Dědek - Profil | Út 2.6.2020 22:12:25
Mrknato >> Co dodat :-)
pheasant_tail - Profil | Út 2.6.2020 22:09:32
Mrknato >> Neboj, uživatelé, v tomto případě ÚS mají peněz na zarybnění dost. Jednak mají peníze za prodej územních povolenek, potom z každé prodané CS povolenky dostanou peníze, jako je cena územní povolenky. Potom mají procenta z členské známky. No a ty peníze, co jim příjdou z redistribuce za ulovené ryby na CS povolenku od členů, kteří patří do jiného ÚS jsou už jen taková třešnička na dortu.
Mrknato - Profil | Út 2.6.2020 21:45:29
Dědek >> Ano... a je to. Něco jako volba miss z povídky Šimka a Grossmanna. "Legislativci" ze Stč. kraje si stěžují, že neproběhly členské schůze a snad proto Hýbnerův výbor vypracoval svůj návrh na změnu stanov a hned mu dal hlas..... a nějaký TIRO je překvapen, že o tomto zázraku Rada nejedná......)))))
Mrknato - Profil | Út 2.6.2020 21:24:44
potočák 62 >> Kapř i duhák byl přirozenou populací a to že jsou dnes považováni za domácí zvířata se bude za pár lert týkat i tebou produkovaných "divokých ryb". To si moc neuvědomuješ, nebo nechceš.
Mrknato - Profil | Út 2.6.2020 21:18:36
Stilet >> Zajímalo by mě, jak mohou uživatelé plánovat zarybnění dle ZP a zohledňovat v něm redistribuci za CS lov? Nikdo neví, jak a kdy se změní podmínky redisrtribuce, kolik bude činit, co si Rada zase uloupne a ani to, kam (do kterých revírů) má jít.
Už léta předkládají rybářští hospodáři RO výsledky hospodaření, kde je jasně uveden i zdroj a počty násad "nad plán" a RO to nikdsy nerozporoval. Proto to vidím jako problém RO a nikoliv uživatelů.
sven - Profil | Út 2.6.2020 18:47:42
rybomil >> :-)))
rybomil - Profil | Út 2.6.2020 18:44:27
sven >> jsem to pozoroval tak nějak nestranně při výlovu. někdy se za ty navážený čísla pak připisovala i tahle číslice 0 :§)
ale už je to dávno, vlastně si vůbec nevybavuju kdy kde to bylo :)
mpl - Profil | Út 2.6.2020 18:38:35
potočák 62 >> jo, ja to schvalne zjednodusil. Ale myslim ze vzorky si zpracovavaji sami na JCU. A je to otazka casu, kdy se zjednodussi metody, atd - asi jako kdyz pred mnoha lety byla geneticka analyza nemoci u lidi delana vzacne a dneska je to temer bezna vec.
potočák 62 - Profil | Út 2.6.2020 18:26:01
mpl >>Až tak jednoduché to zřejmě nebude. Když nám pan Kalous z ČZU v Praze dělal vzorky KO,tak se to posílalo do holandska na nějaké čištění a když to přišlo zpět,tak teprve potom se dělalo DNA. Výsledky byli velice zajímavé.Petrův Zdar
mpl - Profil | Út 2.6.2020 17:49:55
potočák 62 >> Jo to jsem taky videl, ono koneckoncu o cem to je (velmi zjednodusene)
- odebrat spravne vzorky
- zrejme navic nejaka referencni metoda
- pripravit je pro analyzu (izolace DNA, PCR)
- porovnani casti DNA proti nejaky databazi moznych (vzorek z muzea, databaze DNA zivocichu)
- vyhodnoceni a interpretace vysledku na zaklade nejakych metod (metabarcoding, statistika, .....)
- rada veci lze mechanizovat, vyuzit pocitace, ...
Urcita cast je "rutinni prace".
Hlavne ale vymyslet jak se interpretuji vysledky, jejich spolehlivost, .. - to je ta veda.
Honza7 - Profil | Út 2.6.2020 17:49:50
mpl >> Nejdříve děkuji za odkaz. Ta možnost s vychováním vlastního specialisty by byla ideální. Jenom se bojím, že k tomu asi nebude žádná ochota jednat. Podle mě by pak museli reagovat na to co by se zjistilo ( současná snaha je pouze vybírat peníze a ne pracovat ).
V každém případě , aspoň v několika ÚS by mohla začít spolupráce. Snad to nikde nezapadne a budeme mít data, která by mohla napomoci k udržení původních druhů ryb.
potočák 62 - Profil | Út 2.6.2020 17:41:09
mpl >> Ahoj,něco podobného jsem v nedávné době viděl v jednom dokumentu,kde vědci pátrali v jednom velkém jezeře o možném výskytu vyhubeném druhu vodní želvy. A z jednou z metod bylo i hledání DNA tohoto druhu ve vodě,jako kontrolní byl používán vzorek odebraný z jedince uchovávaného v muzeu.Petrův Zdar
mpl - Profil | Út 2.6.2020 17:39:46
Honza7 >> Obcas se potkavam s jeho tatou na rybach, tak vzdycky pokecame. Predpokladam ze si vsechno delaji sami a laborator maji na JCU. Co jsem koukal tak treba ted maji nabidku bakalarske prace.
https://zoo.prf.jcu.cz/index.php/theses-item/pouziti-environmentalni-dna-edna-pri-vyzkumu-rybich-spolecenstev/
Dovedl bych si predstavit ze si treba svaz vychova nekoho kdo bude umet to co je popsane v te bakalarce.
Koneckoncu jedna se o aplikovany vyzkum - nekdo dela vedu, metodiku, navody, zkoumasouvislosti, ..
A nekdo muze delat tu zakladni praci - odbery, pripravu vzorku pouzitou pro vlastni aplikaci.
Mozna by nebylo spatny mit na urovni svazu - rady nejakyho takovyho cloveka prave pro aplikaci.
Honza7 - Profil | Út 2.6.2020 17:14:50
mpl >> Ahoj, znáš se s ním osobně? Analýzu DNA si dělám sám, nebo ji předává nějakému laboratornímu pracovišti? Dalo by se tu laboratoř navštívit?
mpl - Profil | Út 2.6.2020 15:51:32
Honza7 >> ono to neni jen o tom. Je to o detekci DNA stop ve vodě obecně, nebo v sedimentu. A napriklad se da i zjistit ze v dane lokalite se vyskytuje napr. vydra, nejaky invazni rybi nebo jiny druh, .....Proc nevyuzit modernich moznosti ktere se zacinaji nabizet.
Jo a mimochodem ten clovek se jmenuje Blabolil (bez carky) a dostal cenu Wichterleho pro vedce do 35let, takze asi neco vi a umi. Zacinaj to pouzivat na nadrzich a snazi se tu metodu rozvijet a rozsirovat.
A treba cituji z
https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/4965-cesky-vyzkum-o-environmentalni-dna-vzbudil-zajem-na-mezinarodni-konferenci/
Jak dokáže být přesná environmentální DNA, když jde o složení ryb ve vodních nádržích? Jak se liší uměle odchovaní candáti od přirozeně rozmnožených v nádrži Lipno? Takové i další aktuality z výzkumu prezentovali před letními terénními pracemi hydrobiologové z Biologického centra AV ČR na mezinárodních konferencích.
Použití environmentální DNA umožňuje z jediné kapky vody určit, jaké druhy organismů se v daném prostředí vyskytovaly. Petr Blabolil ve svém příspěvku přinesl porovnání rybích společenstev, zjištěných za využití environmentální DNA a s použitím tradičních metod odlovů. Konference se zúčastnilo 120 delegátů z 27 zemí.
Český příspěvek vzbudil značný zájem, neboť bylo kromě environmentální DNA použito nejširší spektrum klasických metod: bentické a pelagické tenatové sítě, plůdkový a adultní elektrolov, odlovy na šňůry a do zátahových sítí různých typů. Zahraniční kolegové ocenili náročnou práci a detailní informace, které máme o společenstvech nádrží Klíčava, Římov a Žlutice.
Honza7 - Profil | Út 2.6.2020 15:19:36
kakr >> Že zjistíš že se v dané lokalitě vyskytuje určitý živočišný druh, případně i počet jedinců.
kakr - Profil | Út 2.6.2020 14:55:46
Honza7 >>
To je moc hezké, ale k čemu to poslouží v praxi??
Honza7 - Profil | Út 2.6.2020 14:49:08
kakr >> Určitě se nebude jednat o pomyslnou kapku z daného vodního toku.
Půjde o zakoncentrování DNA z určitého objemu vody, pak půjde o její izolaci a následné pomnožení, které lze už detekovat. Takové množství může být výrazně menší než je kapka vody.
kakr - Profil | Út 2.6.2020 14:40:10
Honza7 >>
Třeba jak z kapky vody poznáš, co v revíru chybí. Ale fakt nevím zda se z kapky vody dá poznat, že potoky jsou vyschlé.
Ale není to žádné novum na MRKu se vyskytuje otázka od spoluautora Prapodivného světa. Z fotky určit genofond, na to nemá ani JV.
načítám...
www.chytil.cz
