Zahrada pro lenochy aneb zahradnicko-budovatelské jádro

Tak sem prošel MRK a jeho "jádra" a nikde jsem nenašel nic o zahradě. Je jaro, budovatelská a pěstitelské pudy jsou nastartovány... aspoň u mě. Jak jste na tom vy? Máte zahradu, pěstujete, budujete? Taky Vám toho půlka letos zmrzla jako mě? :-)

Autor diskuse: KUBA - Profil , 27.4.2012 všeobecné - domací dílna

Petr64 - Profil | So 29.7.2023 17:04:43

nofish >> Žlutý patizony a cukety mají žlutou barvu už pod květem. Nezdá se mi,že okurky to mají jinak.

• Nelíbí 0
• Líbí0

nofish - Profil | So 29.7.2023 16:30:46

Dotaz. Nemáte někdo zkušenost se žlutou okurkou Yellow Ball, nebo něčím podobným? Okurky by byly. Ale jsou zelené. Tak zvažuji jestli čekat až změní barvu, nebo trhat.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Kruan - Profil | Pá 28.7.2023 22:41:51

Lauri >> parada !

• Nelíbí 0
• Líbí1

Lauri - Profil | Pá 28.7.2023 20:14:20

Česnek sklizen👍

• Nelíbí 0
• Líbí16

Polčis - Profil | Út 25.7.2023 21:07:40

Rookie >> Dědečku tak už jsi se pochlubil skoro všude kde všude jsi byl a jak jsi moudrý,ale je na čase se opět odhlásit co?Nebo zveřejníme tvé nechutně sprosté SZ???

• Nelíbí 0
• Líbí5

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 17:14:35

Bulda 64 >> ... "xDDD ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Bulda 64 - Profil | Út 25.7.2023 15:37:35

To je na samostatnou diskuzi... ;))

• Nelíbí 0
• Líbí4

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 15:11:16

Rookie >> ... za pár let, až půjdu do důchodu (rozhodl jsem se, že to bude v někde mezi 60 a 63 roky, což je za chvíli ":o))))), kdy budu už doufám budu stabilně bydlet na "latifundii" (historická zbořenina několik století stará, kterou pozvolna dáváme dohromady / byť zatím je to spíše o tom, že se snažíme, aby nespadla) bych se též chtěl věnovat aj AQua-ponii, jelikož tam máme několik rozlehlých sklepů s celoročně stabilní teplotou ... a součástí je i nevyčerpatelná průtočná studna s velmi kvalitní vodou (její přepad napájí místní obdélníkový rybníček, dříve používaný k plavení koní, z něhož pak dále místní říčku, jejímž je momentálně hlavním přítokem) ... takže jeden z těch menších bočních sklepů 5 x 5 x 8 metrů (co má horní výduch 1x1 m, kudyma jde dovnitř i světlo) hodlám přeměnit na rybochovný bazén + na nádvoří postavit skleník (vytápěný tepelným čerpadlem ze sklepních chodeb + studny), propojený s obytnou částí a pátiem , z větší části hydroponický (hladina bude stejná jako v "rybáriu", takže z části pěstování na pontonech), do něhož rybám udělám i "výplav" (obdoba výběhu ":oD), pokud by se jim zachtělo světla ... ":o) ... potom už pouze klasický koloběh: ... >> rybí kakání rostlinám > zbytky rostlin + karton žížalám a plzákům > žížaly + plzáky + granule pak pstruhům & línkům >> rybičky pak kuchyni ... ":o) ... už se na to moc těším ... takže hydroponické hnojivo v té době už snad nebudu potřebovat ... ":o)) ...

... dalším mým snem je ještě oranžerie ... ale to jedině, pokud na ni zbydou peníze ... ":o

PS: ... v jednom z dalších sklepů je naplánována soukromá "žámpionárium", a v dalším s oknem pak "hlívárna" ... no, abych tu byl minimálně do sta let, abych to vše stihl a stačil si to i užít ... ":oDD ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Rookie - Profil | Út 25.7.2023 14:13:33

Lasskoun >> V hydroponii jsem dost doma, po návratu z emigrace, seznámený s propracovanými špičkovými hydroponickými systémy (švýcarská Luwasa https://luwasa.ch/a pod.) a odmítající hlínu se všelijakými potvorami na stole v kuchyni, začal s hydroponií doma, s květinami. Drželo mne to 15-20 let a potom můj zápal upadl.
Amíci na Okinawě mají celé plantáže na pěstování zeleniny pro své mírotvůrce ochraňující Pax Americana.
Nedávno jsem chtěl koupit hydroponické hnojivo v OBI a poslali mne do pr delle.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Rookie - Profil | Út 25.7.2023 13:45:25

Lasskoun >> Já jsem potomek německy "kolonizátorů" kteří, pozvaní ve 13. století brněnským biskupem (???), přišli hospodařit na Moravu, která byla vylidněná a oni v Němec ku nic neměli. Tento scénář se opakoval i s německými znalci těžby kovů, kteří přišli do horních Uher (Spiš, Kremnice a pod.).
Já to nijak nevnímal, až když mne Husákův SK urvený komunistický režim dohnal k emigraci (umožnili mi to a potom mne odsoudili a všechno, co jsem tu nechal, rozkradli). Přišel jsem do Němec a umýval, já už čtyřicetiletý inženýr s diplomem ze strojařiny z ČVUT, uznávaný ve spalovacích motorech a transmisích za špičkového fachmana, nádobí a výklady. Ale Němci, mi soukmenovci (jsem Germán na 50%, ale jsem nositelem starogermánských genů, které dnes "vlastní" v Německu jen pár % "Němců", https://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/nemci-a-germanske-geny-spis-keltske-a-zidovske_32178.html, většinou disponují geny slovanskými a co je komické, židovskými), bádali. A když vybádali, kdo jem historicky, řekli mi, jsi náš, nebudeš tady umývat nádobí. Vyber si, co by jsi rád dělal. A já řekl, neuváženě, unavený celým procesem, , že studovat fyziku vysokých energií (říká se jí i částicová), co byl můj starý sen, ma oni řekli dobře, zaplatíme ti studium na špičkové univerzitě, ale uč se, ať neděláš svým předkům hanbu. Stipendium bylo královské, žili jsme si is rodinou slušně, lépe jako v Československu.
Nejdřív jsem se zdokonalil v němčině překladem Marxova megadíla Das Kapital (nejde o komunistickou ideologii, je to vědecká analýza kapitalismu) z prvního vydání do angliny. Potom jsem se chytil fyziky a exceloval jsem. Víc jako polovina přednášejících byla světová špička fyziky a většinou z USA. A všimli si můj svatý zápal a ještě před absolutoriem jsem podepsal smlouvu s kalifornskou v Berkeley. Dále je to také barvité.
Ale,na dlouho. Tam jsem krom práce vystudoval ještě ekonomii a právo, ale to jen jako hobby. Ale já se po deseti letech v emigraci, 5 v D a 5 v USA, vrátil v roce 1990 jako odsouzený zločinec domů, do Československa.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 13:26:10

Rookie >> ... no, jak pravíš, těch farem se skleníky kolem Tartúsu je fakt skutečně požehnaně (https://mapy.cz/s/cujobatate ) ... ale kam se množstvím i rozlohou hrabou na "skleníky" ve Španělsku (https://mapy.cz/s/nojahokuto ), neb tam je teprve přefoliákovníkováno ... ":oDD ... svou odrazivostí se prý dokonce značně podílejí i na ovlivňování tamního podnebí (k horšímu) ... https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1024244-jak-se-pestuje-spanelska-zelenina-pod-tunami-plastu ... mmch, ve Španělsku má většina farem pěstění rajčat postaveno většinou na hydroponii = kořenové baly v igelitový pytlích s tufem, do nichž vedou hadice s živným roztokem ... ":o

• Nelíbí 0
• Líbí0

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 12:59:28

schmetterling >> ...jáááj, keď ma bolo tridsaťtri rokov, davno tomu ...";oDD ...no ešte šťastie, že existuje tribulka, hoci ani s ňou už nieje toľko sil ako pred čtvrťstoročím ... ":o) ...

• Nelíbí 0
• Líbí1

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 12:51:06

Rookie >> ... ":o) ... díky moc za Tvůj příspěvek ... :good: ... "celé mládí se mi vybavilo", jelikož dodnes (stejně asi jako to máš Ty) mám před očima, jak jsem před půl stoletím byl na Sardinii ohromen mohutným rajčatovníkem, rostoucím v zaskleném foajé jednoho z tamních domů, ale o velikosti velikosti dospělé košaté jabloně, s průměrem "kmene" větším než má dětská hlava ... :shock: ... zkrátka zážitek, který se nedá zapomenout ... ":o) ... hrozně moc jsem těm lidem záviděl, že mají celoročně čerstvá rajčátka ... stačilo vzít si štafle (nebo česáček) a jít si načesat ... ":oD ... jinak, mělo to ještě dohru, jelikož po prázdninách, kdy jsme ve vyučování každý měli říci svůj nejsilnější letní zážitek, jsem se ve třídě před ostatními neskutečně zhádal s učitelkou (již značně přesluhující / zasloužilou to členkou strany "xDD) , že skutečně existují takovéto "rajčatové stromy", jelikož ona mě přede všemi označila za lháře prolhanýho (že rajčata jsou přece nejsou stromy // to ví přece každý ";o))), no, a já zase na oplátku pro změnu jí ... ":oDD ... takže rodiče kvůli tomu byli pozváni do školy (že jsem prý nehorázně zesměšnil učitelku + navíc si neskutečně vymýšlím), přičemž přítrž tomu učinily až fotografie, které tam sebou donesl otec ... ":oDDD ... ty jsem potom ukázal i mým spolužákům ... ":o)))) ... + pak byla ještě dohra, jelikož na základě toho se řešilo, jak je možné, že jsme byli i v Itálii, když jsme měli vízum pouze do NSR (BRD), k návštěvě našich příbuzných ... no, ještě že se tehdy "soudruzi" nedozvěděli, že německý cestovní pas (vystavený radnicí ve Wassemberku) jsem měl již od čtyř let, neb to by byl teprve průůůůser ... ":o)))) ... a že jsme tím pádem s matčiným bratrancem a mými "pra-bratranci" běžně jezdili rybařit aj do "Nýdrlandu" a Belgie, anžto v té době jsem měl nejen československý rybářský lístek ... ":o)) https://www.google.com/maps/@51.1442206,5.9543694,11.69z?entry=ttu ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Rookie - Profil | Út 25.7.2023 8:58:55

Lasskoun >> V minulosti jsem si, poznačený střídáním ročních období u nás, myslel, že rajče je jednoletá rostlina, zarodí a skončí.
Když jsem později působil profesionálně v Levantě, hlavně v Sýrii, při oddychu u moře v Tartusu a Latakii, mne pozval známý do zahradnictví svého bratra v Tartusu. Chtěl se pochlubit.
 Farma byla jen pár set metrů od moře. Pěstovali cosi i venku, papriky, granátové jablka, měli olivový (asi 50 stromů) a pomerančový sad, několik desítek "aleppského ořechu" (pistácie, v Sýrii se to prodává na trhu ještě v stádiu měkkého růžového plodu, jí se to celé, má to zajímavou příjemnou chuť'). Nejzajímavější byly obří foliovníky. Oblouky byly vysoké cca 6 metrů, možná víc, svařené z trubek průměru okolo 50 mm různého druhu (asi kde co našli). Použitá folie byla tlustá, polepené různé kusy, hotová mozaika. A uvnitř jen rajčata. Obří. Průměr u země byl 20-30 cm. Že bylina...Připadal jsem si jako v americké pohádce o Jackovi a fazoli. 
Ptal jsem se, jak jsou rostliny staré. Nevěděli přesně. Pěstovali rajčata už ve třetí generaci, tyhle rostliny údajně sázel už nežijící otec. Rajčata byla dost velká, některá měla průměr snad 15 cm a výšku cca tak 2/3 průměru. Byla to masitá sorta, sklízeli to zeleno červené či spíš zeleno oranžové. A plody měly výraznou vůni i nerozkrojené a a i dužnina byla aromatická.Něco takového jsem jedl i na Slovensku, dole na "maďarech". Já se v sortách nevyznám. Ve fóliovníku byly mezi rostlinami ukotvené ocelové sloupy mezi nimi ocelová lana, zase každý pes, jiná vec a na nich žebříky s háky, jako používají j´hasiči. Posouvali se po nich česáči.

• Nelíbí 0
• Líbí2

schmetterling - Profil | Út 25.7.2023 8:28:24

Lasskoun >> Ono teraz mám kristove roky, na záhrade 2 alebo 3 stromy na vykopanie. A taaak sa mi do toho nechce, len špekulujem ako si to uľahčiť :D :D Kde nie je vôľa, tam nebude ani cesta :D

• Nelíbí 0
• Líbí0

Lasskoun - Profil | Út 25.7.2023 8:19:56

Toka >> ... v podstatě záleží pouze na podmínkách, které jim dopřeješ = kdy po zakoření nastartuješ jejich další růst (tj. na načasování jednotlivých operací) ... tedy, kdy jim dopřeješ hlínu nebo živný roztok + dostatek tepla a světla + živin atd.= potom klidně můžeš mít první rajčata již v kupř. březnu nebo aj dříve (pokud si mezitím doma zahraješ ještě na čmeláka ";o)) ... v souhrnu viz to, co jsem napsal na konci příspěvku https://www.mrk.cz/diskuse.php?idzapisu=14949595&id=648301 popř. v https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?idzapisu=14842556&id=755149 ... potom ale zároveň pochopitelně hrozí, že na zahradu budeš transportovat již dospělé rostliny, což fakt nebývá moc lehké (jo "obr Koloděj, ten to má tězký"xDD), neb stavební vědra naplněné 20 až 30 litry substrátu se docela pronesou, navíc když z toho trčí víc jak metrová rostlina (často dokonce již s plody), tak se s tím logicky fakt dost blbě manipuluje ... ale dá se to ... ":o) ...
... ještě dodám, že tyto rostliny mají evidentně silnější kmínky, a řekl bych (/myslím si), že pokud je zakořeníš v PETkách + těch pár zimních měsíců stráví v přiměřeně nižších teplotách (např. v oněch cca 15°C), jsou na základě toho potom odolnější proti výkyvům počasí (jelikož i v létě je běžné, že noční teploty klesají až pod 0°C, byť jen na pár hodin, což pak snášejí mnohem snázeji) ... a dost možná potom nejsou ani tolik choulostivé na různá napadení ... zkrátka, stejně jako v přírodě = za ty roky se to klasicky evolučně vyselektovalo >> slabší kusy již dávno odpadly a přežily pouze silní jedinci, co vydržely až dodnes ...

• Nelíbí 0
• Líbí1

sasan111 - Profil | Út 25.7.2023 7:14:27

Toka >> jojo,celu zimu máš okolo čeho chodit 😉🤣😎

• Nelíbí 0
• Líbí0

Toka - Profil | Po 24.7.2023 16:07:36

Lasskoun >> Je nejaka vyhoda tech rajcat z rizku ponechanych prez zimu v plodnosti? (vetsi objem, driv) nez kdyz vyseju klasicky jak to delavam v lednu? (rajcata pak mam od zacatku cervna).

• Nelíbí 0
• Líbí0

Lasskoun - Profil | Po 24.7.2023 15:19:09

Lasskoun >> ad: ... "laboratorně to jde vždy, anžto in vitro namnožíš i jednu jedinou buňku" ...

... jelikož jsem na základě níže napsaného už dneska dvakrát po founou odpovídal, co vlastně obnáší takovéto množení "in vitro" (a minimálně ještě jeden telefonát očekávám ";o)), tak dávám pár základních odkazů, neboť by to (asi) mohlo zajímat mnohé další vezdejší (ale možná se pletu) ...

... táágže, této metody "klonování" se používá především při potřebě zachování "genové struktury", ale k dispozici je velmi málo genetického materiálu (pro řízkování, roubování, hřížení) nebo je rostlina bezsemenná, tudíž touto cestou je její množení nemožné ... kupř. pokud v přírodě najdeme nějakou zmutovanou rostlinu, kterážto vizuálně vypadá zajímavě (např. vlivem toho, že se do jeho semene trefila zbloudilá kosmická částice, houbovým napadením, vlivem chemie, vedení VN, úderem bleskem, radiace atd. atd.), tj. různé neběžné variety, které se pak dají komerčně využít nebo mají jiné zajímavé vlastnosti = nejčastěji se jedná o různé panašované olistění, ale i o pokrouceniny, znetvořeniny, miniatury nebo naopak s velkými plody, popř. mající jinou chuť apod. (viz např. různé dekorativní "čarověníky" a další okrasné dřeviny, rovněž např. "placaté broskve", o kterých si myslím, že jsou taktéž dílem přírody atd.) ... popř. se k této metodě sahá, pokud něco standardního potřebujeme namnožit ve velkém nebo hodně rychle, kdy je to mnohdy dokonce aj snazší, než klasické vypěstování ze semen (kde navíc není 100% záruka zachování genomu)...

odkazy:
- mikropropagace rostlin / adventivní embryonie: ... https://en.wikipedia.org/wiki/Micropropagation
- kultivační médium: ... https://en.wikipedia.org/wiki/Murashige_and_Skoog_medium (dole na stránce je pak odkaz na klasického "Hoaglanda" - vymazlený hydroponický roztok)
- příprava MS: ... https://www.sci.muni.cz/explantaty/pdf/03_MSmedium_cz.pdf
- MS, kde ho koupit: ... https://www.sigmaaldrich.com/CZ/en/product/sigma/m5519 (používám tento)

... a byť se to na první pohled zdá složité, tak při troše pečlivosti a zachování disciplíny se to dá zvládnout i v domácích podmínkách, jen je zapotřebí udržet sterilitu prostředí ... k čemuž dá využít i obyčejná kuchyňská trouba, horkovzdušná fritéza apod. ... ";oDD

• Nelíbí 0
• Líbí0

Lasskoun - Profil | Po 24.7.2023 10:46:30

Honza7 >> ... nz, rss ... ";o) ... problémy nemám, právě naopak, znatelně jich ubylo, neb skořice, kurkuma, ale i pepř atd., působí coby slušně účinné antimykotikum ... zbytek pak tady https://www.ireceptar.cz/zahrada/med-skorice-rizkovani-rostlin-30000416.html ... a pokud používám med přímo do vody, tak je ho tak malé "kvapkové" množství, že se ty cukry prakticky nemají šanci projevit ... už jsem aj několikrát přemýšlel, zkusit zakořenit řízek přímo v medu (bez jakékoliv vody), anžto by to možná mohlo být ideální prostředí, kde se patogenům příliš moc nedaří ... viz např. zavařování na sladko nebo ošetřování řezných ran či odřenin pouze moučkovým nebo pudrovým cukrem ... ":o) ...

• Nelíbí 0
• Líbí1