I když se to netýká jen CHKO doporučuji si přečíst:
http://www.rybsvaz.cz/?page=vase_dotazy&lang=cz&fromIDS=
Dotaz č. 129
Datum: 09.12.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Doslechl jsem se, že v roce 2012 bude zákaz bivakování na ÚN Orlíku, revír č. 481 501. Zakládá se tato informace na pravdě? Jezdím na ryby pouze na ÚN Orlík a v letních měsících využívám možnosti lovu ryb nonstop. Pokud nebude možnost bivakování, bude povolen jiný způsob nocování?
Odpověď: Dovolte nám upřesnit informaci, která se k Vám dostala ohledně zákazu bivakování na ÚN Orlík v roce 2012. Skutečností je fakt, že Povodí Vltavy, s. p. nás v tomto roce písemně upozornilo na neutěšený stav, který nastal v souvislosti s povolením lovu ryb nonstop na ÚN Orlík a ÚN Trnávka, ale i dalších revírech. Jejich připomínka se týkala zejména skutečnosti, že řada rybářů stanuje a kempuje u vody a znečišťuje okolí nádrže. Požadavek Povodí Vltavy, s. p. byl, aby rybářská stráž začala kontrolovat a postihovat zákaz kempování, stanování, rozdělávaní ohňů, parkování vozidel atd. Vzhledem k tomu, že rybářská stráž není mimo zákon o rybářství a jeho prováděcí vyhlášky oprávněná kontrolovat a postihovat porušování ustanovení jiných zákonů, tak se Rada ČRS rozhodla doplnit požadavek Povodí Vltavy do popisu revírů ÚN Orlík a ÚN Trnávka formou upozornění. To upozorňuje na skutečnost, že na pozemcích, které jsou součástí vodní nádrže, tedy zejména na jejich břehových částech, je dle pokynů správce pozemků Povodí Vltavy, s. p. zakázáno: provádění jakýchkoli terénních úprav, stanování, kempování, budování pevných přístřešků, rozdělávání ohňů, odhazování odpadků, znečišťování území a vodní plochy. Parkování dopravních prostředků je povoleno pouze na místech vymezených k parkování a řádně vyznačených dopravním značením. Na tuto skutečnost je rybářská stráž oprávněná rybáře pouze upozornit a požádat je o dodržování tohoto pokynu. Orgánem, který je oprávněn kontrolovat a popřípadě postihovat stanování, bivakování, rozdělávaní ohňů atd. je Policie ČR a Česká inspekce životního prostředí. Jak můžete vidět, tak se zákaz netýká např. rybářských přístřešků, ale pouze budování pevných přístřešků. Bližší informace k problematice stanování a kempování můžete najít i na internetových stránkách
www.rybsvaz.cz, pod odkazem Vaše dotazy, dotaz č. 96.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 96
Datum: 23.02.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Obracím se s dotazem, na který nejsem schopen nikde najít jasnou a jednoznačnou odpověď. Jedná se o stanování vs. bivakování. Chápu to tak, že stanování tzn. použití stanu není povoleno, použití bivaku není zakázáno, nebo je alespoň tolerováno. Nabízí se ale otázka, jaký je mezi těmito přístřešky rozdíl, vezmeme-li v úvahu že se prodávají stany bez podlahy, ale také bivaky s podlahou. Je tedy prosím nějaká určená definice ohledně používání přístřešků, tak aby nebyl porušen jakýkoliv předpis? (obecně, nikoli místní úprava). A jaký může být postih v případě nepovoleného "stanování"? Zajímá mě to zejména ve vztahu k podmínkám na ÚN Orlík.
Odpověď: ČRS (prostřednictvím rybářské stráže) není oprávněný kontrolovat bivakování. Orgánem, který je oprávněn kontrolovat a popřípadě postihovat bivakování je Policie ČR a Česká inspekce životního prostředí. Proto jsme zažádali ČIŽP o oficiální stanovisko k této problematice. Z odpovědi zaslané Oblastním inspektorátem ČIŽP České Budějovice vyplývá, že můžeme rozlišit několik pojmů týkajících se delšího pobytu ve volné přírodě na jednom místě (většinou s přespáním): stanování, bivakování, kempování, táboření. Tyto pojmy nejsou nikde v právních předpisech zadefinovány a musejí být proto předmětem výkladu. Právní předpisy používají zejména pojem táboření. Pojem táboření bude širší než pojem stanování, protože se pod něj dá zahrnout nejen nocování v přírodě ve stanu, ale i další činnosti jako je spaní "pod širákem", shromažďování dřeva k pálení, vaření v přírodě apod. Např. v komentáři k zákonu č. 114/1992 Sb. (Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007, str. 142) je uvedeno: ,,Pod pojmem táboření se rozumí setrvávání osob na jednom místě mimo budovy s pomocí přístřešků jakéhokoli druhu, např. stanu. V praxi se za táboření považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc (nocování)."
Pokračování názoru ČIŽP k otázce táboření najdete v příloze
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Příloha:
Táboření je v některých případech zakázáno, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem dotčených pozemků. Jde o tyto případy:
1. V národních parcích - § 16 odst. 1. písm. c), v chráněných krajinných oblastech - § 26 odst. 1 písm. b) a v národních přírodních rezervacích - § 29 písm. j), vše zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody“), je zakázáno tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody – jde o zákazy plynoucí přímo ze zákona. Výjimky ze zákazu povoluje v každém jednotlivém případě vláda svým rozhodnutím.
2. V přírodních rezervacích, v národních přírodních památkách a v přírodních památkách je táboření zakázáno, pokud to stanoví bližší ochranné podmínky, vymezené v jejich zřizovacích předpisech. K tomuto uvádíme, že např. Vyhláška ONV Písek ze dne 4.12.1985 o chráněných přírodních výtvorech v okrese Písek, kterou byla vyhlášena PR Výří skály u Oslova, a která stále platí, striktně zakazuje mimo jiné táboření a rozdělávání ohně a zřizování trvalých táborů či dočasných tábořišť. Pokud je táboření takto zakázáno, lze tuto činnost vykonávat jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody (v tomto případě opět vláda).
3. V lesích je podle ust. § 20 odst. 1 písm. k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) zakázáno tábořit mimo vyhrazená místa.
4. V ochranném pásmu 1. stupně přírodních léčivých zdrojů je zakázáno tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.) mimo vyhrazená místa podle nař. vl. č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně a podle vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka.
5. Ve vyhláškách obcí mohou být také obsaženy zákazy táboření. Obec tak může chránit veřejný pořádek v režimu § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), např. zákazem neoprávněného (ve smyslu nedostatku svolení vlastníka pozemku) stanování a táboření na vymezených veřejných prostranstvích, případně území obce, a to bez ohledu na charakter vlastnictví konkrétního pozemku.
Naopak zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) problematiku táboření neřeší a táboření ani striktně nezakazuje. Zákon připouští užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu, tzn. v takovém rozsahu, který je nezbytný k výkonu rybářského práva. Je otázka, zda je nezbytné k výkonu rybářského práva stanovat. Navíc ve vyhl. č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) jsou vymezeny denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru, kdy maximální jsou v měsících červnu a červenci od 5 do 22 hodin a v mimopstruhovém rybářském revíru jsou maximální v měsících květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin. V případě některých revírů však byly na základě rozhodnutí MZe ČR uděleny výjimka ze stanovené denní doby lovu na vybraných mimopstruhových rybářských revírech, a to od 00:00 hod. do 04:00 hod. v období od 16. června do 31. srpna.
Podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno, takže v případech, kdy to zakázáno není, je možné ve volné přírodě tábořit. Je ovšem třeba dbát ochrany vlastnického práva. Pokud jde o pozemky ve vlastnictví soukromých osob, je při výkonu rybářského práva vstup na pozemek povolen. Na cizí pozemek se vstupuje za účelem lovu ryb a po jeho skončení je třeba tento pozemek opustit. Pokud na něm chceme zůstat a přenocovat, je to vždy otázka dohody s majitelem pozemku. Na pozemcích ve vlastnictví státu nebo obcí (pokud nejde o výše uvedené případy) není táboření zakázáno.
Co se týče využívání přístřešku (nemá podlážku, jedna stěna je otevřená), který má sloužit k ochraně před nepřízní počasí, na místech, kde je zakázáno tábořit, nelze mít proti jeho používání námitky. Přístřešek musí evidentně sloužit k ochraně rybáře (tzn. nemůže se nacházet metry od břehu, neslouží k ukládání věcí ani k nocování). Co se týče stanu, který má podlážku a je určen k přespávání, lze ho stavět jen za výše uvedených podmínek.
Výše maximální sankce, kterou lze za porušení zákazu táboření uložit, se odvíjí dle místa, kde k spáchání přestupku došlo. Pokud se jedná např. o lesní pozemek, je postupování dle lesního zákona, kde je stanovena max. sankce 5. 000,- Kč. Pokud však byl porušen zákaz táboření ve zvláště chráněném území, lze dle ust. § 87 odst. 3 písm n) zákona o ochraně přírody uložit sankci až do výše 100 000,- Kč.
Mgr. Irena Berecová
Česká inspekce životního prostředí
Oblastní inspektorát České Budějovice
Dr. Stejskala 6, 370 21
tel. 386 109 146
načítám...
WFT potápivá šňůra Tungsten KG Sinking 150m
SONUBAITS nové čiré boostery
GScarp.cz
