Otevřená povídka (open source), doplňte děj.

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 8:16:22

michec - >> z otevřené povídky vznikne paskvil, jelikož každý je na něco jiného a nebude to mít jednotný rámec ani utříbenou myšlenku.

(Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána........)

• Nelíbí 0
• Líbí3

NKok - Profil | Čt 25.8.2011 7:34:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ještě chvíli jej mučila svým vražedným úšklebem a pod rouškou násilí svému choti vytáhla jeho bezvládný klacek. Kovář nemluví, už ani nepláče jen bezmocně chroptí a v duchu si říká, snad už naposledy. I přez velké snažení její rukou a bezzubou dásní se jeho ohon chová jako Century fat bo boy slim ve dvou líbrách. Zrůdné ženě dochází trpělivost a ve vzteku z neukojeného chtíče šílí, kováře dusí svými měchy a vytahuje z ušmudlané zástěry filetovací nožík rapala. Choť rezignuje, jeho oči jsou zalité slzami a jen bezvládně leží, když v tu chvíli se najednou objeví....

• Nelíbí 0
• Líbí2

Nbaitruner2 - Profil | St 24.8.2011 22:30:26

aby hlavně bůstroval........
EDIT:Ty čmoudy.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 12:12:47 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npepa-č - Profil | St 24.8.2011 8:43:29

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NKok - Profil | St 31.8.2011 12:43:05

Fishky >> ( skazil jsi nám radost:)

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWildes - Profil | Pá 26.8.2011 10:23:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ano, byl to zase Jehova. Kováře přistihl ve zvláštní situaci. Kopal na zahradě obrovskou díru do země. Jehova byl upřímně překvapen a snad i dojat rozhodnutím kováře vykopat si vlastní hrob. Jenže jaké bylo Jehovovo překvapení když najednou Lukáš s jiskrou v oku vyskočil z díry a jal se rozmotávat zahradní hadici a zapojovat čerpadlo. Neustále si přitom něco brumlal pod nos. Pod nohama se mu otravně motal věrný pes Žuralík s hlavou ovázanou obvazy. Sem tam o něj zakopl a pokaždé si pak pomyslel co se to vlastně děje. Že posledních několik dní jeho života nemá hlavu ani patu.
Lukáš ponořil čerpadlo do potoka za zahradou a pomalu se šoural zpět k vypínači. Bylo mu smutno. Jeho milenec se dozvěděl o slabosti ke zvířátkům - kamarádům a poslal mu jen strohou SMS :
"Sbohem úchyle!"
Od té chvíle se kovář naprosto a definitivně upnul právě ke svým němým kamarádům. Prasátko nastěhoval do koupelny a pro lysce Ferdu se rozhodnul udělat rybníček. Trápilo jej totiž, že musí Ferdu vždycky po mazlení dlouho oživovat. A hlavně, že se oba s Ferdou nevejdou do vany.
Čerpadlo začalo tlumeně vrnět a na druhé straně zahrady u jámy ožil zelený had. Kovář totiž zapoměl připevnit hadici kamenem u výkopu, takže všechno v okolí deseti metrů bylo najednou pod přívalem vody.
Včetně spasitele Jehova.
Kovář se rozeběhnul k jámě aby zkrotil zeleného hada když v tu chvíli mu vkročil do cesty Jehova. S pozadím stříkající hadice a dvěma kily bláta na každé noze to byla scéna jako s nějaké hloupé reklamy na Mentos.
Jehova kováře samozřejmě nepřekvapil, po posledním zocelovacím zážitku by jej nepřekvapil ani Satan. Jediné, co Lukáše v tuhle chvíli napadlo, byla slova plná ironie:

"Tímto tě Jehovo křtím na krutého masaře ... ať krev rybí pravidelně šlechtí tvé ruce a maso rybí nechť je potravou v celém království nebeském"

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKozič origin - Profil | Čt 25.8.2011 13:11:49 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Všichni aktéři otevřené povídky nasedli do autobusu a vyrazili na sumce do Španělska, protože na sumce do španělska chce každý.
Nevyrazil jen kovář, jelikož měl hodně práce s čištěním kaprů, protože MO Mordor nedávno plnil zarybňovací plán.
Měl štěstí chlapík, jelikož se autocar v pyrenejských serpentinách zvrhl a všeci, opravdu všeci zahynuli strašlivou smrtí.
Když se to kovář po týdnu dozvěděl, tak se velice dopálil. Zrovna očistil stopětasedumdesátého kapra, se kterým se nezapomněl vyfotit, když si uvědomil, že veškerá práce s rybami přijde vniveč.
Na druhou stranu byl rád, že všeci umřeli a že buder mít konečně klid.
Tak dopoledne s přebytečnými stotřiasedumdesáti kapry pohnojil svou biozahrádku a šel vyvolat fotky. Potom se s nimi kochal, ukájel a byl vděčný MO Mordor, jak skvěle hospodaří.
Protentokrát kovář mohl konečně usínat blaze. Všeci byli mrtví i všeci kapři byli mrtví.
Jeho harmonickému rozpoložení byl ale za dva týdny konec, jelikož Mordor opět nasadil kapry. Tentokrát to ale nebyli jen tak nějací kapři. Byli to pořádní prasečkyni, v kterých byli zakleti kvůli své pýše a hamižnosti pracovitý Ferda mravenec a brouk PVA Pytlík, kteří se dali do holportu s hovniválem a založili firmu kaki bajts.
Senzitivní kovář hned věděl, o co jde. Prokletí zlomit nemohl, tak se vydal za nasazenými zakletými aspoň s tím, že ukončí jejich trápení.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | Čt 25.8.2011 9:18:28

něžně mu vloží letáček do dlaně. Pohladí kováře po tváři, usměje se na něj, načež sepne ruce a záblesk ostrého světla odnese Jehovu do jiného světla. Jen ty letáčky po něm zůstaly. Letáčky a....

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWildes - Profil | Čt 25.8.2011 0:37:12 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Rozporuplnými emocemi zmítaný kovář zaváhal. Pes zavrčel a vycenil zuby. V matné polotmě rána, které pořád ještě váhá jestli má vzbudit ptáky, se kováři zazdálo, že mezi Žuralíkovými zuby dokonce zahlídnul tesáky ve tvaru háčků long shang. Nejvíce však kováře vyděsilo to, že všechny jeho zuby měly protihroty. V další vteřině měl muž jasno. Natočil se stranou ke kbelíku se svými trumfy. Pes na okamžik polevil v pozornosti a zvrátil zrak stranou na čmoudy s čmoudícími zadnicemi. Tohoto nepatrného pohybu si povšimnul i krásný kovář Lukyn a nezaváhal. S otočkou lehkou tak, jak ji umí jen homosexuální fanoušci Jean Claude Van Damma, kopnul psíka přesně do hlavy. Nebyl to kop do tvrdého, který tak důvěrně znal díky ventilacím potlačované sexuality. Byl to zvláštní úder. Takový s křupnutím. Prostě - jiný pocit. Neodolatelný.
Psík zpadnul bezvládně do vody a jeho tělo kleslo ke dnu. Než se kovář stihnul několikrát nadechnout, aby strávil nový zážitek, bylo všude okolo naprosté ticho. Čmoudi vyděšení tím, co viděli a unavení bolestí upadly do mdlob. Selátko Martin zabořilo rypák do saku s boilím a ani si nevšimlo, že se okolo něco událo.
Kovář se k Martinovi pomalu přiblížil a napadlo jej, jestli by i jeho hlava podobně křupla kdyby potkala jeho chodidlo v letu. Na otočku ovšem nebyl prostor, tak Lukáše napadlo čuníka bacit svojí novou tří kilovou CaR paličkou na kapry. Opatrně pro ni šáhnul do tažky a obouručně pořádně vzpažil. Najednou jako by se mu podlomily kolena. V hlavě mu mihlo marné hledání místa, manželčina nevěra, sňatek z rozumu, přechod s bobkařiny na WaM kaprařinu, zpackané závěrečné zkoužky, zneužívání od starších chlapců na učňáku, noční pomočování, zkur .............

Najednou nic. Nic. Prostě nic. Tma a ticho. Mluvil sám na sebe ale neodpovídal si. Pomalu se mu začínal rozlévat palčivý tlak v zátylku. Zároveň začal cítit jak mu otéká krk a špatně se mu dýchá. Kovář zajásal. Cítím tlak a dýchám. Žiju !! Ale nemůžu se pohnout.
Najednou přišla rána do žeber. Tu cítil už docela jasně a dokonce i cítil jak mu něco v hrudním koši prasklo. Přísahal by, že takhle přesně mířený úder už několikrát obdržel. Z uvažování, které bylo s přibývající bolestí težší a těžší, jej vytrhl důvěrně známy hlas vichřice podoba.

"Jaktože jsi zase donesl jenom 6 kilo ryb?" hřímala choť a v ruce držela sloupek od plotu u nedalekého soukromého revíru.
"Kde máš ten zbytek?" Následoval další kopanec tentokrát do druhého boku.
"A co to prase? To jsem ti přeci zakázala, když jsem tě přistihla jak se s ním mazlíš."

Lukáš koutkem oka zalitého krví zahlédl proti obloze onen sloupek a začal ze sebe pomalu soukat:
"Tak mě zab !! Stejně se tě jinak nezbavím. Než tohle snášet dále a žít bez muže, kterého zkutečně miluju tak raději nebudu žít vůbec"

Poslední kovářovy slova se však ztrácely v počínajícím hysterickém pláči, kterému dal v zápětí neomezený prostor. Ženě jej bylo nejdříve líto. Lítost však vzápětí přešla ve výsměch provázený nenapodobitelným úšklebkem na rtech. Úšklebkem, který umí jen ti, kteří drží ve vlastních rukou něčí život.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nmichec - Profil | St 24.8.2011 22:03:25

V tom přišel jeho nejvěrnější kamarád pan Nykl který mu poradil aby...

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKok - Profil | St 24.8.2011 12:33:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKok - Profil | St 24.8.2011 12:03:09 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap

• Nelíbí 0
• Líbí1

NJarda 2004 - Profil | St 24.8.2011 11:24:07 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 9:05:51

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic......

• Nelíbí 0
• Líbí1

NMiras - Profil | St 24.8.2011 9:03:55

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstávat i po půlnoci a chytat na tři pruty.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 8:50:24

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář......

• Nelíbí 0
• Líbí1

NNetipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 8:43:32 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář......

• Nelíbí 0
• Líbí1