Taky rádi šmejdíte kolem stromků, když to nedělá nic a voda je jakoby zavřená? Taky chodíte po cestách a koukáte pod nohy? Jste vítáni a Vaše fotky též ... .-)))
Lutra >> Asi nemusí být vápenec, ten u nás třeba není, ale určité společenství stromů. Kamarád mykolog mi říkal, že kačenky rostou pod listnáči, jejichž spadané listí je v průběhu tlení světlé. Topol, javor, jasan občas bříza. Maliník. K tomu podloží. Mají rády zásadité.
MrKos >> Ony potřebují specifické podloží. U nás třeba je skoro všude, takže když rostou, je to na kosu. Ale zase tu nemáme smrže. Toho mám ještě radši.
Jak tu ale bylo párkrát řečeno, čagu od náš, tedy z čr bych neřešil. Bral bych jen z oblastí kde pořádně mrzne, tedy Sibiř a severní země. Tam jsou v čaze ty zdraví prospěšný látky.Ale pokud chutná čaj lapsang sušóng či puerh , dá se čaga pít jako jejich náhrada, chuť nálevu z hadrů na nádobí z tibetského kláštera. Na vandrech jsem to pil místo kafe, ta pachuť v hubě nedovolí usnout....Na čagu jsem jezdil do Novohradských hor či na Šumavu, už na to ale házím bobek. U nás v Podyjí moc neroste, je tu pár bříz s čagou v katastru Podmolí, ale nízká vlhkost zdejšího vzduchu jde proti rozmnožování čagy...
Když nevím co s tím, projedu to skrz umělku, tady je odpověď:....Ano, podle fotografie se s největší pravděpodobností jedná o rezavec šikmý (Inonotus obliquus), který je známý pod lidovým názvem čaga.
Zde je podrobné zdůvodnění založené na vizuálních znacích z vašeho snímku:
Proč ANO (Typické znaky čagy):
Vzhled „připáleného uhlí“: Čaga není klasická houba s kloboukem. Vytváří tzv. sterilní sklerocium, což je ta černá, popraskaná a nepravidelná hmota na kmeni. Vypadá to, jako by kmen někdo opálil autogenem.
Barva a textura: Povrch je velmi tmavý (černý) díky vysokému obsahu melaninu. Textura je drsná, hluboce rozpraskaná a drolivá, což přesně odpovídá vašemu snímku.
Hostitelský strom: Na fotografii je patrná bříza (podle charakteristické kůry nad výrůstkem). Čaga parazituje i na jiných listnáčích, ale právě na břízách se vyskytuje nejčastěji a v této formě.
Způsob růstu: Výrůstky čagy se objevují v místech, kde byl strom poškozen (ulomená větev, prasklina v kůře), což je patrné i zde, kde hmota „vystupuje“ z nitra kmene.
Na co si dát pozor (Možné záměny):
I když je to s vysokou pravděpodobností čaga, existují útvary, které ji mohou připomínat:
Nádorovitost břízy (Broussin): Jde o zbytnění samotného dřeva stromu (často porostlé kůrou a mechem). Na rozdíl od čagy není tento útvar uvnitř oranžovo-hnědý a drobivý, ale je to velmi tvrdé, celistvé dřevo.
Ostatní choroše: Většina ostatních chorošů (např. troudnatec) tvoří klasické „kopytovité“ plodnice s hladším povrchem, nikoliv tuhle černou „škvařeninu“.
Tip pro potvrzení: Pokud byste do černé hmoty rýpl nebo kousek odštípl, vnitřek by měl mít rezavě hnědou až sytě oranžovou barvu s korkovitou strukturou. To je definitivní potvrzení, že jde o rezavec šikmý.
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
načítám...
GScarp.cz
