Kontroverzní Cesta pstruha

Jaký máte názor na kontroverzní projekt Cesta pstruha, jehož cílem má být návrat lososovitých ryb do českých řek. Po celé republice vysazují již několik let lososovité ryby. Jak je však vidět z fotografií a videí, nejedná se z velké většiny o původní linie, ale průmyslové u nás nepůvodní linie nebo dokonce duháka (velké kusy ze sádek). Nejsem v tomto oboru odborník, ale z toho co vím, to prakticky to znamená, že pokud je v té řece původní linie pstruha, která se vytře s touto nepůvodní formou, tak o mnohem cennější původní linii, v tom úseku přijdeme. Podle mého je to totálně neodborný přístup a místo toho, aby to našim pstruhům pomohlo, jim to naopak velmi uškodí.

http://zlin.city.cz/zpravodajstvi/rybar-jakub-vagner-vypusti-ve-stredu-ve-zline-do-drevnice-asi-tunu-pstruhu/10049

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/213411000140509-udalosti-v-regionech/obsah/260788-na-sumave-vysazuji-pstruha-potocniho

http://www.novinky.cz/koktejl/249239-jakub-vagner-odstartoval-tazeni-za-navrat-pstruhu-do-ceskych-rek.html

http://www.nase-voda.cz/jakub-vagner-vysadil-dnes-reky-strely-dalsi-divoke-pstruhy/

http://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/220290/veolia-voda-s-jakubem-vagnerem-pustila-do-prirody-tisice-pstruhu.html

http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/970976

http://plzen.idnes.cz/svetoznamy-rybar-vagner-se-snazi-udrzet-pstruhy-v-rece-strela-p7q-/plzen-zpravy.aspx?c=A111102_172510_plzen-zpravy_sou
Autor diskuse: sindeji3 - Profil , 7.12.2017 všeobecné - revíry, cestování

potočák 62 - Profil | Út 26.12.2017 17:30:08

rybomil >> Máš pravdu v tom,že se těžba prováděla šetrněji k přírodě. I v mém okolí bydlelo několik końáků,kteří pracovali v lese. Ted´ se všude používá těžká technika,terén po těžbě je, jako by tam proběhla tanková bitva .Všude se dělají další a další lesní cesty které půdu odvodńují a potom se brečí,že není voda.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 13:11:09

Pěn_a >>V sobotu ráno to ještě u nás vypadalo takhle ale mizí to před očima.Petrův Zdar

Pěn_a - Profil | Po 25.12.2017 13:01:03

potočák 62 >> Aha, ono to podle stromů nešlo poznat, jestli to je z jara nebo z podzimu. Tady už všechno roztálo, zajdu si asi na rybník, ale teď nikde nekoupím rohlík, což je momentálně nejlepší nástraha.

potočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 10:58:48

raven >> Pokud´ jde o vibertův box,tak má jako všechno nějaká negativa a pozitiva.V první řadě nevěřím tomu,že se PO vrací vytřít tam,kde se narodil a to z jednoduchého důvodu.PO není nějaký velký migrant na trdliště a to,jestli vytáhne do menšího přítoku na tření ovlivńují jiné vlivy.Další negativní věc jsou větší ztráty na jikře než na líhni,boxy se musí dávat víc na řidko, aby nedošlo k přesazení toku a tím k úhynu plůdku hlady a i u MO,které mají hodně chovných toků,tak by byla potřeba velkého množství boxů.U takových MO a zejména,pokud´ hospodaří na svých líhních je lepší vysazovat plůdek PO s části váčků. Za pozitivní lze považovat možnost při osazování malého množství toků,tak dovoz jiker v očních bodech i z velké vzdálenosti a větší možnost sehnat jikry divokého PO.Dále to,že se doba kulení přizpůsobí teplotním poměrům v daném toku a i plůdek je od vykulení zvyklí na chemické složení vody v daném toku.Jiná teplota vody a složení vody můžou hrát dost význačnou roli při dovozu plůdku a při nesprávném vysazení ze vzdálenější líhně z jiného povodí může dojít k úhynu většiny plůdku.Za pozitivní věc lze považovat i to,že plůdek je po vykulení v boxu chráněn před predátory a to i z řad hmyzu,postupně si se ztrátou váčku zvyká na přirozenou potravu a opouští box lépe připraven k životu ve volné přírodě,než při vysazení plůdku z líhně.Někde jsem i narazil na to,že někdo zkouší na toku aparát,něco jako Vacek,kde se dává plůdek po vykulení s části váčku.Dostává se tam přirozená potrava ale on sám se odtud´ nedostane. Když překoná počáteční kritické období,tak se oddělá na odtoku sítko a on postupně aparát opouští.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 10:01:11

Pěn_a >> Zamrzlo ale ted´ to všechno roztává. Ty fotky bažantnice jsou z jara před vypouštěním.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Po 25.12.2017 9:58:58

nofish >> Tak toho KO převezeš v pohodě. Pěn_a si jich vezl 40 na skutru v malém kbelíku se vzduchováním od nás do Olomouce.Jaký bude zájem o KO od svazu nevím,spíše jde o to,že pokud´ dojde konečně k novele vyhlášky a bude zařazen mezi ohrožené druhy,tak ti to zjednoduší žádost o vyjímku k chovu a měl by být zájem od orgánů ochrany přírody.Podle člena spolku,který pracuje na krajském úřadě,pokud´ je budeš mít,tak stačí v případě novely vyhlášky a zařazení KO mezi ohrožené druhy pouze na krajském úřadě nahlásit,že máš KO a kde a měl by jsi bez problémů dostat vyjímku k chovu bez zbytečného papírování.Jinak pokud´ budeš chtít,tak to na jaře můžeš spojit s chytáním a přijet na víkend.Přespání není problém,rodina je zvyklá a potočáků,lipanů je tady dost.Petrův Zdar

Pěn_a - Profil | So 23.12.2017 15:27:58

potočák 62 >> U vás ještě nezamrzlo?

Mrknato - Profil | So 23.12.2017 2:29:15

Jarda Š. >> Jak to píšeš... smrk těžit v 60-80 letech a kapře ve 3-5 letech, jinak nám v tý K70 udělá v revírech slušné vývraty a paseky......)))
Jestli on ten potočák62 nebude spíš na smrky.... než na pstruhy.

Rožnovák - Profil | Pá 22.12.2017 23:35:00

potočák 62 >> sm monokultury jsou od nějakých 400 m a někde možná i níž, v pravidelných vlnách je ničí kůrovec a dorážejí polomy. Lvs bývalo učivem 2. ročníku na lesnických školách, tak to opravdu žádná pseudoekologie není. Jinak je určen minimální mýtní věk porostů zákonem. Plánováním pěstebních zásahů a těžeb se zabývá LHP, který je pro daný LHC vypracován. Dále pak maximální výměra holiny, lhúty její zalesnění a zajištění následného porostu a minimální vzdálenost od další holiny, to vše určuje lesní zákon. Bohužel v situaci kde ti kůrovec napadne smrkovou monokulturu v 500 m, tedy na nevhodném stanovišti pro smrk ale velmi příznivou pro hmyz, je tu kalamita, jež lehce překročí povolené parametry, proto by se smrk měl sadit do vyšších partií a níž dřeviny které tam mají vhodnější podmínky k životu. A zalesnit a zajistit třeba 4 ha plochu dá už zabrat. Jinak na smrkové monokultury v nižině se přizpůsobil skvěle jen kůrovec :-).

Jarda Š. - Profil | Pá 22.12.2017 20:06:01

potočák 62 >> Těch 90 - 100 let platí pro horské oblasti s delšími zimami, v nižších polohách by se smrk měl kácet ve věku kolem 80 let. Mnoho smrkových porostů se ale pokácí dřív kvůli polomům nebo kůrovci. Ve smíšených lesích tím není smrk ohrožen tolik jako v monokulturách.

nofish - Profil | Pá 22.12.2017 19:31:58

potočák 62 >> doprava není problém, vůz mám a sad ujede i více než do práce. Svazový je taky :-) Mě spíš prostě zajímá když uděláme rybu která je potřebná a fyzicky ji budeme mít, co se stane... podle mě nebude zájem, ale dokud se to nestane, můžu prostě jen negativně přemýšlet...
Klidně si přijedu a rád i dřív a pokecám. Jen mít včas echo ať se připravím. V pytlích, pod kyslíkem, se to dá na pár hodin i v osobáku.

potočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 19:27:25

nofish >> V tom rybníku je taky s línem a hrouzkem,jak jsme tam zrušily chov kapra,tak je od vyder pokoj.Ty KO na chov ti klidně nechám zadarmo,nevím jak by šli poslat,aby přežily dopravu,tak by jsi si stejně pro ně musel přijet.Většinou ten rybník lovíme podle počasí na konci března-začátkem dubna kvůli násadovým línům ale klidně ti je můžu nějaký čas podržet doma v kádi.Kdyby jsi náhodou věděl o slunce,tak tu by jsem naopak bral já.Tady v okolí už nikde není a nemůžu ji sehnat.Petrův Zdar

nofish - Profil | Pá 22.12.2017 19:17:07

potočák 62 >> OK. Něco bych vzal, vymysli cenu a podmínky. Nemyslím si, že by toho bylo třeba nějak moc. Kras je celkem plodný, když ho neutlačuje kapr. Šel by do rybníka s línem na výtěr, akorát mám strach, aby ho nesežraly vydry, dřív než se vytře....
Mám důvd tomu zkusit karase, klidně z vlastní kapsy... chci pak viět, jaký zájem bude mít o "papírového obcňáka" územní svaz, když je to ohrožený druh a bude k dispozici. A vím o karas v optimálních podmínkách umí udělat :-)

sindeji3 - Profil | Pá 22.12.2017 18:11:06

SallySalic >> zrovna jím taky duháka :-)

SallySalic - Profil | Pá 22.12.2017 17:50:19

Asi tak

potočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 17:28:19

nofish >> Testy dělal Kalous z ČZU. Jsou z lokality cihelna a mají bílou vystýlku.A z této lokality a prověřené populace držím KO v rybníčku na množení na soukromém pozemku,bez obydlí poblíž a navíc se od jara do podzimu kolem pasou krávy i s býkem.Rybníček leží na pramenech,tak tam ani nemůže něco splavat. Petrův Zdar

nofish - Profil | Pá 22.12.2017 16:45:50

potočák 62 >> v případě, že by byl karas s papírem a testy, určitě by se dalo něco vymyslet :-)

rybomil - Profil | Pá 22.12.2017 15:27:21

potočák 62 >> Nejsem žádnej odborník ani omylem, ale pamatuju, že za mýho mládí, tak r. 1970 - 1980 se v podhůří blanskýho lesa vytěžilo nějakejch jedlí, douglasek a vejmutovek. Krásně rostlý stromy, některý opravdu veliký. Já to zapřahal nahoře a valaši chodili sami dolů na skládku kde to děda srovnával a vypřahal. Když se to někde zašprclo, valášek zařehtal a už jsme věděli že mu nejde táhnout a šli tam.

potočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:37:32

Rožnovák >> Ono je to s tím smrkem trochu složitější.Jestli si dobře pamatuji,tak to bylo za Marie Terezie,kdy už byl tak velký úbytek lesů,že nařídila vyčlenit lesní pozemky,rozdělit je na sto území s tím,že se vykácí jedna setina jednou za sto roků a znovu zalesní,V součastnosti by se měl kácet 90-100 letý porost,to znamená smrky zasazené v letech 1917-1927. A otázka taky je,vzhledem k tak dlouhému období,kdy byli tyto porosty funkční,zda je pro naší přírodu a její organizmy vhodnější tento porost,na který si zvykli a kterému se přizpůsobily,nebo lesní porost prosazovaný pseudoekology,který se stal vlastně pro tyto organizmy nepůvodní a kterému nejsou uzpůsobeni.Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:20:24

nofish >> Karase obecný necháváme přirozeně vytřít,jestli máš možnost,nechat je někde vytřít,tak na jaře by nebyl problém s generačním a můžu ti k nim přidat i nějaký 1-2 letý,aby jsi měl základ,než ti doroste samovýtěr .Petrův Zdar

potočák 62 - Profil | Pá 22.12.2017 14:15:49

Rožnovák >> Tu douglasku mám ze semináře a když jsem psal o odborníkovy,tak se v tomto případě jednalo o člověka,který se tímto problémem zabývá několik desítek roků.Petrův Zdar

Rožnovák - Profil | Po 18.12.2017 21:31:12

starecek >> jednoduše to shrnu kdyby se od začátku při tvorbě LHP a osnov a jejich realizací se postupovalo dle LVS a přihlíželo ke zkušenostem starých lesníků, nebyly by dopady takové. Douglaska je nepůvodní takže všude se asi sadit nebude moct a i kdyby našli jinou náhradu budou s ní hospodařit stejně jak ze smrkem dopadne to s ním časem stejně monokultura na nevhodném stanovišti je neudržitelný proces, ani na poli to nejde pěstovat tam furt to samé ale zapomíná se na to.

Knedla12 - Profil | Po 18.12.2017 21:23:37

starecek >> Reagoval jsem na kolegu niže a jeho dotaz na pohádku.
Každopádně o toku vody něco málo vím, o stromech taky, problém smrku je v jeho mělkých kořenech, problém monokultur je zase v tom, že přírodní les si pomocí mykorhýzních hub dokáže navzájem pomáhat, dokonce je pravděpodobné, že jeden strom který leží při vodě dokáže zásobovat ostatní stromy vodou, podobně funguje i ochrana před kůrovcem apod. Stromy (rostliny) jsou daleko chytřejší než si myslíme...

Každopádně já si myslím, že problém je ještě úplně někde jinde.Třeba taková evapotranspirace se se zvyšující teplotou zvyšuje neuvěřitelným tempem, vyschlá půda daleko hůř vsakuje vodu než půda v dobré kondici, organická hmota v půdě má zase obrovskou schopnost vázat vodu, zelené pole ztrácí vodu několikanásobně pomaleji než holé půdy... a dalších milion jedna možností, na které zvysoka všichni se*ou.
Je mi 23 a sám vidím rozdíl třeba ve sněhu, kterého bylo kdysi daleko více než v současné době a ubylo snad srážek? Neubylo. Chceme všechno, ale chceme to zadarmo a tak to dopadá, lidem je všechno jedno, stačí se podívat na naše vody, které jsou plné kaprů, místo původních ryb jako je karas obecný nebo lín, neumíme hospodařit s tím co jsme dostali. Když pak vidím fotky těch nádherných pstruhů které tady dává potočák, mám pocit že je ještě nějaká naděje, vlaštovka která může přivést další a další. To by se ale muselo změnit myšlení všech lidí a ne jenom několika jedinců.

starecek - Profil | Po 18.12.2017 21:05:26

Rožnovák >> A vidíš, v údolí Oslavy je to invazní dřevina. Ale to jen tak, dougaska pstruhovi nepomůže. A Ekoteroristi biopalivy taky ne (leda tak agrofertu).

Rožnovák - Profil | Po 18.12.2017 20:56:53

potočák 62 >> Vždy obdivuju odborníky co na s přesností let dokáži odhadnout vývoj ať je to v jakémkoliv oboru, ale nevím změny klimatu jsou a tak závěr může být takový. Já popisoval minulý a současný stav a jeho příčiny a možná řešení. Několik desítek let dopředu nevidím. Co se týká douglasky nevím, za mých studenských let byly na našem polesí celkem hojně zastoupeny, ještě teď si pamatuju jak jsem kolem nich běhal s průměrkou. Teď nějakou na opačném konci Moravy v lese potkám je to z dob kdy se školek dostalo pár sazeniček tak se to tu a tam hodilo, co to udělá. Tu douglasku máš taky z toho semináře?

F16 - Profil | Po 18.12.2017 20:45:18

starecek >> něco na tom bude.Ale je tady plno ing, a taky plno jiných chytrých lidí, tak sakra ať trochu té přírodě pomůžou.Jde to do sraček....

starecek - Profil | Po 18.12.2017 20:39:32

F16 >> Podívej se na Ladovy obrázky nebo do statistik čhmu. Já pamatuji jako kluk o dovolené v Jeseníkách, skoro celé léto propršelo a ti šťastní jeli za sluncem do Jugošky. Asi je sušší období.

potočák 62 - Profil | Po 18.12.2017 20:31:21

Rožnovák >> Udaje o tom smrku mám ze semináře o dotacích na ochranu přírody,kterou pořádala AOPK v roce 2015 a kde právě vystoupil odborník,který se s kolektivem problematikou smrku zabývá a také,čím ho nahradit.Jinak,další údaj který tam zazněl-během 15-20 let budou natura 2000 a CHKO na nic,protože se v nich změní podmínky a že se bude muset chránit území jako celek a ne pouze malé části.Petrův Zdar

F16 - Profil | Po 18.12.2017 20:21:57

starecek >> já nevím, co je špatně, ale když nebyl kůrovec a bylo všude plno smrků, všechny potůčky a vlásečnice byly plné vody i v létě. Už nechodívám tak často po horách, ale když jdu, tak tam kde byly bystřiny, je sucho:-(((

Rožnovák - Profil | Po 18.12.2017 20:20:13

Džoncek >> nadmořská výška se tam motá něco mezi
600-800 m.n.m. Takže pokud se tam sadí listnáče jen dobře, předpokládám že tam budou dávat buk a pokud to jen trochu půjde snad si snad i jedli místo toho smrku. Jinak tauhle oblast celkem sužují i sesuvy půdy. Před několika lety to šlo krásně vidět z cesty, když jsem jel kolem. Strmé svahy kopců nad cestou, jak jinak než osázené převážně smrkem, neunesly několikadení déšť a celé i s drahocenou dřevní hmotou ujely do údolí, mělký kořen ten ten svah moc nezpevní.

starecek - Profil | Po 18.12.2017 20:15:23

Knedla12 >> podle výzkumu Mendelovy university (lesnická) má smrk vysokou spotřebu vody cca 900mm/rok. A to je většinou jen na horách. Pokud je níže- špatně roste a taky nepustí vodu do toků. Myslím že to souvisí s rybami taky. Halt i typy zalesnění ryby ovlivňují.

Rožnovák - Profil | Po 18.12.2017 19:55:29

potočák 62 >> Smrk, ale patří pouze do horských parrtií, přirozeně začíná smrk růst od nějakých 700 m a to kusově paběrkuje v jedlových bučinách proložených javorem klenem u nás takové porosty ještě sem tam jsou. Asi od 900 m se situace otáči ve prospěch smrku a nad 1000 m už nacházíme pravé horské smrčiny. Smrk přirozeně vytváří monokulturu pokud má idealni podmínky to jsou nadmořské výšky nad 1050 m, pokud se ovšem vyskytuje níž roste v příměsi a příroda asi věděla proč to tak zařídila a v nížinách chyběl úplně. Člověk ale zařídil že smrk se sadil sám a do nevhodného prostředí. Vznikly tak stejnoleté, stejnodruhé porosty na velkých plochách, které jsou vlivem nevhodných životních podmínek náchylné k nemocem a parazitům a klimatickým vlivům. Vždyť je to jak s těma rybama.

potočák 62 - Profil | Po 18.12.2017 18:20:09

Džoncek >> Pokud´ bude pokračovat změna podnebí jako dosud,tak do 30 roků bude u nás smrk jenom v horských partiích.Do 50 roků u nás zmizí a do 80 roků bude v evropě pouze v norsku a finsku.Proto se za něho hledá náhrada,protože ve stavebnictví a td. je těžko nahraditelný.Zatím marně,americké douglasky,i když se jednalo o pečlivě vybrané semenáčky v naších podmínkách jsou napadány plísní a hynou.Petrův Zdar

Knedla12 - Profil | Po 18.12.2017 15:55:33

Mrknato >> Jakože smrk je dobrý pro zadržování vody? ((((((:

Džoncek - Profil | Po 18.12.2017 15:36:08

Rožnovák >> nejen kůrovec, ale velké sucho trápí většinu jehličnanů u nás. Mají mělké kořeny a nemají z čeho brát vodu, takže schnou ve velkém. Bavil jsem se v Karolínce s lesníkem, myslel jsem že to kází kvůli kůrovcům, ale káceli kvůli suchu, že jim to za 4 roky zmizelo před očima a budou sadit už jen listnáče.....

Mrknato - Profil | Po 18.12.2017 15:17:30

Rožnovák >> Nesmíš věřit pohádkám....

raven - Profil | Ne 17.12.2017 19:57:19

Rožnovák >> moje MO chovné potoky zrušila kvůli malé vodě. Máme líheň a mimopstruhový program, ale v tom musím uznat, je náš hospodář velmi dobrý. Dokud nebyli kormoši, měli jsme velkou produkci. Ale jo, obecně hospodaření v krajině často způsobuje problémy s vodou. Stačí, když nějakej chytrej projektant vezme pravítko a přes koryto udělá rovnou čáru a pošle se tam bagr. Tyto prasárny pod názvem protipovodňová ochrana se stále dějí a divím se, že prochází. Naštěstí příroda má svou sílu a je schopna to časem napravit, ale vzhledem k životu člověka to trvá dlouho.

Rožnovák - Profil | Ne 17.12.2017 19:15:12

raven >> Hospodaření na zemědělské půdě je jed navěc ale druhá která dost ovlivňuje stav vod na potocích je schopnost lesních porostů ve vyších partíích toku zadržovat vodu.
Včera jsem se šel podívat na jeden chovný potok jen tak se zvědavosti, na kterém jsem byl naposled na jaře, no kůrovcová kalamita udělala své všude rozsáhlé holiny a skládky dřeva, zdravé to opravdu nebylo, na podzim ještě dorazily větrné kalamity. Jen doufám že obnova kalamitních holin neproběhne pouze smrkem a situace se nebude do nekonečna opakovat.

raven - Profil | Ne 17.12.2017 18:58:13

Není to jen o dění ve vodě, ale i kolem ní. Voda poslední roky ubyla. Z vod, které by šly alternativně použít v nižších partiích, toho moc nebude. Stačí když kolchozáci dobře rozořou louky kolem řek nebo tam pěstují nevhodné plodiny. Jarní povodeň nebo přívalové deště z toho udělají rozbahněný tok.