- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Strana mírného pokroku v mezích zákona - J.Hašek ležící a spící
cokoliv z české historie, zajímavosti, drby, rybníky, hrady, zámky, města
Autor diskuse: jeden3 - Profil , 12.5.2022 všeobecné - ostatní
Dále moderují: mlaďoch Profil + Dědek Profil
Dále moderují: mlaďoch Profil + Dědek Profil
po podzimních volbách si udrží moc vládní strany nebo opoziční strany?
A) moc si udrží vládní strany22%
B) do vlády se dostanou opoziční strany 78%
Od 6.8.2025 hlasovalo 9 čtenářů.
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
43x v oblíbených a 18x v ignorovaných.
Njeden3 - Profil | Út 14.4.2026 7:27:16
voz >> jo, to byly jen kecy
a nejhorší na tom je,že se nepoučili,pořád volí ty zelenémozky ,co na tumigraci tlačí
tak jsou asi spokojení
a nejhorší na tom je,že se nepoučili,pořád volí ty zelenémozky ,co na tumigraci tlačí
tak jsou asi spokojení
Nvoz - Profil | Út 14.4.2026 6:48:16
https://www.echo24.cz/a/H3aDs/zpravy-svet-nemecko-merz-cdu-exploze-kriminality-migranti
Kde jsou fráze "zvládneme to"...
Kde jsou fráze "zvládneme to"...
Nmlaďoch - Profil | Ne 12.4.2026 19:17:24 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
82 svíček by dnes plálo na dortu pro KARLA KRYLA.
12.dubna 1944 se narodil malý-velký muž, básník s kytarou, který se nikdy nepaktoval s vrchností a dával jasně najevo, co si myslí o těch, co se povyšují nad ostatní.
Nehodil se do krámu předlistopadovým ani polistopadovým politikům. Lidi ho však milovali. Jeho písně se zpívaly a šířily i přes veškeré zákazy… Kdo by neznal Bratříčku zavírej vrátka, Anděl, Veličenstvo kat,Nevidomá dívka, Morituri te salutant, Píseň neznámého vojína, Karavana mraků a desítky dalších. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci. Jeho slova je třeba si neustále připomínat…
Karle,nezapomněli jsme! Chybíš nám čím dál tím víc…
12.dubna 1944 se narodil malý-velký muž, básník s kytarou, který se nikdy nepaktoval s vrchností a dával jasně najevo, co si myslí o těch, co se povyšují nad ostatní.
Nehodil se do krámu předlistopadovým ani polistopadovým politikům. Lidi ho však milovali. Jeho písně se zpívaly a šířily i přes veškeré zákazy… Kdo by neznal Bratříčku zavírej vrátka, Anděl, Veličenstvo kat,Nevidomá dívka, Morituri te salutant, Píseň neznámého vojína, Karavana mraků a desítky dalších. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci. Jeho slova je třeba si neustále připomínat…
Karle,nezapomněli jsme! Chybíš nám čím dál tím víc…
Njeden3 - Profil | Ne 12.4.2026 12:43:07 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sedm-bilych-pilotu-To-bych-nechtel-Americky-senator-rozjel-kosmicky-rasismus-789802
no nevím,asi jsem podle těchto pokrokářů zřejmě rasista.......ale ujištuji,že nejsem
protože lidi se mají brát na všechny úkoly podle svých schopností, důležitých pro daný úkol! tečka
Pan pokrokář se děsí 7 bílých kosmonautů ve výcivku-a te´d do něho zajedu- tak že by USA kvůli diveverzitě dali do sprintérské štafety dva bílé a dva černochy??? Proč to neudělají? Já to plně chápu, proč....byli by padlí na hlavu, kdyby to udělali
a stejně to má být ve všech oborech- lidi mají být vybírání zásadně podle toho,co umí a né podle barvy kůže a nebo podle toho,co mají či nemají mezi nohama........protože jinak to bude končit průsery a úpadkem celé společnosti......a když budou dobří, ať je klidně celá posádka složená z černochů nebo indiánů, vždyt je to přece úplně jedno. Totiž tihle rádoby pokrokáři jsou přesně ti, kteří pořád tyhle rasové věci rozfoukávají ....
no nevím,asi jsem podle těchto pokrokářů zřejmě rasista.......ale ujištuji,že nejsem
protože lidi se mají brát na všechny úkoly podle svých schopností, důležitých pro daný úkol! tečka
Pan pokrokář se děsí 7 bílých kosmonautů ve výcivku-a te´d do něho zajedu- tak že by USA kvůli diveverzitě dali do sprintérské štafety dva bílé a dva černochy??? Proč to neudělají? Já to plně chápu, proč....byli by padlí na hlavu, kdyby to udělali
a stejně to má být ve všech oborech- lidi mají být vybírání zásadně podle toho,co umí a né podle barvy kůže a nebo podle toho,co mají či nemají mezi nohama........protože jinak to bude končit průsery a úpadkem celé společnosti......a když budou dobří, ať je klidně celá posádka složená z černochů nebo indiánů, vždyt je to přece úplně jedno. Totiž tihle rádoby pokrokáři jsou přesně ti, kteří pořád tyhle rasové věci rozfoukávají ....
NVash - Profil | Čt 9.4.2026 9:21:45 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Nejenže znovu otevřeli muničák teď ještě totok 😫🤘🫣
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-v-pisku-vyroste-vyrobni-hala-primoca-za-trictvrte-miliardy-303547
Bravo 🤮
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-v-pisku-vyroste-vyrobni-hala-primoca-za-trictvrte-miliardy-303547
Bravo 🤮
Njeden3 - Profil | Ne 5.4.2026 16:56:12
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecti-muzi-do-45-let-nutny-souhlas-pobyt-zahranici.A260405_155429_zahranicni_ikul
německý furer do toho jde tedy hustě.........takové šílenosti prý neaplikovali ani za studené války ,kdy existovala Varšavská smlouva.........pak ať mi nikdo neříká,že se furer opět nechce vydat na východ..GD a jejich blbostí si hospodářství dojebal tak,že asi nevidí jiné východisko
německý furer do toho jde tedy hustě.........takové šílenosti prý neaplikovali ani za studené války ,kdy existovala Varšavská smlouva.........pak ať mi nikdo neříká,že se furer opět nechce vydat na východ..GD a jejich blbostí si hospodářství dojebal tak,že asi nevidí jiné východisko
Nmlaďoch - Profil | Ne 5.4.2026 14:03:42 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
V tuto neděli všichni spěchali do kostela, nastal den radosti a hodování. Slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista, skončil dlouhý půst. Nikdo nezůstal doma, neboť v rámci svátku se v kostele provádělo okázalé svěcení velikonočních pokrmů: beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy, například klobásami a jitrnicemi, které už po skončení půstu mohou jíst. Na tyto mše bývalo zvykem chodit v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.
V tento den se podávala ta nejlepší jídla: pečený beránek, velikonoční nádivka, takzvaná hlavička, skopové a jehněčí maso, někde holoubata. Před každým obědem, ale platil obyčej pojídání svěcených vajec. Jedly se nalačno, rozkrájené mezi členy rodiny na tolik dílků, kolik bylo stolovníků. Obyčej znamenal soudržnost rodiny a ochranu před zablouděním. Někde se tak dělo s mazancem, který dostalo i každé dobytče, aby se mu dařilo a bylo k užitku.
Dříve mazanec, ale chutnal jinak, podle staročeských kuchařek byl totiž velikonoční mazanec „koláč syrnej veliké noci“, to znamená nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar si ponechal.
Odpoledne, po obědě vycházeli sedláci do polí, aby zajistili úrodu svých polí. Boží hod byl totiž hlavním dnem lidového svěcení polí se všemi posvěcenými křížky, proutky, vodou, pečivem a vejci. Např. posvěcené červené vejce se zahrabávalo do čtyř rohů pole (aby pšenice nebyla snětivá), nebo se přidávalo k prutům a křížkům. K dobré úrodě mělo napomoci pojídání vejce a mazance přímo na poli a rozhazování skořápek nebo drobků z pečiva do brázdy. Na Velikonoční neděli se neměly dělat téměř žádné domácí práce: zametat, mýt nádobí a ani třeba stlát postel.
Na Boží hod velikonoční byla oblíbená ještě jedna pověra: ten kdo se jako první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí. K tomuto rčení zaznamenal třeboňský archivář Petr Kašpar Světecký L.P. 1740 tuto událost: "Dne 8. maji byl jsem v kostele na mši svaté a potom, když jsem se dal převážeti přes Vltavu, vyprávěl mně převozník, kterak před několika léty na Boží hod velikonoční se mu potopila pramice s více než padesáti lidmi, kteří jdouce z kostela valem jedni přes druhé se na ni hrnuli, a to pro tu zde přetrvávající pověru, že kdo v ten den první z kostela domů přijde, tomu nejdříve obilí na poli ke žním dozraje. Naštěstí se tenkrát nikdo neutopil, toliko se všichni důkladně polekali a ve svých nejlepších svátečních šatech se zmáchali."
Pověst o poskakujícím sluníčku:
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/svaty-tyden-velikonocni-nedele-bozi-hod-velikonocni/
V tuto neděli všichni spěchali do kostela, nastal den radosti a hodování. Slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista, skončil dlouhý půst. Nikdo nezůstal doma, neboť v rámci svátku se v kostele provádělo okázalé svěcení velikonočních pokrmů: beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy, například klobásami a jitrnicemi, které už po skončení půstu mohou jíst. Na tyto mše bývalo zvykem chodit v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.
V tento den se podávala ta nejlepší jídla: pečený beránek, velikonoční nádivka, takzvaná hlavička, skopové a jehněčí maso, někde holoubata. Před každým obědem, ale platil obyčej pojídání svěcených vajec. Jedly se nalačno, rozkrájené mezi členy rodiny na tolik dílků, kolik bylo stolovníků. Obyčej znamenal soudržnost rodiny a ochranu před zablouděním. Někde se tak dělo s mazancem, který dostalo i každé dobytče, aby se mu dařilo a bylo k užitku.
Dříve mazanec, ale chutnal jinak, podle staročeských kuchařek byl totiž velikonoční mazanec „koláč syrnej veliké noci“, to znamená nesladké pečivo připravované ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Okrouhlý bochníkový tvar si ponechal.
Odpoledne, po obědě vycházeli sedláci do polí, aby zajistili úrodu svých polí. Boží hod byl totiž hlavním dnem lidového svěcení polí se všemi posvěcenými křížky, proutky, vodou, pečivem a vejci. Např. posvěcené červené vejce se zahrabávalo do čtyř rohů pole (aby pšenice nebyla snětivá), nebo se přidávalo k prutům a křížkům. K dobré úrodě mělo napomoci pojídání vejce a mazance přímo na poli a rozhazování skořápek nebo drobků z pečiva do brázdy. Na Velikonoční neděli se neměly dělat téměř žádné domácí práce: zametat, mýt nádobí a ani třeba stlát postel.
Na Boží hod velikonoční byla oblíbená ještě jedna pověra: ten kdo se jako první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí. K tomuto rčení zaznamenal třeboňský archivář Petr Kašpar Světecký L.P. 1740 tuto událost: "Dne 8. maji byl jsem v kostele na mši svaté a potom, když jsem se dal převážeti přes Vltavu, vyprávěl mně převozník, kterak před několika léty na Boží hod velikonoční se mu potopila pramice s více než padesáti lidmi, kteří jdouce z kostela valem jedni přes druhé se na ni hrnuli, a to pro tu zde přetrvávající pověru, že kdo v ten den první z kostela domů přijde, tomu nejdříve obilí na poli ke žním dozraje. Naštěstí se tenkrát nikdo neutopil, toliko se všichni důkladně polekali a ve svých nejlepších svátečních šatech se zmáchali."
Pověst o poskakujícím sluníčku:
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/svaty-tyden-velikonocni-nedele-bozi-hod-velikonocni/
Nmlaďoch - Profil | So 4.4.2026 9:28:03 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Proč Husákovy děti často pečují o všechny, kromě sebe
Generace Husákových dětí má jednu vlastnost, kterou si mnoho lidí ani neuvědomuje. Velmi často starají o druhé. O rodinu, děti, rodiče, partnera, práci, domácnost. Jsou zvyklí všechno držet pohromadě.
Když se na jejich život podíváte zvenku, uvidíte někoho, kdo je spolehlivý, zodpovědný a silný. Na koho se ostatní mohou obrátit, když je potřeba něco vyřešit. Jenže za touto schopností se někdy skrývá i něco jiného. Zvyk postarat se o všechny a sebe dát až na poslední místo.
Psychogenealogie ukazuje, že tento vzorec nevznikl náhodou. V hodně rodinách Husákových dětí byl totiž podobný způsob fungování běžný už o generaci dříve.
Rodiče této generace byli zvyklí pracovat, zvládat život a moc si nestěžovat. Byli vychovaní v rodinách, kde se o slabosti nemluvilo a kde bylo důležité hlavně vydržet. Děti tak vyrůstaly v prostředí, kde viděly, že dospělí se starají o ostatní, plní povinnosti a svoje potřeby dávají stranou.
A tak se dítě se v takové rodině rychle naučí jednu věc. Že být dobrý člověk znamená být užitečný. Pomoct, když je potřeba. Přizpůsobit se. Postarat se.
Tyto zkušenosti se pak snadno přenesou do dospělosti.
Mnoho lidí z generace Husákových dětí dnes říká, že mají pocit, jako by byli opora pro všechny kolem sebe. Když někdo v rodině potřebuje pomoc, jsou to často oni, kdo ji nabídne. Když je potřeba něco zařídit, vyřešit nebo zorganizovat, automaticky se toho ujmou.
Na první pohled je to krásná vlastnost. Jenže někdy se za ní skrývá i velká únava.
Protože když je člověk zvyklý starat se o všechny kolem sebe, neuvědomí si, že se nikdo nestará o něj.
Psychogenealogie ukazuje, že lidé z této generace mají hluboko v sobě přesvědčení, že by měli všechno zvládnout sami. Že není správné zatěžovat ostatní svými problémy. Že by měli být silní.
Mnoho Husákových dětí dnes má na starosti téměř všechno najednou. Vychovávají děti nebo mladé dospělé, pomáhají stárnoucím rodičům, starají se o práci, o domácnost a často i o vztahy v rodině.
A někdy si ani nevšimnou, že už dlouho nedali prostor sami sobě.
Starat se o druhé je krásné. Je to něco, co se v mnoha rodinách předávalo po generace, schopnost pomoci, držet rodinu pohromadě a postarat se o své blízké.
Jenže aby tato hodnota mohla zůstat zdravá, potřebuje rovnováhu.
Člověk, který pečuje o druhé, potřebuje občas pečovat taky o sebe.
Pro generaci Husákových dětí to někdy není úplně jednoduché. Nikdo je to totiž neučil. V jejich dětství se často mluvilo o povinnostech, ale jen málo o tom, že je v pořádku myslet taky na sebe.
A právě proto dnes hodně lidí z této generace začíná objevovat něco nového. Učí se zastavit, vnímat své vlastní potřeby a pomalu hledat rovnováhu mezi péčí o druhé a péčí o sebe.
Protože i opora někdy potřebuje prostor, kde si může odpočinout.........
FB Síla a tajemství rodu-Psychogenealogie
Generace Husákových dětí má jednu vlastnost, kterou si mnoho lidí ani neuvědomuje. Velmi často starají o druhé. O rodinu, děti, rodiče, partnera, práci, domácnost. Jsou zvyklí všechno držet pohromadě.
Když se na jejich život podíváte zvenku, uvidíte někoho, kdo je spolehlivý, zodpovědný a silný. Na koho se ostatní mohou obrátit, když je potřeba něco vyřešit. Jenže za touto schopností se někdy skrývá i něco jiného. Zvyk postarat se o všechny a sebe dát až na poslední místo.
Psychogenealogie ukazuje, že tento vzorec nevznikl náhodou. V hodně rodinách Husákových dětí byl totiž podobný způsob fungování běžný už o generaci dříve.
Rodiče této generace byli zvyklí pracovat, zvládat život a moc si nestěžovat. Byli vychovaní v rodinách, kde se o slabosti nemluvilo a kde bylo důležité hlavně vydržet. Děti tak vyrůstaly v prostředí, kde viděly, že dospělí se starají o ostatní, plní povinnosti a svoje potřeby dávají stranou.
A tak se dítě se v takové rodině rychle naučí jednu věc. Že být dobrý člověk znamená být užitečný. Pomoct, když je potřeba. Přizpůsobit se. Postarat se.
Tyto zkušenosti se pak snadno přenesou do dospělosti.
Mnoho lidí z generace Husákových dětí dnes říká, že mají pocit, jako by byli opora pro všechny kolem sebe. Když někdo v rodině potřebuje pomoc, jsou to často oni, kdo ji nabídne. Když je potřeba něco zařídit, vyřešit nebo zorganizovat, automaticky se toho ujmou.
Na první pohled je to krásná vlastnost. Jenže někdy se za ní skrývá i velká únava.
Protože když je člověk zvyklý starat se o všechny kolem sebe, neuvědomí si, že se nikdo nestará o něj.
Psychogenealogie ukazuje, že lidé z této generace mají hluboko v sobě přesvědčení, že by měli všechno zvládnout sami. Že není správné zatěžovat ostatní svými problémy. Že by měli být silní.
Mnoho Husákových dětí dnes má na starosti téměř všechno najednou. Vychovávají děti nebo mladé dospělé, pomáhají stárnoucím rodičům, starají se o práci, o domácnost a často i o vztahy v rodině.
A někdy si ani nevšimnou, že už dlouho nedali prostor sami sobě.
Starat se o druhé je krásné. Je to něco, co se v mnoha rodinách předávalo po generace, schopnost pomoci, držet rodinu pohromadě a postarat se o své blízké.
Jenže aby tato hodnota mohla zůstat zdravá, potřebuje rovnováhu.
Člověk, který pečuje o druhé, potřebuje občas pečovat taky o sebe.
Pro generaci Husákových dětí to někdy není úplně jednoduché. Nikdo je to totiž neučil. V jejich dětství se často mluvilo o povinnostech, ale jen málo o tom, že je v pořádku myslet taky na sebe.
A právě proto dnes hodně lidí z této generace začíná objevovat něco nového. Učí se zastavit, vnímat své vlastní potřeby a pomalu hledat rovnováhu mezi péčí o druhé a péčí o sebe.
Protože i opora někdy potřebuje prostor, kde si může odpočinout.........
FB Síla a tajemství rodu-Psychogenealogie
Nmlaďoch - Profil | Pá 3.4.2026 8:23:58
CO BYCHOM MĚLI A NEMĚLI DĚLAT NA VELKÝ PÁTEK DLE LIDOVÉ TRADICE
Velký pátek je hned po Štědrém dnu druhým nejbohatším dnem na různé zvyky a pověry, a tak jsme pro vás nachystali tento výběr toho, co bychom měli a neměli dělat na Velký pátek dle lidové tradice. Spoustu dalších pověr, kterým věřili naši předci najdete v dalších článcích.
Co bychom neměli dělat:
- Na Velký pátek se nemá na poli orat ani kopat. Vůbec se nemá vykonávat žádná práce, kde by se „hýbalo zemí“, poněvadž Kristus Pán odpočívá v hrobě. Kdo tuto radu poruší může ho potkat nějaká nehoda nebo do roka umře nebo jeho pole postihne živelná pohroma.
- Nemáme vykonávat žádné domácí práce: uklízení, pečení chleba a také platil zákaz cokoli půjčovat, prodávat, vynášet z domu, ba i darovat. Vše mělo svůj důvod: zametáním by se vymetlo z domácnosti štěstí a darované či půjčené věci by mohly posednout zlé síly.
- Nesmí se také prát, protože se věří, že by se prádlo namáčelo místo ve vodě, v krvi umučeného Krista.
- Také se nemá malovat, ani podlaha umývat. Pokud se zmíněné poruší, stíhá prý nemoc za nemocí domácí po celý rok.
Co bychom měli dělat:
- U ranního brzkého vstávání máme šlápnout na železo (večer uchystané), abychom neměli bolavé nohy. Potom máme jít do zahrady, kde poklekneme pod strom a modlíme se, obráceni obličejem k východu, na památku, že se Kristus Pán modlil v zahradě Getsemanské.
- Před slunce východu se ještě musíme stihnout celí umýt, abychom byli hezcí, zdraví a „čerství“. Velkopáteční voda, ještě, než se jí dotknou paprsky slunce, má prý divotvornou moc, plnou hřejivé síly, která přináší krásu a svěžest.
- Pokud máme velké hospodářství, tak se může hospodyně před východem slunce pomodlit na hnojišti, aby čarodějnice neočarovaly manžela a dobytek.
- Máme držet celý den přísný půst, ale čočku můžeme, aby se nás držely celý rok peníze. Také můžeme dojídat „jidášky“ upečené na zelený čtvrtek. A kdo nemůže držet půst, měl by alespoň držet " půst odříkáním", tedy kuřáci nekouřit, mlsalové odříci si čokoládu či oblíbené jídlo, žádný alkohol atd.
- Hospodyňky mají vynést a pověsit venku všechno prádlo, oděv a peřiny, aby se v domácnosti nedrželi moli a ti kdo v nich spí byli celí rok zdraví.
- Mladí muži můžou vytáhnout z potoku ústy kamének, který pak levou rukou hodí za hlavu, takto prý se chrání před nepříjemnými bolestmi zubů.
- Máme vymést i pavučiny z chlévů, stájí, aby se tam nedržely mouchy a jiná havěť a dobytku se dařilo.
- Vezmeme všechny klíče od domu i od auta a máme s nimi cinkat po dvoře i za stavením, aby tam, kam ten hlas bude slyšet, se myši nedržely.
- Velký pátek je také ideální den abychom se zbavili krtků: před východem slunce jdeme do zahrady nebo na louku, kde cepem ve třech rozích několikráte udeříme na drn. Ve čtvrtém neuhodíme, aby se tudy krtci mohli vystěhovat k sousedovi.
- Nezapomeňme hledat poklady, hlavně v tu dobu, kdy se v kostele zpívají pašije. Poklad prozrazuje jas vycházející ze škvíry skály nebo kopce, světýlka, zářící rozkvetlé kapradí. Získat poklad nám pomůže třeba i zaklínadlo od Anče z Krkonošských pohádek: „Horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho.“
https://ceskezvyky.cz/co-bychom-meli-a-nemeli-delat-na-velky-patek-dle-lidove-tradice/
Velký pátek je hned po Štědrém dnu druhým nejbohatším dnem na různé zvyky a pověry, a tak jsme pro vás nachystali tento výběr toho, co bychom měli a neměli dělat na Velký pátek dle lidové tradice. Spoustu dalších pověr, kterým věřili naši předci najdete v dalších článcích.
Co bychom neměli dělat:
- Na Velký pátek se nemá na poli orat ani kopat. Vůbec se nemá vykonávat žádná práce, kde by se „hýbalo zemí“, poněvadž Kristus Pán odpočívá v hrobě. Kdo tuto radu poruší může ho potkat nějaká nehoda nebo do roka umře nebo jeho pole postihne živelná pohroma.
- Nemáme vykonávat žádné domácí práce: uklízení, pečení chleba a také platil zákaz cokoli půjčovat, prodávat, vynášet z domu, ba i darovat. Vše mělo svůj důvod: zametáním by se vymetlo z domácnosti štěstí a darované či půjčené věci by mohly posednout zlé síly.
- Nesmí se také prát, protože se věří, že by se prádlo namáčelo místo ve vodě, v krvi umučeného Krista.
- Také se nemá malovat, ani podlaha umývat. Pokud se zmíněné poruší, stíhá prý nemoc za nemocí domácí po celý rok.
Co bychom měli dělat:
- U ranního brzkého vstávání máme šlápnout na železo (večer uchystané), abychom neměli bolavé nohy. Potom máme jít do zahrady, kde poklekneme pod strom a modlíme se, obráceni obličejem k východu, na památku, že se Kristus Pán modlil v zahradě Getsemanské.
- Před slunce východu se ještě musíme stihnout celí umýt, abychom byli hezcí, zdraví a „čerství“. Velkopáteční voda, ještě, než se jí dotknou paprsky slunce, má prý divotvornou moc, plnou hřejivé síly, která přináší krásu a svěžest.
- Pokud máme velké hospodářství, tak se může hospodyně před východem slunce pomodlit na hnojišti, aby čarodějnice neočarovaly manžela a dobytek.
- Máme držet celý den přísný půst, ale čočku můžeme, aby se nás držely celý rok peníze. Také můžeme dojídat „jidášky“ upečené na zelený čtvrtek. A kdo nemůže držet půst, měl by alespoň držet " půst odříkáním", tedy kuřáci nekouřit, mlsalové odříci si čokoládu či oblíbené jídlo, žádný alkohol atd.
- Hospodyňky mají vynést a pověsit venku všechno prádlo, oděv a peřiny, aby se v domácnosti nedrželi moli a ti kdo v nich spí byli celí rok zdraví.
- Mladí muži můžou vytáhnout z potoku ústy kamének, který pak levou rukou hodí za hlavu, takto prý se chrání před nepříjemnými bolestmi zubů.
- Máme vymést i pavučiny z chlévů, stájí, aby se tam nedržely mouchy a jiná havěť a dobytku se dařilo.
- Vezmeme všechny klíče od domu i od auta a máme s nimi cinkat po dvoře i za stavením, aby tam, kam ten hlas bude slyšet, se myši nedržely.
- Velký pátek je také ideální den abychom se zbavili krtků: před východem slunce jdeme do zahrady nebo na louku, kde cepem ve třech rozích několikráte udeříme na drn. Ve čtvrtém neuhodíme, aby se tudy krtci mohli vystěhovat k sousedovi.
- Nezapomeňme hledat poklady, hlavně v tu dobu, kdy se v kostele zpívají pašije. Poklad prozrazuje jas vycházející ze škvíry skály nebo kopce, světýlka, zářící rozkvetlé kapradí. Získat poklad nám pomůže třeba i zaklínadlo od Anče z Krkonošských pohádek: „Horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho.“
https://ceskezvyky.cz/co-bychom-meli-a-nemeli-delat-na-velky-patek-dle-lidove-tradice/
Červené karty: Pietromarconi
Čtenáři této diskuse také sledují
NFóry59792
NSranda bez nadsázky 🤘10525
NRybářsko-houbařské jádro .-)44818
NBušákovy plky a frky a různé věci od našich vod402093
NKutilské jádro MRKu5296
NVzduchovky, praky, luky a kuše v rukou Mrkmenů7984
NVážně nevážný pokec :-)))229364
NZahrada pro lenochy aneb zahradnicko-budovatelské jádro21875
NGastronomická katastrofa aneb, jak vařím já.143749
NUdírny a uzení50927
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
19:47NZ Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře. (Bleskovka) 5
19:44NStaré Česke rybářské vybavení 372
19:17NBoloňka a předpřipravené sestavy 18
18:57NIBCC 2026 - veřejná diskuse 128
18:34NNesrovnalosti BPVRP vs www.rybsvaz.cz/seznam-reviru 16
16:56NVelký Bílovec rybaření 49
16:10NTFG přepravní vozík Juggernaut Barrow 44
15:54NZápisník - Martin M. 29
13:57Npřepravní taška na křeslo - potřebuju poradit 9
12:12NPstruhová sezóna 2026 234
11:00Nčeský návod humminbird 350TX 7
10:29NRealita po zimním náletu kormoránů. 53
7:55NBoilies Jet Fish a vše okolo 246
StNVypínač k motoru 18
StNPřeprava člunu na káře. 15
Co je nového - všeobecné
StNBleskovka: Z Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře.
ČtNBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
. . . NBleskovka: Rybáři porušují pravidla. Porybní na Plzeňsku hlídají i z lodě.
. . . NBleskovka: Energetika vs. divoká voda: Kdo má větší nárok na naše řeky?
. . . NBleskovka: V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"
. . . NBleskovka: Velké zlepšení čistoty vody má háček - řekami tečou tuny neviditelné špíny
Oznámení - obecné
Poděkování za sponzorský dar
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍













