Z české a moravské historie.
Jeden z v současnosti opomíjených, přesto nejdůležitějších momentů, naší historie..
15. března 1939 začalo nejtemnější období české historie.
Období takzvaného protektorátu Čechy a Morava bylo jednou z nejtemnějších kapitol české historie.
Během okupace nacistickým Německem, zemřelo v odboji sto tisíc lidí.
Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva.
Obsazení 15. března 1939 bylo obrovským překvapením nejen pro civilní obyvatelstvo, ale i pro vládní představitele....
„Byla to jen otázka času, kdy si německá politika vytvoří podmínky pro to, aby ovládla střední Evropu i obsazením Česka,“ upozornil historik Pavel Zeman na to, že cesta k protektorátu začala již před mnichovskou dohodou.
V den samotné okupace i přes jasný rozkaz se mezi československými vojáky našli jednotlivci, kteří se snažili bránit.
„Odpor je spojován s takovými solitéry, jako byl podplukovník Josef Mašín, který chtěl organizovat obranu ruzyňských kasáren.
Když zjistil, že bylo nařízeno nebránit se, chtěl kasárna dokonce vyhodit do povětří. Zůstal v tom ale osamocen,“
Formální hlavou okupovaného Československa, které bylo součástí třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc měl však v rukou úřadující říšský protektor.
Hned na začátku okupace gestapo pozatýkalo činitele sociálních demokratů a komunistů a také německé emigranty.
Následovaly popravy.
Mezi prvními popravenými podle směrnice o „zvláštním zacházení“ (to znamená bez soudu) byli v listopadu 1939 studentští funkcionáři po pohřbu Jana Opletala, který se stal další demonstrací proti okupační moci.
Za nacistického protektorátu bylo v zemi popraveno minimálně 8200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3400 lidí zemřelo při nuceném nasazení na práce v Německu.
Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky. České země byly v březnu obsazeny, Slovensko vyhlásilo samostatnost, ale okupován byl i někdejší východ republiky – Podkarpatská Rus, kde probíhal masivní nástup maďarských vojsk.
Ta přitom měla už od listopadu 1938 jistou autonomii a dokonce vlastní vládu.
Hácha se snažil zachránit, co se dalo - neúspěšně
Počátek roku 1939 byl ve znamení zvýšeného nátlaku ze strany Německa a Maďarska. Události tak v březnu nabraly rychlý spád.
V Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení tohoto území.
Na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na 200 tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací.
V této situaci se prezident Hácha pokusil jednat s říšským vůdcem Adolfem Hitlerem a zachránit část samostatnosti pro české země.
Hácha opouštěl Prahu s představou, že bude s Hitlerem mluvit především o situaci na Slovensku.
Slovenský emancipační proces totiž říšský vůdce využil jako důkaz toho, že československý stát se rozpadá a chaosu ve střední Evropě je třeba zabránit vojenským obsazením Čech a Moravy.
Do Berlína Hácha dorazil okolo desáté hodiny večerní, hlavní jednání začalo až po půlnoci 15. března.
Po úvodním prohlášení Háchy, který se snažil nastolit téma Slovenska, si slovo vzal Hitler a Háchovi stručně oznámil, že ráno v šest hodin překročí německé vojsko české hranice a případný odpor bude „brutálně všemi prostředky potlačen“.
Pokud však Hácha pomůže uklidnit situaci, udělil by Hitler Čechům „jistou dávku národní svobody“.
Hácha sice namítal, že nemá prostředky, jak v tak krátké době ovlivnit odpor obyvatelstva, ale dostal k dispozici telefon, aby alespoň informoval vládu a zajistil kapitulaci armády.
Poté mu bylo předloženo memorandum, kterým chtěl Hitler dokázat, že vstup vojsk není agresí, ale výsledkem dohody.
Hácha s podpisem váhal, přestože byl pod silným tlakem, a dokonce dostal i srdeční záchvat.
Nakonec však ustoupil a podepsal dokument, v němž „v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce Německé říše“.
Okupace začala podle plánu v šest hodin a během dne vojska nacistického Německa obsadila české země.
Zároveň byla vyhlášena samostatná a nezávislá Podkarpatská Rus.
Protektorát byl Hitlerem vyhlášen již 16. března.
Jeho formální hlavou zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora.
Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1725937-15-brezna-1939-zacalo-nejtemnejsi-obdobi-ceske-historie
Oběti nacistického Německa v Československu
Mezi oběti nacistického Německa z Československa patří osoby, které zahynuly v bezprostředním důsledku nacistické okupace. Jejich počet však není zcela přesně znám. Podle poválečných oficiálních statistik činí počet obětí nacismu z celé Československé republiky za léta 1939–1945 celkem 360 000 lidí. Toto číslo bývá někdy zpochybňováno.
Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob.
Do tohoto počtu však nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentračních táborech a věznicích, totálního nasazení apod. ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka_v_%C4%8Ceskoslovensku
https://www.youtube.com/watch?v=MpTz-Z-d4cI 
načítám...
NOVINKA na CHYTIL.cz - boilies v dipu
NOVINKA na CHYTIL.cz - plovoucí kouřové boilies
