MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Za jezerním pstruhem II. - První trofeják

5.5.2009 - MC

První trofeják

      Už dva dny chodím podél břehů horní pasáže Ljunganu, jednoho z mnoha nádherných skandinávských divokých toků, a snažím se dostat na kloub místním pstružím velikánům. Řeka Ljungan vyvěrá vysoko v horách kraji Härjedalen v blízkosti hranice mezi Švédskem a Norskem, aby se po několika kilometrech spojila s menším Skärkanem, s jehož pomocí jen několik stovek metrů pod soutokem napájí vody Storsjönu, většího členitého jezera s dobrou populací štik. Odtud si to pak již jako regulovaný tok (jezero Storsjön je přehrazeno menší elektrárnou) razí nejkratší cestou k Baltskému moři.

      Asi 8 km dlouhý úsek mezi jezerem Storsjön a níže položenými jezery Över Grucken, Ytter Grucken a  Flasjön je vyhlášeným místem pro lov trofejních pstruhů obecných formy jezerní. Obrovští jezeráci se každý rok začátkem srpna vydávají na cestu z jezer do peřejnatých vod Ljunganu, kde se při ideálních podmínkách koncem září vytírají. Každý rok zde přitom opakovaně narážejí na neprostupnou bariéru zdejší elektrárny, a proto jim nezbývá, než postupně zaujmout nejvhodnější místa v úseku pod ní a trpělivě čekat, až nastane jejich čas. V období před třením přestávají tyto ryby postupně přijímat potravu a stupňují svou agresivitu vůči konkurentům vlastního druhu i ostatním obyvatelům řeky, zejména pak těm, kteří by později mohli ohrožovat přežití jejich potomstva. Největší a nejsilnější jedinci zabírají přirozeně ta nejlepší místa a slabší jedince vytlačují na méně atraktivní trdliště. Čím více je přitom v řece ryb, tím jsou také agresivnější a každé větší narušení svého teritoria okamžitě trestají. 

      Alespoň takové jsou v tu chvíli mé pracně získané informace (při příjezdu do kempu na ně padla na ně láhev „bylin“ a nejméně hodina vyzvídání u místních průvodců), což ovšem nic nemění na mé nule v „úlovkáči“ po dvou dnech důkladného prochytávání každého slibnějšího místa na nejatraktivnějším úseku řeky pod přehradou. Moji kamarádi jsou na tom sice s několika potočáky do 40 cm poněkud lépe, ale vysněný jezerní gigant je zatím v nedohlednu. Přestože nás majitel rybářského kempu pan Bo (příjemný chlápek s kuličkou žvýkacího tabáku pečlivě uloženou v jinak přívětivé tváři) hned při příjezdu upozorňoval, že nejvhodnějším časem pro lov je doba těsně před soumrakem a první hodiny po setmění, brázdili jsme poctivě terén zdejšího říčního údolí i přes den. Z naší únavy, plynoucí převážně z prozatím bezvýsledného pochytávání vody, která přímo signalizovala přítomnost velkých ryb, nás vytrhávala snad jen krásná přírodní scenérie a myšlenky na šestikilového jezerního macka, vystaveného všem na odiv v rybářském kempu v jediné místní restauraci.

      Druhý den našeho plánovaného třídenního pobytu vyrážíme na noční rybolov. K řece se chceme dostat přibližně dvě hodiny před setměním, abychom se trefili do údajně nejžhavějšího času, kdy zapadá slunce a pstruzi začínají být méně ostražití. Na poslední chvíli se ještě pokouším zjistit nějaké podrobnosti o vhodných nástrahách, místech, na kterých se ryby nejčastěji zdržují, a nejúčinnějším způsobu lovu. Z mého zásobníku nástrah vybírá Bo několik rotaček a neopomene doporučit i menší woblery s agresivním chodem, na které prý velmi úspěšně chytá jeho kolega z kempu. Po menším naléhání zapichuje svůj prst do mapy na místo, kde prý odpoledne jeden z návštěvníků spatřil pěkného pstruha s váhou odhadem kolem 3 kilogramů (Švédi se orientují spíše podle váhy ryby, nikoli podle její délky, jak je zvykem u nás). Přestože je šance na úlovek takto velké ryby jen velmi malá, pouhá informace o přítomnosti jezeráků v řece mi po dvou dnech zklamání opět malinko zvedá náladu.    

      Lov má zprvu obvyklý průběh. Po příjezdu na místo se naše skupinka rozděluje. Vybíháme na předem vytipované fleky a začínáme bičovat vodu. Záběry ale nepřicházejí, a tak se postupně přesouváme po i proti proudu, abychom se stihli dostat na ty nejslibnější úseky, dokud je ještě alespoň trochu vidět. Zpočátku zkouším své štěstí na místě, které mi doporučil Bo, ale téměř hodinový lov bez záběru mě donucuje k přesunu. Při posunu podél břehu potkávám postupně ostatní kluky, ale bohužel zjišťuji, že nikdo nic většího nechytil. Do údolí se však pomalu začíná snášet tma, a proto raději volím bezpečný přesun k autu, přičemž cestou vždy několika hody prověřuji hluboké jámy s černou vodou, které se vytvářejí za obrovskými balvany, rozházenými uprostřed koryta.

      Okolo desáté se objevuji na místě, kde jsem ten večer začínal. Přibližuji se po levém břehu směrem proti proudu. Flek vypadá skutečně velmi slibně. Hrana z balvanů, která se od místa, kde stojím, táhne napříč až k druhému břehu, rozděluje řeku na spodní dlouhý a divoký peřejnatý úsek a na úsek horní - jakousi menší asi 100 m dlouhou a 50 m širokou tůň s pomalejší hlubší vodou. Na konci tůně se voda zrychluje a u levého břehu si vymílá hluboké koryto, kterým se valí do dalších peřejí.

      Během dnešního chytání jsem vystřídal snad všechny nástrahy včetně plandavek, na které běžně vůbec nechytám. Na karabince mi visí 7cm wobler banánovitého tvaru s agresivním chodem. Několikrát ho posílám pod úhlem 30 stupňů směrem proti proudu na rozhraní klidné a rychlejší vody a plynulým navíjením ho přivádím hlavním korytem zpět pod své nohy tak, abych měl po celou dobu co nejlepší kontakt s nástrahou. Z chodu nástrahy však nemám ten nejlepší pocit. Jakmile se balzové plotičky chopí rychlejší voda, ztrácím nad ní kontrolu, a proto ji brzy měním za rotačku, čtyřkovou zatíženou Vibraxku oranžové barvy s černým tečkováním. Plíšek-monstrum odhazuji napříč proudem a myšlenkami se již pomalu uchyluji do tepla naší chatky.

      Z letargie mě však v podstatě bezprostředně po dopadu „rotny“ na vodu vytrhává silná rána do prutu. Z leknutí samozřejmě zapomínám pořádně přiseknout a chvíli tak jen nevěřícně koukám na prověšený vlasec, který se pomalu blíží unášen proudem přímo ke mně. Pár rychlých otoček kličkou navijáku a můžu si poprvé oddychnout. Ryba naštěstí nasála rotačku tak agresivně, že se zasekla sama, a jelikož po útoku pokračovala svým pohybem směrem po proudu, měl jsem zprvu pocit, že jsem o ni přišel.

      To už si však naplno užívám silný tah svého protivníka. Protože je v tu chvíli v podstatě již úplná tma, mohu jen pozorovat, jak se mi ohýbá špička prutu ve směru k místu, odkud se ryba za rotačkou vydala a kam se také nyní touží co nejrychleji vrátit. První výpad není naštěstí nijak dlouhý, přesto je mi už jasné, že mám co dočinění s jedním z místních pstružích obrů. Rybu se snažím držet nakrátko, přitom však nechci dopustit, aby ji tah vlasce donutil k silnějším výpadům či dokonce k nějaké vzdušné akrobacii. Netrvá to snad ani 3 minuty a pstruh je překvapivě přímo pod velkým balvanem, na kterém stojím.

      To už kolem nás poskakují i kluci, kteří se vraceli k autu a které jsem si během souboje přivolal na pomoc. Pstruha se snažím navést nad připravený podběrák, ale ryba mi neustále popojíždí někde pod nohama. Kvůli tmě ji už bohužel nelze přesně lokalizovat, a tak si trochu pomáháme baterkou. Pstruha přizvedávám, jeho mohutné torpédovité tělo se najednou jakoby z temnoty vyvaluje do kuželu světla, na což reagujeme několika peprnými výrazy. Takovou rybu asi nikdo z nás zatím neviděl. V tu chvíli však jezerák zahlédne síťku podběráku, otáčí se a rychlým výpadem se snaží uniknout do peřejí. Naštěstí je soubojem dostatečně vyčerpán. Výpad zastavuji a pstruha konečně přivádím do podběráku.

      Při vyzvednutí na břeh se mi pod náporem jeho váhy v podstatě okamžitě trhá má unavená osmnáctka. To už je ryba naštěstí bezpečně uložena v síťce a brzy také na souši. Stále tomu nemůžu uvěřit. Krásného jezeráka pokládám do orosené trávy a naměřuji neskutečných 65 cm. Rybu nevážím, ale podle tabulek má takto velký jezerák něco málo přes 3 kila. Možná jsem dostal rybu, na kterou mě do těchto míst odpoledne poslal Bo, ale to je vlastně vedlejší. Důležité je, že se tu takovéhle ryby i přes vzrůstající rybářský tlak a nepříznivé klimatické podmínky, které zde v posledních letech panují, stále ještě vyskytují. 

      Poslední den ve Storsjö trávím na jedné menší říčce vyhlášené výskytem trofejních lipanů, ale kromě pěkných fotek menšího stáda sobů odcházím bez úspěchu. Ani klukům se na Solvbace ten večer nedaří, a tak druhý den brzy ráno balíme a vyrážíme na dlouhou cestu domů. Všem nám je ovšem jasné, že se cestu na sever podnikneme další rok znovu, tentokrát již s jasným cílem. Každý si chce povodit tajemného pána místních jezer i řek. 


Čtyřkilový samec 72 cm

      Cestu jsme další rok opravdu zopakovali a od té doby ještě několikrát. Během našich výprav se nám podařilo chytit i několik skutečných monster. Úspěchy jsme přitom zaznamenali především na řekách, kde je vytipování správného času i nalezení ryby mnohem snadnější, ale i na jezerech, kde se pstruzi povětšinu roku zdržují. Zpětně však musím konstatovat, že k našim prvním úspěchům jsme se spíše protrápili. To ovšem nijak nesnižuje hodnotu, kterou pro nás naše první zážitky s lovem těchto nádherných bojovných ryb mají. Ba právě naopak, doba učení a zdokonalování je na rybaření obdobím nejzajímavějším a snad i nejhezčím. Je to období napětí, jež pramení z otázky, kterou si v té době neustále klademe, tedy zda děláme věci správně, a radosti, která se při náhlém úspěchu projeví stejnou silou, jakou v nás ještě před chvílí hlodaly naše pochybnosti.

      Zážitek z úlovku mého prvního skutečně trofejního pstruha mi přinesl vše, co si jako rybář mohu přát, tedy napínavý souboj s vítězným koncem, pohled na krásnou rybu v top kondici, radost z osvědčení vlastních dovedností a samozřejmě i trochu té pýchy úspěšného lovce. Přivedl mě však také k jednomu důležitému zjištění, které se sice může někomu zdát banální a celkem samozřejmé, ale na rybách na něj často zapomínáme. A sice že základem každého rybářského úspěchu, ať už na vodě, kterou navštěvujete pravidelně, či na místě, na které jste zavítali poprvé, je dostatek dobrých informací. V zahraničí toto pravidlo platí dvojnásob.

Autor: MC - ®

Diskuse k článku (1 reakce)

Přečteno: 7 154x
Průměrná známka: 1.22

Související články

Za jezerním pstruhem III.

Vybavení, nástrahy a volba místa pro lov pstruhů ve Švédsku.

Za jezerním pstruhem I.

Cesta na sever k horským jezerům s tečkovanými velikány.

Možnosti muškaření ve Švédsku

Není nic luxusnějšího, než mít chatku na břehu krásného zálivu, před chatkou u mola výkonnou loď a mít tak možnost vyjít si na večer na půl hodiny před večerní saunou prochytat blízkou zátoku.

Co je nového - dravci + obecné

Začátek sezóny lovu dravců:

Oznámení - dravci
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - dravci
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPenn Slammer - doprodejové ceny

Za 1615
Legendární celokovový naviják nyní za nejlepší cenu na trhu. Všechny modely skladem, doprava ZDARMA!!!


Carboflex NG 3103

Za 3860
Třetí generace Carboflexu vyrobena 100% z HM/IM carbonových vláken. Tyto pruty jsou jako tradice jsou vysoce zatížitelné, nyní tenčí a lehčí než kdy jindy. Kvalitní korek, odolná SIC očka, elegantní logo Sportex vyryté na koncovce prutu. ZÁRUKA NA BLANK 10 LET - platí po zaregitrování


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
InRybareni.cz InRybareni.cz

Rybářský obchod InRybaření.cz nabízí prvotřídní zboží nejvyšší kvality, seriózní jednání a vstřícnost. V našem internetovém obchodě...