Karas obecný - existuje?

Kdy jste viděli karase obecného naposledy? Literatura uvádí, že se jedná o rybu s minimálními nároky na kyslík a prostředí. Před pár lety se vyskytoval v každém návesním rybníčku. Vliv elektrického agregátu, který je dle místního odborníka příčinou úbytku pstruha potočního nelze na karase aplikovat - není jím loven. Podobná otázka zde byla v roce 2005. Co se od té doby změnilo??

Autor diskuse: kakr - Profil , 26.12.2008 všeobecné - druhy ryb, rekordy

Nabídka diskuse

9x v oblíbených a 2x v ignorovaných.

Přidat zápis do diskuse (nebo ťukněte na přezdívku u zápisu, na který chcete odpovědět)

Pro zápis do této diskuse musíte být přihlášen.

Hody - Profil | Čt 22.9.2011 21:28:39 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ještě jsou znám jeden malý rybníček,který není zničen stříbrňákem,otázkou je jak dlouho to vydrží.

Nelíbí 0
Líbí 4

Salmo1 - Profil | Ne 10.10.2010 18:54:50 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

kakr >> Ano, Tvůj pesimismus chápu, protože vzhledem k našemu věku bohatost našich vod oplývajícími karasem obecným už nezažijeme:-), :-(.

Nelíbí 0
Líbí 0

b.gun - Profil | Ne 28.12.2008 2:10:53 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Osobní zkušenost - posledního obecňáka kolem 20 cm jsem chytil před třemi lety na jedné malé svazovce, bohužel jsem na stejném místě o pár dní později chytil i několik stříbrňáků, takže lze důvodně předpokládat, který z nich má na dané vodě budoucnost zajištěnou - obecňák to asi nebude. Kolega letos vyndal dva prcky na jedné mělké louži, z velké části už zarostlé. Za pár let už tato lokalita bude pouze minulostí.
U nás v okolí bych ho (karase obecného) už asi hledal - podobně jak píše kolega Andulec - spíše někde na loužích, rybníčcích a nádržích, které jsou mimo jakékoliv obhospodařování, kam ruka přespříliš aktivních rybářů ještě nedosáhla. Osobně bych ani "nemarginalizoval" vliv svazu, do spousty vod se podle mého názoru karas stříbřitý - stejně tak i střevlička východní - dostane během nasazování. Stačí se podívat, co za "exoty" se vyskytuje v potůčku/strouze vytékající ze soustavy chovných rybníků. Nedělám si iluze o důsledném přebrání každé vylovené rybičky před rozvozem násad do revírů ...

Nelíbí 0
Líbí 0

sven - Profil | Ne 28.12.2008 1:31:23 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

kakr >> také na severu Čech karasi obecní zmizeli. Jednoho cca 30 cm, jsem chytil asi před třemi lety na jednom sportovním revíru. Rozmýšlel jsem se zda ho mám pustit, neboť mu chyběla ocasní ploutev . Místo ní používal řítní ploutev asi 3x zvětšenou. Nebylo jasné, zda se jedná o vrozenou vadu, nebo následek poranění. Nakonec jsem ho pustil, s rizikem, že vada by mohla být dědičná. Při výlovu jednoho chov. rybníka se objevili 3 ks asi 10 cm velcí. Přenesl jsem je do malého nepoužívaného rybníčka. Bohužel to byly pravděpodobně tři jikernačky. Žádné jiné na přisazení jsem už ale neulovil. Také dřive hojné slunky a řídce se vyskytující hořavky se úplně ztratily. Zde jsou na vině pravděpodobně výlovy, při kterých tyto choulostivé rybky odejdou jako první. Naopak přibývá hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, jelec tloušť a hojná je i mihule potoční. Z invazních ryb silně přibývá karas stříbřitý a střevlička východní. Vranka obecná ani střevle potoční u nás nežijí.

Nelíbí 0
Líbí 0

Andulec - Profil | So 27.12.2008 16:55:04 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Zajímavá diskuze a tak mi nedá něco nepřipsat.
Budoucnost našeho karase je podle mě závislá na návesních rybnících, požárních nádržích a naprosto skrytých ramenech, a jinejch různejch brčálnících, které jsou naprosto mimo jakekovil obhospodařování. Protože do čeho se přisere člověk, tak je konec. Osobně znám ještě 3 takovéto lokality. A doufám, že i nadále zůstanou domovem našich krásných karasů.

Nelíbí 0
Líbí 0

standas - Profil | Pá 26.12.2008 21:26:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

kakr: letos jsem chytl jednoho a potěšil mně. Psal jsem o tomto problému na svaz a dostalo jsemi této odpovědi:jmenuji se Pavel Vrána a jsem odborným referentem sekretariátu Rady ČRS pro oblast životního prostředí a čistoty vod. V krátkosti se pokusím odpovědět na Váš dopis ze dne 18.4. 2008.

Úbytek karasa obecného (Carassius carassius) v našich vodách přímo souvisí s šířením invazivního karasa stříbřitého (Carassius auratus gibelio), který se nekontrolovaně šíří po celé republice již od 70. let. Tento odolný a reprodukčně silný druh se může rozmnožovat gynogeneticky (nepotřebuje samčí pohlaví) a z původních stanovišť rychle vytlačuje karasa obecného (potravní a prostorová konkurence, vliv případných chorob nebyl dle nám dostupných informací zkoumán). Jistou formu konkurence může místně představovat i sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Z tohoto důvodu byl u karas obecný místně hodnocen i jako silně až kriticky ohrožený (viz. Červený seznam ryb a mihulí ČR), což však paradoxně může způsobit problémy s jeho záchranou – např. legislativní omezení manipulace s touto rybou.
Naneštěstí si řadu problémů ohledně šíření karasa stříbřitého způsobujeme jako rybáři sami. Mnoho rybářů používá karasa stříbřitého jako snadno dostupnou nástražní rybku. Jestliže unikne z háčku, nebo se dostane s vylitými nástražními rybkami do nové lokality, většinou zde rychle zdomácní a kolonizuje postupně celou oblast. Někteří rybáři je dokonce sami nasazují do svých revírů, aby tak podle vlastního mínění „obohatili“ rybí společenstvo svého revíru, což je zvláště politováníhodné. Zde se nelze ptát, co pro to dělá ČRS, protože zodpovědnost v takovém případě leží na každém jednotlivci. Podobně je tomu i s šířením dalších invazivních druhů, např. střevličky východní (Pseudorasbora parva).
ČRS má stanovený pro každý revír tzv. zarybňovací plán, který je dán MZe ČR a vysazování karase obecného většinou nezahrnuje. Domnívám se, že vysazování karase obecného (financování, projekty na ochranu a obnovu jeho populace) by měly vycházet především přímo z orgánů ochrany přírody - MŽP ČR (AOPK ČR).
Problematikou rozmnožování karasa obecného se zabýval ve své diplomové práci Štícha (Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v ČB), problematikou karase stříbřitého pak doc. Lusk z Ústavu biologie obratlovců z Brna. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech má v současné době k dispozici jen několik kusů generačních ryb karase obecného, ale neběží zde žádný projekt na záchranu jeho populace. Ústav biologie obratlovců již provedl dílčí průzkum genetické struktury populace karasa obecného. Na potřebu ochrany populace karase obecného upozornil na konci roku 2007 Ing. Kepr na zasedání Odboru životního prostředí a čistoty vod při Radě ČRS. Příští zasedání Odboru má ve svém programu řešení problematiky karasa, slunky, hrouzka a dalších mizejících druhů.

Co můžeme pro karase obecného udělat – krátkodobá perspektiva:
• Nevysazovat karase stříbřitého (nikam, zvláště ne do lokalit s přirozenou populací karase obecného)
• Nepoužívat karase stříbřitého jako nástražní rybku
• Na rybnících s výskytem karasa stříbřitého provádět důslednou dezinfekci rybničního dna (vyschnutí, chlorovém vápno)
• Karas obecný by se měl převážet a vysazovat jen v rámci jednoho povodí, nikoliv mezi povodími (riziko genetického znečištění místní populace).
• Zvýšit informovanost řadových členů i hospodářů ČRS prostřednictvím webových stránek a informačních mailů.

Co můžeme pro karase obecného udělat – dlouhodobá perspektiva:
• Následující zasedání Odboru životního prostředí a čistoty vod rozhodne zhodnotí současný stav a připraví dlouhodobý plán managementu karasa obecného a jiných zranitelných populací ryb
• Výzkum genetické struktury populací karasa obecného v ČR
• Záchranné chovy ve spolupráci s orgány ochrany přírody ČR

Děkuji za Váš podnět a cenný čas. V případě, že byste preferoval osobní kontakt nebo jste měl další dotazy, neváhejte se na mne obrátit na služebním mobilním telefonu +420 728 701 379.

S pozdravem Petrův zdar!

Pavel Vrána