Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 19:30:38
Scorpio-75 >> to by pro nej bylo stejne jako strelit se do vlastniho kolene.
Scorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 19:27:47
Děda Lebeda >> jak pises, vse je o lidech a penezich. Je svaz ochoten na to uvolnit finance?
potočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 19:08:49
Willow >> U správně fungující populace PO je více mlíčáků než jikrnaček už z toho důvodu,že mlíčáci jdou poprvé do tření o rok mladší než matky.Petrův Zdar
potočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 19:04:58
Scorpio-75 >> Nebezpečí průmyslových forem není ve vzhledu ale v tom,že se nedovedou ani tyto populace ani kříženci přizpůsobit negativním jevům jako jsou predátoři,sucho nebo přívalové vody,navíc jsou náchylnější k nemocem a mají mnohem větší přirozené ztráty při samovýtěru. Žádné vysazování nedovede nahradit správně fungující populaci PO.Jenom pro představu,populace PO na mém oblíbeném revíru-20 km a 10 ha a k tomu 30 km chovných potoků a kapilár se na podzim pohybuje na počtu 60-70 000 všech věkových kategorii a to ti žádné vysazování nenahradí.Petrův Zdar
Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 18:58:28
Scorpio-75 >> to je ale bohuzel problem nasich koncin. Kdyz uz se najde nekdo kdo by to chtel delat, tak je to sakra fuska a casto za svoje i v ramci univerzit nebo je limitace penez a prizne tak velka, ze do hloubky se zajit neda. Opravdova touha po opravdovych informacich je bohuzel znacne podfinancovana.
potočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 18:57:10
Děda Lebeda >> Máš to poslaný,tak si zkontroluj,jestli to v pořádku dorazilo.Ta shoda u sněžnýho,úpy a labe je pochopitelná,protože se jedná o plůdek z naší líhně nebo jsme tam desítky roků plůdek dodávali-labe. Petrův Zdar
Scorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 18:50:58
sindeji3 >> Otázkou je, jestli je to pro přežití pstruha jako biologického druhu dobré nebo ne. Práci jsem si proběhl. Poslední věta: " To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře. " škoda, v práci chybí robustní fylogenetická analýza, která by podpořila evoluční rozměr práce.
Nicméně se diskuze nasměrovala mimo technickou rovinu našeho hospodaření na pstruhovkách.
potočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 18:31:18
Děda Lebeda >> Jestli chceš poslat ten KRNAP,tak mě pošli na SZ e-mail na sebe a přepošlu ti to,je to velice zajímavé.Petrův Zdar
Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 18:30:23
potočák 62 >> koukam, ze pocit mame podobny.
potočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 18:29:34
sindeji3 >> Nevím,kde bral podklady,tak k tomu přistupuji s odstupem.Pro mě věrohodnější a přehlednější je ten podzimní KRNAP i s okolními lokalitami.Jen pro představu,průzkum a td. na těch 6 lokalitách trval 2 dny.Petrův Zdar
Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 18:19:15
sindeji3 >> tak ja to zitra proctu. Diky za odkaz. Mam akorat vitr z toho, ze je to klasicka uni publikace co se struktury a obsahu tyce. Par set jsem jich videl, cetl i hodnotil a trosku to tim vyzkumnym ulitim zavani. Nicmene to nejdrive prelouskam a pak budu hodnotit. Jeste jednou moc diky.
sindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 18:07:44
Ha, tak stačilo víc pohledat, tady je to celé v pdf, dokonce i s českým abstraktem (tedy ne ve formě vědeckého článku, ale nějaké závěrečné práce).
https://theses.cz/id/wzmajp/ https://theses.cz/id/wzmajp/Kohout.pdf Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
Scorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 18:06:20
Kdo ten clanek chcete, dejte mi vzkaz pres pm, stahnu vam to a poslu na mail.
Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 18:04:33
sindeji3 >> tak to ja reknu mladejm a kdyz to dokazou donest, coz by pro akademiky nemel byt vetsi problem, tak ti to pak taky poslu. 16 dolacu za neco co kazdej vi je dost i pro rentiera. Delam si srandu samozrejme. Me zaujal zaver toho abstraktu, podobne jak pises.
Děda Lebeda - Profil | Ne 6.1.2019 17:39:09
sindeji3 >> muzu se zeptat zda ta studie vysla i jako publikace? Docela by me to zajimalo. Dekuji.
Rezeň 5,125 - Profil | Ne 6.1.2019 17:23:15
Scorpio-75 >> to je jednoduché,když je zde nějaká místně původní populace, tak je třeba ji chránit, bobr zde byl vyhuben, takže žádná místní populace nebyla, rozšířil se k nám jednak samovolně, druhak se to doplňuje populacemi nasim " původním" nejbližšími...až se zde udělá z dlouhodobého hlediska soběstačná a trvale udržitelná populace, tak už se nic importovat nebude...
A teď neřeším, jestli sem patří, nepatří, je ho moc nebo málo...:-)
Scorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 17:15:40
sindeji3 >> tvrzeni ochranaru je celkem pochopitelne. To je jejich obecna strategie prosazovat mistni populace, na druhou stranu jim nevadi sem importovat z nepuvodni populace bobra. Pak se v tom vyznej. Ja jsem to videl z praktickeho hlediska. Navic to neodporuje konceptu biologickeho druhu. Pokid budou mit mistni populace problemy s ohledem na klimatickou zmenu a tak, stejne se do toho bude muset hrabnout.
sindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 15:45:08
Scorpio-75 >> Já bych si to nedovolil takhle tvrdit. Vím, že jistým faktorem je alelická bohatost (viz efekt hrdla lahve u malých izolovaných populací, oživení atd.), ale taky existuje něco jako ideální velikost populace a co jsem četl ten průzkum z KRNAPu, tak je vědátoři doporučují v případě ochranářských aktivit soustředit se na lokálně unikátní populace (Tzn chránit lokálně unikátní populace - a ty vysokou alelickou bohatost nemají) a zasahovat do nich pouze pokud dojde k silnému poklesu jejich počtu.
Willow - Profil | Ne 6.1.2019 15:45:00
Scorpio-75 >> V 15:19 jsem to popisoval ,,Sharry" mu. Řekl bych že to jsou Po říznutý Kolowratem.
načítám...
-40% KORUM háčky na feeder s očkem
CRALUSSO krmítko pro lov z propadu
RS Fish rybářské potřeby s.r.o
