Ondřej Dočkal - Profil | St 29.1.2020 18:00:26 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
1Mara >> Dobrý den, zkusím v krátkosti zareagovat aspoň na pár věcí:
a) rizika opakovaných invazí - viz článek - kopíruji:
Bohužel, jinou metodu obdobného účinku neznám. Riziko opakování invaze tu bohužel bude vždy, i v uzavřených tůních.
Promyšlenou volbou konkrétních lokalit lze toto riziko pouze snížit, nikoli zcela eliminovat. To však vyplývá z charakteru naší krajiny (husté osídlení) a možností šíření nepůvodních druhů (m.j. samovolné vysazování lidmi). Je otázkou, zda kvůli tomu máme rezignovat na hledání účinné metody pro eliminaci invazních druhů ryb, a jen čekat, až se oba kriticky ohrožené druhy ryb posunou v Červeném seznamu zase o stupínek výše (viz tab. 1).
- vždycky budou potřeba nějaké zálohy ryb v zajetí. Ale - jak už jsem někde asi v diskuzi na ekolistu naznačil, ryby v zajetí se postupně domestikují - stávají se z nich ryby trochu jiné než ty, co jsou v přírodě, protože selekční mechanismy v zajetí jsou holt jiné než ty venku. Např. venku nikdo na tůni nerozbíjí led v zime kvůli okysličování vody .. na svém rybníku to logicky dělá každý, já mít rybník bych to dělal taky ... ale on takový úhyn z přírodního hlediska je výběr, výběr těch odolnějších, které mají odolnější potomstvo .. tohle je dost pitomý příklad, ale nic jiného mě te´d nenapadlo, snad příště:) Pak je tu ještě inbreeding, a další věci. Takže chov v zajetí vede ke změnám v podobě těch ryb (nepřirozené selekce na podmínky zajetí), takže proto se snažím tlačit to co nejvíc do přírodních populací. A tam holt opravdu bez toho, že by se to muselo občas asi i zopakovat, tam to asi nepůjde, protože invaze blbců opatřených kyblíkem nelze nikdy vyloučit..
Mám rozepsaný článek na toto téma (inbreeding, selekce v zajetí, rizika ztráty genetické diverzity,...), ale nejsem schopný to dokončit, je to dost složité téma, dost obtížně se mi to zjednodušuje, aby to bylo čtivé...
b) likvidace ostatních živočichů - to je právě o té přípravě, rešerši dostupných dat a výzkumu. Z hlediska pití té vody bych se toho nebál, protože konkrétně rotenon se dle toho co jsem četl blbě vstřebává trávicím traktem (i proto ty ryby indiáni ty ryby jedí), a mělo by se to taky dost rychle odbourávat.. tohle bych ale nechal výzkumníkům. Navíc použít by se dalo cokoli, co bude dost testované. Je spousta zkušeností ze světa, spousta studií apod. No a jak tu správně píše paní Lucie, ono když se rozjede populace KS, je ta voda jinak prakticky mrtvá - ale i kdyby nebyla, je to o výzkumu toho co tam žije a zjištění toho, co je ohroženo a zda by tomu šlo pomoct. Pokud by tam byly nějací např. vzácní šneci, no tak by se vybrala jiná tůň. Všechno je o domluvě, lámat něco přes koleno nemá cenu. KO není důležitější, ale ani méně důležitý, než nějaký vzácný brouk nebo šnek.
c) přenos jiker ptákama - přiznám se na to nevěřím. Nevylučuji tedy nějaké mizivé procento či promile pravděpodobnosti, ale právě z hlediska pravděpodobnosti je to podle mého v porovnání s přenosem lidma naprosto minimální šance. Slyšel jsem "vážně" míněné kecy rybaříků o tom, že ti kapři se do revitalizovaných tůní dostali jako jikry, oni v tom prsty nemají .. (tůně staré rok a půl, kapři měli kolem 35 - 40 cm..)
d) predace volavkou - co zkusit nějaké úkryty, ve kterých nebude mít volavka šanci? Po lesích aspoň u nás se válí balíky pletiva ze starých oplocenek, a asi to nikoho nezajímá, protože cena železa nezaplatí ani cestu autem... - jinak by byly dávno pryč, to je jasné .. zkuste se spojis s místníma lesákama... Jako železo ve vodě není nic moc, ale zase taková hrůza (v porovnání s volavkou) by to být nemusela, navíc by toho nemuselo být tolik a v kombinaci s větvema ... - jen okamžitý nápad..
e) zda lze udržet "čistou rybu ve vypustitelném rybníku" - to se právě obávám že nelze, resp. že je to obtížnější než v izolované tůni. Kdyby se ti karasi nekřížili .. ale oni se křížit mohou, a jak poznáme křížence, že .. ani nevíme, zda náhodou nejsou nějak omezeně plodní a nevznikaly by nějaké hybridní roje (spekulace! musím to prověřit, prostě to nevím, tak to jen nevylučuji). A pak je tu ten parazit co likviduje slunku, přenáší střevlička .. prostě kdyby šlo jenom o konkurenční tlak, nic neřeším - k tomu je výlov rybníka dobrý, když se udělá pořádně za rok ten KS většinou rybník totálně nezdecimuje, to by musela být fakt smůla, ale když tu nejde jen o konkurenci, ale i o ty hybridy, nemoce, apod. - viz článek.
Já z toho fakt nejsem nadšený, ale holt nevidím moc jiné cesty - vyjma těch záchranných chovů - ale o tom už jsem taky psal, že i to má svá rizika.
zatím zdraví
O. Dočkal
1Mara - Profil | Pá 3.1.2020 17:57:20
Pěn_a >> jj, dal jsem to i na fb a i na stránky US, to bude ran co dostanu :-)))
Pěn_a - Profil | Pá 3.1.2020 17:54:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
1Mara >> Pěkně to napsal. Ale i ti co mají ochranu živočichů v náplni práce mají máslo na hlavě taky.
A jedna zimní fotka. Konečně to zamrzlo a trochu se to ojínilo :-)
1Mara - Profil | Čt 26.12.2019 14:20:22
Pěn_a >> tohle je tuším z Ukrajiny a nějakého soukromého rybníčku .-)
Pěn_a - Profil | Čt 26.12.2019 14:14:22
1Mara >> A kde, kdy a kdo ho ulovil?
1Mara - Profil | St 25.12.2019 20:25:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Převzato z fb, ale stejně to je nádherná ryba ! :-)
Pěn_a - Profil | Ne 15.12.2019 12:18:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
1Mara - Profil | So 14.12.2019 18:53:08
Pěn_a >> jasně, nejde o život, ale krásně napsaný to máš , to se musí nechat ! .-)
Pěn_a - Profil | So 14.12.2019 18:49:04
1Mara >> No jo. Chybička se vloudila. A mladej zdrhnul ven, opravím to zítra.
1Mara - Profil | So 14.12.2019 18:48:59
Pěn_a >> Jinak klobouk dolů, pěkně jsi to napsal kolego, pěkně :-)
1Mara - Profil | So 14.12.2019 18:43:34
Pěn_a >> Zděndo, máš tam chybu, ryby se nepěstují.... to jen jak to čtu :-))
Pěn_a - Profil | So 14.12.2019 14:57:50 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Vybliz >> Na revírech a řekách se nemá KS šanci přemnožit. Predační tlak je tam velký, rybářský taky, ryba nad 30cm jde rovnou na pánvičku nebo do mražáku. Velký KS je pro rybáře už taky pěkná ryba. Vysazování se děje pořád, naposledy jsem to zažil na jaře když si jedna MO odvážela metrák KS do revíru.
Daleko větší problém je když se KS nebo střevlička dostanou do malých vod kde nejsou žádní dravci, kteří by redukovali jejich stav. Pak je to teprve průšvih. Ono udržet ve vodě uměle nějakou rovnováhu není vůbec snadné. Přečtěte si článek na který odkazuje p.Dočkal pod svým článkem.
http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/vyvoj-lokality-pp-zebetinsky-rybnik Vybliz - Profil | So 14.12.2019 14:28:25
Pěn_a >> Se Svobodou bych souhlasil i ohledně kritiky ČRS. Zrovna včera vzpomínal kolega, že když byl asi před 3 lety na výlovu rybníku Povodí Odry( u Krnova), tak tam prodávali i slovené KS(pry pěkné kousky kolem 30 cm) a některé MO to braly ve velkém(na metráky) na zarybnění svých revírů, protože byly za hubičku. A zbytek šel do řeky Opavy.
1Mara - Profil | So 14.12.2019 9:13:34
Pěn_a >> to asi jó 😉
Pěn_a - Profil | So 14.12.2019 8:21:14
1Mara >> Zajímavé. S tím Svobodou souhlasím. Pokud se to chemicky vyčistí, tak pokud to není opravdu dobře zabezpečené, invazivní druhy se tam po čase vrátí.
Ten přípravek co se používá na otravu je asi selektivní a rychle biologicky odbouratelný, předpokládám.
1Mara - Profil | Pá 13.12.2019 22:20:25
Pěn_a >> Tak ti sem dám Zdeňku jen zatím mé dvě vybrané reakce, snad ti to trochu i pomůže do tvého článku či s komunikací pana Dočkala .-)
Lucie Řičařová-
Loni v Hradci vysychal jeden zapomenuty rybnik a v kaluzi zustaly ryby a lidi atakovali jak Technicke sluzby ( vlastnik), tak zachrannou stanici. Takze od ty stanice jsem tam jela zachranovat ryby a tesila se na poklady, jako lini, okouni...
K memu prekvapeni byl JEDINYM druhem karas stribrity a strevlicka vychodni a par uhoru. Ani jedna plotice, cejn, proste NIC! U takove lokality bych si umela danou metodu predstavit, pac by to odnesly jen invazivni druhy a 5 uhoru, druha vec ale je, ze to patrne vymlati veskere vodni organismy, coz se nebude libit ochranarum, ovsem konkretne tato voda nepatri mezi nake vyznamne ochranarske lokality. Myslim, ze i ochranari by mohli slyset na snahu ochrany puvodnich druhu, ma to ale dost "ale". Co treba sekundarni ucinek? Ze se z rybnika napije jine zvire? Pes? Ptak? Zver? Vymlatit z jednoho rybnika karase podle me nikomu zas tak vadit nebude, dejme tomu i kdyby se nebral ohled na vodni organismy ( beztak tam vse karasi sezrali), ale aby to nedalo neplechu na dalsich zviratech.
Jinak.metoda drsna, pokud ji ale navrhuje odbornik, ktery uz vycerpal jine moznosti a vi, o cem mluvi, proc ne, viz zminena lokalita. Pokud to ale otravi dalsi zvirata, ktera tu vodu piji, tak moc neverim, ze to projde.
Další :
Pavel Svoboda
Teď jde o to, jak často se ty lokality budou muset vytrávit a zda mezi tím vůbec vznikne dostatečný časový prostor, aby se ty původní organizmy stihly vůbec obnovit. Ono totiž myslet si, že takový zásah pomůže trvale je dost naivní. Uvedené invazní druhy zcela běžně roznáší vodní ptactvo ve fázi jiker na peří. O aktivistech, kteří rozvážejí stříbrňáky v domnění, že se jedná o KO ani nemluvím. Sám se aktivně věnuji chovu KO v rybnících a budování tůní, ovšem vypustitelných, aby byla možná kontrola obsádky. On se v nich totiž ten KS, nebo střevle zanedlodlouho objeví znovu. Tam, kde jsou nádrže napájeny vodním tokem ani nemluvím. Pokud se těchto invazních druhů nezbavíme plošně, pak se bude jednat pouze o dočasná lokální opatření. Osobně se domnívám, že řešení je jinde. Máme zde přece ČRS. Člověk by řekl, že organizace, která disponuje ročně stovkami milionů Kč ročně, je schopna třeba pro toho KO něco udělat. Ale opak je pravdou. Pamatuji doby, kdy se KS dokonce vysazoval jako "bílá ryba", o tom, že svaz není dokonce ani zakázat používání KS jako nástražní ryby ani nemluvím. Jsou toho plné prodejny, plno jich při rybolovu unikne a plno se jich po skončení lovu prostě vyleje do revíru. Sami si rozšiřujeme. Všude se cpe hlavně kapr, často i do lokalit, které jsou pro něj nevhodné a patřil by tam třeba právě třeba také ten obecňák. Ten je ovšem rybářsky nezajímavý. Svaz o něj ostatně ani nemá zájem. Asi na něj nemá peníze. Stačí, když dostane pár rybek zdarma od výzkumáku. Přitom řada svazových organizací stále ještě disponuje vlastními odchovnými rybníky, kde by stačilo prostě přisadit pár generaček KO třeba k plůdku, potěru by bylo hned plno. Plůdek pak vysazovat do revírů stejně jako třeba bílou rybu. Tyto nádrže se pravidelně loví a s udržením čisté genetiky by nebyl problém. Chce to ovšem změnu myšlení, vždyť KO třeba plůdku kapra potravně téměř nekonkuruje. Dalším velkým problémem jsou volavky, které dokáží KO nad 2 cm jako rybu mělčin v dnešní době, kdy řada lokalit trpí nedostatkem vody zcela vyhubit, takže se vlastně nemá co vytírat. Sám generační KO z rybníků, které nemají dostatečnou hloubku, prakticky nevylovím na podzim žádné, zbývá pouze nejmenší otavový plůdek. Problémů a řešení je celá řada, zrovna nemám čas to rozebírat. Samozřejmě zkusit se může všechno, bohužel asi jedinou možností zůstane pouze cílený odchov geneticky čistého KO v kontrolovaných podmínkách a jeho trvalé vysazování do vhodných lokalit, s vědomím, že zde stejně časem zanikne. Třeba u býložravých a dalších druhů ryb to praktikujeme již dávno, proč by to nešlo také s karasem? Chce to ovšem povznést na vyšší úroveň, pouze nadšenci to nevytrhnou.
1Mara - Profil | Pá 13.12.2019 11:26:30
Pěn_a >> dobrá 😉
Pěn_a - Profil | Pá 13.12.2019 11:20:03
1Mara >> Jo, dej tam hlavně odkaz na ten článek v Ekolistu. Já se pokusím něco sesmolit přes víkend. Pan Dočkal by chtěl aby se to dostalo k co největšímu počtu lidí.
Červené karty: Káceč
načítám...
