Quo Vadis rybařino?

Chytat jsem začal v roce 1960. Prut bambusák, naviják otočný Rousek a silon. Chytat jsme mohli jen 2 měsíce o prázdninách. Z každého rybníka jsme mohli vzít pouze dva kapry - tedy deset kousků (samo sebou jich deset nikdy nebylo). Na štiky byly jen dvě společné vycházky za prvních zámrazů. Prvního woblera mi přivezl otec z Prahy někdy v roce 1965.

Vzpomínám si, jak jsem někdy v osmdesátým stál ve vodě a přede mnou pěkná tůň. Byl listopad a náhle začal padat sníh v lehounkých vločkách, které pomalu usedaly na hladinu milované Stěnavy. A pak se objevil jeden kroužek, pak druhý, třetí..
Přes hodinu jsem stál ve vodě, mával prutem a tahal lipana za lipanem. Pak, jako když utne - konec. Dost dlouho jsem se probíral z toho krásného snu. Nohy jsem absolutně necítil a domů jsem šel jako na chůdách.
Je potřeba dodat, že šňůra byla paličkovaná a přecházela v silon 0,32, pak 0,20 a nakonec 0,10 se smyčkou. Mušky se vázaly na 0,10 se smyčkou a pak se smyčky provlékly. V batohu byla lahvička se zabroušenou zátkou a v ní v benzinu rozpuštěný parafín, který se nalil do dlaně a tím se protahovala šňůra i s muškou.
Lipanům to kupodivu nesmrdělo.

Hodně se změnilo. Technika šla dopředu. Máme neporovnatelnou výbavu, soukromé revíry, velké ryby, rybolov v zahraničí. Přesto s nostalgií vzpomínám na staré časy - u vody ticho a klid a když ryba nepřišla - nevadilo.
Autor diskuse: brach - Profil , 21.6.2021 všeobecné - ostatní

Slavetin - Profil | Pá 25.6.2021 16:28:28

Kruan >> To je pohlazení po duši, štěstí, že jsou mezi námi takoví rybáři!

Kruan - Profil | Pá 25.6.2021 13:51:12 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Slavetin >> Krasne napsane. Mobilita a informovanost je strasny mor. Vsichni jezdi autem nejradeji az k vode, protoze tech 80kg vybavy ani vlastne neunese. I proto chodim nejradeji s jednou taskou, jednim prutem a s rohlikem v kapse na mista, kam se neda dojet a kde neni sance na kapitalni ulovek, se kterym by se "rybari" mohli chlubit na facebookach....Vim, je to vetsinou vykoupene malym a nekdy i zadnym ulovkem. Nohama popalenyma od kopriv. Sitkou podberaku plnou bodlaku. ALE....Ten klid , propojeni s prirodou, radost hranicici s pýchou lovce mamutu z knih E.Štorcha, kdyz prelstim pekneho Tlouste v male tunce, kde jeste nikdo nikdy hacek s nastrahou do vody nejspis nehodil, za to proste stoji...

Slavetin - Profil | Pá 25.6.2021 9:48:49

aleš vavřina >> Krásný příspěvek; připomíná mi to stylem, obsahem a procítěností nedostižného mistra a autora české rybářské bible pana radu Jaroslava Tejčku. Děkuji!

aleš vavřina - Profil | Čt 24.6.2021 13:23:16 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Jak čtu příspěvky, tak hodně kolegů to má podobně nastavené - nejdůležitější je být součástí přírody a ryba je ten (byť podstatný a očekávaný) bonus navíc. Opravdového rybáře poznáte na první pohled, dle toho s jakým zaujetím hledí do vody, jak se kolem vody pohybuje, snaží se nerušit a být součástí přírody. A to nejen na vlastní rybářské výpravě, ale vždy kdy se u vody objeví - klidně i při výletu s rodinou. Takový úspěchy druhým nezávidí a přeje je. Říká se, že čas strávený na rybách se nepočítá - může to být i pravda, ale je to o přístupu a hlavně vlastním pojetí rybolovu. Pokud se dokážete pohybovat v přírodě, doslova s ní splynout, tak se vám otevře bezedná klenotnice bohatství přírody a jejích pochodů co vás doslova obteče jako voda a regeneruje každou buňku vašeho těla. To opravdové propojení s přírodou dokáže zázraky, zjistíte že úlovek je něčím nepodstatným, že to pravé bohatství se skrývá úplně jinde. Je to o obrovském respektu a pokoře, o umění užít si každou vteřinu strávenou při koníčku jež povýšil na vaši součást, je součástí vašeho života. Těch pár podobně "postižených" dobře ví o čem mluvím a ta většina snad někdy pochopí. Velmi těžko zmiňovat konkrétní příhody a zážitky, to co jste u vody opravdu prožili nemáte v mobilu nebo profilu na virtuálních sítích, vaše prožitky vás utváří a formují vaši rybářskou (ale i lidskou) osobnost.

sven - Profil | Čt 24.6.2021 13:01:15

Slavetin >> Ahoj. Já si tedy na nějaké nepionýrské, moc nevzpomínám :-)
Když jsem byl coby pytlák dopaden na chovné pstruhovce a přihlášen do rybářského kroužku https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?idzapisu=1135668&id=612346
nebyl v našem městě žádný jiný, mimo toho v Domě pionýrů..
Takže ač nepionýr jsem ho absolvoval.
Součástí přilehlé zahrady byl i pionýrský rybníček, kde jsme chytali pod dohledem vedoucího. Byl to už starší pán v důchodu a vycházky na nějakou větší vodu s tlupou divočáků už byly zřejmě nad jeho síly..
Na žádnou velkou vodu nebyla šance, neboť děti směly chytat pouze pod dozorem dospělého rybáře, kterýžto se v naší rodině nevyskytoval a cizí strejdové u vody, zase neoplývali ochotou, hlídat cizí děcko.. což lze chápat...
Tedy jsem záhy emigroval zpět ke svým potůčkům s hrouzky a lesním tůňkám s karásky..
Pokud si dobře pamatuji, tak žádné ryby jsem domu nenosil, vyjma pár kousků do svého rybníčku.
A protože jsem své vědomosti čerpal pouze z knih, časopisů a vlastní praxe pokus-omyl, tak mě ani žádné velké ryby nezajímaly..
Prvního konzumního kapra jsem upytlačil až na vojně, takže tímto se dodatečně omlouvám rybníkářům z okolí Kdyně a zároveň i první velkou štiku cca 120cm na Labi u Mělníka..
Mělnickým rybářům se neomlouvám, bo byla tak hnusná a smrděla nějakou chemií, že ji nedali ani hladoví vojáci ČSLA... .-)

splavek - Profil | Čt 24.6.2021 11:46:57

Slavetin >> Já se také nesměji sousedům kolem, kteří nic nechytli, jenom se divím, že to vydrží, tak dlouho hypnotizovat hlásič, aby zapípal. Já jsem od přírody chabrus na nervy a cholerik, takže sedět celý den bez záběru by mě zabilo, to radši "obětuji" jeden prut a chytám na plavanou třeba malé cejny, plotice,perlíny a světe div se stejně se tam objeví i kapr, protože si nenechá ujít dobroty co tam žerou ostatní. A často ani druhý prut nevytahuji. Když berou stačí jeden.
Příhoda z loňska. Jsem na rybách a lovím si takhle na plavanou s angličákem ryby slušně spolupracují moje oblíbené bíle ryby, sem tam kapr, prostě paráda, druhý prut jsem ani nevytahoval. Vedle seděl kolega,tak něco přes třicet a celé odpoledne nic. Tak se ho ptám:" zatím nic"? A docela mě dostala jeho velmi hrdá odpověď :" Já chytám na koule". Přišlo mi to takové divné, téměř jako kdyby při chytání na koule by neměl zásadně nic chytit. Proto jsem napsal, že je mi takových rybářů trochu líto. Jinak ať si každý chytá jak se mu zlíbí dle RŘ.

Knapík - Profil | Čt 24.6.2021 9:18:41

wanman >> tak to je svinstvo, zlámat ruce málo.

Bulda 64 - Profil | Čt 24.6.2021 9:05:41

Už delší čas si kladu otázku, co ti týpci u vody dělají, co je k tomu pudí. Rybářský lístek sice mají, ale ani sebemenší vztah k rybařině a přírodě vůbec jako celku.
Napadá mi taková kacířská myšlenka.. někdo jim řekl, že je dneska in rybařit, že si u vody dobře zachlastaj a můžou si tam DĚLAT co chtějí a rybu berou jako kus masa a ne jako živého tvora ;((
O to je člověk šťastnější a ocení to, když prostě potká u vody pohoďáka a rozumného rybáře v jednom 🙂

Pvl - Profil | Čt 24.6.2021 7:47:07

nerf >> Možná dotyčný ani nevěděl kde se Krim nachází --to je také hodně pravděpodobné .

nerf - Profil | Čt 24.6.2021 7:35:13

sven >> Nebo z Krymu.

sven - Profil | St 23.6.2021 21:20:05

rybomil >> Nejspíš nějaký praktik z Norska nebo z Ebra...

Seržant55 - Profil | St 23.6.2021 21:19:00

wanman >> Půjči si od něj ten fileťák a ušmiknout mu koule.

stormandnature - Profil | St 23.6.2021 21:18:03

brach >> i já tak začínal. A spousta kamarádů kolem. Byly to krásný, tak trochu adrenalinový chvilky. Zabere, nezabere, přijde někdo, chytí nás? Chytali jsme takhle hrouzky v proudu, v tůňkách plotice.....

rybomil - Profil | St 23.6.2021 21:05:32

wanman >> NTW, to je síla.

wanman - Profil | St 23.6.2021 19:34:06

Quo Vadis rybařino? fotka je z 17.6. revír Vltava č,1. Nějakej dobytek si vyfiletoval štiku a zbytek hodil do vody ........prostě nemám slov...

Slavetin - Profil | St 23.6.2021 18:03:23

brach >> Krásná vzpomínka a určitě si dost starších rybářů MRKu vzpomene na "stejné" učitele, co řešili věci rozumně lidsky a jako chlapi! A to založení rybářského kroužku, který nebyl pionýrský, také spousta z nás pamatuje. Děkuji za založení tohoto tématu, protože se v něm ukazuje, že je hodně fajn lidí s velkým rybářským srdcem, kteří sem napíší, nebo se jen potěší vzpomínkami ostatních a připomenou si ty svoje.

brach - Profil | St 23.6.2021 16:53:28

Našel jsem další vzpomínku...

Dávno již tomu… Pytlačit jsem začal snad hned potom, co jsem se naučil chodit No, bylo to trochu dýl, ale přesto první úlovky čolků, pulců, žab a raků končily v malé tůňce na naší zahradě, kterou vytvořil můj otec.
Pak jsem sehnal kamaráda, jehož otec byl rybářem a po ukradení pár metrů silonu a ňákejch háčků, neuměle přivazaných na silonu naše Velké dobrodružství mohlo začít. Vybrali jsme si řeku, kam jsme nabrodili, na palec u nohy přivázali silon, na háček napíchli žížalu a pustili ji po proudu. Dlouho se nic nedělo, ale pak mi najednou něco chtělo uříznout palec – ještě že kamarádi nebyli z těch zbabělejch, kteří okamžitě berou do zaječích. Pstruha jsme pak opekli nevyvrhnutého bez soli a všichni jsme dělali, jak nám strašně chutná – fuj…
A protože už jsme byli velezkušení rybáři, šli jsme na jeden rybník, kde jsme počítali s nějakými kapry. Trochu jsme se spletli, protože po nahození silonu se špuntem, co by splávkem a s háčkem, na kterém byla neselhávající žížala, nás vyhmátl rybář, shodou okolností náš učitel. Jeho slova, když mě svíral ucho a já měl nohy pár cenťáků nad zeměj, byla:" Tak, pacholci, zejtra vás očekávám v plný sestavě ve sborovně!„
No, v noci se nám moc spát nechtělo a ráno jsme jako bledule svorně napochodovali do sborovny, kde nás očekával sám velkej rybářskej soudce, kterej nám to měl spočítat. K překvapení nás všech však řekl vlastně historickou větu:“ Tak si to rozmyslete. Buď dvojec z chování, nebo založení rybářského kroužku mladejch!" Samozřejmě nebylo co řešit a tak světlo slunce spatřil první rybářskej kroužek mladejch (bacha – nikoliv pionýrský) v Broumově. Do dnes všichni vzpomínáme na toho sqělého člověka, teď už v nebíčku – určitě rybářském.

Bulda 64 - Profil | St 23.6.2021 15:29:01

Slavetin >> něco mi to připomíná ;))
Pěkně a výstižně napsáno.

Pedro1 - Profil | St 23.6.2021 14:38:18

Slavetin >> Krásný!!!

Slavetin - Profil | St 23.6.2021 14:10:21 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

splavek >> Díky za vyjádření, moc se mi líbí, hlavně ten poslední odstavec. Já se věnuji rybařině ještě déle a jsem od přírody maximálně tolerantní a nekonfliktní typ, takže všechny ty módní vlny v rybařině mě nějak tak obepluly, i když jsem vyzkoušel všechno ( ovšem nic k nějaké mistrovské úrovni, spíš jen nejběžnější uživatelské). Prutů mám "moře" hlavně díky synovi a zeti, kteří mi dávají dárky k svátkům a narozeninám, ale přiznám se, že děličky na kapry stojí skoro celý rok v garáži, stejně jako fedeerové pruty atd. atd. Nezavrhuji, vůbec ne. Je mi veškerá ta "moderna" jedno, ať si chytá každý jak chce, já to dělám také po svém. A skoro pokaždé si zachytám, možná je to lety zkušeností, když vím, ve které roční době, v jakém počasí, ve které denní době, jít k jaké vodě, s jakým náčiním, návnadou a nástrahou... A vůbec se nesměju sousedům, co trpělivě sedí vedle bez záběru, zatímco já tahám rybu za rybu, ani jich nelituji. Jen většinou, když končím předám nějakou svou návnadu či nástrahu, řeknu na jakou sestavu jsem chytal atd., ale ať si chytá každý jak chce. Prakticky vždy se rozcházíme po pár minutách velmi přátelsky. Ale větším seskupením rybářů se vyhýbám a vůbec hlučným místům. A zásadně místům, kde se ryby třou a kde jsou relativně nedávno vysazeny. Kde berou ryby jako na běžícím pásu po cca 10 nejvíce 15 rybách se obvykle přesunuji jinam, nebo končím a směšně romanticky pak "čumím" po pavučinách, pěnicích ve křoví, kvapnících pod nohami.... Ale neříkám, že je to tak jedině správné, prostě mně to tak vyhovuje z mé podstaty. Všechny ryby už moc let pouštím, protože prostě nemám potřebu je brát a zabíjet, ale proč by mělo být špatné, že je někdo v rozumné míře bere? A v čem vidím problém - strašně se zvýšila mobilita; v mém dětství bylo na vesnici jedno auto, jezdilo se na kole či motorce, tak z cizích přijel někdo jen sporadicky vlakem, nebo na pár dní na letní byt, ale dnes jsou lidí všude mraky, navíc obrovským způsobem vzrostla informovanost a dostupnost téměř všeho. Naopak mizí rapidně dostupnost samoty, klidu, pokory, citu a obecně lásky lidí mezi sebou. Tak alespoň děkuji osudu za to, že jsem mohl chytat v době, kdy jsem k Berounce chodil s teletem na zádech a stanem áčkem bez podlážky, kdy rosa večer ještě studila na hvězdy jsme koukali v tichu noci plni okouzlení.......