MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků

Nemůžete zapisovat do této diskuse, protože nejste zaregistrován nebo přihlášen.

[ Nejnovější | << Novější | strana 1 ze 8 | Vybrat stránku | Starší >> | Konec ]

N Goonch - ® Út 23.7.2019 23:40:06
stormandnature >> Tak zrovna crassicollisky jsou můj sen, už jsem je párkrát viděl nabízet v cizině a vždycky z toho sešlo. Ten jejich úsměv je neskutečný:-D
Od Jirouška (teď doufám, že jsem to nepopletl a psal to on) jsem četl ten pokus dostat sem do chovu mandariny, moellendorfky a taeniury a jaké s nimi byly problémy, protože to všechno byli hadi "z pánve". Každopádně je to tak a nejen tam. Viděl jsem dokument jak kohosi pranýřovali na letišti v Egyptě, že zakoupil suchozemskou želvu (nějaká z okruhu graeca, nevím teď to tam systematicky lítá), že to je CITES. Dotyčný pokuta, výslech a když vypadli tak na skrytou kameru bylo vidět, jak s ní ten úředník mrsknul za sebe na zem o podlahu. O tu želvu tam prostě vůbec nejde. Přitom jí tam koupíte běžně, na trzích jsou v bedýnkách od zeleniny nebo ptačích klecích. Občas si říkám, že jestli ten CITES nepochopili špatně. Protože ze spousty případů to vypadá, že jde jen o možnost někoho sedřít z kůže (zpravidla neználka, co koupí jedno zvíře a veze si ho domů) a o ochranu nejde. Naproti tomu mě občas zarazí informace, jak se chytil ten a ten pašerák a jak vezl co já vím pardalisky, nebo eublephary a pogony a laici si mnou ruce, jak chytli nějakého haj*la. Chovatelé dobře vědí, že jde o běžné druhy (s dvěma posledními se už dnes i krmí) a není na ně třeba žádná registrace, nejde o žádné ohrožené druhy a v zajetí je jich víc jak v přírodě. Pogony jsou navrch ještě zdomácnělí kříženci, byť se stále označují jako vitticepsky. Pardalisky se u nás množí jak na běžícím páse, Cites mají jen když sem přiletí odkudsi z Afriky a to ten hromadný na počet kusů a dále se prodávají max s paragonem nebo potvrzením, ale nic víc. Cena je kolem 2000, poslední dobou už ani to ne. Prostě je to jako nakecat papouškářům, že někdo pašoval mutační andulky nebo korely. I když i takovou hovadinu už jsem v televizi viděl.
N stormandnature - ® Út 23.7.2019 21:33:40
Tak jsme dneska navštívili zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Elegansky měli mezi vodníma želvama jen dvě. Ale byly tam krásný bahenky i s mladejma.
N stormandnature - ® Út 23.7.2019 8:56:13
Goonch >> s tím citesem v Asii na tom něco bude. Ať už jde o želvy nebo jakýkoliv jiný zvíře. I třeba Jiroušek kolikrát lítal všude možně po pralese a hledal konkrétní druh hada. Nenašel nic, ale na trhu jich byly mraky. Měli jsme takhle v kroužku želvy tlustohrdlé, který byly kdesi v Asii a byly určený do polívky. Měli jsme i dohodu s jihlavskou zoo, že se pokusíme o odchov. Bohužel jsem řady místního DDM opustil, tak z toho sešlo.
N Goonch - ® Po 22.7.2019 22:05:19
Rožnovák >> Zdravím, to je dobrá myšlenka. Založit na tom byznys a je po problému:-D Na druhou stranu tohle je praktikováno v Asii. Tam to došlo tak daleko, že se pro "trh" zajímavé druhy (zpravidla pro lékařské nebo lépe léčitelské účely) "zaCITESují" a zatímco my hlupáci v Evropě žijeme v přesvědčení, že to je z důvodu zvýšení ochrany už tak málopočetných zvířat, jde vpodstatě o to, že taková zvířata se buď vyvézt ze země nesmí vůbec, nebo za velmi ztížených podmínek. A to proto, aby se zvířata neztrácela a případný zájem chovatelů neomezoval byznys daleko výnosnější (kosti, krunýře, kůže, žluči atd.). A pak jdete takhle po tržišti a ejhle co člověk nevidí...tu "CITES A" v kyblích a lavorech prodávaný jako živá konzerva. Běda, když takovou želvu, mloka nebo hada bude chtít vyvézt ať už je Váš úmysl sebešlechetnější.
Úvahu, že odstřel starších bachyní má vlastně za následek umožnění chodu do říje "podřízeným" mladším bachyním a vlastně opačný efekt, jsem četl taky a nezávisle na tom jsem ji slyšel od známého z Karlovky. Obdobně se zdůvodňuje nárůst medvědů, jelikož se většinou cílí na trofejové samce, kteří jsou ale právě těmi regulátory počtu medvíďat (což kdo někdy viděl je dost otřesné s tím jaký je medvěd mizerný zabiják, ale je to příroda).
Za sebe a už jsem to zmiňoval leckde bych želvy nádherné zavedl do CITESu také, jejich chov neomezoval ale povolil prodávat pouze odchovy. Cena takových zvířat by byla závratná, jelikož odchovy prakticky nejsou. K vypouštění (a to nejen jejich) se chovat jako k vyhození psa z auta nebo koček do kontejneru - zákon na ochranu proti týrání. Pokuta jak prase, zákaz chovu jakéhokoliv zvířete na 10let a vyřízeno. Omezilo by to i počet nekvalitních zájemců, protože papírovat se dnes jen tak někomu nechce, vidím to sám na svých odchovech suchozemských želv, které se musí registrovat. Hrubým odhadem 6 zájemců z 10 jakmile slyší, že musí s papírem na úřad a želva má "řidičák" a potřebuje UVčko a krmení a spát zahrabaná ve vlhku atd., aby nepyramidovala atd., otáčí se na podpatku a volí snadnější řešení ve formě křečka nebo andulky.
Jinak máte pravdu, určitě je lepší popovídat, než to zaznamenávat. Na druhou stranu to nezůstane jen mezi námi a hodně lidí se na to podívá i z jiné stránky, než jak to někdo odvysílá na Krvě.
N Rožnovák - ® So 20.7.2019 23:36:04
Goonch >> . nejlepší způsob jak se zbavit nějakého živočišného druhu je najít lukrativní ekonomické využití, to se v minnulosti osvědčilo. S každým nežadoucím druhem by se zatočilo pokud by se z něho stala komodita - krásný příklad máme v raku červeném jež zaplavil před lety okolí Vídně, jeden podnikavec objevil jeho kulinářské využití a americký invazivec začal rybníčků, tůní a potůčku v okolí rakouské metropole velice rychle mizet a restaurtater bohatnout. V lonském roce se střelilo rekordních 230 tisíc kusu černé zvěře,zas tak málo to není vzhledem k počtu myslivců, říkám je to parta dobrovolníků a na čekanou na prase se chodí i několik dní a ráno hajdy do práce. Společný lov je nejefektivnější ale je to poměrně složité na organizaci má svá pravidla a a až na vyjímky se loví pouze sele a lončák starší věkové třídy pouze individuálně. Četl jsem kdysi článek jednoho mysl. hospodáře jež popisuje příčinu populačního nárustu černé zvěře. tam se odvolává na nedodržování plánu lovu a chovu kdy nebyly redukovany selata lončáci ale naopak byl nadměrně loveny straší bychně a kňouři. vlivem toho byl nárůst mladšách ročníků černé zvěře a jelikož v tlupě nevyly staršé ročniky do říje šly nejen lončáci aněkdy i starší selata jelikož bylo mnoho říjných samic, kňouři meli co dělat. Jo v podstatě souhasím jsou nepůvodní druhy jak živočišné i rostliné jež nejsou hrozbou , vždy jde jen o to včas to rozpoznat a nepodcenit situaci. Každopádně mýte pravdu pokud není hrozbou zbytečně eliminovat cíleně eliminovat , bude eliminována přirozeně prostředím a našimi preátory, stačí ji nerozšiřovat do volné přírody. Šel bych s Váma i na pivo kdybych ho pil o těchto věcech se líp povídá než píše :-)
N Goonch - ® So 20.7.2019 22:20:14
Rožnovák >> Nemám dalších otázek ctihodnosti, svědek je Váš:-) Souhlasím. Jen k těm škodám - vyder tu bylo dřív plno, bylo jich mraky a přesto ve volnosti nedělaly škodu. Spousta rybníků, kde si opatřuje potravu má naprosto jinou hloubku, bahno na metry, hladina metr, potoky jakbysmet, z tůní jsou louže, z meandrů roviny, kde se udrží vylitý duhák pár týdnů, aby voda po nájezdu rybářů zase osiřela pokud tam vydra nedorazí dřív atd. Totéž kormorán. Když loví na řece, nebylo nikdy tak zle. Přerybněné neodbahněné rybníky si o to říkají. Jsou to lednice. Spousta lidí to má predátorům za zlé, ale neuvědomují si a ani nechtějí, že je to totéž jako mít možnost vlézt do té lednice a nebo jít ven, nastavovat pasti, na něco číhat a dny hladovět. Osobně bych chtěl všechny ty kritiky vidět, jak živí vlastní rodinu tímhle způsobem.
Stejný problém s vlky. Doteď nehlídaná stáda, která se pasou hala bala, ohradníky nic, ovce nehlídá nikdo. Pak čteme, jak z "nebe" padají ovce třeba na Berounsku pod vlak, běhají v noci pod automobily, ale to se týká i dobytka a koní. Není týden, kdy se neřeší útěk hospodářských zvířat. Logicky, jediné co je hlídá jsou ohradníky a to ještě dost chabé. Pak jsou v televizi srdceryvné scény postižených farmářů, co zatím jen profitovali, protože ovce či kozy se mohly pást kdekoliv a jen se dotyčnému rozšiřoval jejich stav. Jasně že se jim nechce investovat do opatření a budou volat po tom, že jim zvířata způsobují škody. Nedávno jsem četl výlev jednoho z nich, který tvrdil, že má ovcí tolik že by musel mít 10 pasteveckých psů a že by ho krmení na rok vyšlo na milion a kdo to zaplatí. Větší lež jsem jako chovatel psů nečetl. Stejná hovadina jako vloni, kdy ve vedrech tuším v Jižních Čechách chcípaly ryby na tuny, škoda šla do milionů, ale aerátor si postižení nezakoupili. Raději se vozili na loďkách, ukazovaly saky plné mrtvol. Aerátory ve stádiu uvažování. Mmj. bylo ve zprávách zmíněno, že přijde na peníze ve výši škody, jež utržili v prvních 14dnech. Za měsíc na to se vyloupla zpráva z Austrálie, že řeka Murray čelí vlnům veder, klesla hladina a umírají ryby, hrozí epidemie atd. To v Austrálii nelenili a řeku začali aerátory okysličovat a to prosím pro ryby ve volnosti, ne v rybníků z nichž mají prachy...
Vrátím se k naší želvě. Jistěže jsem nemyslel, že z Vaší strany jde o nějakou genocidu páchanou na tomto zvířeti. Jste ale jeden z mála. Hodně lidí podpořených informací, že jde o nepřítele NO 1. to řeší radikálně. Před lety jsem zveřejnil jako nadšenec lokalitu, kde jsem potvrdil výskyt T.s.e. Pak mi kamarád povídá, že přesně tohle hledá jistý "nadšenec", který na danou lokalitu přijede a pokud zvíře uloví dost nehumánním způsobem usmrtí. V tu chvíli jsem si přišel za pitomce, že jsem chtěl přispět svou troškou informací o výskytu a místo toho vypisuji někomu ortel, aby se na tom někdo ukojil. Takže od teď jedu po svém a nikdo se ode mě nic nedozví.
Diskutovat o tom, zda sem do volné přírody želva patří je zbytečné. Jasně že ne. Ale realita je taková, že neškodí nikomu a ničemu. V ČR rozhodně NE. JE TO POUZE STOKRÁT OPAKOVANÁ LEŽ, JEŽ SE STANE PRAVDOU. I kdyby na krásně došlo k jejímu rozmnožení na pěti místech v ČR ročně, predátoři, vnější podmínky i lidé samotní se postarají o to, že nedospěje vůbec nic. A to je ještě u nás takové "teplo", že by se líhli jen samci.
Místo toho jak přesně říkáte tu máme mývala, norka a další, které netlumíme ani z třetiny tak jak je třeba. To samé parodie kolem černé zvěře. Opět omýlaná "pravda", vzdechy myslivců, co prostě divočáky střílet nechtějí, protože prý jsou chytřejší než oni:-D Jako nezlobte se, ale lidé dokázali vyhubit určité druhy s kameny a klacky v rukou. A teď budeme tvrdit, že to nesvedeme, když máme noktovizory, naprosto jiné zbraně atd.? Člověku je z těch lží v televizi a novinových článcích zle.
Už před patnácti lety byly v novinách v létě zprávy o tom, jak nás vodní želvy sežerou. Uplynulo patnáct let a nesežraly nic a nikoho, dokonce pořád nemáme zprávy o rozmnožení. A to podotýkám pokud chce někdo operovat s invazivností, měl by se zamyslet a první prokázat ne jedno rozmnožení, ale opakované úspěšné množení a růst populace. Protože jinak to má stejnou váhu, jako že tu vyhnízdí jednou za dvacet let jeřábi či plameňáci a pak je po nich veta.
N Rožnovák - ® So 20.7.2019 15:04:21
Goonch >> Máte částečně pravdu některé druhy stále vypouštíme cíleně a opakujeme chyby předků hlavně co se týká sazení ryb. Stavění věkové pyramidy od spodu ustupuje a sadí se tržní ryby ve velkém, potom se divíme že nám vázne reprodukce. U mývala stačilyly dva páry které se vypusitly někdy počátkem 20, století někde v německu, jak to vypadá teď, norek je výsledek úniků z košeninivých farem což dorazili pseudoochránci když svévolně na pár farmách norky někdy v 90. letech vypustili a mysleli si že dělali dobře, Nutrie choval kde kdo, tak nějaká občas uprchla. Psík mývalovitý je povětšinou výsledek přirozené migrace z východu ač je to neuvěřitelné, články o jeho ojedinělém vyýskytu se objevovaly již v 60 letech. Všechnu nepůvodní spárkatou zvěř má u nás na svědomí šlechta která si spestřovala loveckou nabídku a lidová myslivost v tom úspěšně pokračovala , jak píšete pokud se zvěř držela v oborách dala se kontrolovat, potom některé druhy vlivem nedůsledného hospodaření a dobrých životních podmínek zaznamenaly značný populační nárůst. I přesto že se u nás ročně odstřelí norků, psíků, mýválů stovky až 1000 kusů jejih stavy rostou- dokud se oprávnění z mysl. hospodáře a mysl. stráž to je pár lidí honitbu dle rozlohy, dokud se to nerozšíří i na řadové myslivce regulace účinější nebude, je to parta dobrovolníků jako črs, ale jejich podst, méně asi 80 000 myslím, co platí, nevím kolik aktivně loví. U spárakté z hlediska biologické hrozby je to sika, netuším jak upravit myslivecký managment aby se podařilo tento stav zvrátit tuto zvěř už je zregulvat a max pozavírat do obor pokud chceme u nás vídat ještě za pár desítek let jelena evropského, rozdíl v odlovu obou druhů už se povážlivě vyrovnává. Medvěda bych do toho nazatahoval u nás se vyskytuje medvěd několik desítek let v rozmezí 20 let se tu objevili 2 kteří jeden podzim podivočili, jedne byl odchycen a převezen do Chomutova a úspěšně eliminován strážnikem MP když utekl z tamního zoparku, druhý divočení na jaře sám nechal, dostal obojek a teď se sem tam někde objeví, o obou případech se jednalo o mladé jedince, kd yje matka zřejmě nenaučila ještě všemu. Pro bobra je plán péče fungujících ve třech zonách ABC v C je možno na vyjímku střílet i tak jich bylo tušíma za rok 2017 uloveno jen 17ks i když tuto zonu jižní čechy.Vydra je fenomén dnešní doby záleží na tom v jakém prosředí se vyskytuje čím ji rybaři krmi(co a jak vysazují) a jestli není prodktem reintrodukce, pokud je produktem přírodním, má dostatečný prostor a do řeky není sypán 10x ročně duhák jež nezpůsobí to že díky přemíře potravy se vydry naučí dlouhodobě tolerovat a potom vyluxují i zbytek řeky potoků není vydra taková tragédie.Jinak samozřejmě že původní druhy žerou to co je v potravním řetězci pod nimi, to je v pořádku, pokud se do něho něco implementuje z venku a narušuje rovnováhu to v pořádku není a to vystihuje problematiku invazivních druhů. Souhlasím ovšem s tím že neuvážená uměla reintrodukce původního druhu do narušeného prostředí může vést k tomu že kdysi původní druh se může chovat jako druh invazivní,podstatou je zdrav prostředí do ktereho se druhy vrací,rozhodně lépe samy. Zhuntovaný či nepřipravený ekosytém do kterého se vysazuje chráněný živočich aby to vylepšilo mediální obraz je špatné řešení.U želvy jde jen o to aby si lidé uvědomili to co je v domě do rybníku či řeky nepatří, dobře se to na ní vysvětluje každý ji zná, o žádnou cílenou genocidu aspoň z mé strany tady nejde, Jedenou pustí želvu podruhé zas floridského raka lidi tu domácí havět moc nerozlišují ovšem rozdíl na ekosystém obrovský.
N stormandnature - ® So 20.7.2019 10:14:31
Goonch >> krásně jsi to napsal. K tomu není co dodat a nelze jinak, než se vším souhlasit.
N keltt - ® So 20.7.2019 2:34:37
Goonch >> Vím kam miris, a beru to. Vše je otázkou priorit,... na vlastním chci prostě to své, a to ostatní...? Nechť pracuje ruka páně ( hlavně ne mrk) !
N Goonch - ® So 20.7.2019 2:02:13
https://terarka.net/k/forum/283531.jpg
https://terarka.net/k/forum/283532.jpg
N Goonch - ® So 20.7.2019 1:55:32
keltt >> jasan - kapr, amur, tolstolobik, atd...
N Goonch - ® So 20.7.2019 1:49:38
Rožnovák >> Racionálně vzato máte samozřejmě pravdu. Jenže jestliže takhle uvažujeme o želvě nádherné jako nepůvodní (nic nenamítám), co potom s druhy, které tu působí skutečné škody již více jak desetiletí, množí se tu a těm co se nemnoží pomáháme dokonce na svět, jejich počty jsou naprosto někde jinde, řadu z nich dokonce vypouštíme a vysazujeme cíleně přestože mají prokazatelně silnější invazivní charakter a omlouvat to hospodářstvím lze jen částečně, neb nejsou jen součástí uzavřených hospodářství, ale jsou ve volnosti a ve srovnání s diskutovanou želvou působí škody, jež lze i sčítat a to nejen finančně. Každý druh i když u něj není uváděna nějaká konkrétní škoda něco ovlivňuje, minimálně potravní spektrum na dané lokalitě, neb se musí něčím živit. Kapr, amur, tolstolobici, marény, duháci, siveni, tři druhy karasů, problémy ostatně dělají i naše druhy ať už nerozumným vysazováním na nepůvodních lokalitách - viz nedávno zmiňovaný výskyt hlavatek na "nehlavatkových" vodách, nebo nadpočetným zásobováním lokalit, což je případ sumce velkého naprskaného do každé větší louže, diskutabilní a asi ne úplně zdravé se mi jeví vysazovat všude jesetery našich i cizích druhů atp. Ze savců jsou modelovými příklady muflon, daňci, všemožné druhy jelenů, mink, nutrie, mýval, psík mývalovitý, ale stejně jako u ryb i zde začínají problémy dělat i naše druhy jako je vydra, bobr, divočáci (v minulosti jak jsem se dočetl šlo dokonce o oborové zvíře), nebo medvědi.
Obecně vzato je želva nádherná na našem území fenomén hodně nafouknutý. Je příliš exotická na to, aby se dala přehlédnout. Na proti tomu mýval, taktéž Američan, přes den vidět není, škody páchá neporovnatelné a o jeho existenci vědí v podstatě jen myslivci a těch pár lidí, co je v noci přejede. Škodu jakou způsobí na obojživelnících kapři a další druhy ryb jsou neporovnatelné s tím, co zvládnou želvy, škody jaké na celém rybím spektru (ale i dalších obratlovcích) napáchá během růstu jediný sumec by neudělala ani stovka želv a tak by se dalo pokračovat. Jde asi o to, že zatímco se objevují články o škodlivosti želv a uvažuje se o odstřelu, jiní hrdinové je drtí lopatami, pod rukama se nám mění příroda díky ignoraci daleko závažnějších problémů jako jsou shora uvedené.
Když se zmiňuje, že želva nádherná žere obojživelníky, nenapíše se ale, že stejně tak se jimi živí i želva bahenní, kterou bysme tu rádi. Je to jaksi normální. Od toho obojživelníci mají tolik potomků, aby něco přežilo, příroda s predátory počítá. S čím nepočítá je, že v rybníku není deset želv, ale dvě tuny kaprů.
Vlastním jezírko s našimi rybami, moji zamilovaní jsou líni a tak hlavní osádkou jsou oni, jak klasičtí, tak pomerančoví a skvrnití. Na jaře se do jezírka nahrne několik ropuch a skokani. Ať je jezírko zarostlé jakkoliv, i když se nemohou ryby dostat do všech míst, přesto jsou škody na obojživelnících obrovské. Pozoroval sem mockrát, jak líni sbírají ze sportu pulce ropuch, překusují je a zase vyplivují, sice živé, ale se zlomenými či ukousnutými ocásky, což je pro ně konečná. Kdybych to neviděl sám, nevěřil bych.
No nic, nechci to tu uzavírat skepticky či nějak pesimisticky. Jen by bylo fajn mít na to prostě větší náhled a pokud u vody chytíte želvu, nepouštějte ji, neubližujte, buď ji sami zařiďte domov, nebo poskytněte někomu s rozumem, kdo jí ho vytvoří. Na můj vkus je kolem toho zbytečné divadlo a přitom problémů máme dost s jinými druhy o nichž ale děláme, že nejsou nebo je nevidíme. Místo toho se řeší želva:-)
N keltt - ® So 20.7.2019 1:34:09
Nepůvodní druh, v případě výskytu ve volné přírodě okamžitě tlumit! Ale to tady na mrku pocitam ví kazdy blbec.
N Rožnovák - ® So 20.7.2019 0:58:18
Přispěvky jsou to poučné a podloženy zkušenostmi, pozorováním i faktickými příklady. Nic na tom ovšem nemění že nadhernice a mnoho dalších druhů není součást naší přírody a vypouštět by se do ní neměla, není to fér jak vůči ním tak vůči přírodě, bez ohledu na to jestli se množí či nemnoží.Jinak čtení zajímavé.
N Goonch - ® So 20.7.2019 0:25:46
A aby to nevypadalo, že tu plácám z hladu. Níže pár fotek z mého bývalého chovu.
Na společné (za kvalitu se omlouvám) jsou 3 bahenky, všechny do jedné s kupírovaným ocasem na různou délku, což zapříčinila bahenka číslo 4 (pro agresivitu umístěná s jinými želvami, které si netroufla napadat). Zajímavé bylo, že jakmile byla odstraněna tato želva, začaly ocásky okusovat jiné bahenky. Na dalších fotkách je největší "rabiát". Na dalším snímku se spolubydlícím, kubánskou Trachemys decussata decussata (laikům bude připadat jako nádherka, ale není).
O želvě bahenní se příliš jako o agresoru v souvislosti s želvou nádhernou nehovoří, vystupuje v tomto příběhu jako potlačované zvíře. Přesto moje zkušenosti i zkušenosti dalších chovatelů jasně naznačují poměrně vysokou agresivitu a rozhodně nelze říct, že se dají s želvami nádhernými zahanbit. Mám i fotografie, kde se želvy nádherné sluní s bahenkami přičemž bahenky jsou těmi nahoře, ale jelikož nemám svolení autora, umisťovat je zde nebudu
N Goonch - ® Pá 19.7.2019 23:38:39
Dědek >> Vždyť se nic neděje:-) Bude super, když se Vám povede udělat nějaké kvalitní fotky. Ony dost prozradí v jakém stavu pak takové želvy jsou, u nádherek lze poznat z fotek dobře i pohlaví a případně jiné znaky (jiný poddruh, melanické kusy atp.).
S tou argumentací je to těžké. Mezi námi rybáři to člověk pochopí. Snažíme se mít hezkou vodu, dostatek ryb, pestrost rybích druhů. Pak nám někdo říká, jak tahle želva vyžírá rybník, přičemž se opomíjí skutečnost, že fungují jako zdravotní policie a vpodstatě jsou schopné najít a ulovit rybu poraněnou, nebo čerstvě uhynulou. A je jedno zda hovoříme o želvě nádherné, nebo želvě bahenní. Napsalo se o tom dost, články psali i naši přední chovatelé poukazující již dvacet let zpátky na to, že zdravou rybu má želva problém dostat i v akvateráriu, v jezírku ještě hůře a v rybníku či řece si o ulovení zdravé ryby může nechat zdát. Samozřejmě, že pokud s tím někdo operuje, rychle získá potřebné zástupce, tak jako řada myslivců, která laikům do očí tvrdí, že káně loví zajíce, bažanty nebo dokonce srnčata. Každý rozumíme něčemu a pokud se danou oblastí nezaobírám, logicky předpokládám, že opakovaná "pravda" v novinách, časopisech a zaznívající v TV je skutečností. Tedy že želva je něco jako obrněný kormorán, úspěšně se zde množí, nebo jak rádi zmiňují hysterici - naturalizuje, protože se prostě sem tam nějaká samice pokusí vyklást vejce (co už ale nezmíní je, že totéž dělají lidem v akvateráriích jednotlivě chované dospělé samice, které se nikdy nepářily, resp. ani neví, jak vypadá samec jejich druhu).
Takže vyčítat zde někomu, že pochyboval, nebo je přesvědčen o opaku je nesmysl. Proto se snažím tuto problematiku osvětlit bez toho rámečku cenzury na podstatná fakta.
Již tři roky se na svou pěst snažím ověřovat zprávy o výskytu T.s.e. (i jiných druhů), takže se na místě mohu přesvědčit, jak je to ve skutečnosti. Třeba vloni na mnou sledované lokalitě v ***** jsem stabilně pozoroval 3 kusy - vzrostlou samici a dvě menší želvy - obě dle mého názoru také samice. Jednak jde o lokalitu, z níž je mi na nic stran místního charakteru - bordel, nepořádek donesený řekou, při každé návštěvě se mi daří najít mrtvoly kaprů u břehu 45cm +, utopení potkani.
Na břehu prakticky neustálý smrad z vyplavených mršin. Voda sama o sobě je na ryby jinak bohatá, aktuálně jsou tam už i bobři, nicméně z želvího pohledu má daleko do idylického domova. Voda se vlivem rychlosti toku pomalu otepluje, což želvám moc nepřidává a tak se často sluní. Prakticky nikde okolo není odpovídající místo pro případné vykladení vajec, která by se mohla úspěšně inkubovat. Jak jsem uvedl, na této lokalitě jsem (čirou náhodu, protože jsem tam byl kvůli hadům) objevil vloni 3 samice. Přešla zima, která rozhodně nebyla úplně mírná jako v letech minulých a tak jsem na jaře zjišťoval stav. Zmizely všechny. Na svém oblíbeném místě nebyla jediná. Procházel jsem tedy řeku velký kus po proudu s tím, že jarní voda mohla želvy jen splavit. Nic. Až po cca měsíci se na svoje místo vrátila největší samice. S ohledem na tuhle konkrétní lokalitu nelze říct, zda zbývající želvy zimu nepřežily nebo byly odplaveny dál, ale i v tom pro ně lepším případě to poukazuje na to, jaký na ně má vliv vnější prostředí. I kdyby je voda jen odplavila, pak se dostanou na nová místa, s nimiž nejsou obeznámená. V podstatě ztratí veškeré dosavadní možnosti, které pramenily z toho, že na původním místě věděly, kde se slunit, kde hledat potravu, pravděpodobně kde přezimovat (vhodná hloubka, vhodný substrát - zimují ve vodě). Navrch přijdou o možný kontakt s jinými želvami, které napomáhají chránit jedna druhou (když si všimne jedna něčeho podezřelého, skokem do vody spustí lavinu skoků ostatních želv), zároveň ale i možnost se pářit. A to jak uvádím se bavíme o té lepší možnosti, tedy že želvy během zimy neumrzly, nebyly pokousány během hibernace ondatrou či norkem (v již několikrát mnou citované knize o bahenkách jsou dost nehezké fotky želv s vážnými zraněními, kterým do jedné podlehly), nebo se přes ně nepřehnala nějaká chemie.
Další z mnou opakovaně navštěvovaných lokalit je rybníček ve tvaru L s výskytem zakrslé verze okouna, perlínů, střevliček a dalších, kterou obývá jedna jediná želva. Původně se zde vyskytovalo želv více, s ohledem na okolí a nemožnost přestěhovat se jinam, do jiné vody potkal ostatní želvy nezvratný osud a zbyla jediná. Opět adultní samice. Jde o bystré, opatrné zvíře, která na mě i přes to, že se "známe" 3 roky reaguje obezřetně. Zatím se mi nepovedlo jí pomoct a dostat odtamtud. Lokalita je v lesíku, což by byla idyla, kdyby rybníček nebyl používán jako popelnice a tak je zde od keramického wc, skruží, pneumatik, rozbitých pivních lahví, plastů a jiného bordelu k nalezení vše až po barely od barev. Místo je oblíbené ležení bezdomovců, což v létě doplňují tlupy ukrajinců, kteří si zde rozdělávají oheň a obohacují prostředí o plechovky od piva a láhve. Jedním slovem humus. Hloubka vody zde není až tak velká, nicméně místy stačí, aby želva zatím zimu přežila. Vždy, když jí tam vidím plavat v tom bordelu, napadnou mě dvě věci:jednak co to bylo za prase, které tam vědomě odloží do té doby vlastní zvíře s tím, že se tam bude mít dobře (???!), protože sem ta želva nikomu z okolí rozhodně neutekla a za druhé, jak dalece se liší tohle prostředí od toho, který by želva potřebovala, aby jej šlo považovat za opravdu vyhovující se vším všudy (lokalita je na jednu stranu chráněná proti povětrnostním vlivům a zimě, na druhou stranu je stíněna stromy, želva se v průběhu dne stěhuje z jedné strany rybníčku na druhou, aby si udržela teplotu). Pravidelně zde vyvádí mladé březňačky, které i třeba jedno dvoudenní vodí kachna přímo okolo želvy, která jsou-li příliš blízko raději vyklidí pole a to vždy bez jakéhokoliv náznaku pokusu obohatit si jídelníček malou kačenkou. Pozoroval jsem ji takto hodiny splývající na rdesnu, než ji drzá prťata březňaček zkoušející želvě ochutnat končetiny donutila změnit místo. Jinak kačenky se tu ale dlouho neohřejí - je tu klasicky doma straka, sojka a v noci zde úřadují kuny skalní a jak pozoruji poslední dobou po okolí, tak i lišky.

N sidneyv - ® Čt 18.7.2019 13:29:58
Goonch >> klobuk dole pred tvojimi vedomosťami. O korytnačkách neviem dokopy nič, ale tvoje príspevky spolu s stormandnature-ovými sú prínosné. Díky.
N Dědek - ® Čt 18.7.2019 12:25:26
Goonch >> Pod tíhou tvých argumentů, beru na vědomí, že ty desítky želv, byť od míry do 10 cm, až do 40 cm na Vrbici, jsou lidmi vypuštěné... Tvá argumentace je prakticky neprůstřelná a tvé znalosti vynikající. Stejně mi to nepřestane vrtat v hlavě :-)
N whitehunter - ® Čt 18.7.2019 12:21:17
Goonch >> moc hezky napsané a ještě podpořené fundovanou argumentací, to se tu moc často nevidí...
N Rezeň 5,125 - ® Čt 18.7.2019 11:27:19
Goonch >> měl sem na mysli speciální podmínky v našich končinách:-)
jinak ok, díky za vyčerpávající popis celé problematiky.
N Goonch - ® Čt 11.7.2019 0:55:18
Rezeň 5,125 >> Přesně tak. Jen bych maličko doplnil - ona se určitě množit dá - veškerá mláďata k nám dovážená nejsou a nebyla z přírody, ale z produkčních farem, kde je líhnou po tisících, ale buď se jedná o klimaticky vhodné krajiny (klasicky farmy na Floridě), nebo třeba skleníková zařízení. Želvy jsou pravidelně a kvalitně krmeny, bez toho prostě profitovat nelze a nelze očekávat nějakých zisk v podobě tisíců odchovaných mláďat. Je zde určitý poměr samců na samice, které samci musí zvládat, aby nedocházelo k neoplozeným snůškám, které jsou v podstatě prodělek, ztráta samice pro konkrétní chovnou sezonu, prokrmené peníze atd. Stejně tak fungují krokodýlí farmy. Každopádně chci poukázat na to, že je velký rozdíl mezi chovem řízeným v dobrých podmínkách, kdy já třeba pět let dostávám želvy do kondice, a šestým rokem získám od jediné samice oplozenou snůšku, kterou musím ve výběhu vůbec najít a umístit do inkubátoru s vhodnou teplotou, protože pokud na ni nepřijdu, hrozí že ji v noci vybere vše od ježka výše, pokud ji nenajde ani ježek ani já, tak se s největší pravděpodobností nevylíhne nic, nebo třeba jediné mládě a to ještě proto, že jsem stavěl rybníček podle návodů profíků exponovaný co nejvíc slunci, břehy jsou sypané sutí, aby se zvyšovala teplota atp. (prostě psí kusy, které to mají želvám co nejvíc přiblížit teplotně jejich domovině), a pokud se mi tam něco vylíhne a já u toho nebudu, sejme to během noci nebo rána kočka, straka, nebo níže zmíněný skokan. Naproti tomu v přírodě želvy nikdo nepřecpává, řada z nich se pere s nějakým hendikepem (mě se osobně želvu chytit nepovedlo, ale kamarád chytil jednu, co měla v tlamce 4 háčky), žijí buď samy, nebo ve společenství obyčejně stejného pohlaví (netvrdím že je to tak všude, samce jsem nafocené viděl taky, ale po zimě vypadá spousta z nich otřesně a obecně samice vydrží opravdu víc, zároveň je fakt, že valná většina dovážených mláďat byla vlivem vyšší inkubace na farmách samičího pohlaví).
Bylo by super, kdyby se na to lidé dívali opravdu z té stránky, že ta želva v té vodě dobrovolně není a to, že z ní někdo dělá super ultra predátora, který se bude křížit i s muflonem a utopí vám psa, ještě neznamená, že to tak je a že se musíme chovat jako ovce a přejímat každou hovadinu, kterou kdo vyplodí.
Viděl jsem třeba fotky želv nádherných na hnízdech potápek roháčů - byl o tom celý článek, jak želvy ruší ptáky a vlastně zapřičiňují to, že nevyhnízdí nebo dokonce sejmou semtam nějaké ptačí pískle. Fotky jsem viděl, ok, je to neoddiskutovatelné, ale ruku na srdce - to mám brát takový případ jako pravidlo? Copak na každém hnízdě roháče, labutě, kachen a jiných vodních ptáků sedí nádherka číhající na dostatečně tlusté ptačí mládě? Já to beru tak, že to je zaznamenání zajímavého případu, hezky doloženého, ale rozhodně to není standartní situace všude tam, kde se někdo želvy takhle zbavil. Máme tu norka, který žere od ryb, obojživelníků, přes ptáky vše, ale o tom se moc nemluví, protože proti němu se nedá dělat nic. Někteří už ani dokonce nedoporučují jeho odstřel či odlov z důvodu větší migrace na uvolněná teritoria. Jo to želva, ta je vidět. V EU řekli, že je škodlivá, v novinách stojí, že se kříží s jinými želvami - pokud vím, tak znehodnocuje Trachemys decussatta na Kubě a v Americe se dostala do lokalit kde nežila a páří se s příbuznými druhy Trachemys či Pseudemys, ale že by se pářila s Mauremyskami či E.orbicularis a znehodnocovala tak jejich genofond plodnými kříženci? Místo toho tu operují orbicularky všemožného původu, které i kdyby tu byla původní populace, nakonec do ní dříve či později proniknou geny cizinců. Ehm, když se zamyslíme, kdo je tedy škodlivější pro naši původní želvu bahenní?
N Goonch - ® Čt 11.7.2019 0:30:34
Gagi >> Ano, partenogeneze je prokázaná, ale ne u želv. Tohle zkrátka není Jurský park a ty želvy v sobě nemají geny afrických ropuch, jež zvládají měnit pohlaví:-) To je jako kdybyste si řekl, že když nás teď stovku někdo vyhodí na severním polu, že do pěti let deseti z nás naroste srst, drápy a zvládneme bez oblečení a ohně nejen přežívat, ale bude se nám dařit a navrch se ještě jako chlapi začneme množit třeba dělením či samooplozením. Ty druhy, co to umí to mají v sobě z minulosti. Želvy umí zadržet sperma, některé druhy i třeba na 4 roky (ověřeno třeba u Terrapene carolina), nicméně opět to je jen start, který by vedl k vejcím. Tímhle způsobem byly podle nejnovějších údajů osídleny velkými želvami Seychelly (samice spláchnuté do moře si na ostrovy přivezly nejen sperma, načež zvládaly klást oplozená vejce v pro ně příhodném klimatu, ale v trávicím traktu i rostliny z rodné země).
Když se vrátím k té úvaze nahoře, přijde mi to stejné jako když jsem onehdá četl, že se podařilo zaznamenat pokus páření samce bahenky se samicí želvy nádherné. Hned z toho vyskočilo v závěru, že to je další "problém" protože jestliže se samec bahenky věnuje samici nádherky namísto bahenkám, logicky tím omezuje možnost zachování druhu.
Že by se autor ale zamyslel nad tím, že samec bahenky není jako včela a tudíž že když jednou píchne, tak nechcípne, ale může se zvesela pářit dál (a kyblíček se mu nevyprázdní) a to s čímkoliv včetně bahenek, za druhé o samcích želv je známo, že jsou schopni se pokoušet pářit v určitou dobu cokoliv (kamarádův samec želvy pardálí Geochelone pardalis takhle sexuálně napadá a nakonec "odpáří" květináč vhodné velikosti, někteří naši samci Testudo horsfieldi šlí pro změnu po obuvi), za třetí by bylo fajn se zamyslet, jestli se nechce pářit s nádherkou právě proto, že tam nemá vhodné samice bahenek a to jak početně, tak třeba geneticky (ten mišmaš co tu plave je sesbíraný přes celou Evropu až do Asie).
Zajímavé, že nevyšla žádná studie, která by se zabývala tím, že jsou škodlivé ryby pro obojživelníky, protože každoročně se objevuje několik fotografií zobrazující přichyceného samečka skokana či ropuchy na nějaké rybě, kterou žabák ve vášni odmítá pustit, přestože s ní nic nezplodí.




https://www.blesk.cz/clanek/regiony-ostrava/536920/​nevidany-ulovek-na-bruntalsku-zabak-touzil-po-sexu-​s-kaprem-a-zmrzacil-ho.html

Jinak aby samice v našich podmínkách mohla naklást musí ovulovat (k tomu potřebuje určité podmínky - tepelné, světelné, musí být v dobré výživné kondici atp.). Pak tu musí být plodný samec a se samicí si musí sednout. Měl jsem k dispozici nádhernou samici T.s.e., že žádnou jinou takhle hezkou jsem mimo net neviděl. Do chovu na nic - šlo o samici, která byla tzv. přepálená a chovala se jako samec. Místo, aby se pářila, sama se o to poukoušela a naopak samec napadala jako soky. Prostě to není tak, že se potkají dvě želvy u Brandýsa a než bys řekl švec, plave tu 8 želviček.
N Goonch - ® Čt 11.7.2019 0:07:20
bolllekas >> Ale zajímal a alespoň na mě dělá dojem, že by byli někteří moooc rádi, aby se to konečně prokázalo, protože o tom neustále píší, že to probíhá, leč to, co je vydáváno za důkazy průkazné rozhodně není. Nalezené rozbité skořápky, odvezená snůška s posekanou trávou kdesi v Hradci nebo kde to bylo (a kde nikdo neudělal ani odběr třeba dvou vajec pro zkusmou inkubaci nebo je zkusil prosvítit kvůli oplozenosti - nebo to možná udělal a pak bylo dobře, že snůška zmizela i s trávou? Ví Bůh), stejně jako nalezené rozklované mládě, které tam "pásly" děcka, tak jak pasou jiné želvy od chvíle, co je dostaly za vysvědčení (a nejen je - mrkněte na stránky útulků, jak se to tam nyní hemží křečky, křečíky, morčaty, králíčky, činčilami a miliony papoušků a pochopitelně i želv) prostě jsou všechno, jen ne důkazní materiál. Odchovat elegansku v zajetí se podařilo opravdu pár lidem a na to množství, kolik se jich dovezlo je jich v našich vodách směšné množství i kdyby šlo o tisícovku. Valná většina lidí je nebyla sto ani odchovat bez deformit, bez zánětů očí, plísní v krunýřích atd. Znám případ, kdy se naopak úspěšné chovatelce, která měla želvy z našeho pohledu dobře živené, v dokonalém stavu, nedařilo odinkubovat z důvodu příliš křehké vaječné skořápky, která během inkubace praskala. A tak by se dalo pokračovat.
Aby bylo jasno, netvrdím, že dříve či později se nepodaří, že za nějakých super veder nepřijde na svět pár mláďat. Budou mít ale obrovské štěstí a to jak kvůli teplotě, tak pokud na ně nepřijde jezevec, liška, mýval, mývalovec, aktuálně už u nás pracují i šakali (doporučuji sehnat knihu od Šebely o jeho bahenkách na Nových Mlýnech, kde je dobře popsáno, jak musí pletivovat veškeré snůšky a jak dopadnou ty jež neošetří). Na 99,9% půjde o samečky. A to je pouze začátek. Bahenka má mláďata kryptická, černá s proužky. Takřka neviditelná. Trachemysky mají naopak nádherně zářivě zelená mláďata s červenými proužky za očima, která září v kalné vodě na dálku. Mimochodem kolega mi vyprávěl, jak mu vloni ve výběhu vylíhnutou novorozenou bahenku v jezírku sežral skokan skřehotavý.
N Goonch - ® St 10.7.2019 23:49:55
bolllekas >> Zdravím, no ono jde o to, že pokud se nepohybujete v okruhu chovatelů, nemáte tak nějak ponětí o tom, co se dováží, prodává, nabízí. Ostatně tutéž chybu dělají i někteří "vědátoři" šířící hysterii ohledně invazivnosti T.s.e. v ČR, aniž strčí čumák na nějakou terarijní burzu, nebo sledují inzerci. Jinak by dozajista věděli, že dobře tři roky zpět byly k dispozici na prodej mláďata T.s.e. z odchovů z EU (mě osobně byla nabízena mláďata z Itálie) a málo jich nebylo. Pak vznikají legendy typu, že někdo viděl někde mládě a protože od roku XY je zákaz zakázán, krátkozrace pak "logicky" vyvozují, že musí jít o místní odchov. Mimochodem bokem ponechám fakt, že místní znalci pokulhávají i v určování želv, resp. jejich druhu (viz zdejší vlákno se sumcem, který se zadávil želvou a která byla "určena" a dokonce publikována jako T.s.e. i když šlo o Graptemysku). Bohužel takové nesmysly se dají najít i na poměrně odborně vedených serverech jako je třeba Biolib, z něhož se čerpají informace o výskytu. Nedávno mě tam rozbilo, že schválením a zaevidováním v letech minulých prošlo třeba hlášení kdesi od Štěchovic o výskytu zmije obecné (v.berus), kde dotyčný doslovně uvádí, že po vyplašení zmije vklouzla do vody, potopila se a zůstala na dně dobrých deset minut, kde ji pod hladinou pozoroval. Jako sorry, to je hodně silné kafe, na to nemá ani Arabica. Zaměnit natrix tessellata s vipera berus u laika ok, ale nechat tam takový fejk????
Že najdete želvu mimo civilizaci není nic divného - ostatně údaje o výskytu sice uvádějí nejvyšší početnost blízko lidských aglomerací (logicky Praha, Ostrava, Brno atp.), nicméně tak jak se dostane tolstolobik o váze 15kg do sklepa v Krnově při povodni, dostane se želva s větší vodou kamkoliv. Není to losos, moc možností nemá. Ostatně třeba na biolibu jsou třeba fotky želv, které skončily v přepadových nádržích mezi několika rybníky, kde nemají ani šanci si odpočinout na nějakém ostrůvku (pokud tam s nimi nesplavalo i nějaké prkno nebo pneumatika), o nějaké potravě nemluvě (doslova miluji pohádky o tom, jak si nádherka uloví tu kapra, tu štiku, tu plotici - už chybí rozšířit jen báji, jak si ty nalovené ryby tahají pod břeh jako krokodýly). Když jsme u těch povodní a Krnova, tak podle historických údajů se právě z místních příkopů dostaly pryč bahenky právě povodněmi... Lépe řečeno tak o ně přišli.
N sven - ® Po 1.7.2019 13:54:25
stormandnature >> nádhera :-)
N stormandnature - ® Po 1.7.2019 13:27:10
sven >> teď mám tohle
N stormandnature - ® Po 1.7.2019 13:16:24
sven >> jemeny jsem měl taky. I nějakej ten odchov se sem tam povedl. Ale dneska je problém je udat. Na burze, měsíc starý mláďata, za 150,-. To už ti pomalu nezaplatí ani krmení. Poslední odchov užovek červených (normal a amelano) před pár lety posloužil jako krmení pro korálovky. Nechtěli je ani do výkupu za 50.
N sven - ® Po 1.7.2019 11:42:20
stormandnature >> jedna starší fotka....popravdě moc fotek nemám, bo nějak jsem tehdy netušil, že existuje nějaký Mrk, kde bych je udal :-)
Želvy to sice nejsou...no ale když už jsem to našel, žejo :-)
N Rezeň 5,125 - ® Po 1.7.2019 7:21:56
Takže, tahle želva se prakticky nedá cíleně rozmnožit ani ve speciálních podmínkách, úspěšné ochovy se dají napočítat na prstech jedné ruky, navíc výsledkem bylo jen pár mláďat.
Kolegové to zde detailně popíší a vysvětlí.
A stejně je to málo platné.
Každej kdo kdy viděl želvu na deset metrů to ví samozřejmě lépe az úplně nejlépe.
Kdepak, sme národ odborníků úplně na všechno, atomovou energii počínaje a želvou nádhernou konče...

[ Nejnovější | << Novější | strana 1 ze 8 | Vybrat stránku | Starší >> | Konec ]

[ otázky | všeobecné ]

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniCABELA'S - Kalhoty RT XTRA v kamufláži velikost XL

Za 1.439
Výprodej skladových zásob! Sleva až 60%!

akce, rybareniPrologic Podložka Commander Hammok | SLEVA 59%

Za 2.199
Jedna z neoblíbenějších podložek za skvělou cenu. Kdo dřív přijde, ten dřív chytá. :) Velmi efektivní řešení podložky a saku v jednom! Rozměr 120x90

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Gammarus -Žďár nad Sázavou Gammarus -Žďár nad Sázavou

Žďár nad Sázavou, Nádražní 464