Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků

NPalusko - Profil | Út 13.4.2021 10:29:06

V okolo Bratislavy je mnozstvo zamorenych vod korytnackami, az mam niekedy dojem ze to niekto robi zamerne ze ich tam vypusta. Niektore su naozaj uz celkom slusnych rozmerov. Raz sa mi dokonca podarilo zaznamenat celkom slusny exemplar okolo 25cm pri love pstruhov v horskej riecke na hornej orave.

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 22:44:52

Orion24 >> Super, tak se pak ozvěte, jak jste dopadl. S těmi druhy je to teď jasné, dříve byla ta nabídka velmi chudá a lidé chovali, co mohli:-D Z okolí se vozily caspicy, rivulaty (tehdy ještě jako jejich subspecie), sem tam leprosy a právě bahenky. Když chtěl někdo exotiku, byla to buď scripta, nebo vzácněji kubánské decussaty.

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 22:40:13

starecek >> Nevím jak je to tam přesně nyní, ale před pár lety probíhala kvůli tomu zarůstání obnova, rekultivace břehů a vytvoření nových tůní. Mezitím se odtamtud želvy šíří do okolí (první zmínky o kladoucích bahenkách mimo Betlém byly tuším z roku 2012). Předloni z toho byla mediální zpráva o "unikátním" objevu, jak se bahenky vrací, když vypadlo ze zobáku vyplašenému rackovi mládě. Že se jedná o geneticky jiná zvířata už se jaksi ve většině článků pozapomnělo (https://zpravy.aktualne.cz/regiony/vyplasenemu-rackovi-vypadla-zelva-ze-zobaku-dokazal-tak-ze-s/r~8dfe3146aee911e9b6a9ac1f6b220ee8/).
Ostatně tohle bude největší problém slovenských orbicularek (na české už nevěřím) - ne trachemysky. Jakýkoliv cizí genofond, který se dostane do těch původních napáchá škody skutečné.

Nstarecek - Profil | Čt 8.4.2021 19:46:34

Při rozmnožování je důležité aby měly k dispozici volné písčitohlinoté břehy. V lokalitě Betlém, původně pískovna, se po sukcesi keři, rákosem atd. , už želvy bahenní (introdukované) skoro nelíhnou.

NOrion24 - Profil | Čt 8.4.2021 19:05:08

Goonch >> je kopu vhodnejsich korytnaciek na chov vo vnutornych vybehoch ako elegansky....jednak velkostou travenim atd.....samozrejme s menej mnozstevnym rozmnozovanim....

Ten kanal isto omrknem vo vhodnom pocasi a patricnou technikou, zaujima ma to....dufam ze si nato najdem cas....jeden den rybacky ozeliem

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 16:02:42

Marcelzubac >> Tak ona pokud ta nádrž není poddimenzovaná a použije se vhodný filtr, problém s tím není. To je jako se vším. Někdo tvrdí, že smrdí morčata, někdo jiný, že myši, fretka, někomu smrdí i pes atd. Smrdí všecko, když je to na malém prostoru, znečištěné. Želvy krmeny zhusta masem v malém objemu vody pak logicky páchnou ultra. U mě vede krmení duhovým pstruhem. Po ničem jiném mi voda nesmrdí tak, jako po duhákovi :-D A to krmím různými druhy masa, ryb a myšmi (co se masité složky týká, krmím samosebou i rostlinnou složkou)

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 15:56:06

Orion24 >> Máte úplnou pravdu. Již jsem na to poukazoval vícekrát - malé scripty v našich vodách svítí, jsou na hony vzdálené barvám vylíhnutých bahenek. Predace sama o sobě je dnes problém i pro bahenky stran ochrany jejich hnízd. Aby se vůbec neco vylíhlo, je třeba nejen dobře osluněné stanoviště s vysokou teplotou po dobu cca 3měsíců, ale i místo bezpečné. Nesmí zarůst trávou, nesmí se do něj nic dostat. V dnešní době skutečně invazivních predátorů typu mink, mýval, psík mývalovitý, šířící se šakal + původní druhy viz. přemnožené divoké prase, lišky, jezevci, kuny, lasice atp. Ve vodě pak predačně působí i skokani zelení, všemožní vrubozobí, volavky a nakonec i samotné adultní želvy. Zajímavý byl poznatek poškození zimujících želv pravděpodobně ondatrami (a to se jednalo o adulty). Když člověk pomine veškerá tahle nebezpečí, stále ještě hrozí, že mláďata budou totožného pohlaví a nebude jich dost. Vždyť samotné bahenky, aniž je někdo aktivně loví, sbírá, mají problémy vzešlé ze změn v životním prostředí vesměs lidskou činností, klimatické podmínky nevyjímaje. A to tu bývaly původně doma.

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 15:33:11

Marcelzubac >> no s tím bych byl opatrný. U nás se taky tradovalo, že přibylo spousta menších želv, že se musí líhnout atd., jenže je třeba mít na paměti, že se sice třeba elegansky nevozily z USA od 97, nicméně se prodávaly odchovy kupříkladu z Itálie. Sám jsem viděl prodávat taková mláďata například v roce 2019. Pokud pak takové mrně někomu uteče, nebo ho vyhodí prostě ven, snadno to vyvolá dojem, že jde o místní odchov. Další skutečností je, že mnoho pozorovaných želv v přírodě nese neklamné znaky "kvalitní výživy" a vůbec podmínek, které jim původní majitelé poskytli, takže není neobvyklé setkat se s kusy, kterým je řádově 17-30let, ale měří třetinu toho, co by měly. O deformitách krunýřů nemluvě. Vznikají tak nepodložené zkazky o pozorování dvou-tříletých kusů, jelikož velikostně tuto věkovou skupinu kopírují. Proto mě vždy zajímají fotografie. Dalším aspektem je druh. Neustále mě někdo přesvědčuje o scriptách s rozměry karapaxu (svrchní krunýř) 38-40 i více. Pokud se ukáže, že zvíře pak skutečně existuje, pak měří méně nebo se nejedná o scriptu. Tyto exempláře patří k druhům rodu Pseudemys (concinna, hieroglyphica aj.), kde adultní samice překračují hranici 30cm běžně. Bohužel se na základě takových pozorování vytváří dojem, že scriptám se tu daří tak výtečně, že dosahují větších rozměrů, než ve své domovině

Ndoktor multiplikator - Profil | Čt 8.4.2021 14:13:25

Marcelzubac >> polievka kedy bude ?

NMarcelzubac - Profil | Čt 8.4.2021 12:41:14

Orion24 >> To ano.To tak robia,presne.Aj ja som choval 2 aked boli velke tak uz smrdeli.kazdy den uz mali hnijucu vodu.Ja som ich podom dal jednemu znamemu do okrasneho jazierka na barak.Doteraz ich má medzi koykaprami a karasmi.Uz maju tiez mozno 20rokov.

NOrion24 - Profil | Čt 8.4.2021 12:26:30

Marcelzubac >> myslim tym..ze im v byte vyrastu z velkosti 2eurovky na 20-30cm....zeru...SERU...vod hned spinava....smrdia.....ak neuhynu 90% konci vypustena von

NMarcelzubac - Profil | Čt 8.4.2021 12:01:08

Orion24 >> prečo by boli tie korytnacky nechcené.Šak nič nerobia.Ludia sú nechcený,to si zapametaj.

NMarcelzubac - Profil | Čt 8.4.2021 11:58:35

Goonch >> Ale jedno viem ze pred 20rokmy tam uz boli.Urcite boli pustené chovatelmi,ale urcite nie v takom množstve.Jednoznacne sa rozmnožujú.Tieto korytnačky som pozoroval ,teda videl pri chytaní ryb aj na jaroveckej sustave.A tiez ich na jednom naplavenom kmeni bolo mozno 10kusov a vo fakt velkych rozmeroch.A boli to pismenkove korytnačky na 100%.

NMarcelzubac - Profil | Čt 8.4.2021 11:53:48

Goonch >> Nemam žiadne fotky.Nikdy som ich nefotil

NOrion24 - Profil | Čt 8.4.2021 10:22:16

Goonch >> velmi spravne uvazovanie. ...je potrebne si uvedomit ze pertrzalka je obrovske sidlisko a vecsina korytnaciek v kanaly je nechcenych....kedy prerastu moznosti nalych akvariek a spusti sa lavina "vysadzovania" do volnej prirody....
Mam v plane preskumat dane rameno.....svojho casu som pozoroval male korky na zlatych pieskoch.....ale myslim ze predacia je velka....nevyliahnu sa kazdy rok...a malo co prezije

NGoonch - Profil | Čt 8.4.2021 9:08:54

Marcelzubac >> Nemáte nějaké fotky? Co sleduji za ty roky, tak je tam naházená všehochuť a to nejen svého času běžných druhů želv, ale právě i ryb. Nikterak se to neliší od jiných nádrží či kanálů v každém větším městě.

NMarcelzubac - Profil | Čt 8.4.2021 7:39:57

Goonch >> No,ja bývam v petrzalke už 49rokov.Rovno pri chorvatskom kanaly.Chodievam sem dlhe roky na kapre,a množstvo,ozaj velmy vela korytnaciek sledujem uz 20rokov určite.Sú to korytnačky písmenkové,a určite sa tam aj rozmnožujú.Su po celej dlzke chor.kanala.A ked sa vyhrievajú na paletach,alebo inom bordely,tak je vydieť korytnacky od 45cm panciera az po malé,2-3cm korytnacky.Sú tam rozne vekove kategorie.10cm,20cm,30cm,40cm atd.Raz cca 5rokov dozadu,som na polystyrenovej kocke zo zateplovania,videl na vrchu možno 30ks korytnačiek 2-3cm.Takze normálne sa mnozia.Je to podla mna aj tak krasny doplnok prírody.Clovek sa citi prijemne v prirode kde je mnozstvo krasnych zivočichov.Nech sa pekne len množia,a skrášlujú tú našu prírodu,už ludmi aj tak zdevastovanú.

NGoonch - Profil | St 7.4.2021 21:55:11 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Pro všechny, které zajímá situace okolo želv nádherných, mám novinku.
Je jím dokument pana Daniela Jablonskeho o želvách nádherných, resp. snahy potvrzení či vyvrácení možné reprodukce v prostředí střední Evropy (zde konkrétně na Slovensku).
Dokument se jmenuje Korytnačí rebus (https://fns.uniba.sk/krasy-slovenska-korytnaci-rebus/).
Dokument je velmi hezky natočený, nicméně jeho celkové vyznění na mě působí rozpačitě.
Jako obvykle zde zazní informace o konkurenci s původní želvou bahenní. Nutno poznamenat, že problémy s nimiž se potýká zbytek populací bahenek na Slovensku (především Tajba) s trachemyskami nemá co dělat. V dokumentu je odchycena adultní samice želvy, jež je okomentována tím, že se jedná o hodně vzrostlé zvíře, naprosto již reprodukce schopné. Mimo to, že má želva v tlamce háček, je háček i v tom, že se nejedná o želvu nádhernou, ale želvu rodu pseudemys, což je v samotném dokumentu opomenuto. Netroufám si stran aktuální systematiky, kdy jsou některými autory přesouvány a povyšovány subspecie na úroveň druhů, určit tuto želvu do druhu přesně, ať už je to tedy concinna, nebo hieroglyphica či něco dalšího, rozhodně to není scripta. V závěru dokumentu se zadaří odchytit relativně čerstvé mládě (je škoda, že není okomentován jeho zdravotní stav - ze záběru je poznat, že zvířeti schází hned u hlavy kus plastronu - předpokládám důsledek predace), čímž dochází k potvrzení, že na lokalitě dochází alespoň občas k vylíhnutí mláďat. Problém je, že lokalita je slavné Chorvatské rameno (slepé rameno Dunaje) v Petržalke (Bratislava) - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorv%C3%A1tske_rameno. Kopíruje to skutečnost kupříkladu z Prahy a okolí zjištěnou již v dávných časech, že nejvyšší koncentrace stran zbavených živočichů lze očekávat v místech největšího lidského osídlení, k jakým bezpochyby patří velkoměsta. S ohledem na jiné teplotní podmínky, úpravu břehů (sekání trávníků, pláže atp., kde mohou želvy spíše naklást a vybrat dobře exponované místo pro snůšku) lze logicky usuzovat, že možnost vyklást a rozmnožit se, zde mají želvy zdaleka nejlepší (z těch možných, které lze v zemi mimo výskyt očekávat) a tudíž považovat takovou situaci za naturální příliš nelze. Velmi hezky to ukazuje v dokumentu předvedení přírodní lokality s výskytem orbicularek, která sice odpovídá vzhledově či našim představám, nicméně husté porosty orobince, ostřice a dalších rostlin bez písčitých nebo alespoň hlinitých holin příliš možností na slušné snůšky nedávají. Z řady lokalit jsou známé případy mláďat bahenek, která se sice mohla vyklubat, ale než došlo k vylíhnutí, prorostly kořínky kolem vajec a v podstatě novorozeňata uvěznily. Když už přihlédneme k možnosti občasného úspěšného vylíhnutí trachemysek, je třeba říct, že opět nezazněla jedna podstatná věc jakým je dopad inkubačních teplot na pohlaví vylíhnutých želviček. Chtělo by to taková mláďata beze zbytku odchytávat a odchovávat v péči člověka za účelem zjištění pohlaví (je-li možné zjištění pohlaví z krve už u mláďat, tak není co řešit). Osobně se domnívám, že veškerá takto přeživší mláďata jsou právě s ohledem na nízké teploty samci, což jaksi životaschopnou populaci nevytvoří. Na vylíhnutí samic je třeba po dobu inkubace teploty okolo 30C. Zjištěné údaje jsou zajímavé, ale přesto nepodporují ani trošku myšlenku, že je splněna podstata invazivního druhu v našich končinách (na rozdíl od jižních států, kde se tato zvířata skutečně vlivem klimatu a podmínek množit mohou). Přístup pana Jablonského se mi líbí, dokument sám o sobě je opravdu hezky natočen. Bohužel zmíněné detaily, které nezazní a naopak závěr dokumentu může působit na laika tak, že hledaný důkaz naprosto potvrzuje skutečnost, že želvy zde budou již natrvalo. Obdobně totiž vyzní i fakt, že nově nalezená generace již bude naprosto zvyklá na naše podmínky a množení jí půjde bez potíží. Jeden můj známý to popsal slovy "evoluce ve dvou krocích". Asi jako představit si, že když někomu uletí pár ar zelenokřídlých, které v příhodném kmeni vychovají dvojici mláďat a ta se již poperou se vším, co přináší zdejší klima, potravní nabídka a budou stran dalšího přežití a šíření neotřesitelná. Kdyby výše zmíněná fakta v pořadu zazněla, nedalo by se mu vytknout vůbec nic. Objektivita je zde skutečně na místě a vynášení soudů bez jakýchkoliv dalších znalostí je předčasné.
Že je Chorvatské rameno místem s jistými klimatickými výhodami na daném místě podporuje i článek totožného autora o prvním zaznamenaném přezimování želvy Mauremys (Ocadia) sinensis, prokázané opakovaným odchytem totožného zvířete dva roky po sobě. Celkově zajímavá zpráva, jelikož z vlastních zkušeností mohu říct, že ocadie zrovna nejsou úplně bezproblémovými chovanci (starší zvířata bývají herbivorní a mají sklony trpět na plísně).
(https://www.danieljablonski.com/a/soubory/Jablonski_et_al_2018_Mauremys_sinensis_Central_Europe_HN.pdf)

NGoonch - Profil | Čt 30.7.2020 20:22:25

Lasskoun >> Na tomhle se mi líbí, jak se pořád dokola opisuje, co se napsalo před 15lety a nic se nezměnilo. 100+1 jsem měl rád, ale začíná připomínat Epochu a spol..

NSa(l)micka - Profil | Út 19.5.2020 9:52:14

Darďas >> Moc pěkný hovádko, ať se jí daří.