hanyking - Profil | St 29.4.2020 22:46:10
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 28.4.2020 11:22:09 >> To je z nadsázkou ale ne velkou. Poláci berou i plotice a dělají z nich saláty. Proto už na jezerech má okoun míru 18 a plotive 15. Pro zajímavost kapr 30-65.
Hadik - Profil | Út 28.4.2020 23:57:01
Před dvěma roky jsem patrně ulovil něco podobného, také jsem nevěděl, a s jistotou stále nevím, co je to za druh..
petrikveprik - Profil | Út 28.4.2020 11:22:09
hanyking >> je to PO.
Na podobné potoku (tekoucím do PL) jsem jako kluk chytával taky. Tam právě nebyly nasazene ryby nikde, moc se o to ani tenkrát nikdo nestaral což bylo jen ku prospěchu věci. Byl to malinký potok kde se objevoval i lipan, okoun......vše původní rybky. Tomu že se tam objevil potočák bych se tak moc nedivil zase když je to přítok odry jak píšeš. A že v PL nepřežije ani plotice..? To je fakt blbost.
jiris - Profil | Po 27.4.2020 22:53:07
hanyking >> normalni po
FockeWulf - Profil | Čt 23.4.2020 21:57:24
hanyking >> Podle mě čistý PO:):)
hanyking - Profil | St 22.4.2020 22:28:54
Ahoj brouzdal jsem ve fotkách a nedá mě se tady nezeptat jestli to není kolowrat. Tohodle pstruha jsem chytl v lužním lese v březnu. V malým potoku který přitýká z Polska a po pár km tam zase odtýká. Nikdy se tam v ČR nic nesadilo. Chytám tam občas na plavačku bílé ryby občas hrouzek. Zakrmil jsem asi kilem návnadových koulí a nahodil na červa. Lovil jsem na bolo a splávek. První ryba se vyhákla a druhá dala nečekanej tah. Po boji s příponem 0,10 a mikroháčkem jsem vytáhl tohoto potočáka. Takže to je moje první ryba letos. Zíral jsem na něj jak se tam dostal. Opatrně jsem ho pustil. Teď mě to nedá protože si nedovedu vysvětlit jak se tam dostal. Břehy jsou pošlapané od vyder, v zimě kormouši a v polsku nemá šanci ani plotice. Potok se po nějakých kilometrech vlívá do Odry. Mohl přimigrovat? Je to kolowrat?
hanyking - Profil | St 22.4.2020 22:16:44
potočák 62 >> dÍKY za erudované vysvětlení. Tak nějak jsem to tušil.
ledzep - Profil | St 22.4.2020 19:42:37
hering >> Souhlas. Díky.
sindeji3 - Profil | St 22.4.2020 11:37:51
rybomil >> No u takhle velkých už jsem je bez ploutví neviděl. Ty asi mají zvlášť v nádržích na výtěr, kde jich není tolik.
MrTom - Profil | St 22.4.2020 7:46:23
potočák 62 >> s tím, že kapr se nevytírá, nesouhlasím. Známej má rybníček, kde každý rok vypomáhám s výlovem. A každý rok je tam spousta kapříků cca 5 cm. A je vidět, že dorůstají. Zas tak černě bych toto neviděl. PS: začal před cca pár lety, že si z jarních výlovů koupil kapříky "na dokrmení".
Knapík - Profil | St 22.4.2020 6:50:03
potočák 62 >> díky za info, tudíž asi ten chov neprobíhá v úplně ideálních podmínkách, napraskat toho co nejvíc, ať se děje co se děje :-(
Stilet - Profil | Út 21.4.2020 22:28:08
venca1 >> Ahoj, pokud vím tak druhý či už vlastně třetí rok z Raškovy líhně plůdek, který se bohužel v našich potocích skoro vůbec neprosadil a zbytek dokonaly vydry. Do tekoucí Bečvy jde jen potočák z našich potoků, kterého je tedy strašně málo, tak za zbylé peníze na ZP PO revíru se kupuje PD, (vloni šel do vody ještě v září a říjnu, což vydry na zimu uvítaly :-(). Do přehrady se pak už i za mně kupoval ten slovák, protože tam neměl jak udělat škodu a dostat se jinam do revíru a navíc ve velikosti 30+ tam nevypadal jako mimino. V přehradě byl vynikající Siven, dokonce se i vytíral, jenže je při chovu dost křehký a tak se nyní "vylepšuje" mlíčím z PD podzimního a ve výsledku to má takovou zastíněnou barvu sivena, ale chová se jako PD a to je, že už není predátor povrchové vrstvy vody a tudíž atraktivní k lovu jako Siven, ale drží se u dna a chytají ho na kapří montáže. Toho čistého Sivena bylo škoda, že ho skoro nikdo nechce riskovat na chov, byla to sqělá ryba.
Honza7 - Profil | Út 21.4.2020 21:55:41
zetfly >> Kolega psal o dvou dospělých potomcích a ne o o dvou dospělých matkách. Sama matka by nepřežila - tyto počty sedět rozhodně nebudou.
hering - Profil | Út 21.4.2020 21:49:52
ledzep >> Pro mě to bylo taky nové zjištění. Minimálně co vím jde o Libocký potok. Jak je to s jinými vodotečemi nevím. Informaci mám od územního hospodáře.Měly tam proběhnout genetické testy.
I když to není čistá lokální populace nevadí,pořád to jsou skoropůvodní a populace jsou soběstačné a samoreprodukční víc jak 30let a za mě cajk :-)
Honza7 - Profil | Út 21.4.2020 21:40:35
potočák 62 >> Ahoj, děkuji moc za pěkné fotky. Z mého pohledu dědí potomek geny po svých rodičích a žádný další gen časem nezískají ( genetická výbava za přírodních podmínek je neměnná ) - pokud vynecháme nějakou tvůrčí činnost člověka v genetické laboratoři. Proto lze dohledat v rámci genetiky nejen stejné živočišné druhy na základě nějakých biologických ostatků, ale i rodiče sourozence atd.
To co uvádíš jako genetickou změnu je podle mě forma určitého chování každého jedince, které získá už za mlada.
Už naší předkové měli pořekadlo, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Ryba, která vyroste v jiném prostředí se velmi těžko aklimatizuje na nové prostředí.
Kolega co dělá hlavatky mi říkal jak dlouho to trvalo, než se mu dařilo vytřené odchovávat hlavatky s nějakou slušnou úspěšností.
Úspěšnost narůstala s každou novou generací jim odchovaných matečných ryb.
rybomil - Profil | Út 21.4.2020 21:31:57
sindeji3 >> ale pochopil, tyhle pseudopotočáky z granulí nám sem sypou tak 1x za 5 let. viz můj post dříve. jinak klasika duhák bez prsních ploutví převažuje. mohl by být i siven, ale MO je brát nechce, bo jejich návratnost v úlovkáčích je vždy žalostná.
apropos, zrovna dnes ráno jsem chytil duháka 40+ zapomenutýho z loni. dorostlý všechny ploutve, tmavý skoro černý, krásně duhově podbarvený. žádný kolotoč a skákání, jenom tuhý boj u dna. Jo a tuková ploutvička tak 3x větší než bývá zvykem.
zetfly - Profil | Út 21.4.2020 20:54:56
Honza7 >> Nie som entomológ, ale včely chovám a hltám všetko čo mi pomáha trochu preniknúť do tajomstiev ich chovu. Jedna z načítaných teórií tvrdí, že každej jednej včele ide o rozmnoženie svojich génov. Síce u robotníc to nie je prostredníctvom pohlavnej formy, ale prácou na výchove svojich sestier. A ak sa mi dobre vynárajú nejaké čísla, tak v priemere ročne to naozaj môže tvoriť 2. V jari pri výchove prvej generácie vychová 1 včela 1,2 novej včely a na vrchole sezóny aj 4.
Táto teória tiež hovorí, že prácu, ktorú včely vykonávajú nerobia pre kráľovnú. Kráľovná je pre nich len prostriedok na rozmnoženie svojich génov a rozmnoženie včelstiev. Kráľovnú napríklad opustia kvôli hladu, ale pre plod radšej uhynú hladom.
zetfly - Profil | Út 21.4.2020 20:42:49
potočák 62 >> Zdravím,
podobný experiment som pred niekoľkými rokmi urobil s plôdikom získaným z vysádzaných ikier. Tiež som ich choval v akvárku s fontánkou ako okysličovačom. Kŕmené boli v úvode nejakým planktónom zachyteným na mlynárskom site zo substrátu dna potoka kde sa vyliahli a neskôr mrazenými (asi) patentkami.
Bolo zaujímavé pozorovať správanie rybiek, keď počas svetlej časti dňa štartovali po niečom čo bolo živé a voľným okom takmer neviditeľné. Rýchlo vypálili za potravou a ešte rýchlejšie sa vrátili medzi kamene. V rovnakých úkrytoch bleskovo skončili ak sa na vode objavil môj tieň pri kŕmení.
V tmavej časti dňa trávili väčšinu času na otvorenej vode a rozsvietenie svetla znamenal bleskový návrat do úkrytu.
Cca po mesiaci sa ich správanie obrátilo o 180 stupňov.
Príchod tieňa v svetlej časti dňa či svetla v tmavej znamenal zhorúčkovatenie ich aktivity v očakávaní potravy.
Ja som si to pre seba interpretoval ako naučené chovanie, ktoré by v prírodných podmienkach potoka kde sa vyliahli nikdy nebolo vzniklo, dokonca by bolo posilňované to prvotné - opatrné - správanie.
A tie pstrúžiky boli určite z na granulách vychovaných generačiek.
Honza7 - Profil | Út 21.4.2020 20:39:25
Martin M. >> Entomologie je určitě velmi zajímavá věda a bylo by asi lepší aby ti na to odpověděl znalec. Jenom z mého velmi jednoduchého laického pohledu stačí se podívat na včely, mravence a určitě i další druhy - tam kde matka kolem sebe tvoří tvoří masu tvorů, kteří plní pro svou královnu předem určené úkoly.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
