Ryby, které mizí z našich vod.

Moderátorem vybraný zápis - stále nahoře.

N1Mara - Profil | So 27.1.2024 21:41:57

.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nstandas - Profil | Pá 23.10.2015 15:13:47

1Mara >> Paroháč, :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

N1Mara - Profil | Pá 23.10.2015 13:51:59

potočák 62 >> Tak, a teď jsem z toho jelen ! :-D:-D

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 13:09:04 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Z dnešní korespodence s p.Kalousem,kdy jsem se dotazoval, jestli má alespoń předběžné výsledky karasů od nás. Dobrý den,máme zatím analyzované jedince pouze z první várky,jsme limitováni počtem vzorků,které odesíláme na sekventování a musíme počkat, až se jich do zásilky schromáždí dostatečné množství.V příloze posílám zprávu týkající se 3 analizovaných jedinců z lokality Plzeń a 3 jedinců z lokality Ústí nad labem.Tato zpráva se týká pouze genetických analýz. ZÁMĚRNĚ do zprávy neuvádím příslušnost ke dvěma liniim,protože máme zatím poměrně malý vzorek karasů obecných,se kterými jsme výsledky vzorků od vás porovnávali a nerad bych tuto ještě né zcela potvrzenou zprávu officiálně vypustil.Nicméně,to co jsem říkal telefonicky panu Š(1Mára) platí.Zacházet by se mělo s oběma populacema tak,jako by to byly dvě separátní linie a nemíchat je.Až budeme mít hotové analýzy z druhé várky,ozvu se,prosím bud´te trpělivý,snažíme se,jen musíme analýzi vsunout mezi další řešené projekty a věci,které tady na univerzitě řešíme.Hezký den Lukáš Kalous Poznámka ode mě-Zprávu záměrně zatím neuvádím,za prvé se jedná o postupy genetických analýz a genetických sekvencí ale i pro mě je odlišnost zřejmá ale myslím, že naprosté většině zde přítomných by to nic neříkalo.Za druhé ve zprávě je uvedeno, že zatím není veřejně přístupná.Ale na závěr je zcela jasně uvedeno, že obě populace jsou KO.Můj soukromý dojem je,že 1Mára bude muset ještě chvíly na písemnou zprávu počkat z jednoho prostého důvodu.Pokud´by se potvrdila existence g.odlišných populací na území našeho státu.tak si to nechá jako vědeckou bombu na ichtyologickou konferenci, která se koná na začátku února,protože by se jednalo o jeden z nejvýznamějších objevů u nás v posledních letech.Petrův Zdar Honza

• Nelíbí 0
• Líbí5

Npotočák 62 - Profil | Čt 22.10.2015 21:48:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

JakubŽ >> Právě Lipna se týkalo, jak jsem psal cormoráánovy poznámku o tom, že plůdek okouna tvoří důležitou součást potravy plůdku candáta.Před mnoha lety o tom vyšel článek v Rybářství, kde se sledovala početnost tohoročního plůdku u okouna a candáta.Počet candátků ze samovýtěru byl na podzim obrovský a nikdy by nešel nahradit vysazováním.Jinak s tím okounem je to někdy paradox.Pamatuju, když byl ještě Les království znečištěnej a ryby se držely jenom v zátokách u přítoků.Když se vyčistilo Labe,tak tam bylo krásný chytání Štik a okouni běžně 30-45cm, bílá ryba a kapři prakticky žádní.Potom se to vypustilo,napustilo,vysadily kapři,bílá ryba.Okounů je tam dost ale samá drobot´.Když jsme jezdily přes hranici do Polska na závody ve vláčení na Bukovku začátkem května,chytá se tam od 1,tak tam bývalo 120-130 vláčkařů,štika vyjímka a okounů 30-50 dohromady,míru měl 20cm ale většina úlovků se pohybovala v rozmezí 30-40cm.Každý závody tam jich bylo pár 40-50.Pamatuju, když jsem tam našel uhynulýho okouna 52cm,koukám že mu kouká ocas z huby,udusil se okounem 29cm.(Bukovka-bývalá vodárenská nádrž o rozloze 230ha,dva bezvýznamné přítoky,vesnice na přítocích vybavené čističkami,terén od rozsáhlých mělčin plných rostlin a zatopeného mlází po prudké svahy se skálami a pařezy.Patří mezi okouno-štikové,ti se udržují především samovýtěrem,štika se vysazuje pouze vyjímečně,sporadický výskyt bílé ryby,kapr se vysazuje v množství 1kg na 1ha ročně a ekologové to hlídají a váží vysazované množství)Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

N1Mara - Profil | Čt 22.10.2015 18:44:50

JakubŽ >> Jen se tady rozepište, tohle je docela zajímaví a tudíž každý by měl být rád, vůbec mít tu šanci si tohle přečíst :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJakubŽ - Profil | Čt 22.10.2015 18:05:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

potočák 62 >> Rozumím. Pojal jsem to za jiný konec a každý máme na mysli jiné časové měřítko. Ano po napuštění jsou v případě zatopených hnědouhelných lomů živiny nahoře a pak dojde k postupnému poklesu živin a stabilisaci jejich obsahu. Chytil jsem se cormoraanova:

"Je to celkem známej jev u všech nově vzniklých vod. Na začátku prosperuje okoun, štika, perlíni, karasi a líni, postupně pak ale kvalita obsádky upadá až na běžnou hranici, nebo pod ní."

A to je případ přehradních nádrží, ale pravda ne zatopených lomů.

ALE co se týká příčin poklesu okouna, tak zrovna okoun je druh, kterému nejlépe vyhovuje nádrž na živiny chudá (oligotrofní) což je přesně to stádium po stabilisaci v povrchových lomech. A např. v případě jezera Milada nedošlo po kolapsu silné generace k obnově silných ročníků okouna tak rychle jak se čekalo. Proč tomu tak bylo jsou jen dohady a pořádně se to neví. Je to podobná záhada jako nedávný kolaps candátů na Lipně.

Ale když tak přemýšlím, tak jsme tuto diskuzi uhnuli mimo tématický rámec skupiny. Díky za podnětnou diskuzi

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npotočák 62 - Profil | Čt 22.10.2015 8:21:23 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

JakubŽ >> Podle dotazu od cormoraana, jsem se domníval, že se jedná o zatápění povrchového lomu vzniklého po těžbě uhlí, kde dochází k rekultivaci a nezatápí se pouze hlušina.Při zatápění nově vzniklých ploch jsou živiny pod povrchem větší části zatopené plochy.Postupně se stárnutím nádrže dojde k vyčerpání živin na části povrchu dna,na druhé straně na některých místech dochází k hromadění živin ale ty se postupně dostávají do vrstev, kdy nemůžou být organizmy využity.Tak že sice celkové množství živin stoupá ale množství využitelných živin klesá.Záleží i pochopitelně na struktuře zatopené půdy.V tomto ohledu bylo už uděláno několik pokusů, kdy bylo zkoumáno, jaké složení a struktura jsou schopné uvolńovat živiny.Pokud´jde o okouna,tak někdy můžou rozhodovat maličkosti.Před několika lety se nám do chovného rybníka, kde se okoun sporadicky vyskytoval vyvrátily dva vzrostlé stromy,to stačilo aby to nastartovalo populační explozi.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

NJakubŽ - Profil | St 21.10.2015 21:02:36 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

cormoraan >>

Co se týká okouna, ten přirozeně fluktuuje. Tzn., že se střídají silné a slabé generace velkých jedinců v různé několikaleté periodicitě. Takže dočasně může okoun skoro zmizet ale za několik let se zase objevit v podobných počtech. Ale je to zase dáno tím, jestli tam bude stále stejný obsah živin.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NJakubŽ - Profil | St 21.10.2015 21:01:53 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

potočák 62 >>

Dovolil bych si poopravit několik nesrovnalostí v uvedeném příspěvku. Jednak počet živin v nádrži neklesá, ale naopak roste (splachy; spad organické hmoty - listí a hmyz; dekompozice řas a rostlin). Určitý pokles živin lze vidět jen v případě rybníků (zatopení letněného rybníka = živiny > zakomponovány do potravní kaskády = úbytek živin), což je speciální případ, jelikož je tam biomasa ryb neúměrné větší než v člověku neobhospodařovaném prostředí jako jsou právě zatopené lomy. A v nových prostředích jako jsou právě lomy je z počátku živin méně a to vyhovuje okounovitým a dravým rybám. Jak dojde k vzrůstu živin tak nad okounem začnou převládat kaprovité ryby, ježdíci a candáti. Poté dojde ke stabilizaci zastoupení druhů ryb v nádrži. Určitá analogie se dá hledat v rozdělení tekoucích vod do rybích pásem, kde krom charakteru toku hraje svoji roli úživnost. A prč dojde k vzrůstu počtu kaprovitek? Je to jednak z toho důvodu, že dojde k zarůstání jezera a tedy vzniku třecího substrátu. A také proto, že se raná vývojová stádia dokaží dostatečně uživit, aby přečkala kritická období. Jinak při počátečním nasazování vody může činit okoun i desetinásobek počtu kaprovitek a stejně ho pak převálcují, pokud dojde k nárůstu živin.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npotočák 62 - Profil | St 21.10.2015 11:26:13 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

cormoraan >> Nemyslím,že za úbytek může kombinace rodič-potomek už z toho prostého důvodu, že když se rybám při vytěru daří,tak potomků od páru je velké množství.Pro lepší pochopení-sice pokud´by byla populace uzavřená,tak je částečně g.schodná ale na druhou stranu je každý jedinec svým způsobem jedinečný,není to klon,to znamená do detajlu stejný jedinec.To, že u nádrží ze začátku prosperují některé druhy,které postupně ustupují je známé.Příčina je v tom, že po napuštění je v půdě spousta živin a čím je nádrž déle napuštěná,tak klesá podíl živin a tím vhodné potravy a prosperují druhy které nejsou tak náročné.Náročnější druhy se potom ustálí na nějakém počtu,který je plus-mínus stejný nebo i klesá.Aby okoun byl schopen potlačit výskyt bílé ryby,musel by jeho počet nejméně desetinásobně překračovat její počet,navíc okoun od určité velikosti je především kanibal.Tak že za úbytkem bude nejspíš výskyt velkých jedinců,nedostatek potravy pro plůdek popřípadě další rybí predátoři-štika,candát.Štika tím že zaujímá stejné stanoviště a candát tím, že podle průzkumů na přehradách je plůdek okouna pro plůdek candáta jedním z nejdůležitějších zdrojů potravy.Na závěr něco pro zpestření-po roce 1900 a něco byla v sýrii odchycena samice s 14 mladými křečka zlatého,všichni zlatí křečci na světě pocházejí z tohoto odchytu. ÚPA i když byla uváděna jako řeka s historickým výskytem lipana,tak tam díky znečištění vyhynul.Po zlepšení stavu vody bylo roku 1988 dovezeno 38 g.Lipanů ze sousedního povodí Metuje na výtěr na líhni.Protože se výtěr nedařil,byli vysazeni do chro do města.Tato populace i když se nedoplńuje vysazováním ale pouze samovýtěrem, přežila nálety kormoránů,vydry,volavky,černý čápy a povodně a v součastnosti to je řeka, která má v republice jednu z největších populací,možná největší a všichni pocházejí z těch pár jedinců,zatím co na Metuji se začaly doplńovat z dlouhodobě držených hejn na líhních(tím dochází ke g.změnám) a i přes intenzivní vysazování je Lipan na ústupu,ovšem svádí se to na vydry,volavky,rybářský tlak ale to všechno je i na Úpě.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí4

Ncormoraan - Profil | St 21.10.2015 10:07:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

potočák 62 >> Díky za postřehy a názory. Takhle je vlastně polopatě vysvětleno, proč není dle názorů odborníků dobrý místně křížit různý populace jednoho druhu. Myslím, že i doposud nezainteresovaní musí pochopit.

Teď ještě jedna otázka trochu mimo soutěž, byť se vlastně tak trochu úbytku ryb v našich revírech týká....
Asi před dvěma lety jsem četl sborník příspěvků různě študovaných lidí zkoumajících nově zatopenej povrchovej důl. Roky předtím (již při napouštění) se do této vody sypaly převážně dravý ryby, aby udržovaly stavy bílý ryby na nízký hranici a svým způsobem udržovaly kvalitní a čistou vodu. Převážný zastoupení v druhový škále nasazovaných ryb měl okoun, kterýmu se zde v prvních letech vysazování ohromně dařilo. Potápěči pozorovali rok od roku větší počty a velikosti trsů jiker v různých hloubkách a následný počty okouního plůdku taky rostly. Po několika letech tomu ale bylo naopak. I přesto, že voda nabízela víc trtdlišť, než dříve, ryby začaly ztrácet na produktivitě jiker a tendence se má tak, že pořád ubývají.
Čím myslíš, že to je? Že se do původní okouní obsádky, která prosperovala, přisadila sorta jiných ryb a křížením vznikl tento důsledek? Nebo naopak, že došlo k úpadku po letech tření pořád stejných ryb v kombinaci rodič a potomek, nebo potomek potomků?
Tohle není ale problém jen této vody. Je to celkem známej jev u všech nově vzniklých vod. Na začátku prosperuje okoun, štika, perlíni, karasi a líni, postupně pak ale kvalita obsádky upadá až na běžnou hranici, nebo pod ní.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npotočák 62 - Profil | St 21.10.2015 9:21:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

cormoraan >> Já mám výhodu v tom, že už od dětství rád čtu a díky tomu se mě povedlo shromáždit docela slušnou knihovnu a když narazím na nějaký problém který mě zaujme,tak hledám,pátrám dokud´nenajdu odpověd´.Netvrdím,že se nakonec nemůže ukázat, že poplach s genetickou odlišností je zbytečný,na druhou stranu,dokud´se od vědců nedozvím, že se můžou populace míchat,tak budu proti.Existuje spousta odborných prací, kde jde nalést odpověd´na různé problémy,na druhou stranu jsou tyto práce na nic.Na tohle téma jsme vedli s kalousem diskuzi, když mě umožnil po internetu přístup do jejich knihovny a stěžoval si ,že spoustu věcí mají zpracovaných ale nikdo se tim neřídí.Tak jsem mu vysvětloval, že jsou ty práce v podstatě na nic,že jsou v podobě jaký jsou určeny pro úzkou skupinu vědců.V MO se o ryby starají lidi se základním odborným vzděláním, kteří pracují v různých zaměstnáních a že nemůže očekávat,že tito lidé příjdou z práce a budou několik dní studovat jejich práci se slovníkem v ruce.Že pokud´chtějí,tak to musí být napsaný ve formě,aby to běžný rybář pochopil na poprvé.Vím jaký problém jsem měl, když jsem psal články,ne s tím to napsat ale dát to do formy, aby to pochopil pokud´možno každý.Tak jsem to napsal,nechal to přečíst chlapům co se se mnou pohybují na potocích a tak dlouho to předělával,dokud´to nepochopily.Jinak existuje velice zajímavá vědecká práce o tom,že pokud´přesadíš skupinu ryb jednoho druhu, kteří spolu vyrůstaly-znají se, do jiné lokality,tak si najdou daleko dříve vhodná místa k životu, přijímají potravu, rostou,brání se výskytu predátorů,než když namícháš ryby z různých lokalit.Pokud´se vrátím ke genetice,uvedu to na příkladu lososů.Populace které táhly do Polska,Německa a tím k nám vyhynuly,proto se hledaly při pokusu o obnovení g.co nejpodobnější populace a vozí se ze severu.I přes obrovské investované prostředky a počet vysazených se jejich návrat nějak nedaří-v lońském roce do kamenice vytáhl jeden a to se u nás vysazují když vezmu v potaz i vysazování tak říkajíc na černo nadšenci než se začalo oficiálně,přes dvacet let.Je otázka,jestli se tato g.odlišná populace,je schopná v dlouhodobém horizontu přizpůsobit jiným podmínkám než jsou na severu.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

Ncormoraan - Profil | St 21.10.2015 7:27:33

standas >> Já taky vždycky žil v domnění, že to rybě prospěje. Co se pohybuju kolem rybníkaření, tak jsem to slýchal při výlovech pořád.."Vybereme pár těhlech okounů a hodíme je sem a sem, aby se trochu promíchala krev a nebyli zakrnělý" a podobný.
Pro plůdek štiky třeba jedeme jednou do JČ, pak bereme od nás ze severu, takže populace taky musí být promíchaný za ty roky.
Ale jestli je to i u těhlech druhů špatně, to Ti nepovím:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Ncormoraan - Profil | St 21.10.2015 7:23:39

potočák 62 >> Dík, to je zajímavý. Jsem tomu vždycky chtěl rozumět, ale nějak na to asi nemám kapacity:-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPěn_a - Profil | St 21.10.2015 4:50:29

potočák 62 >> Bez loďky to asi prolovit nepůjde. A hlavně tam nesmí být tolik toho okřenku, pak není nic vidět. Ale pokud tam KO dřív byli, tak tam asi ještě budou. Žádná vydra to nevyžere do poslední šupiny a oni se množí rychle. Uvidíme na jaře.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Út 20.10.2015 21:06:09

Pěn_a >> Fotbalisti by mohly vzít maximálně ještě 10-15 cm vejškově vody,potom by měly koš na suchu a to se dá uhlídat.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Út 20.10.2015 21:01:34

Pěn_a >> Ještě mě čeká jednání s majitelem nemocnice,pokud´ by tam KO nebyli,tak to není problém ale pokud´ budou? A ještě nevím, jestli by bylo lepší to v nemocnici vypustit-bude dost vody aby rybníček natekl?Nebo raději dovést lod´ku a zkusit to prolovit z lodě?Zrovna stejný problém s možným výskytem KO a prolovitelností je nahoře na bunkru a na bečkově-jak jsme byli hned jako první,vždyt´to víš.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPěn_a - Profil | Út 20.10.2015 19:56:18

potočák 62 >> To prořezání bude muset být masivní. Je tam toho fakt hodně. Zajímalo by mě kolik vody si berou fotbalisti. Ještě jeden takový suchý rok a je to bez vody. Budeš to muset hlídat a jak by hrozilo vyschnutí, nebo vyčerpání, tak slovit a přesunout jinam. Těch by fakt bylo škoda (pokud to jsou KO).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Út 20.10.2015 19:25:04

Pěn_a >> Pokud´ kalous potvrdí že se jedná o KO,tak se porost prořeže a vysadím tam stulíky,aby se měli kde vytírat když bude málo vody,ten rákos byl vždycky do června zatopenej,není sníh,deště a pokud´se vytřeli jinde,tak tomu pochopitelně nedávám moc šancí na přežití.Uvidíme.Ve čtvrtek ráno jedu makat na cykly do Prahy,tak budu většinou mimo počítač.Na druhou stranu se v Listopadu budu moc stavit u kalouse,když bude potřeba.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Út 20.10.2015 19:13:01

standas >> Po pravdě,taky by mě nenapadlo že není KO jako KO.Že se sice liší KO z povodí Labe a Dunaje,to se vědělo ale možnost, že se můžou lišit i populace v povodí Labe?A jedná se pouze o g.odlišnost nebo poddruhy?Pokud´se neprovede pořádný vědecký výzkum,tak se pravdu nedozvíme a pokud´budem nezodpovědně blbnout,tak se nejen pravdu nedozvíme ale můžem udělat víc škody než užitku.U severní formy nosorožce bílého byla g.odlišnost od jižní formy a tím potvrzeno, že se jedná o podruh, zjištěno v roce 1996.Před chvílý byl na 2 pořad o tajmenech v mongolsku a tam odebíral vědec g.vzorky tajmenů ulovených na severu pro zjištění,zda se nejedná o g. odlišnou populaci a tím dosud nepopsaný poddruh.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

Červené karty: Káceč