 20:39:32

F16 >> Podívej se na Ladovy obrázky nebo do statistik čhmu. Já pamatuji jako kluk o dovolené v Jeseníkách, skoro celé léto propršelo a ti šťastní jeli za sluncem do Jugošky. Asi je sušší období.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 18.12.2017 20:31:21

Rožnovák >> Udaje o tom smrku mám ze semináře o dotacích na ochranu přírody,kterou pořádala AOPK v roce 2015 a kde právě vystoupil odborník,který se s kolektivem problematikou smrku zabývá a také,čím ho nahradit.Jinak,další údaj který tam zazněl-během 15-20 let budou natura 2000 a CHKO na nic,protože se v nich změní podmínky a že se bude muset chránit území jako celek a ne pouze malé části.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

NF16 - Profil | Po 18.12.2017 20:21:57

starecek >> já nevím, co je špatně, ale když nebyl kůrovec a bylo všude plno smrků, všechny potůčky a vlásečnice byly plné vody i v létě. Už nechodívám tak často po horách, ale když jdu, tak tam kde byly bystřiny, je sucho:-(((

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Po 18.12.2017 20:20:13

Džoncek >> nadmořská výška se tam motá něco mezi
600-800 m.n.m. Takže pokud se tam sadí listnáče jen dobře, předpokládám že tam budou dávat buk a pokud to jen trochu půjde snad si snad i jedli místo toho smrku. Jinak tauhle oblast celkem sužují i sesuvy půdy. Před několika lety to šlo krásně vidět z cesty, když jsem jel kolem. Strmé svahy kopců nad cestou, jak jinak než osázené převážně smrkem, neunesly několikadení déšť a celé i s drahocenou dřevní hmotou ujely do údolí, mělký kořen ten ten svah moc nezpevní.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nstarecek - Profil | Po 18.12.2017 20:15:23

Knedla12 >> podle výzkumu Mendelovy university (lesnická) má smrk vysokou spotřebu vody cca 900mm/rok. A to je většinou jen na horách. Pokud je níže- špatně roste a taky nepustí vodu do toků. Myslím že to souvisí s rybami taky. Halt i typy zalesnění ryby ovlivňují.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Po 18.12.2017 19:55:29

potočák 62 >> Smrk, ale patří pouze do horských parrtií, přirozeně začíná smrk růst od nějakých 700 m a to kusově paběrkuje v jedlových bučinách proložených javorem klenem u nás takové porosty ještě sem tam jsou. Asi od 900 m se situace otáči ve prospěch smrku a nad 1000 m už nacházíme pravé horské smrčiny. Smrk přirozeně vytváří monokulturu pokud má idealni podmínky to jsou nadmořské výšky nad 1050 m, pokud se ovšem vyskytuje níž roste v příměsi a příroda asi věděla proč to tak zařídila a v nížinách chyběl úplně. Člověk ale zařídil že smrk se sadil sám a do nevhodného prostředí. Vznikly tak stejnoleté, stejnodruhé porosty na velkých plochách, které jsou vlivem nevhodných životních podmínek náchylné k nemocem a parazitům a klimatickým vlivům. Vždyť je to jak s těma rybama.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 18.12.2017 18:20:09

Džoncek >> Pokud´ bude pokračovat změna podnebí jako dosud,tak do 30 roků bude u nás smrk jenom v horských partiích.Do 50 roků u nás zmizí a do 80 roků bude v evropě pouze v norsku a finsku.Proto se za něho hledá náhrada,protože ve stavebnictví a td. je těžko nahraditelný.Zatím marně,americké douglasky,i když se jednalo o pečlivě vybrané semenáčky v naších podmínkách jsou napadány plísní a hynou.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

NKnedla12 - Profil | Po 18.12.2017 15:55:33

Mrknato >> Jakože smrk je dobrý pro zadržování vody? ((((((:

• Nelíbí 0
• Líbí0

NDžoncek - Profil | Po 18.12.2017 15:36:08

Rožnovák >> nejen kůrovec, ale velké sucho trápí většinu jehličnanů u nás. Mají mělké kořeny a nemají z čeho brát vodu, takže schnou ve velkém. Bavil jsem se v Karolínce s lesníkem, myslel jsem že to kází kvůli kůrovcům, ale káceli kvůli suchu, že jim to za 4 roky zmizelo před očima a budou sadit už jen listnáče.....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrknato - Profil | Po 18.12.2017 15:17:30

Rožnovák >> Nesmíš věřit pohádkám....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nraven - Profil | Ne 17.12.2017 19:57:19

Rožnovák >> moje MO chovné potoky zrušila kvůli malé vodě. Máme líheň a mimopstruhový program, ale v tom musím uznat, je náš hospodář velmi dobrý. Dokud nebyli kormoši, měli jsme velkou produkci. Ale jo, obecně hospodaření v krajině často způsobuje problémy s vodou. Stačí, když nějakej chytrej projektant vezme pravítko a přes koryto udělá rovnou čáru a pošle se tam bagr. Tyto prasárny pod názvem protipovodňová ochrana se stále dějí a divím se, že prochází. Naštěstí příroda má svou sílu a je schopna to časem napravit, ale vzhledem k životu člověka to trvá dlouho.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Ne 17.12.2017 19:15:12

raven >> Hospodaření na zemědělské půdě je jed navěc ale druhá která dost ovlivňuje stav vod na potocích je schopnost lesních porostů ve vyších partíích toku zadržovat vodu.
Včera jsem se šel podívat na jeden chovný potok jen tak se zvědavosti, na kterém jsem byl naposled na jaře, no kůrovcová kalamita udělala své všude rozsáhlé holiny a skládky dřeva, zdravé to opravdu nebylo, na podzim ještě dorazily větrné kalamity. Jen doufám že obnova kalamitních holin neproběhne pouze smrkem a situace se nebude do nekonečna opakovat.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nraven - Profil | Ne 17.12.2017 18:58:13

Není to jen o dění ve vodě, ale i kolem ní. Voda poslední roky ubyla. Z vod, které by šly alternativně použít v nižších partiích, toho moc nebude. Stačí když kolchozáci dobře rozořou louky kolem řek nebo tam pěstují nevhodné plodiny. Jarní povodeň nebo přívalové deště z toho udělají rozbahněný tok.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Ne 17.12.2017 18:44:42

potočák 62 >> POzitivní je, že máš třeba kde chovat ryby. Tady líhně nejsou a co vím, tak ty co byly, letos nemají moc co dělat, protože - sucho, kormorán, vydra.... Konec se vším.
Svaz se změnil tak trošku na prodejce povolenek, alespoň u nás.
Pokud bys měl na jaře na prodj embryo karasa, které by bylo z líhně, nebo se to dalo odlovit, klidně dej vědět :-)
Pstruh je prodělečný, ale dělá se. Lipana zajišťujou nsad v nějakém čtvrtročkovi, nebo čem, z ÚS, ale moc teda vidět není.
Je pravda, že to co dáváš fotky, jako revíry, tak jsou po celé severní moravě chovné potoky. Je tu hodně celkem velkých. Jenže když jsou všude vydry, sucho díky tomu, jak potoky povodí systematicky devastuje, tak pstruzi prostě být nemůžou.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Ne 17.12.2017 18:18:15

nofish >> K tomu: Sakra,chlapi,co to umíte,dělejte něco,já vám rád pomůžu.K tomu,aby jsme mohli něco dělat ve velkým by musel svaz chtít a ne se pořád bát,že někomu šlápneme na kuří oko.Uvedu ti příklad,my máme přelipanováno a proto jsme se nesnažily o nějaký intenzivní odchov,navíc divoký lipan je daleko náchylnější na manipulaci v době výtěru než sádkový a bez používání chemie proti plísni se neobejdeš a to my vzhledem k tomu,že chováme PD a SI na konzum dělat nemůžeme.Na druhou stranu i mě štve,jak lipan jinde mizí.Proto jsem se trochu snažil,přemlouval a td. a na líhni máme ve větším rybníku pod elektrikou z podzimu zakomorováno 300 generačních lipanů.Na jaře si pro ně přijedou z jedné spřátelené MO,kde je předsedou člen spolku a v minulosti lipana vytírali,než jim ho kormoráni vyžrali a protože nechovají rybu na konzum,tak můžou generačku ošetřovat.O plůdek se podělíme a pokud´ vím,budou ho odchovávat v malých rybníčcích na přirozené potravě a my se k tomu chytáme taky.Tak by jsme měli mít na podzim půlročka LI z geneticky nezměněné populace odchovaných na přírodní potravě a i částečně zvyklých na tlak predátorů a to pro jiné MO na vysazení do revírů ale jsou tam ale.Jedno z nich je,že se sice bude jednat o geneticky cenou násadu vhodnou pro vysazení do revíru ale vzhledem k tomu,že vyroste na přírodní potravě,tak bude menší než stejně staří granulový a MO o něho nebudou mít zájem.Nebo tím,jak budou menší se to ekonomicky nevyplatí a ukončí se to.Tím nechci říci,že na tom musíme nějak vydělat ale nesmí to být ztrátové nebo ne moc.Potočáka si umím obhájit ale ztrátový chov lipana pro jiné když ho máme víc než dost neobhájím.Tak že nakonec se budu klepat strachy jak to dopadne,aby jsem nedostal vynadáno.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí4

NRožnovák - Profil | So 16.12.2017 23:20:11

Mrknato >> no vidíš, ale stále existují.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndantex - Profil | So 16.12.2017 12:02:46

hraji >> jo to jsem tak nějak předpokládal, ale spíš mi šli o to jestli víš co ovlivňuje krajský úřad když stanovuje zarybňovací plán. Jestli to je nějaký ichtyologický průzkum nebo stanovisko nějakého odborného pracoviště k tomu co je přirozenonou nebo žádoucí obsádkou revíru nebo je to spíše názor=přání uživatele revíru.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nnofish - Profil | So 16.12.2017 10:46:56

hraji >> Už zas blbneš? Já někde napsal o milionu na zarybnění? myslím, že spíš o tom, že ho chceš utratit - aby bylo vidět, že je prostě blbost, utrácet nějak razantně víc, než máš "povoleno".
Tohle nemá smysl, spustil ses do rozjeté debaty, kde šlo o něco jiného a teď je z toho přednáška, jak to děláte u vás a co projde...Už jsme absolutně někde jinde, než u toho, o co šlo původně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | So 16.12.2017 9:54:36

nofish >> a vy děláte rozpočet na korunu přesně? V rozpočtu se částky zaokrouhlují na statisíce, protože třeba v době konání schůze nemůžeš vědět, zda vlivem horších klimatických podmínek nebude násada ryb na podzim o pár procent dražší.
Milion v zarybnění? Víš kolik to je ryb? Myslel jsem, že se bavíme se o tisícovkách kusů ryb navíc.
Mimochodem, jak neprojde, když se to už stalo. Může to členská schůze vrátit? To těžko. Víš, jsem ve výboru skoro třicet let, nějakou dobu už ho i vedu, a za tu dobu si nepamatuji, že by měla členská schůze problém s rozpočtem, čerpáním peněz na zarybnění. Na schůzi schválíme, že utratíme dejme tomu 200 000 za zarybnění navíc, ale nikdo neřeší, zda to bude kapr nebo ostroretka a jesen. To je věcí hospodáře a výboru. Protože hospodář a výbor zodpovídají orgánům státní správy za hospodaření na revíru. Nikoliv členská schůze. Kdyby měl hospodář poslouchat hlas lidu (schůzi) vysazoval by kapra na 1258 % navíc.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | So 16.12.2017 9:47:06

hraji >> no to nerozumíš, my se tu bavili o něče jiném, nastoupil jsi do rozjetého vlaku, tak ti to ujelo. :-)
Jako ex-post to můžeš oznámít, jenže taky můžeš dopředu při schvalování rozpočtu, žádat na něco peníze.
Pokud jde o finance, mělo by to být všechno schváleno VČS. Máš rozpočet, který je schválený, ty peníze jdou na něco, tak to schválila VČS, pokud je chceš přelít jinam, tedy něco neudělat a něco zase navíc, asi bys to jen tak měnit neměl. Stejně tak utratit nějak razantně víc, než bylo určeno.
Prostě, pokud budeš chtít koupit věc za milion, tak ji přece nemůžeš koupit, bez toho, abys věděl že ti to nejvyšší orgán MO schválí. Co když to dodatečně neprojde - to by mohla být zajímavá situace.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | So 16.12.2017 9:35:18

nofish >> já úplně nerozumím tomu pojmu přelévat peníze. ZP musíš splnit. Na to dostaneš peníze od ÚS. Pokud chceš něco navíc z peněz MO, ale přitom to musí být samozřejmě ryby uvedené v ZP, pak o tom rozhodne výbor na základě návrhu hospodáře a na schůzi se to prostě oznámí jako fakt ex post. V čem je problém? Copak je možné řešit každou provozní věc nejprve na schůzi? Schůze je v březnu (u nás), a nikdo neví, jaké neočekávané problémy bude řešit výbor týden po schůzi. A výbor je zvolený proto, aby konal, a ne čekal na to, až všechno schválí schůze. Samozřejmě na další schůzi za rok je členská základna informovaná o tom, co výbor řešil, jak to řešil a jaký je výsledek. Členská schůze může řešit věci dlouhodobého charakteru, nikoliv tak variabilní věc, jako je péče o revír. Proto je hospodář vyveden mimo pravomoc spolku (MO).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | So 16.12.2017 9:25:39

hraji >> mluvím o členské schůzi.
Podle mě je právě blbost, vysvětlovat lidem, že chci přelít peníze z kapra na lipana. Se akorát zblázní, že jim někdo bere maso :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | So 16.12.2017 9:10:13

nofish >> no a to je právě okamžik, kdy musí hospodář říct jasné a zřetelné ne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | So 16.12.2017 9:09:27

nofish >> o tom, že výbor musí s hospodářem spolupracovat asi není sporu. Na schůzi se může probírat kde co, ale hospodář má své povinnosti dané zákonem a v konečném důsledku doplatí na neplnění on, ne výbor. Podívej se jaké pokuty může dostat hospodář.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | So 16.12.2017 9:08:25

Rožnovák >> Já mám takový pocit, že až někteří lidé na schůzi zjistí (respektive uvědomí), že se něco hradí i z rozpočtu MO (u nás vlastně hodně moc, při přepočtu plánu na kapra na nějakých 0.7kg/kus a následně finance), tak to spíš skončí návrhem na omezení všech ryba přelití peněz do ještě více kaprů....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | So 16.12.2017 9:06:09

dantex >> každý rok se koná kontrola hospodaření, u které je vedení svazu a zástupce příslušného krajského úřadu. Tam výbor a hospodář spolku předkládá ke kontrole řadu výkazů o činnosti na revíru, na rybochovu, včetně násadových listů.
U nás už několik hospodářů skončilo, byli odvoláni, protože nedodržovali zarybňovací plán.
O kontrolní činnosti mimo tyto pravidelné kontroly hospodaření nevím, zatím se nás netýkala.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | So 16.12.2017 9:05:01

hraji >> no, pokud jde o hospodáře MO, tak rozpoče schvaluje schůze a pokud bude žádat nějaké peníze na něco, asi to tam bude muset obhájit
Na schůzi stejně všichni řeší jenom že je málo kaprů a kdo má platit benzín, když není dost kaprů v dosahu dojezdu na kole.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NEmocuc - Profil | So 16.12.2017 8:55:26

Za mě vysazovat duháky a siveny je blbost.Je to konkurence PO která se nevytře a je to jen maso pro pstruhaře.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrknato - Profil | So 16.12.2017 5:26:04

hraji >> Miláčku, byl jednou jeden hospodář a jeden uživatel, který vysazoval ryby a hospodařil mimo ZP a RO při KÚ ho chtěl řešit za správní delikt, ale jak to v pohádkách bývá, i tato měla dobrý konec. Objevil se "hodný kouzelný děděček" (MZe) a kletbu RO při KÚ Ústí nad Labem zrušil.....víš a teď už spi, dopadlo to dobře. Od té doby tam všichni žijí šťastně a spokojeně dodnes, pokud neumřeli.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NMrknato - Profil | So 16.12.2017 5:16:41

Rožnovák >> Ne ne pane, to co je nad plán je z redistribuce, která v plánu zarybnění není zahrnuta. Neznám v ČRS MO, která by vysazovala ze svého rozpočtu navíc.... V bájích, někde u Trákie existovala taková MO a možná ještě existuje.....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMrknato - Profil | So 16.12.2017 5:14:46

F16 >> hraji má rád pohádky a mnohé i vytváří....kde čilimník a svaz vyhraje nad zlým a potutelným členi a tvrdě ho za to ztrestá.....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Pá 15.12.2017 22:41:02

nofish >> To co jde nad plán si hradí spolek sám. Jde o to se ozvat na schůzi kam to půjde, hospodář tam taky sedí a po živé diskuzi a jeho souhlasem by se na Li mohlo dostat, taková byla myšlenka. No počkám si a uvidím.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ndantex - Profil | Pá 15.12.2017 12:36:36

hraji >> Jirko, jak moc rybářský orgán zkoumá hospodaření uživatele na revíru? Dělá si nějaké vlastní vyhodnocení, co by v revíru mělo být za obsádku (konzultují to třeba s nějakými pracovišti na VŠ, AV, AOPK nebo co já vím kde) a pak požaduje po uživateli, aby revír užíval tak, aby tam byla tato "přirozená" obsádka a nebyla zdevastována? Nebo víceméně do zarybňovacího plánu odkýve to co mu navrhne uživatel a pak se to projeví nasazením tun kapra versus jednotek kilogramů reofilních ryb? Jak to funguje?

• Nelíbí 0
• Líbí1

NF16 - Profil | Pá 15.12.2017 11:55:55

hraji >> sz

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Pá 15.12.2017 11:46:24

F16 >> a kdo jsou ti nadřízení hospodáře v MO?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NF16 - Profil | Pá 15.12.2017 11:42:42

hraji >> a co změní, když odejde? Bude tam úplně stejná situace. Práce ho baví a ryby jsou jeho život. Ale co má dělat.Ono to nefunguje, jak ty píšeš.Alespoň u nás ne.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Pá 15.12.2017 11:32:22

F16 >> a má zájem o tu práci, když ji vlastně nevykonává? Co ho drží na místě, kde je jen do počtu? Peníze? Falešný pocit moci?
Hospodář dokladuje při každoroční kontrole hospodaření jak se staral o revír, on za to může být potrestán (viz zákon). Co by se stalo, kdyby mu nadřízení, o kterých píšeš, přikázali vysadit ryby, které nejsou v ZP?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NF16 - Profil | Pá 15.12.2017 11:27:36

hraji >> tak nevím jak to máte u vás, ale u nás jinak.Znám jednoho hospodáře velmi dobře.Nerozhoduje o ničem.Jen poslouchá a plní příkazy.A když něco navrhne co se vrchnosti nelíbí, tak se ho zeptají, jestli ještě má zájem o tuhle práci. Takže co jsi napsal, mi připadá jak z pohádky.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nhraji - Profil | Pá 15.12.2017 10:53:46

nofish >> alw proč by o tom měli hlasovat lidé, to musí posoudit hospodář, a hospodář se neřídí rozhodováním výboru a členské schůze, protože nezodpovídá za svoji činnost jim, ale zodpovídá státu. Pokud hospodář dojde k závěru, že je kapra na revíru hodně a je málo parem, on musí učinit kroky k nápravě, a ne čekat na rozhodnutí členské schůze.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Pá 15.12.2017 10:39:00

hraji >> Obecne se dava nad plan, je jedno co. O to mi nejde. Jde o to, jestli lidi odhlasuji, ze si uberou kapru a daji finance na lipanka. Treba jsem v tomhle moc skepticky a pujde to, jen si neumim predatavit, ze to projde, kdyz spis porad slysim, ze je kapru malo :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nhraji - Profil | Pá 15.12.2017 9:19:28

nofish >> v případech, kdy to je možné zdůvodnit, je možné vysadit i ryby nad ZP. ale musí to být fakt zdůvodnitelné, například vysazení pstruha za účelem doplnění obsádky po ataku kormoránů, lipana, ale i reofilních ryb. Asi nejde moc operovat s vysazením kapra.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Pá 15.12.2017 9:12:45

Rožnovák >> Ja myslim ze na SM neuspejeme. Zarybneni urcuje kraj. Proplaci ti faktury. Jak to ovlivni schuze? Ano, teoreticky navrhneme uvolneni nejake castky na cokoli, ale je to nad plan a ten by se ani nemel prekracovat. Nevim, jestli ma smys se do takov,ch veci poustet. Chapu smysl,nale to vysvetlovani a ty kecy co by za to bylo kapru.... Za pokus to asi stoji, otazka je, jak to dopadne. Tohle by me fakt zajimalo, dej vedet.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Čt 14.12.2017 19:52:22

potočák 62 >> souhlasím, já si i myslel že o tom píšu u toho lipoše :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Čt 14.12.2017 19:30:21

nofish >> ono se musí zabojovat i na Včs, dost spolků si na schůzích schvaluje prostředky jež se vynaloží na zarybnění nad zarybňovací plán kdyby se většina nedala do duháků a kaprů ale do usnesení by se zakotvilo že určité významné procento půjde třeba na té P vodě na nákup toho Li1 pro spolky které nemají kde odchovávat plůdek to je jistá cesta. Dáváme něco nad plán,ale na včs se ozvu pokud se budou schvalovat prostředky nad zp, třeba bude odezva.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NPYTLAKS - Profil | St 13.12.2017 22:55:40

tu už zůstává rozum stát nad počínáním některých jedinců:-)))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nzetfly - Profil | St 13.12.2017 19:49:15

potočák 62 >> Ono to nesúri....

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | St 13.12.2017 19:22:28

Rožnovák >> Jak podle mých zkušeností,tak zkušeností jiných si naprostá většina v přírodě vyrostlých ryb jako je lipan,potočák ale i duhák a at. bez problémů zvykne na umělou potravu,jako jsou granule ale dost ryb vychovaných na granulích se není schopno přeorientovat na přírodní potravu při vysazení do toků a čím větší a starší se násada vysadí,tím to je horší.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npotočák 62 - Profil | St 13.12.2017 19:14:51

zetfly >> Omlouvám se ale dnes toho moc nenapíšu,po včerejšku mám žaludek na vodě a v hlavě vygumováno. Sory. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nraven - Profil | Po 11.12.2017 21:09:42

zkoušeli jste někdo vibertův box?

http://media.arkansasonline.com/img/photos/2017/06/​19/IMG_3794.jpg
http://www.zachranme-lipana.cz/download/reintrodukc​e/pstruha5.jpg

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nzetfly - Profil | Po 11.12.2017 20:49:48

potočák 62 >> Vopred ďakujem :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nnofish - Profil | Po 11.12.2017 20:40:54

Rožnovák >> Hle na rovinu, umím udělat kapra, lína, v lipanovi tápu, chápu to, ale nemám takovou praxi, abych si mohl říct, že vím, že se nepletu.
Sakra, chlapi, co to umíte, děljte něco, já vám rád pomůžu... :-(

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nraven - Profil | Po 11.12.2017 20:30:52

potočák 62 >> přesně tak. A ještě k tomu fůra času, který tomu věnuješ na úkor rodiny+boj masařama, popř. vysazování nad zarybňovací plán...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRožnovák - Profil | Po 11.12.2017 20:18:49

nofish >>Možná je , ale drží ho to ještě nad vodou. Za průmyslového Po by se utrácelo taky a víc.
Totální hájení lipana není šťastné, když mě by klidně stačil lipan na prutě od září do listopadu, k tomu hájení já nevím 1 ks za docházku limit, ale hlavní problém je v systému sazení nekde se sadí Li2 nekde i starší z umělých chovů, kolik jich je schopných přežít a vytřít se pro ně v novém prostředí. Pokud se sadí Li1 tak nějaké rybky přežívají ale k vysazování musí docházet pravidelně a v dostatečném množství aby se vytvořila časem dostatečně početná hejna schopná samovýtěru.
Dřívě se práve sadil odroslý plůdek Li0+ odchováný na chovných rybníčcích v povodí mateřského toku a ve velkém množství se sadil každoročně do řeky a ještě byl podporován samovýtěrem a lipanů bylo dost. Tento koloběh byl narušen ztrátou rybochovných zařízení a přechodem na menší počet kupované násady ročka, několika většími úhyny lipanů a zvýšeným rybýřským tlakem atd,
U nás se něco sadí a s lipanem na prutě zas není takový problém se potkat, pokud trend vytrvá a podaří se každoročně počty vysazování Li1 zvyšovat, popř. se návrátit k Li0+ zase budou ve velkém, já věřím.

• Nelíbí 0
• Líbí0