Pěn_a - Profil | So 24.10.2015 17:24:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
potočák 62 >> Pokud tam byli dřív, tak tam jsou dodnes. Nedovedu si představit co by je dokázalo do jednoho zlikvidovat. To by snad ani ta vydra nedokázala a vyschnout to nikdy nemohlo. Jenom je z té vody dostat je trochu problém. To že jdou dobře navečer je známá věc. Jsou v tom hodně podobní s línem. Taky to rozjedu na jaře. Už sestavuju plán výprav. Dneska jsem byl na výletě, kolem naší jedinné pstruhové vody. Nádherný podzim, i nějaké pstruhy jsem viděl. Hlavně jsem fotil, ale letos se stromy moc pěkně nevybarvily, jen samá žlutá a hnědá. Asi to sucho.
potočák 62 - Profil | So 24.10.2015 12:43:58 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Pěn_a >> Tak jsem se dneska dozvěděl,jak chodily na KO před 20-25 lety na bunkr.(Základy nad Lomem).Přes den nebyla šance je chytit.Tak chodily, když se začalo stmívat nebo za tmy kolem 9 večer.Odhrnuly okřenek a potom se daly chytit i do čeřínku.Příští rok to musím vyzkoušet a to i na Bečkově.Petrův Zdar
1Mara - Profil | Pá 23.10.2015 20:12:34
potočák 62 >> Mě to posílat nemusíš, mě stačí napsat že to je KO a je to, ale jak píšu, ty všechny výsledky chtěl b.gun a né já .-))))
Jinak, byl jsem celý den v práci, teď jsem se vrátil a z telefónu něco psát je na houby. Já tě pochopil hned, jen s tou genetikou jsem to musel slyšet polopatě :-))
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 18:17:19
1Mara >> Už tě nebudu trápit,pošli mě E-mailovou adresu a já ti to přepošlu.To hlavní tam je napsaný velice srozumitelně.Petrův Zdar
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 17:43:37
1Mara >> Poslal jsem mu přes SZ g.sekvence.Tam je ten rozdíl nejlépe poznat,ještě to pošlu tobě,rozdíl je vždy na konci.Petrův Zdar
1Mara - Profil | Pá 23.10.2015 16:40:43
potočák 62 >> vysvětlení beru a chápu. :-D
Jinak, ty různé TGG TCC atd. Chtěl b.gun, to já nepotřebuji. Pošli to jemu. A díky.;-)
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 16:13:59
Pěn_a >> On by ho rád dělal,ale bohužel,podle toho jak u nás probíhá financování výzkumu,můžou dělat jen ten výzkum, který si někdo objedná a zaplatí.Cením si toho, že našel možnost jak ty dovezený karasy zafinancovat.Nejspíš proto že Karasy jsou jeho koníček a je na ně odborník.Proto měl zájem o osobní setkání,aby jsme probraly možnosti financování podobného výzkumu.Paradoxně jako Spolek máme větší šanci na to získat finance,třeba přes AOPK a pod,než oni jako výzkumný ústav.Tak to snad na příští rok dopadne aby se to rozjelo ve velkým.Petrův Zdar
Pěn_a - Profil | Pá 23.10.2015 16:00:05
potočák 62 >> Divím se, že si ještě nevymyslel (p.Kalous) nějaký výzkum o KO, KS a hybridech. Myslím, že bychom mu mohli dodávat zajimavý materiál a jako prémii bychom se dozvěděli co u nás vlastně žije.
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 15:48:48
1Mara >> K aplikaci jaderného genu S7 byl použit pár primerů:přímý S7RPEX1F:TGG CCT CCT CCT TGG CCG TC a zpětný S7RPEX2R:AAC TCG TCT GGC TTT TGC CC Chow et Hazama (1998) Jestli chceš tak ti to pošlu do SZ. Je toho celá stránka.Petrův Zdar
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 15:20:34
1Mara >> Čemu nerozumíš? Vždyt´jsem to napsal srozumitelně.Karasy který jsi mu dovezl jsou KO.Testy na ty moje ještě nejsou hotový,protože se kromě jiného vzorky vozí do holanska a čeká až jich budou mít na odeslání víc.Ne zrovna od KO ale i od jiných druhů,podle výzkumu který zrovna dělají.Ty od tebe jsou zřejmě dvě g.odlišné populace ale než s tím vyleze na odbornou veřejnost,tak potřebuje provést víc testů aby se neztrapnil,dokud´se to nepotvrdí nebo nevyvrátí,populace se mají držet zvlášt´a nemíchat.Co je v tom k nepochopení?Petrův Zdar
standas - Profil | Pá 23.10.2015 15:13:47
1Mara >> Paroháč, :-)))
1Mara - Profil | Pá 23.10.2015 13:51:59
potočák 62 >> Tak, a teď jsem z toho jelen ! :-D:-D
potočák 62 - Profil | Pá 23.10.2015 13:09:04 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Z dnešní korespodence s p.Kalousem,kdy jsem se dotazoval, jestli má alespoń předběžné výsledky karasů od nás. Dobrý den,máme zatím analyzované jedince pouze z první várky,jsme limitováni počtem vzorků,které odesíláme na sekventování a musíme počkat, až se jich do zásilky schromáždí dostatečné množství.V příloze posílám zprávu týkající se 3 analizovaných jedinců z lokality Plzeń a 3 jedinců z lokality Ústí nad labem.Tato zpráva se týká pouze genetických analýz. ZÁMĚRNĚ do zprávy neuvádím příslušnost ke dvěma liniim,protože máme zatím poměrně malý vzorek karasů obecných,se kterými jsme výsledky vzorků od vás porovnávali a nerad bych tuto ještě né zcela potvrzenou zprávu officiálně vypustil.Nicméně,to co jsem říkal telefonicky panu Š(1Mára) platí.Zacházet by se mělo s oběma populacema tak,jako by to byly dvě separátní linie a nemíchat je.Až budeme mít hotové analýzy z druhé várky,ozvu se,prosím bud´te trpělivý,snažíme se,jen musíme analýzi vsunout mezi další řešené projekty a věci,které tady na univerzitě řešíme.Hezký den Lukáš Kalous Poznámka ode mě-Zprávu záměrně zatím neuvádím,za prvé se jedná o postupy genetických analýz a genetických sekvencí ale i pro mě je odlišnost zřejmá ale myslím, že naprosté většině zde přítomných by to nic neříkalo.Za druhé ve zprávě je uvedeno, že zatím není veřejně přístupná.Ale na závěr je zcela jasně uvedeno, že obě populace jsou KO.Můj soukromý dojem je,že 1Mára bude muset ještě chvíly na písemnou zprávu počkat z jednoho prostého důvodu.Pokud´by se potvrdila existence g.odlišných populací na území našeho státu.tak si to nechá jako vědeckou bombu na ichtyologickou konferenci, která se koná na začátku února,protože by se jednalo o jeden z nejvýznamějších objevů u nás v posledních letech.Petrův Zdar Honza
potočák 62 - Profil | Čt 22.10.2015 21:48:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
JakubŽ >> Právě Lipna se týkalo, jak jsem psal cormoráánovy poznámku o tom, že plůdek okouna tvoří důležitou součást potravy plůdku candáta.Před mnoha lety o tom vyšel článek v Rybářství, kde se sledovala početnost tohoročního plůdku u okouna a candáta.Počet candátků ze samovýtěru byl na podzim obrovský a nikdy by nešel nahradit vysazováním.Jinak s tím okounem je to někdy paradox.Pamatuju, když byl ještě Les království znečištěnej a ryby se držely jenom v zátokách u přítoků.Když se vyčistilo Labe,tak tam bylo krásný chytání Štik a okouni běžně 30-45cm, bílá ryba a kapři prakticky žádní.Potom se to vypustilo,napustilo,vysadily kapři,bílá ryba.Okounů je tam dost ale samá drobot´.Když jsme jezdily přes hranici do Polska na závody ve vláčení na Bukovku začátkem května,chytá se tam od 1,tak tam bývalo 120-130 vláčkařů,štika vyjímka a okounů 30-50 dohromady,míru měl 20cm ale většina úlovků se pohybovala v rozmezí 30-40cm.Každý závody tam jich bylo pár 40-50.Pamatuju, když jsem tam našel uhynulýho okouna 52cm,koukám že mu kouká ocas z huby,udusil se okounem 29cm.(Bukovka-bývalá vodárenská nádrž o rozloze 230ha,dva bezvýznamné přítoky,vesnice na přítocích vybavené čističkami,terén od rozsáhlých mělčin plných rostlin a zatopeného mlází po prudké svahy se skálami a pařezy.Patří mezi okouno-štikové,ti se udržují především samovýtěrem,štika se vysazuje pouze vyjímečně,sporadický výskyt bílé ryby,kapr se vysazuje v množství 1kg na 1ha ročně a ekologové to hlídají a váží vysazované množství)Petrův Zdar
1Mara - Profil | Čt 22.10.2015 18:44:50
JakubŽ >> Jen se tady rozepište, tohle je docela zajímaví a tudíž každý by měl být rád, vůbec mít tu šanci si tohle přečíst :-)
JakubŽ - Profil | Čt 22.10.2015 18:05:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
potočák 62 >> Rozumím. Pojal jsem to za jiný konec a každý máme na mysli jiné časové měřítko. Ano po napuštění jsou v případě zatopených hnědouhelných lomů živiny nahoře a pak dojde k postupnému poklesu živin a stabilisaci jejich obsahu. Chytil jsem se cormoraanova:
"Je to celkem známej jev u všech nově vzniklých vod. Na začátku prosperuje okoun, štika, perlíni, karasi a líni, postupně pak ale kvalita obsádky upadá až na běžnou hranici, nebo pod ní."
A to je případ přehradních nádrží, ale pravda ne zatopených lomů.
ALE co se týká příčin poklesu okouna, tak zrovna okoun je druh, kterému nejlépe vyhovuje nádrž na živiny chudá (oligotrofní) což je přesně to stádium po stabilisaci v povrchových lomech. A např. v případě jezera Milada nedošlo po kolapsu silné generace k obnově silných ročníků okouna tak rychle jak se čekalo. Proč tomu tak bylo jsou jen dohady a pořádně se to neví. Je to podobná záhada jako nedávný kolaps candátů na Lipně.
Ale když tak přemýšlím, tak jsme tuto diskuzi uhnuli mimo tématický rámec skupiny. Díky za podnětnou diskuzi
potočák 62 - Profil | Čt 22.10.2015 8:21:23 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
JakubŽ >> Podle dotazu od cormoraana, jsem se domníval, že se jedná o zatápění povrchového lomu vzniklého po těžbě uhlí, kde dochází k rekultivaci a nezatápí se pouze hlušina.Při zatápění nově vzniklých ploch jsou živiny pod povrchem větší části zatopené plochy.Postupně se stárnutím nádrže dojde k vyčerpání živin na části povrchu dna,na druhé straně na některých místech dochází k hromadění živin ale ty se postupně dostávají do vrstev, kdy nemůžou být organizmy využity.Tak že sice celkové množství živin stoupá ale množství využitelných živin klesá.Záleží i pochopitelně na struktuře zatopené půdy.V tomto ohledu bylo už uděláno několik pokusů, kdy bylo zkoumáno, jaké složení a struktura jsou schopné uvolńovat živiny.Pokud´jde o okouna,tak někdy můžou rozhodovat maličkosti.Před několika lety se nám do chovného rybníka, kde se okoun sporadicky vyskytoval vyvrátily dva vzrostlé stromy,to stačilo aby to nastartovalo populační explozi.Petrův Zdar
JakubŽ - Profil | St 21.10.2015 21:02:36 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
cormoraan >>
Co se týká okouna, ten přirozeně fluktuuje. Tzn., že se střídají silné a slabé generace velkých jedinců v různé několikaleté periodicitě. Takže dočasně může okoun skoro zmizet ale za několik let se zase objevit v podobných počtech. Ale je to zase dáno tím, jestli tam bude stále stejný obsah živin.
JakubŽ - Profil | St 21.10.2015 21:01:53 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
potočák 62 >>
Dovolil bych si poopravit několik nesrovnalostí v uvedeném příspěvku. Jednak počet živin v nádrži neklesá, ale naopak roste (splachy; spad organické hmoty - listí a hmyz; dekompozice řas a rostlin). Určitý pokles živin lze vidět jen v případě rybníků (zatopení letněného rybníka = živiny > zakomponovány do potravní kaskády = úbytek živin), což je speciální případ, jelikož je tam biomasa ryb neúměrné větší než v člověku neobhospodařovaném prostředí jako jsou právě zatopené lomy. A v nových prostředích jako jsou právě lomy je z počátku živin méně a to vyhovuje okounovitým a dravým rybám. Jak dojde k vzrůstu živin tak nad okounem začnou převládat kaprovité ryby, ježdíci a candáti. Poté dojde ke stabilizaci zastoupení druhů ryb v nádrži. Určitá analogie se dá hledat v rozdělení tekoucích vod do rybích pásem, kde krom charakteru toku hraje svoji roli úživnost. A prč dojde k vzrůstu počtu kaprovitek? Je to jednak z toho důvodu, že dojde k zarůstání jezera a tedy vzniku třecího substrátu. A také proto, že se raná vývojová stádia dokaží dostatečně uživit, aby přečkala kritická období. Jinak při počátečním nasazování vody může činit okoun i desetinásobek počtu kaprovitek a stejně ho pak převálcují, pokud dojde k nárůstu živin.
Červené karty: Káceč
načítám...
SvětPVA.cz – Carp PVA Specialist
