Nmastrof - Profil | St 4.2.2015 15:54:23
Pedro1 >> nehlásím se k národu tatarů;) kormorán i volavka mají křídla, není to tak že se usídlí na jednom místě a tam jsou napořád,kdyby to tak bylo,tak se dají učině regulovat jejich počty. Pár jich zastřelíš,doletí další,ty také zastřelíš? budou si logicky vybírat místa,kde je pro ně úlovek ryby nejsnažší,pokud z takového prostředí predátory odstraníš,celkem rychle jejich místo nahradí jiní. i ta vydra má celkem slušnou migrační schopnost, Jak by si rozhodoval kterou vydru zabít a kterou nechat žít? pokud by stavy šli nějak rozumě regulovat byl bych se slzou v oku možná taky pro,ale nejde to...
Nperch - Profil | St 4.2.2015 11:31:25
Pedro1 >>
je fakt, tady je to jak mluvit s tatary :) to co píšeš je pravda, v dnešní době by bylo dobrým řešením provádět pravidelně cílené regulace počtu jedinců jednotlivých druhů (kormorán atd.), avšak z hlediska toho, že člověk vytvořil dejte tomu třeba pro ty kormorány celkem dokonalé prostředí, tak se při dnešním zarybnění našich vod není čemu divit, že je těch predátorů prostě tolik. Pro kormorány a další predátory to jsou doslova žně na pomalu každé vodě kam přiletí. V přirozené stavbě rybí populace by bez zásahu člověka převažovala bílá ryba a počty ryb by byly samozřejmě nižší, tudíž by byl nižší i počet těchto predátorů. O těch přirozených nepřátelích těchto predátorů je to taky celé takové nejisté ono už jen najít nějakého predátora, který by se živil třeba těmi kormorány je dost nejistá sázka, z naší fauny mě nenapadá snad ani jeden druh, který by se dal vypustit do dnešní člověkem upravené krajiny, aby zde prosperoval.
No a jinak stejně je tu těžké všem vysvětlit, že vystřílení všech vyder, nebo jiných zmiňovaných druhů není dobrým řešením, protože je pochopitelné, že to tady čte spousta lidí, kteří s těmito predátory mají špatné zkušenosti viz. třeba jejich rybník navštěvuje vydra, nebo jejich oblíbený revír navštívili kormoráni. Osobně si myslím, že hádat se tady o tom se dá do nekonečna, ale spíš by to chtělo změnit názor těchto lidí na danou věc, což je samozřejmě ve většině případů nemožné a je to prostě začarovaný kruh.
NPedro1 - Profil | St 4.2.2015 11:08:18
Poušťák >> Proto je můj plán jasný.V rámci zachování si svého života Vás musím všechny uchlastat a pak se vytratit.
A vzhledem k tomu že platí zelí to nebude problém:-)))
NPedro1 - Profil | St 4.2.2015 11:07:21
afjee >> Mě to vadit nebude,když bude žrát kormouše,nutrie,vydry,bobři,tolstoje,masaře s mražákama,sem tam K70 a tak.
NPoušťák - Profil | St 4.2.2015 11:07:08
Pedro1 >> o život půjde až se budeš vracet v sobotu z oranž.stanu...o)))
Nafjee - Profil | St 4.2.2015 11:03:07
Pedro1 >> Já si myslím, že by na každém tříkilometrovém úseku řeky, měl být minimálně jeden krokodýl.
NPedro1 - Profil | St 4.2.2015 10:58:25
mastrof >> Psal tady někdo všechny?Jste jak tataři.
Ať si tady žije kormorán,vydra,bobr,čáp,volavka,.....ale pouze v takovém množství,že nebudou zásadně škodit populaci jiných živočichů.
A pokud se tak děje,tak by se měl počet těchto predátorů regulovat.
Je to stejný jako s černou zvěří.
A nebo je druhá varianta,sežeňme těmto druhům nějakého přirozeného nepřítele a nebudeme se muset o nic starat.
Až tady bude lítat/chodit nějaké zvíře,které žere kormorány,vydry,bobry,....,tak se do tohlo člověk nebude muset montovat.
A zase platí,že i množství toho vrcholového predátora musí být akorát,aby ty vydry,kormorány,....,nevyžral úplně.
Krajina vypadá tak jak vypadá a dokáže uživit nějaké množství živočichů.Ale v žádném případě by to množství jakéhokoliv druhu nemělo přesáhnout hranici,kdy půjde o život jinému druhu.
NPřemas - Profil | St 4.2.2015 8:00:03
Sice to je mimo vodní téma, ale vizitka toho našeho slavné lesní hospodaření (i když už i u nás se vyskytují světlé samorostoucí výjimky), a že nemáme zdravou krajinu, prdlačku. Padne strom a hned se na jeho místo nasemení buky, duby, smrčky, borovičky ... jenže přijde rozkaz, ořezat, zvorat, nasadit kultivované dřeviny, a tak je to i s dřevinami okolo vod ...
Nmlíčnák - Profil | Út 3.2.2015 21:17:42
mastrof >>I u nás . Norky určitě bo tu nemají co dělat a o kormoránech se ani nebudem bavit ..
Nmlíčnák - Profil | Út 3.2.2015 21:07:33
potočák 62 >> Každá slov sledujem větší exempláře PO se zraněním od volavky ,bohužel i uhynulé exempláře . Proto se kloním k redukci . Budu zas za barbara . .. .Na MP řece velikosti Morava mi až tak pár nevadí , tam je ouklejí dosti .
Nmastrof - Profil | Út 3.2.2015 19:53:01
potočák 62 >> a řešením je podle tebe vystřílet všechny kormorány,vydry norky, volavky a černé čápy? plošně na celém území? nebo jen tam u vás?
Npotočák 62 - Profil | Út 3.2.2015 19:31:10
mastrof >> Ledńáček u nás přežil rakousko-uhersko,první republiku,hitlera,komunisty,privatizaci ale nápor predátorů na ně byl moc.Naštěstí snad už bude klid,vloni se vrátily a zahnízdily.První hnízdění nepůvodního černého čápa v ČR bylo v roce 1951 u nás a pokud´byl jeden pár, tak to bylo v pořádku,první vydra se u nás oběvila v roce 2000 a těch, kteří jsme o ni věděli by se dali spočítat na prstech jedné ruky a protože se tady oběvila jenom občas,tak o ni nikdo ani nevěděl.Změna nastala, až když kormoráni postupovali po středních a potom horních úsecích řek a vytlačily to před sebou na vršky toků,kolik tady bylo vyder,norků,černých čápů a volavek psát nebudu,stejně by jste tomu nevěřily, ale během necelých 2 roků rozvrátily celý ekosystém a paradoxně pstruzi to přežily relativně nejlíp na rozdíl od žab,čolků,raků říčních,mihulí,vranek,střevlí,ledńáčků,lipanů.Petrův Zdar
Nmastrof - Profil | Út 3.2.2015 18:55:27
voz >> nikdy jsem netvrdil že k něčemu takovému přispívají.
Nvoz - Profil | Út 3.2.2015 18:01:01
mastrof >> Jen by mne tak zajímalo, čím ti vaši přirození predátoři ( vydra, volavka a kormorán) přispívají ke zvýšení počtu, ne - li k opětovnému navrácení pstruha potočního a lipana do jejich původních bydlišť. Myslím , že leda ztak tím, že nechají přežít jednoho, max. dva kusy s největším talentem pro schovávání.
NLiborman - Profil | Út 3.2.2015 17:45:11 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Hormony ve vodách jsou určitě problém. Výskyt intersexů v populaci ryb a obojživelníku není už nijak neobvyklý. Za asi nejvydatnější zdroj hormonálně aktivních látek můžeme dnes považovat hormonální antikoncepci. Tuto dnes na světě užívá více než 100 milionů žen. V hormonálních tabletkách je nejužívanějším steroidem syntetický hormon 17 alfa-ethinyl estradiol. Tento hormon je v těle částečně metabolizován, ale velká část z dávky ho vyjde z těla močí. Současné čističky odpadních vod nedovedou většinu „hormonálních buldozerů“ odbourat, či aspoň deaktivovat a ty potom proudí přímo do vodních toků, kde mohou začít působit na další „uživatele“.
Zdrojem hormonů nejsou jen ženy, které užívají hormonální antikoncepci, ale také ženy těhotné. Těhotná žena vyloučí za devět měsíců tolik estrogenů, jako by menstruovala osmdesát let. Ani tyto přirozené hormony z většiny neumíme v čističkách odstranit z vody. Ženská populace v Praze vyprodukuje denně 2,1 g. Neméně důležitým producentem hormonů jsou chovy dobytka. Ač se dá dnes říci, že jsou v ČR dnes chovy na ústupu, stále jsou neopomenutelným producentem endokrinních disruptorů. Nyní mám na mysli zejména chovy skotu. Jedna březí stračena vyloučí denně asi 100 miligramů estrogenů. Tyto hormony jsou přirozené (progesteron skotu je shodný s progesteronem ryb), takže lze u nich snadněji předpokládat výsledky působení. Jenže v prostředí se v dnešní době většinou vytváří „koktejl hormonálních buldozerů“, jehož účinky zcela neznáme. Velký podíl na hormonálním znečištění mají také chemičky, farmaceutické závody a zpracovny plastů, protože hormonálně aktivní nejsou pouze hormony...
Počátkem 90. let minulého století způsobil naprosté zděšení mezi vědeckou obcí i laiky objev prvních intersexů v britských řekách. Jednalo se zejména o plotice lesklé (Rutilus pigus), jejichž samcům se v gonádách začala tvořit také vajíčka – jikry. Z počátku nikdo netušil, co za tím stojí, ale prokázalo se, že za to mohou právě endokrinní disruptory, tj. látky, které ničí hormonální rovnováhu života již v minimálních koncentracích. Za „zženštěním“ rybích samců stojí nejspíše estrogeny (přírodní i syntetické), polychlorované bifenyly, alkylfenoly. Tyto látky stimulují právě vývoj ženských pohlavních orgánů. Jsou nebezpečné i pro člověka, kde způsobují sníženou plodnost, nižší porodní váhu, či opožděný vývoj mozku. Další nebezpečnou skupinou jsou látky, které neškodí jen samcům, ale i samicím. Jsou přímo toxické pro zdárný vývoj pohlavních orgánů – snižují schopnost reprodukce, či ji úplně zamezují. Do této skupiny můžeme zařadit například dioxiny, ftaláty, pesticidy nebo fytoestrogeny.
Uvedl jsem několik málo příkladů, u nichž známe jejich působení. V přírodě se však dnes vyskytuje asi tisíc látek, které můžeme označit jako hormonálně aktivní – u většiny zcela neznáme jejich působení a téměř nikdy se nevyskytují samy. Dohromady mohou vytvořit „koktejl“, který dokáže rybám zamotat nejen hlavy.
Je tedy jasně patrné, že endokrinní disruptory představují pro planetu obrovskou hrozbu, minimálně stejně velkou, jako je zvyšování množství skleníkových plynů. Bohužel, stále nejsou tyto látky dokonale prozkoumány a je možné, že je jich daleko více, než si myslíme. A co se budoucnosti výzkumu týká, velkou roli zde hraje farmaceutická lobby...
Nmastrof - Profil | Út 3.2.2015 17:31:20
Ravachol >> ale bohužel máš pravdu, brzo se tu bude řešit neúnosnej predační tlak ledňáčka či dravé larvy vážky....
NRavachol - Profil | Út 3.2.2015 17:09:43
mastrof >> myslím že absolutní většinu rybářů (aspon podle jejich myšlenkových otisků tady na mrku) daleko víc než přirozený úkryty a možnosti samovýtěru třeba na vltavě zajímá proč nesypou duháky a proč je žere čáp tam kde je nasypou :))
Nmastrof - Profil | Út 3.2.2015 15:41:48
Ravachol >> podle toho jak se k přírodě chováme,a jak jí neustále chceme šéfovat a drancovat,tak bychom si zasloužili dopadnout minimalně jako na planetě opic.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
