- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Rybářsko-houbařské jádro .-)
Taky rádi šmejdíte kolem stromků, když to nedělá nic a voda je jakoby zavřená? Taky chodíte po cestách a koukáte pod nohy? Jste vítáni a Vaše fotky též ... .-)))Autor diskuse: pavel68 - Profil , 22.6.2009 všeobecné - ostatní
Dále moderuje: b.gun Profil
Dále moderuje: b.gun Profil
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
609x v oblíbených a 23x v ignorovaných.
NLasskoun - Profil | So 11.7.2020 12:56:21
... tak trochu jiné "houbaření" ... ":o))) ... historické sklepení z 16. století, nacházející se 12 metrů pod povrchem ...
(sry za přepálenost díky blesku z mobilu ... zítra tam jdu znovu, pro Damyko zkusím nafotit lépěji ";o)
(sry za přepálenost díky blesku z mobilu ... zítra tam jdu znovu, pro Damyko zkusím nafotit lépěji ";o)
Nnovas32 - Profil | So 11.7.2020 11:52:59
Vcera na chvilku v lese u Klasterce n. Ohri. Ruzovky na kombajn, smrkove, hnede a kovari, kliuzci, lisky, kremenac. Byl jsem tam pracovne tak jsem se moc nezdrzel, ale bylo to pekny
Nb.gun - Profil | Čt 9.7.2020 23:51:12
Carabus >> Jedině snad tím, že jak šiškovce, tak kozáky patří mezi houby stopkovýtrusé, do řádu hřibotvarých, čeledi hřibovitých.
Šiškovců (rod Srobilomyces) je popsáno asi 40 druhů, jediným dosud známým druhem rostoucím v Evropě je šiškovec černý (Strobilomyces stobilaceus), rostoucí mimo Evropy též v Severní Americe a Asii. Ostatní druhy tohoto rodu se vyskytují převážně v tropických oblastech (zejména jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Austrálie), několik druhů roste i v Severní a Střední Americe. V Asii a Africe se vyskytují i jim příbuzné rody (např. rod Afroboletus). Nové fylogenetické a geografické analýzy mluví o tom, že rod Strobilomyces má svůj prapůvod v Africe.
Šiškovců (rod Srobilomyces) je popsáno asi 40 druhů, jediným dosud známým druhem rostoucím v Evropě je šiškovec černý (Strobilomyces stobilaceus), rostoucí mimo Evropy též v Severní Americe a Asii. Ostatní druhy tohoto rodu se vyskytují převážně v tropických oblastech (zejména jižní a jihovýchodní Asie, Afrika, Austrálie), několik druhů roste i v Severní a Střední Americe. V Asii a Africe se vyskytují i jim příbuzné rody (např. rod Afroboletus). Nové fylogenetické a geografické analýzy mluví o tom, že rod Strobilomyces má svůj prapůvod v Africe.
Nbrach - Profil | Čt 9.7.2020 16:55:44
Carabus >> Šiškovec černý (Strobilomyces strobilaceus) není s kozáky příbuzný.
Nbrach - Profil | Čt 9.7.2020 16:52:13
b.gun >> Chtěl jsem dodat chybějící (dle Hagary), ale je to zbytečné. Tvůj rozbor je naprosto dostatečný...
NCharley7 - Profil | Čt 9.7.2020 15:08:01
b.gun >> tak už ti schází jen Kozák ruský a Kozák ukrajinský :)
ale zeptám se který z kozáků, křemenáčů je podle vašich zkušeností nejchutnější a naopak.
ale zeptám se který z kozáků, křemenáčů je podle vašich zkušeností nejchutnější a naopak.
N1Mara - Profil | Čt 9.7.2020 9:09:04
b.gun >> to je jako slohová práce, moc díky. Takhle hluboko mě nenapadlo ani zajít, u mě je kozák kozák, i když tady jsem sbíral ty se skrvnitou hlavou a pak obyčejný a tím to haslo :-))) Tohle vybalit na houbaře v lese, tak věřím, že z 80% tohle nikdo ani neví a nemá ani páru, že vůbec takovéto druhy kozáků a křemenáčů jsou .-)) Moc díky .-)
NKnapík - Profil | Čt 9.7.2020 7:18:25
Sihanuk >> zažil jsem červivého křemílka, ale šlo už o přerostlou starší houbu a nebyli v něm ti " klasičtí " červíci, ale něco většího, co dělalo dírky od 1mm výše. A taky v něm žila nějaká mnohonožka.
Nb.gun - Profil | Čt 9.7.2020 0:38:02
1Mara >> Podle dávného pojetí bys to měl jednodušší.
Třeba MUDr. Josef Herink ve svém článku "Křemenáče, červené druhy kozáků (Krombholzia)" v časopise Česká mykologie 1-2/1952 zmiňuje v historickém exkursu fakt, že původně byly na základě pojetí klasické éry mykologie všechny druhy kozáků (tj. včetně dnešních křemenáčů) považovány za pouhé odrůdy kozáka březového. A i v oněch 50. letech minulého století rozlišuje pouhé 2 druhy "křemenáčů", a to kozáka červeného a kozáka ryšavého.
http://www.czechmycology.org/_cm/CM061-2.pdf
Z popisu ve zmíněném článku lze snadno odvodit, že kozákem ryšavým byl dnešní křemenáč březový, pod kozákem červeným pak byly zahrnuty dnešní křemenáče osikový, krvavý (dříve uváděný též jako dubový), smrkový a borový.
Co se týká kozáků rodu Leccinum, mělo by to být aktuálně s českými druhy zhruba takto:
kozák barvoměnný/šedozelený (Leccinum variicolor)
kozák bílý (Leccinum holopus)
kozák březový (Leccinum scabrum)
kozák černohnědý/kapucínek (Leccinum melaneum)
kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum)
kozák šedohnědý (Leccinum cyaneobasileucum)
kozák topolový (Leccinum duriusculum)
křemenáč borový (Leccinum vulpinum)
křemenáč březový (Leccinum versipelle) - z nějž bývá vyčleňován křemenáč bělostný/narůžovělý (Leccinum percandidum)
křemenáč krvavý/dubový (Leccinum aurantiacum)
křemenáš osikový (Leccinum rufum)
křemenáč smrkový (Leccinum piceinum)
Trochu mimo stojí kozáky rodu Leccinellum, zastoupené u nás jedním druhem (další druhy se vyskytují ve Středomoří):
kozák dubový (Leccinellum crocipodium
Ale aby to celé nebylo úplně jednoduché, vykazují jednotlivé druhy širokou barevnou variabilitu, takže jen a pouze barvou se při rozlišování řídit nelze (např. ne vše bílé musí být nutně kozák bílý, může to být klidně světlá forma kozáka habrového, březového, šedohnědého..., křemenáč osikový může být hnědý apod.).
Třeba MUDr. Josef Herink ve svém článku "Křemenáče, červené druhy kozáků (Krombholzia)" v časopise Česká mykologie 1-2/1952 zmiňuje v historickém exkursu fakt, že původně byly na základě pojetí klasické éry mykologie všechny druhy kozáků (tj. včetně dnešních křemenáčů) považovány za pouhé odrůdy kozáka březového. A i v oněch 50. letech minulého století rozlišuje pouhé 2 druhy "křemenáčů", a to kozáka červeného a kozáka ryšavého.
http://www.czechmycology.org/_cm/CM061-2.pdf
Z popisu ve zmíněném článku lze snadno odvodit, že kozákem ryšavým byl dnešní křemenáč březový, pod kozákem červeným pak byly zahrnuty dnešní křemenáče osikový, krvavý (dříve uváděný též jako dubový), smrkový a borový.
Co se týká kozáků rodu Leccinum, mělo by to být aktuálně s českými druhy zhruba takto:
kozák barvoměnný/šedozelený (Leccinum variicolor)
kozák bílý (Leccinum holopus)
kozák březový (Leccinum scabrum)
kozák černohnědý/kapucínek (Leccinum melaneum)
kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum)
kozák šedohnědý (Leccinum cyaneobasileucum)
kozák topolový (Leccinum duriusculum)
křemenáč borový (Leccinum vulpinum)
křemenáč březový (Leccinum versipelle) - z nějž bývá vyčleňován křemenáč bělostný/narůžovělý (Leccinum percandidum)
křemenáč krvavý/dubový (Leccinum aurantiacum)
křemenáš osikový (Leccinum rufum)
křemenáč smrkový (Leccinum piceinum)
Trochu mimo stojí kozáky rodu Leccinellum, zastoupené u nás jedním druhem (další druhy se vyskytují ve Středomoří):
kozák dubový (Leccinellum crocipodium
Ale aby to celé nebylo úplně jednoduché, vykazují jednotlivé druhy širokou barevnou variabilitu, takže jen a pouze barvou se při rozlišování řídit nelze (např. ne vše bílé musí být nutně kozák bílý, může to být klidně světlá forma kozáka habrového, březového, šedohnědého..., křemenáč osikový může být hnědý apod.).
Čtenáři této diskuse také sledují
NFóry59847
NUdírny a uzení51121
NSranda bez nadsázky 🤘10728
NZahrada pro lenochy aneb zahradnicko-budovatelské jádro22019
NGastrorožek aneb o jídle a všem okolo36014
NKulinářský kroužek aneb vše co se dá uvařit z ryb5787
NBušákovy plky a frky a různé věci od našich vod409499
NZoologický koutek MRKu.33352
NSprávný muž má v kapse nůž8044
NGastronomická katastrofa aneb, jak vařím já.144479
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
20:22NČlun na přehradu 12
20:15NMyslíte si že by bylo tolik rybarů kdyby nebyl internet? 11
19:50NVše o značce Matrix 684
19:16NPruty Hearty Rise 510
12:53NRevír ČSM - Bílina 2 - denní doba lovu 14
12:50NRybáři a vinařství 918
SoNKdo více škodí pstruhové vodě?? Muškaří nebo Vláčkaří?? 153
SoNDyje 3A (Revír) 6
SoN🔥 Grill a grilování 🔥 585
SoNBambusák a vyroba 797
SoNLožiská do Shimano Ultegra 8
PáNZápisník - Lasskoun 33
PáNRohlikove boilie - vyroba 107
ČtNJak na sumce ? 128
ČtNKvalitu vody v lipenské přehradě podle studie ovlivňuje fosfor z rašelinišť (Bleskovka) 15
Co je nového - všeobecné
StNBleskovka: Záhada ryby, která žije 100 000 let bez samců, vyřešena!
ÚtNBleskovka: Kvalitu vody v lipenské přehradě podle studie ovlivňuje fosfor z rašelinišť
ÚtNBleskovka: Dodatek BP MRS od 1.června
. . . NBleskovka: Soudy daly za pravdu rybářskému svazu. Rybář po čtyřech prohřešcích nesmí 18 měsíců k vodě
. . . NBleskovka: Invaze slunečnic na Boleváku. Úhoři a tolstolobici naopak zmizeli
. . . NBleskovka: Biomonitoring na revírech severní Moravy
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.




























