Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků

Goonch - Profil | So 20.7.2019 1:55:32

keltt >> jasan - kapr, amur, tolstolobik, atd...

Goonch - Profil | So 20.7.2019 1:49:38

Rožnovák >> Racionálně vzato máte samozřejmě pravdu. Jenže jestliže takhle uvažujeme o želvě nádherné jako nepůvodní (nic nenamítám), co potom s druhy, které tu působí skutečné škody již více jak desetiletí, množí se tu a těm co se nemnoží pomáháme dokonce na svět, jejich počty jsou naprosto někde jinde, řadu z nich dokonce vypouštíme a vysazujeme cíleně přestože mají prokazatelně silnější invazivní charakter a omlouvat to hospodářstvím lze jen částečně, neb nejsou jen součástí uzavřených hospodářství, ale jsou ve volnosti a ve srovnání s diskutovanou želvou působí škody, jež lze i sčítat a to nejen finančně. Každý druh i když u něj není uváděna nějaká konkrétní škoda něco ovlivňuje, minimálně potravní spektrum na dané lokalitě, neb se musí něčím živit. Kapr, amur, tolstolobici, marény, duháci, siveni, tři druhy karasů, problémy ostatně dělají i naše druhy ať už nerozumným vysazováním na nepůvodních lokalitách - viz nedávno zmiňovaný výskyt hlavatek na "nehlavatkových" vodách, nebo nadpočetným zásobováním lokalit, což je případ sumce velkého naprskaného do každé větší louže, diskutabilní a asi ne úplně zdravé se mi jeví vysazovat všude jesetery našich i cizích druhů atp. Ze savců jsou modelovými příklady muflon, daňci, všemožné druhy jelenů, mink, nutrie, mýval, psík mývalovitý, ale stejně jako u ryb i zde začínají problémy dělat i naše druhy jako je vydra, bobr, divočáci (v minulosti jak jsem se dočetl šlo dokonce o oborové zvíře), nebo medvědi.
Obecně vzato je želva nádherná na našem území fenomén hodně nafouknutý. Je příliš exotická na to, aby se dala přehlédnout. Na proti tomu mýval, taktéž Američan, přes den vidět není, škody páchá neporovnatelné a o jeho existenci vědí v podstatě jen myslivci a těch pár lidí, co je v noci přejede. Škodu jakou způsobí na obojživelnících kapři a další druhy ryb jsou neporovnatelné s tím, co zvládnou želvy, škody jaké na celém rybím spektru (ale i dalších obratlovcích) napáchá během růstu jediný sumec by neudělala ani stovka želv a tak by se dalo pokračovat. Jde asi o to, že zatímco se objevují články o škodlivosti želv a uvažuje se o odstřelu, jiní hrdinové je drtí lopatami, pod rukama se nám mění příroda díky ignoraci daleko závažnějších problémů jako jsou shora uvedené.
Když se zmiňuje, že želva nádherná žere obojživelníky, nenapíše se ale, že stejně tak se jimi živí i želva bahenní, kterou bysme tu rádi. Je to jaksi normální. Od toho obojživelníci mají tolik potomků, aby něco přežilo, příroda s predátory počítá. S čím nepočítá je, že v rybníku není deset želv, ale dvě tuny kaprů.
Vlastním jezírko s našimi rybami, moji zamilovaní jsou líni a tak hlavní osádkou jsou oni, jak klasičtí, tak pomerančoví a skvrnití. Na jaře se do jezírka nahrne několik ropuch a skokani. Ať je jezírko zarostlé jakkoliv, i když se nemohou ryby dostat do všech míst, přesto jsou škody na obojživelnících obrovské. Pozoroval sem mockrát, jak líni sbírají ze sportu pulce ropuch, překusují je a zase vyplivují, sice živé, ale se zlomenými či ukousnutými ocásky, což je pro ně konečná. Kdybych to neviděl sám, nevěřil bych.
No nic, nechci to tu uzavírat skepticky či nějak pesimisticky. Jen by bylo fajn mít na to prostě větší náhled a pokud u vody chytíte želvu, nepouštějte ji, neubližujte, buď ji sami zařiďte domov, nebo poskytněte někomu s rozumem, kdo jí ho vytvoří. Na můj vkus je kolem toho zbytečné divadlo a přitom problémů máme dost s jinými druhy o nichž ale děláme, že nejsou nebo je nevidíme. Místo toho se řeší želva:-)

keltt - Profil | So 20.7.2019 1:34:09

Nepůvodní druh, v případě výskytu ve volné přírodě okamžitě tlumit! Ale to tady na mrku pocitam ví kazdy blbec.

Rožnovák - Profil | So 20.7.2019 0:58:18

Přispěvky jsou to poučné a podloženy zkušenostmi, pozorováním i faktickými příklady. Nic na tom ovšem nemění že nadhernice a mnoho dalších druhů není součást naší přírody a vypouštět by se do ní neměla, není to fér jak vůči ním tak vůči přírodě, bez ohledu na to jestli se množí či nemnoží.Jinak čtení zajímavé.

Goonch - Profil | So 20.7.2019 0:25:46

A aby to nevypadalo, že tu plácám z hladu. Níže pár fotek z mého bývalého chovu.
Na společné (za kvalitu se omlouvám) jsou 3 bahenky, všechny do jedné s kupírovaným ocasem na různou délku, což zapříčinila bahenka číslo 4 (pro agresivitu umístěná s jinými želvami, které si netroufla napadat). Zajímavé bylo, že jakmile byla odstraněna tato želva, začaly ocásky okusovat jiné bahenky. Na dalších fotkách je největší "rabiát". Na dalším snímku se spolubydlícím, kubánskou Trachemys decussata decussata (laikům bude připadat jako nádherka, ale není).
O želvě bahenní se příliš jako o agresoru v souvislosti s želvou nádhernou nehovoří, vystupuje v tomto příběhu jako potlačované zvíře. Přesto moje zkušenosti i zkušenosti dalších chovatelů jasně naznačují poměrně vysokou agresivitu a rozhodně nelze říct, že se dají s želvami nádhernými zahanbit. Mám i fotografie, kde se želvy nádherné sluní s bahenkami přičemž bahenky jsou těmi nahoře, ale jelikož nemám svolení autora, umisťovat je zde nebudu

Goonch - Profil | Pá 19.7.2019 23:38:39

Dědek >> Vždyť se nic neděje:-) Bude super, když se Vám povede udělat nějaké kvalitní fotky. Ony dost prozradí v jakém stavu pak takové želvy jsou, u nádherek lze poznat z fotek dobře i pohlaví a případně jiné znaky (jiný poddruh, melanické kusy atp.).
S tou argumentací je to těžké. Mezi námi rybáři to člověk pochopí. Snažíme se mít hezkou vodu, dostatek ryb, pestrost rybích druhů. Pak nám někdo říká, jak tahle želva vyžírá rybník, přičemž se opomíjí skutečnost, že fungují jako zdravotní policie a vpodstatě jsou schopné najít a ulovit rybu poraněnou, nebo čerstvě uhynulou. A je jedno zda hovoříme o želvě nádherné, nebo želvě bahenní. Napsalo se o tom dost, články psali i naši přední chovatelé poukazující již dvacet let zpátky na to, že zdravou rybu má želva problém dostat i v akvateráriu, v jezírku ještě hůře a v rybníku či řece si o ulovení zdravé ryby může nechat zdát. Samozřejmě, že pokud s tím někdo operuje, rychle získá potřebné zástupce, tak jako řada myslivců, která laikům do očí tvrdí, že káně loví zajíce, bažanty nebo dokonce srnčata. Každý rozumíme něčemu a pokud se danou oblastí nezaobírám, logicky předpokládám, že opakovaná "pravda" v novinách, časopisech a zaznívající v TV je skutečností. Tedy že želva je něco jako obrněný kormorán, úspěšně se zde množí, nebo jak rádi zmiňují hysterici - naturalizuje, protože se prostě sem tam nějaká samice pokusí vyklást vejce (co už ale nezmíní je, že totéž dělají lidem v akvateráriích jednotlivě chované dospělé samice, které se nikdy nepářily, resp. ani neví, jak vypadá samec jejich druhu).
Takže vyčítat zde někomu, že pochyboval, nebo je přesvědčen o opaku je nesmysl. Proto se snažím tuto problematiku osvětlit bez toho rámečku cenzury na podstatná fakta.
Již tři roky se na svou pěst snažím ověřovat zprávy o výskytu T.s.e. (i jiných druhů), takže se na místě mohu přesvědčit, jak je to ve skutečnosti. Třeba vloni na mnou sledované lokalitě v ***** jsem stabilně pozoroval 3 kusy - vzrostlou samici a dvě menší želvy - obě dle mého názoru také samice. Jednak jde o lokalitu, z níž je mi na nic stran místního charakteru - bordel, nepořádek donesený řekou, při každé návštěvě se mi daří najít mrtvoly kaprů u břehu 45cm +, utopení potkani.
Na břehu prakticky neustálý smrad z vyplavených mršin. Voda sama o sobě je na ryby jinak bohatá, aktuálně jsou tam už i bobři, nicméně z želvího pohledu má daleko do idylického domova. Voda se vlivem rychlosti toku pomalu otepluje, což želvám moc nepřidává a tak se často sluní. Prakticky nikde okolo není odpovídající místo pro případné vykladení vajec, která by se mohla úspěšně inkubovat. Jak jsem uvedl, na této lokalitě jsem (čirou náhodu, protože jsem tam byl kvůli hadům) objevil vloni 3 samice. Přešla zima, která rozhodně nebyla úplně mírná jako v letech minulých a tak jsem na jaře zjišťoval stav. Zmizely všechny. Na svém oblíbeném místě nebyla jediná. Procházel jsem tedy řeku velký kus po proudu s tím, že jarní voda mohla želvy jen splavit. Nic. Až po cca měsíci se na svoje místo vrátila největší samice. S ohledem na tuhle konkrétní lokalitu nelze říct, zda zbývající želvy zimu nepřežily nebo byly odplaveny dál, ale i v tom pro ně lepším případě to poukazuje na to, jaký na ně má vliv vnější prostředí. I kdyby je voda jen odplavila, pak se dostanou na nová místa, s nimiž nejsou obeznámená. V podstatě ztratí veškeré dosavadní možnosti, které pramenily z toho, že na původním místě věděly, kde se slunit, kde hledat potravu, pravděpodobně kde přezimovat (vhodná hloubka, vhodný substrát - zimují ve vodě). Navrch přijdou o možný kontakt s jinými želvami, které napomáhají chránit jedna druhou (když si všimne jedna něčeho podezřelého, skokem do vody spustí lavinu skoků ostatních želv), zároveň ale i možnost se pářit. A to jak uvádím se bavíme o té lepší možnosti, tedy že želvy během zimy neumrzly, nebyly pokousány během hibernace ondatrou či norkem (v již několikrát mnou citované knize o bahenkách jsou dost nehezké fotky želv s vážnými zraněními, kterým do jedné podlehly), nebo se přes ně nepřehnala nějaká chemie.
Další z mnou opakovaně navštěvovaných lokalit je rybníček ve tvaru L s výskytem zakrslé verze okouna, perlínů, střevliček a dalších, kterou obývá jedna jediná želva. Původně se zde vyskytovalo želv více, s ohledem na okolí a nemožnost přestěhovat se jinam, do jiné vody potkal ostatní želvy nezvratný osud a zbyla jediná. Opět adultní samice. Jde o bystré, opatrné zvíře, která na mě i přes to, že se "známe" 3 roky reaguje obezřetně. Zatím se mi nepovedlo jí pomoct a dostat odtamtud. Lokalita je v lesíku, což by byla idyla, kdyby rybníček nebyl používán jako popelnice a tak je zde od keramického wc, skruží, pneumatik, rozbitých pivních lahví, plastů a jiného bordelu k nalezení vše až po barely od barev. Místo je oblíbené ležení bezdomovců, což v létě doplňují tlupy ukrajinců, kteří si zde rozdělávají oheň a obohacují prostředí o plechovky od piva a láhve. Jedním slovem humus. Hloubka vody zde není až tak velká, nicméně místy stačí, aby želva zatím zimu přežila. Vždy, když jí tam vidím plavat v tom bordelu, napadnou mě dvě věci:jednak co to bylo za prase, které tam vědomě odloží do té doby vlastní zvíře s tím, že se tam bude mít dobře (???!), protože sem ta želva nikomu z okolí rozhodně neutekla a za druhé, jak dalece se liší tohle prostředí od toho, který by želva potřebovala, aby jej šlo považovat za opravdu vyhovující se vším všudy (lokalita je na jednu stranu chráněná proti povětrnostním vlivům a zimě, na druhou stranu je stíněna stromy, želva se v průběhu dne stěhuje z jedné strany rybníčku na druhou, aby si udržela teplotu). Pravidelně zde vyvádí mladé březňačky, které i třeba jedno dvoudenní vodí kachna přímo okolo želvy, která jsou-li příliš blízko raději vyklidí pole a to vždy bez jakéhokoliv náznaku pokusu obohatit si jídelníček malou kačenkou. Pozoroval jsem ji takto hodiny splývající na rdesnu, než ji drzá prťata březňaček zkoušející želvě ochutnat končetiny donutila změnit místo. Jinak kačenky se tu ale dlouho neohřejí - je tu klasicky doma straka, sojka a v noci zde úřadují kuny skalní a jak pozoruji poslední dobou po okolí, tak i lišky.

sidneyv - Profil | Čt 18.7.2019 13:29:58

Goonch >> klobuk dole pred tvojimi vedomosťami. O korytnačkách neviem dokopy nič, ale tvoje príspevky spolu s stormandnature-ovými sú prínosné. Díky.

Dědek - Profil | Čt 18.7.2019 12:25:26

Goonch >> Pod tíhou tvých argumentů, beru na vědomí, že ty desítky želv, byť od míry do 10 cm, až do 40 cm na Vrbici, jsou lidmi vypuštěné... Tvá argumentace je prakticky neprůstřelná a tvé znalosti vynikající. Stejně mi to nepřestane vrtat v hlavě :-)

whitehunter - Profil | Čt 18.7.2019 12:21:17

Goonch >> moc hezky napsané a ještě podpořené fundovanou argumentací, to se tu moc často nevidí...

Rezeň 5,125 - Profil | Čt 18.7.2019 11:27:19

Goonch >> měl sem na mysli speciální podmínky v našich končinách:-)
jinak ok, díky za vyčerpávající popis celé problematiky.

Goonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:55:18

Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 1.7.2019 7:21:56 >> Přesně tak. Jen bych maličko doplnil - ona se určitě množit dá - veškerá mláďata k nám dovážená nejsou a nebyla z přírody, ale z produkčních farem, kde je líhnou po tisících, ale buď se jedná o klimaticky vhodné krajiny (klasicky farmy na Floridě), nebo třeba skleníková zařízení. Želvy jsou pravidelně a kvalitně krmeny, bez toho prostě profitovat nelze a nelze očekávat nějakých zisk v podobě tisíců odchovaných mláďat. Je zde určitý poměr samců na samice, které samci musí zvládat, aby nedocházelo k neoplozeným snůškám, které jsou v podstatě prodělek, ztráta samice pro konkrétní chovnou sezonu, prokrmené peníze atd. Stejně tak fungují krokodýlí farmy. Každopádně chci poukázat na to, že je velký rozdíl mezi chovem řízeným v dobrých podmínkách, kdy já třeba pět let dostávám želvy do kondice, a šestým rokem získám od jediné samice oplozenou snůšku, kterou musím ve výběhu vůbec najít a umístit do inkubátoru s vhodnou teplotou, protože pokud na ni nepřijdu, hrozí že ji v noci vybere vše od ježka výše, pokud ji nenajde ani ježek ani já, tak se s největší pravděpodobností nevylíhne nic, nebo třeba jediné mládě a to ještě proto, že jsem stavěl rybníček podle návodů profíků exponovaný co nejvíc slunci, břehy jsou sypané sutí, aby se zvyšovala teplota atp. (prostě psí kusy, které to mají želvám co nejvíc přiblížit teplotně jejich domovině), a pokud se mi tam něco vylíhne a já u toho nebudu, sejme to během noci nebo rána kočka, straka, nebo níže zmíněný skokan. Naproti tomu v přírodě želvy nikdo nepřecpává, řada z nich se pere s nějakým hendikepem (mě se osobně želvu chytit nepovedlo, ale kamarád chytil jednu, co měla v tlamce 4 háčky), žijí buď samy, nebo ve společenství obyčejně stejného pohlaví (netvrdím že je to tak všude, samce jsem nafocené viděl taky, ale po zimě vypadá spousta z nich otřesně a obecně samice vydrží opravdu víc, zároveň je fakt, že valná většina dovážených mláďat byla vlivem vyšší inkubace na farmách samičího pohlaví).
Bylo by super, kdyby se na to lidé dívali opravdu z té stránky, že ta želva v té vodě dobrovolně není a to, že z ní někdo dělá super ultra predátora, který se bude křížit i s muflonem a utopí vám psa, ještě neznamená, že to tak je a že se musíme chovat jako ovce a přejímat každou hovadinu, kterou kdo vyplodí.
Viděl jsem třeba fotky želv nádherných na hnízdech potápek roháčů - byl o tom celý článek, jak želvy ruší ptáky a vlastně zapřičiňují to, že nevyhnízdí nebo dokonce sejmou semtam nějaké ptačí pískle. Fotky jsem viděl, ok, je to neoddiskutovatelné, ale ruku na srdce - to mám brát takový případ jako pravidlo? Copak na každém hnízdě roháče, labutě, kachen a jiných vodních ptáků sedí nádherka číhající na dostatečně tlusté ptačí mládě? Já to beru tak, že to je zaznamenání zajímavého případu, hezky doloženého, ale rozhodně to není standartní situace všude tam, kde se někdo želvy takhle zbavil. Máme tu norka, který žere od ryb, obojživelníků, přes ptáky vše, ale o tom se moc nemluví, protože proti němu se nedá dělat nic. Někteří už ani dokonce nedoporučují jeho odstřel či odlov z důvodu větší migrace na uvolněná teritoria. Jo to želva, ta je vidět. V EU řekli, že je škodlivá, v novinách stojí, že se kříží s jinými želvami - pokud vím, tak znehodnocuje Trachemys decussatta na Kubě a v Americe se dostala do lokalit kde nežila a páří se s příbuznými druhy Trachemys či Pseudemys, ale že by se pářila s Mauremyskami či E.orbicularis a znehodnocovala tak jejich genofond plodnými kříženci? Místo toho tu operují orbicularky všemožného původu, které i kdyby tu byla původní populace, nakonec do ní dříve či později proniknou geny cizinců. Ehm, když se zamyslíme, kdo je tedy škodlivější pro naši původní želvu bahenní?

Goonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:30:34

Gagi >> Ano, partenogeneze je prokázaná, ale ne u želv. Tohle zkrátka není Jurský park a ty želvy v sobě nemají geny afrických ropuch, jež zvládají měnit pohlaví:-) To je jako kdybyste si řekl, že když nás teď stovku někdo vyhodí na severním polu, že do pěti let deseti z nás naroste srst, drápy a zvládneme bez oblečení a ohně nejen přežívat, ale bude se nám dařit a navrch se ještě jako chlapi začneme množit třeba dělením či samooplozením. Ty druhy, co to umí to mají v sobě z minulosti. Želvy umí zadržet sperma, některé druhy i třeba na 4 roky (ověřeno třeba u Terrapene carolina), nicméně opět to je jen start, který by vedl k vejcím. Tímhle způsobem byly podle nejnovějších údajů osídleny velkými želvami Seychelly (samice spláchnuté do moře si na ostrovy přivezly nejen sperma, načež zvládaly klást oplozená vejce v pro ně příhodném klimatu, ale v trávicím traktu i rostliny z rodné země).
Když se vrátím k té úvaze nahoře, přijde mi to stejné jako když jsem onehdá četl, že se podařilo zaznamenat pokus páření samce bahenky se samicí želvy nádherné. Hned z toho vyskočilo v závěru, že to je další "problém" protože jestliže se samec bahenky věnuje samici nádherky namísto bahenkám, logicky tím omezuje možnost zachování druhu.
Že by se autor ale zamyslel nad tím, že samec bahenky není jako včela a tudíž že když jednou píchne, tak nechcípne, ale může se zvesela pářit dál (a kyblíček se mu nevyprázdní) a to s čímkoliv včetně bahenek, za druhé o samcích želv je známo, že jsou schopni se pokoušet pářit v určitou dobu cokoliv (kamarádův samec želvy pardálí Geochelone pardalis takhle sexuálně napadá a nakonec "odpáří" květináč vhodné velikosti, někteří naši samci Testudo horsfieldi šlí pro změnu po obuvi), za třetí by bylo fajn se zamyslet, jestli se nechce pářit s nádherkou právě proto, že tam nemá vhodné samice bahenek a to jak početně, tak třeba geneticky (ten mišmaš co tu plave je sesbíraný přes celou Evropu až do Asie).
Zajímavé, že nevyšla žádná studie, která by se zabývala tím, že jsou škodlivé ryby pro obojživelníky, protože každoročně se objevuje několik fotografií zobrazující přichyceného samečka skokana či ropuchy na nějaké rybě, kterou žabák ve vášni odmítá pustit, přestože s ní nic nezplodí.




https://www.blesk.cz/clanek/regiony-ostrava/536920/​nevidany-ulovek-na-bruntalsku-zabak-touzil-po-sexu-​s-kaprem-a-zmrzacil-ho.html

Jinak aby samice v našich podmínkách mohla naklást musí ovulovat (k tomu potřebuje určité podmínky - tepelné, světelné, musí být v dobré výživné kondici atp.). Pak tu musí být plodný samec a se samicí si musí sednout. Měl jsem k dispozici nádhernou samici T.s.e., že žádnou jinou takhle hezkou jsem mimo net neviděl. Do chovu na nic - šlo o samici, která byla tzv. přepálená a chovala se jako samec. Místo, aby se pářila, sama se o to poukoušela a naopak samec napadala jako soky. Prostě to není tak, že se potkají dvě želvy u Brandýsa a než bys řekl švec, plave tu 8 želviček.

Goonch - Profil | Čt 11.7.2019 0:07:20

bolllekas >> Ale zajímal a alespoň na mě dělá dojem, že by byli někteří moooc rádi, aby se to konečně prokázalo, protože o tom neustále píší, že to probíhá, leč to, co je vydáváno za důkazy průkazné rozhodně není. Nalezené rozbité skořápky, odvezená snůška s posekanou trávou kdesi v Hradci nebo kde to bylo (a kde nikdo neudělal ani odběr třeba dvou vajec pro zkusmou inkubaci nebo je zkusil prosvítit kvůli oplozenosti - nebo to možná udělal a pak bylo dobře, že snůška zmizela i s trávou? Ví Bůh), stejně jako nalezené rozklované mládě, které tam "pásly" děcka, tak jak pasou jiné želvy od chvíle, co je dostaly za vysvědčení (a nejen je - mrkněte na stránky útulků, jak se to tam nyní hemží křečky, křečíky, morčaty, králíčky, činčilami a miliony papoušků a pochopitelně i želv) prostě jsou všechno, jen ne důkazní materiál. Odchovat elegansku v zajetí se podařilo opravdu pár lidem a na to množství, kolik se jich dovezlo je jich v našich vodách směšné množství i kdyby šlo o tisícovku. Valná většina lidí je nebyla sto ani odchovat bez deformit, bez zánětů očí, plísní v krunýřích atd. Znám případ, kdy se naopak úspěšné chovatelce, která měla želvy z našeho pohledu dobře živené, v dokonalém stavu, nedařilo odinkubovat z důvodu příliš křehké vaječné skořápky, která během inkubace praskala. A tak by se dalo pokračovat.
Aby bylo jasno, netvrdím, že dříve či později se nepodaří, že za nějakých super veder nepřijde na svět pár mláďat. Budou mít ale obrovské štěstí a to jak kvůli teplotě, tak pokud na ně nepřijde jezevec, liška, mýval, mývalovec, aktuálně už u nás pracují i šakali (doporučuji sehnat knihu od Šebely o jeho bahenkách na Nových Mlýnech, kde je dobře popsáno, jak musí pletivovat veškeré snůšky a jak dopadnou ty jež neošetří). Na 99,9% půjde o samečky. A to je pouze začátek. Bahenka má mláďata kryptická, černá s proužky. Takřka neviditelná. Trachemysky mají naopak nádherně zářivě zelená mláďata s červenými proužky za očima, která září v kalné vodě na dálku. Mimochodem kolega mi vyprávěl, jak mu vloni ve výběhu vylíhnutou novorozenou bahenku v jezírku sežral skokan skřehotavý.

Goonch - Profil | St 10.7.2019 23:49:55

bolllekas >> Zdravím, no ono jde o to, že pokud se nepohybujete v okruhu chovatelů, nemáte tak nějak ponětí o tom, co se dováží, prodává, nabízí. Ostatně tutéž chybu dělají i někteří "vědátoři" šířící hysterii ohledně invazivnosti T.s.e. v ČR, aniž strčí čumák na nějakou terarijní burzu, nebo sledují inzerci. Jinak by dozajista věděli, že dobře tři roky zpět byly k dispozici na prodej mláďata T.s.e. z odchovů z EU (mě osobně byla nabízena mláďata z Itálie) a málo jich nebylo. Pak vznikají legendy typu, že někdo viděl někde mládě a protože od roku XY je zákaz zakázán, krátkozrace pak "logicky" vyvozují, že musí jít o místní odchov. Mimochodem bokem ponechám fakt, že místní znalci pokulhávají i v určování želv, resp. jejich druhu (viz zdejší vlákno se sumcem, který se zadávil želvou a která byla "určena" a dokonce publikována jako T.s.e. i když šlo o Graptemysku). Bohužel takové nesmysly se dají najít i na poměrně odborně vedených serverech jako je třeba Biolib, z něhož se čerpají informace o výskytu. Nedávno mě tam rozbilo, že schválením a zaevidováním v letech minulých prošlo třeba hlášení kdesi od Štěchovic o výskytu zmije obecné (v.berus), kde dotyčný doslovně uvádí, že po vyplašení zmije vklouzla do vody, potopila se a zůstala na dně dobrých deset minut, kde ji pod hladinou pozoroval. Jako sorry, to je hodně silné kafe, na to nemá ani Arabica. Zaměnit natrix tessellata s vipera berus u laika ok, ale nechat tam takový fejk????
Že najdete želvu mimo civilizaci není nic divného - ostatně údaje o výskytu sice uvádějí nejvyšší početnost blízko lidských aglomerací (logicky Praha, Ostrava, Brno atp.), nicméně tak jak se dostane tolstolobik o váze 15kg do sklepa v Krnově při povodni, dostane se želva s větší vodou kamkoliv. Není to losos, moc možností nemá. Ostatně třeba na biolibu jsou třeba fotky želv, které skončily v přepadových nádržích mezi několika rybníky, kde nemají ani šanci si odpočinout na nějakém ostrůvku (pokud tam s nimi nesplavalo i nějaké prkno nebo pneumatika), o nějaké potravě nemluvě (doslova miluji pohádky o tom, jak si nádherka uloví tu kapra, tu štiku, tu plotici - už chybí rozšířit jen báji, jak si ty nalovené ryby tahají pod břeh jako krokodýly). Když jsme u těch povodní a Krnova, tak podle historických údajů se právě z místních příkopů dostaly pryč bahenky právě povodněmi... Lépe řečeno tak o ně přišli.

sven - Profil | Po 1.7.2019 13:54:25

stormandnature >> nádhera :-)

stormandnature - Profil | Po 1.7.2019 13:27:10

sven >> teď mám tohle

stormandnature - Profil | Po 1.7.2019 13:16:24

sven >> jemeny jsem měl taky. I nějakej ten odchov se sem tam povedl. Ale dneska je problém je udat. Na burze, měsíc starý mláďata, za 150,-. To už ti pomalu nezaplatí ani krmení. Poslední odchov užovek červených (normal a amelano) před pár lety posloužil jako krmení pro korálovky. Nechtěli je ani do výkupu za 50.

sven - Profil | Po 1.7.2019 11:42:20

stormandnature >> jedna starší fotka....popravdě moc fotek nemám, bo nějak jsem tehdy netušil, že existuje nějaký Mrk, kde bych je udal :-)
Želvy to sice nejsou...no ale když už jsem to našel, žejo :-)

Rezeň 5,125 - Profil | Po 1.7.2019 7:21:56

Takže, tahle želva se prakticky nedá cíleně rozmnožit ani ve speciálních podmínkách, úspěšné ochovy se dají napočítat na prstech jedné ruky, navíc výsledkem bylo jen pár mláďat.
Kolegové to zde detailně popíší a vysvětlí.
A stejně je to málo platné.
Každej kdo kdy viděl želvu na deset metrů to ví samozřejmě lépe az úplně nejlépe.
Kdepak, sme národ odborníků úplně na všechno, atomovou energii počínaje a želvou nádhernou konče...