NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:38:34
Willow >> kdyby to byl potocak z jine populace, nemel bych s tim problem. Tady to przneni genofondu je uz moc. Mrkni na tu vlozenou fotku nize. Vlozil petrikveprik v 10.26. Co v tom je? Vypada to jak misunk, ze ktereho nevim, co to vlastne je.
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:34:58
Pike >> svym zpusobem to cloveku posune ve zkusenostech. Jak rikas, jsou reviry, ktere jsou fajn, bohuzel to neni pripad meho okoli.
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:31:40
sindeji3 >> osobne bych nevidel problem v tom obcas pouzit genofond z jinych populaci v CR nebo SK na oziveni mistni populace. Drzet populace v reprodukcni izolaci neni dobre. Jista mira genove variability je urcite prospesna.
NWillow - Profil | Ne 6.1.2019 15:31:28
Scorpio-75 >> Oni z nich používají jen mlíčí,ale tím geneticky dojebají jikry od Po a hybrid je na světě.
Ono to dělá více Mo protože mlíčáků je hrozně málo a jsou neplodní.
NPike - Profil | Ne 6.1.2019 15:30:14
Scorpio-75 >> pokud bych chtěl na pstruha či lipana, tak lze i na MP, takže si P povolenku už ani neberu. Nějak mne baví víc tahat podoustve, ostré, tlouště, boleny, cejny či pěkné okouny než trápit mikro potočáčky a lipany.
Snad jen to, že některé P vody jsou fakt krásné kouty republiky, ale co.
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:25:36
Pike >> jo, posledni roky jsem byl na tom nemlich to samy. Nakonec abstak zvitezil a zase jsem si od letoska pstruhovku vzal.
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:24:18
Willow >> hm, tak to je pro me prekvapko. Myslel jsem, ze tady ti prumyslovi hybridi, triploidi jsou na to spatne s plodnosti. Clovek by si myslel, mze svaz ma vydany nejaky zavazny reprodukcni plan, co se mnozi a vysazuje. Docela by me zajimalo, jak se vykazuje v zarybnovacim planu ten prumyslovej hybrid, kdyz to vubec nevypada jako potocak.
NPike - Profil | Ne 6.1.2019 15:23:13
Já jsem natolik spokojen, že chytám na MP.
Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 15:21:28
Scorpio-75 >> Já tomu fakt moc nerozumím, takže tu nechci moc házet svoje laický nápady. Řekl bych sehnat generačky někde poblíž, to je první co mě napadlo.
NWillow - Profil | Ne 6.1.2019 15:19:08
Scorpio-75 >> Asi jsou znám jednu Mo která má cca 25 těchto mlíčáků v malém líhňovém rybníčku a asi víš na co.😞
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:15:02
sindeji3 >> myslis vysazovat jedince z jinych populaci?
Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 15:10:28
Scorpio-75 >> Vědátoři doporučují pomoc vysazováním pouze v případech, kdy by došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace. Byl bych opatrnej.
NWillow - Profil | Ne 6.1.2019 15:10:01
Sharry >> Původní forma obr.č.4 vidíš jak zasahuje ta nažloutlá barva břicha až do boků a vidíš na bocích ty vlnky v přechodu břicho bok.A pak početnost černých a červených teček.To je originální pstruh potoční.Zbytek kříženci a ten se šedivým břichem je průmyslová ryba.
Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 15:07:55
Sharry >> Myslím, že nejlepší je řídit se těmi studiemi (je v angličtině za pár dolarů). To co je v tom KRNAPu bych označil za původní formu. Popravdě by mě zajímalo jestli někdo dělal (pokud to vůbec jde) porovnání s populacemi před stovkami let, kdy ještě neexistoval umělý odchov způsobující to míšení.
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 15:07:21
sindeji3 >> osobne bych urcite procento prilite krve do nasich populaci nevidel tragicky. Diky heteroznimu efektu to muze mit jista pozitiva. Z dlouhodobeho hlediska by se prilite geny v mistni populaci mely zredit nebo ztratit.
NSharry - Profil | Ne 6.1.2019 15:00:43
sindeji3 >> ahoj, diky za info😉
Ja jsem si to myslel, ze to " rozpoznani" nebude uplne jednoznacne.. Dnes se krizi kde co ..
Takze poznat puvodni formu a nejakou krizenou je proste trochu slozitejsi.
Takze otazka zni, co mysleli ti , co psali nize, ze potocak uplne vymizel...a co mysleli tou puvodni formou, ktera se jen tak lehce nerozezna..( asi)
NScorpio-75 - Profil | Ne 6.1.2019 14:58:19
potočák 62 >> slovy klasika bych rekl "holt lepsi oddil". Asi to mate dobre naslaply. Palec nahoru. Tam, kde lovim, je videt, ze MO maji mp i p hospodareni, kde je silna kapr lobby. U nas je to vylozene o tom, ze si chytis zakrslika a kochas se prirodou, vyjimecne si chytis slusnejsi rybu, kdyz se trefis do duhaku. Posledni slusne lipany jsem chytal nekdy kolem roku 2010. Z toho mi plyne, ze je to hodne o praci jednotlivych hospodaru.
Nsindeji3 - Profil | Ne 6.1.2019 14:40:25
Sharry >> Ono je to těžké i s tím "klasickým" divokým potočákem, který vyrostl v řece. Hlavně v druhé polovině 20. století se vysazoval plůdek a násada do mnoha našich vod z různých líhní z ČR i ze Slovenska. Podle studie Kohouta z roku 2012 (Effects of stocking on the genetic structure of brown trout, Salmo trutta, in Central Europe inferred from mitochondrial and nuclear DNA markers - J. KOHOUT,I. JAŠKOVÁ,I. PAPOUŠEK,A. ŠEDIVÁ,V. ŠLECHTA) je většina populací pstruha obecného namíchána z mnoha populací z nejrůznějších povodí.
"Rybářské hospodaření mělo značný vliv na divoké populace pstruha obecného v celé Evropě. K objasnění tohoto dopadu a na nastínění dalších strategií řízení se analyzovala genetická struktura 25 divokých populací a pět populací líhní z České republiky a Slovenska. Rybářské hospodaření v praxi způsobilo masivní hybridizaci mezi kmeny pstruha v Atlantském oceánu a Dunaji v centrální dunajské pánvi a vedly ke ztrátě rozdílu populací na Slovensku a ve východní části České republiky. Srovnání se studiemi ze sousedních zemí odhalilo podstatné rozdíly v haplotypu, frekvencích alel a genetické rozmanitosti ve střední Evropě. Rozdíly v řízení chovu a původu chovaných populací se zdají být rozhodujícími faktory pro prostorovou variabilitu genetické struktury pstruha obecného."
Studie říká, že původní populace bez vlivu násad ze vzdálených populací jsou velmi vzácné. Ale třeba v KRNAPu proběhl průzkum na 6 různých lokalitách, kde nebylo zjištěno křížení populací atlantického a dunajského původu jako v jiných částech střední Evropy. A dokonce jsou zde i lokálně unikátní populace.
Na fotkách jsou ryby z horního toku svazové řeky ve východních čechách, kde se dříve hospodařilo extenzivně a poslední roky se již sadí průmyslová ryba. Na prvních třech fotkách čerstvě vysazení granuláči, čtvrtá fotka nejspíš ryba vyrostlá v řece, pátá fotka porovnání předchozí ryby a granuláče (horní ryba je čerstvě vysazená). Poslední je menší potočák ze stejného úseku. Ryba vyrostlá v této řece má typicky oranžové ploutve, oranžové maso a zespod lehce na červenalou ocasní ploutev. Toho jednoho na čtvrté fotce bych si tipnul na místní populaci, která tu žije divoce, u toho posledního se mi nezdají ty červené tečky (já tomu ale nerozumím).
Nkakr - Profil | Ne 6.1.2019 13:48:25
rybomil >>
A průtok vody se rázem zvýšil.......
Npotočák 62 - Profil | Ne 6.1.2019 13:45:05
Scorpio-75 >> Záleží na přístupu.My vysazujeme duháka jenom pro zpestření a potočák se udržuje především samovýtěrem a i přes to ho tady máme dost a jezdí si k nám zachytat rybáři z celého svazu ale jezdí si ne pro rybu ale zachytat divokou rybu,protože granulových duháků a potočáků mají u nich dost.Pravda je,že podle podzimních genetických testů máme labskýho potočáka bez příměsi průmyslových forem.Jinak vydry,volavky,černý čápy,nedostatek vody tady máme taky a i přes to se nám daří vracet potočáka i do drobných potůčků,který by jsi překročil.Petrův Zdar
načítám...
www.chytil.cz
