Klub nových pořádků

Toto bude platforma pro ty, kteří chtějí v rybařině něco změnit k lepšímu a zároveň uvažují o tom, jakým způsobem toho chtějí dosáhnout. Ale zároveň se chtějí na těch změnách podílet. Předem případné diskutující upozorňuji, že nestrpím urážky, nedůvodné vulgarismy a "výkřiky" mimo téma.
Klub bude mít svoje pravidla a bude se do něj normálně přijímat či z něho vylučovat na základě schválených pravidel. Debatovat ale může kdokoliv. Zásadní bude slušnost a snaha o objektivitu.
Prvním členem jsem já. Tak začneme?
Autor diskuse: San - Profil , 5.1.2020 všeobecné - RŘ, MO, svazy

Má plnění zarybňovacího plánu pozitivní vliv na původní rybí obsádku současných P revírů?

A) Ano10%

B) Ne90%

C) Je mi to jedno0%

Od 10.1.2020 hlasovalo 29 čtenářů.

6 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

NFockeWulf - Profil | Po 13.1.2020 23:41:08 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bacha San >> Já ti odpovím, jak svaz donutit. Jmenuje se to konkurence - nový svaz.
Svaz je svým postavením poslední relikt socialismu- národní fronta.

NRožnovák - Profil | So 11.1.2020 23:05:17 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

keltt >>Vyjadřoval jsem se k ZP, to že ho lze změnit na návrh uživatele revíru a nikoho jiného je prostě tak. 10% účast na Včs je málo a pokud to tam každý jen u své MO odmává změny nepřijdou, kapr a duhák jede dál :-), potom mají nahoře pocit že je vše v pořádku když z usnesení a zápisu z včs není žádný relevantní výstup třeba návrh na změnu BP která by opravdu chránila rybí osádku, (to že si na CHaP nemůžu brát batoh z pitím a savčinou jako opatření na ochranu rybí osádky neberu, spíš na ochranu proti obezitě:-)) nebo že jsou oficiálně vznášeny dotazy na předsedu MO proč je cena za potoka jaká je apod. a Mo vyšle Delegáta jakého vyšle. Jinak návrhy a dotazy si musí upéct především podle vody.
Z potokem obecně můžem udělat to že se nebudou sadit tržní ryby cizí provenicence , které mrví genofond a sráží už i tak výtěžnost z generaček tam kde ještě vytírají, do potoků by se měl vysazovat plůdek z části váčku, nikoliv juvenil. Nebo koupit jikru v očních bodech pokud není vlastní jikra a je možnost vlastní líhně. Další věc je nadměrné vysazování duháka či sivena, i na sklonku pstruhové sezony, listopad- PO je v plném tření.Spousta Mo se snaží a drži nějaké postupy litaj po potocích vytírají když chybí koupí jikru v očních bodech ze svazové líhně no ale výtěžnost jim na vlastních generačkých klesá,predátorů spousty, protože revír krmí od jara do podzimu tržním PO ze slovenska, duhákem a na horní úsek vody dají pro jistotu sivena který v ZP stoprocentně nikdy nebyl. Tyhle témata se dajíé na Včs otevřít, spousta těch granulek jde do vody nad ZP a MO si je platí z vlastních prostředků a ve vodě být vůbec nemusí-víš co se dočtu když si otervřu diskuzi tamnější organizace většina řeší kdy kde a kolik se sadilo, o když se jm to pravidelně zveřejňuje v aktualitách protože si to odhlasovali na Včs, u nás tyhe blbiny aktuálně či dopředu nezveřejňujem.
S lipanem je často problém žese sadí pouze samotné Li1 nebo 2 na granulích odchované a ještě se posléze doplní nějakou uroslou granulkou pro sportovní vyžití, pokud není v řece matečné hejno mortalita je vysoká. I u nás kde matečné hejno se to Li občas proloží Li2. U lipana jednoznačně pomůže zkládat na revíru CHRO kde nerušeně populace vyvíjet a dál šířit po toku, jednak se tam nebude sadit granulka a nebude tam nikdo šmatlat když se budou třít.V takové CHRO potom můžeme realizovat i obnovu populace vysazovaním Li1 a L2 s nákupu pokud možno odchovaných částečně i na přirozené potravě. CHRO si můžou členi taktéž navrhnut a schválit do BP na Včs a dát do usnesení a musí doufat že jim to hoře podopoří, pokud nepodoří fajn ale je se potom potřeba ptát proč. Poslední včs trvala u nás pokud si vzpomínám 3,5 hodiny. :-)
Další problém na který upozorňuje řada rybářů je to že dostaneš peníze za přelov PO ,raka ,vranky či ostré na řece a prostředky skončí často v kaprovi či duhákovi nad ZP, kdyby tyhle peníze ze zachraných transferů šly do zvláštního fondu na podoporu naších původních ryb
Problém celého svazu je že se často čeká co se změní samo se zhora, musíme je k tomu ze spoda trošku motivovat sami.
Jinak tady to nevyřešíme jási budu řešit u své mo co uznám za vhodné a prioritní protože Včs je omezená časem a trpělivostí členů a ostatní se o to můžou pokusit nebo rezignovat a jen platit a chytat .

NWillow - Profil | So 11.1.2020 17:47:31 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bacha San >> Na pstruhovce se člověk musí narodit,pak na ní prožít svá pytlácká léta a pak se stát rybářem na svém pstruhovém revíru.Začne vláčet, muškařit a to muškaření se mu stane pak ,,koněm " na celý život . No a celý svůj aktivní věk už od dětství věnuje všemu ,co je spojeno s pstruhovou vodou.Líheň, stavění hrázek a čeřidel no prostě všemu.No a v 50ti zjistí že už to nemá cenu protože už každému jde jen o peníze a chlubení a že ta pstruhovka jde ke dnu je jim úplně jedno.Prostě zmizela ta čest být dobrý rybář a hospodář .A to je dnes vidět na každém kroku,všude komerce a zisk,to že bude přírodně vytřený pstruh,lipan skoro zázrak nikomu nevadí.Oni používají tu svoji mantru, ,,Kdyžtak nakoupíme" ,ale co a v jaké kvalitě, to je jim vlastně jedno.Hlavně že se peníze točí, po nás potopa.Ale kdo jiný,než rybář, by se o ty pstruhovky měl starat.?
Stát?Ten je bezplatně věnoval svazům.
A co mají svazy dělat!!Hospodařit podle pravidel určených státem,tedy Mze.A co dělají?Pod rouškou hospodaření o původní reofilní ryby vyrábí umělé duhákodromy i na tekoucích vodách a tím pomáhají ničit i tu původní populaci .
Takže svazy nehospodaří,ony jen využívají tu naivitu Mze úplně dokonale.
Ale až jednou spadne klec,to pak bude prozření.

NRožnovák - Profil | So 11.1.2020 1:51:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

K to mu ZP. V současné době se na p revírech pokud PO2 v odchovaným klasicky na potoku moc neplní. Např při zp 8 000 ks a vysazení asi 100000 ks plůdku i z vlastich zdrojů se překročí málokdy 50% , tedy 4 000ks Po2, loni jsme vysazovali 150000 ks plůdku ovšem kvůli tomu že na to už nejsou kapacity tak je vše z nákupu od místního dodavatele tak se uvidí. Letos jsem zvědavý kolik se sloví PO2 je to částečně ještě s plůdku co naší chlapi vytírali. Samozřejmě že i ročci co plavou z potoka do toku často dospějou, ale počty slovených PO2 jsou ukazatelem jak si populace vede , vedle nich tam máme i ročky, těch je tam často nejvíc.Jinak ZP u PO2 byl do roku 82 o pár tisíc vyšši po té se snížil. Sazení starších ročníků PO z nákupu aby byl splněn ZP je zároveň to co ho ničí, důležitých je odchov z vlatních zdrojů , tam kde místní podmíky dovolí.

Lipan, Zp je dost nízký na to jak je to krátkověká ryba u něho se spolehá na přirozený výtěr a vysazování by mělo služit k doplnění a oživení matečných hejn, pokud ovšem jsou. osobně jsem lipany nesadil ale naše Mo má v zarybňováku pouhé 3000ks Li1 a lipan se dá dávat na takových 7 km řeky celkem bez problémů.Devizou je že ti staří lipani v řece jsou a Li1 či Li2 odchovaní uměle často jen na granulích nejsou vysypání 14 dnů po 40 cm duhácích nebo naopak na stejné místo, potom se mají kde začlenit a adaptovat se v hejnu lépe na prostředí. U nás se překračuje ZP v LI1 nebo se na střídačku dává s Li2 což je možná lepší kvli pestřejší věkové pyramidě tak se u nás ročně dostanem na nějakých 6-7 000ks vysazených juvenilů. Dřív se ovšem odchovával na přirozené potravě jako L0+ na přirozené potravě v náhonech, rybnících nebo i vhodných potocích a taky trošku jinak fungoval přirozená reprodukce, teď si tahat lipany z řeky kvůli nejistému umělému výtěru je nyní riziko, zas by se musel kupit rozkrmený plůdek, no už jde koupit odchovaný i na přirozené potravě, aspoň se to deklaruje, to by snad byla cesta. Dnes jsou v republice místa kde se do toku vysadí 20 000 LI1 a na rok tam nejsou, prostě se vypaří, prostě zažijí šok z nezávislosti.

Ostroretka v zarybňováku je , kdyby tam nebyla tak se nedává,dává se 1, 5000 ks nekdy se přidá něco navíc, vytírrá se i sama, je fajn že na spodku revíru je, protože by tam byl jeno tloušť.

Parma V ZP taktéž je v 1, tuším 1500 ks, samovýtěr je taky sporadický, strašně blbě se shání násada.

Kapr ani nebudu psát kolik je zp protože máme i stoják ale vyvažujem kapkou lína :-) do řeky ovšem občas kapr uniká s místních rybochovů a hned zaním Duhák .Hmotnostně nejvysazovanější ryby dle i nad ZP., jež byl a je těmto rybám stále přizpůsobován jen podle potřeb spotřeby. Ale jinak jsem na naše poměry pokroková MO :-).Na návrh uživatele revíru lze ZP upravit a zvýšený rybářský tlak je jen jedním z kriteríí, kterého k tomu opravňují, ne však jediným , může to být změna přírodních podmínek, predační tlak apod.
V březnu jsou u vašich MO Včs , každý z Vás můžete začít tam, něco navrhnout, zeptat se a řešit věci kolem vody, Tak Vám přeju hodně štěstí, já už si chystám podklady :-)

NPanTloušť - Profil | St 8.1.2020 12:39:57 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Willow >>Naprosto souhlasím. Jinak jsem to myslel tak že by se nějaká malá část svazových rybníků (pokud možno vhodných) dala "obětovat," s tím že by si zde mohli kaprolovci chytat ty svoje vysněný kapří monstra, zatímco zbytek by zůstal v normálním režimu. Osobně bych byl pro znovuzavedení míry kapra 35cm a nasazovat je pouze ve velikost K1 a K2, jako tomu bylo dříve. Spoustě revírů by se takhle možná i ulevilo. Myslím že takhle bychom se mohli zavděčit většině, a nemusely by vznikat zbytečný rozbroje.

NWillow - Profil | St 8.1.2020 12:10:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

PanTloušť >> Dal jsem Ti líbí ale doplním.
Právě na tom svazovém rybníku škodí nejvíc.K 70 a amur je ,, možná dobrý" pro velké vodní plochy a přehrady.Tam by to nevadilo,ale řeky a rybníky bych úplně vyřadil z důvodu vyžírání jiker a vodního porostu, což znemožňuje dravcům a ostatním rybím druhům se přírodně rozmnožovat a tím pádem vůbec existovat.To mizerné umělé dosazování okounů, candátů ,štik a bílé ryby nic nezachrání, protože přírodní produkce má úplně jiné chování, než umělý vysazenec,který do měsíce poslouží jen jako potrava pro pár přeživších štik, candátů, okounů a nebo volavek, kormoránů a čápů.A za čí peníze svazy dosazují??No za naše peníze.Misto aby svazy podporovaly přírodní populaci ryb a jen mírně dosazovaly a redukovaly a za ušetřené peníze odkupovaly pozemky od soukromých vlastníků a tím pádem i příjezdové cesty a staraly se aby svaz bohatnul,tak naopak svaz peníze prošustruje u soukromých rybochovatelů,asi za malou domů,za kapra a amura, popřípadě za duháka a sivena do pstruhových vod.A to je ten kámen úrazu.Chce to vyvinout tlak na dodržování Zarybňovacích plánů a silně omezit umělé vysazování ryb určených vlastně k pseudokomerčnímu rybolovu.

Červené karty: hraji, alfonz42