MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Za jezerním pstruhem I.

27.1.2009 - MC

      O Švédsku už toho bylo napsáno opravdu hodně, a proto vás nebudu zdržovat obecnějšími informacemi o možnostech rybaření v této skandinávské zemi, které si jistě sami dohledáte (ať už na internetu nebo u příslušných cestovních kanceláří). V tomto článku bych vám rád přiblížil své zkušenosti s chytáním pstruha jezerního v horských revírech severního Švédska, které jsem během svých rybářských výprav v posledních pěti letech navštívil.
      Dříve než se podrobněji rozepíši o vhodném vybavení, technikách lovu a dalších souvislostech, budu se v krátkosti věnovat rybě samotné, neboť abychom mohli nějakou rybu úspěšně lovit, měli bychom nejprve znát alespoň základní informace o jejím původu, o prostředí, ve kterém se vyskytuje, o jejích stravovacích a rozmnožovacích návycích - zkrátka měli bychom se s cílem našeho rybářského zájmu vždy nejprve co nejlépe seznámit. Pstruh jezerní je v zásadě specifickou formou pstruha obecného (podobně jako pstruh potoční), se kterým se zatím ještě běžně setkáváme na našich revírech. Jak již vyplývá z jeho druhového názvu, pstruh jezerní tráví většinu svého života ve stojatých vodách. Stejně jako pstruh potoční i „jezerák“ preferuje chladnou a dobře prokysličenou vodu, a proto se mu dobře daří ve výše položených jezerech, povětšinou dobře zásobených vodou z přítoků různé velikosti. Z těchto jezer pak dospělé kusy v průběhu druhé poloviny léta vytahují do některých (zpravidla největších) přítoků, aby se zde na podzim vytřely. Ještě před vypuknutím plné zimy se však čerstvě vytřené ryby navracejí zpět, zatímco plůdek zůstává v řece přibližně další 2 roky. Pstruh jezerní dorůstá běžně mnohem větších rozměrů než pstruh potoční a váhy i délky nabývá podle všeho mnohem rychleji než jeho menší příbuzný. To lze přičíst zejména jeho stravovacím návykům, kdy se zaměřuje především (ale nikoli výhradně) na lov menších rybiček. Některé kusy tak dosahují nádherných 6 až 8 kg a v rámci salmonidů se váhově pohybují spíše v kategorii losos. Pstruha jezerního lze úspěšně lovit jak na přívlač, kdy se používají převážně rotační třpytky velikosti 2 - 4, menší plandavky a woblery do 9 cm, tak i na mouchu, kdy je ovšem rybolovná metoda až na drobné rozdíly v podstatě shodná s lovem lososa. Nejde tedy o žádnou delikátní prezentaci suchých mušek, ačkoli i těmi někdy „jezerák“ nepohrdne (zejména pokud se nalézá v jezeře s nízkým přísunem potravy), ale spíše o namáhavé strýmrování s pruty kategorie 7 a výš.

      Při své první rybářské výpravě do Švédska jsem na první zmínku o jezerních pstruzích narazil v informační brožuře o naší cílové destinaci. V rámci předcestovní inspekce napříč internetem jsem pak objevil i krátká vyprávění těch šťastlivců, kteří jezeráka ulovili, většinou však víceméně náhodně. Ačkoli jsem v té době brával do ruky převážně přívlačový prut a mým cílem ve Švédských vodách tehdy byla zejména štika, při pomyšlení na možnost úlovku takovéto nádherné ryby se mi jemně zrychloval tep. Jelikož jsem ovšem o jezerácích téměř nic nevěděl, nijak specielně jsem se na jejich lov nepřipravoval a v úlovek jsem vlastně ani moc nevěřil. Stejně jako většina účastníků naší čtyřčlenné výpravy jsem ovšem i já Švédsko považoval za zemi rybám zaslíbenou, kde je rybářův úspěch v podstatě předem zaručen. Tato představa je ovšem pravdivá jen zčásti. Rybaření ve Švédsku je opravdu krásné - a to zvlášť v severních málo obydlených oblastech s takřka nedotčenou přírodou, kde se každému rybáři otevírají doposud netušené možnosti rybolovu v bezpočtu větších či menších jezer a jich spojujících potoků, říček a řek. Ve skutečnosti je však rybářský tlak na nejdostupnějších vodách poměrně značný a vzhledem k tomu, že se na těchto revírech ryby běžně nevysazují, je jejich ulovení často velmi obtížné. Tyto „přírodní“ ryby jsou navíc mnohem více spjaty se svým životním prostředím než ryby vysazované. Pokud nenastanou ty správné podmínky, tedy odpovídající stav vody, vhodná teplota, případně i dobré povětrnostní podmínky, ryby zkrátka neberou. Na vlastní kůži jsme však poznali, že ten, kdo je ochoten rybařině něco obětovat (a zde mám na mysli především čas strávený dlouhými výšlapy k hůře dostupným jezerům či hodiny strávené veslováním při hledání místa, kde se ryby v tu chvíli zdržují), bude nakonec odměněn. K příjemným stránkám takovéto rybařiny pak náleží úlovky nádherných ryb v perfektní kondici a zároveň i dobrý pocit z toho, že jde o úlovky zasloužené.

      V duchu právě řečeného se tedy odehrávalo i mé první seznámení s rybolovem ve švédském revíru Tännäs. Po prvním dni, který přinesl zklamání v podobě několika menších okounů a lipanů uvláčených z lodi na jezeře přímo u kempu, a dni druhém, v němž nás ze stavu zoufalství nakonec vytrhl úlovek několika nádherných štik, jsme se opojeni úspěchem již jen ve dvou lidech vypravili na podvečerní lov k výtoku jednoho z místních největších jezer. Po 3 km chůze hustým břízovím střídaným mokřady a bažinami se dostáváme na místo. Víme, že se zde vyskytují pěkní lipani, kteří ochotně reagují i na rotačky č. 4, ale naše volba rybolovné metody a naše nástrahy (já nasazuji 9 cm wobler v barvě RH, který se mi osvědčil právě při lovu štik) prozrazují naše záměry, chceme další štiky. Přestože jsme po chůzi celí upocení a promáčení, začínáme okamžitě prohazovat jezero a následně i část řeky, která z něj odvádí vodu do dvou přilehlých tůní vytvářejících jakési pokračování jezera, ovšem již s čitelně (byť slabě) proudící vodou. Trpělivě prohazuji protilehlý břeh první tůně, přičemž se snažím nástrahu posadit přímo k pásům hustého rákosí, které celý tento břeh lemuje a místním štikám skýtá ideální úkryt. Asi po pátém nahození přichází hned po otočení kličkou krásný záběr. Ryba mi jde chvíli naproti, a tak je těžké odhadovat její velikost. Podle místa záběru tuším štiku a zůstávám klidný, ale jakmile se mi podaří rybu dostat blíž a spatřuji její tečkované zbarvení, začínám řvát nadšením a zároveň i trochu znervózňuji. O svého jistě největšího pstruha bych nechtěl přijít. Ve vodě však nejsou žádné vázky a mé štikové náčiní mě opravňuje k optimismu. Ryba chvíli vzdoruje, ale brzy se ukazuje, že nemá mnoho šancí. Za chvíli ji vítězně podebírám a zvedám nad hlavu. Na břehu si prohlížím nádherně vybarveného jezeráka. Metr ukazuje 1 cm přes magickou půlmetrovou hranici. Pro tento den je dochytáno. Uspokojení naší trestné výpravy dovršuje kamarádova štika, které do 90 cm mnoho nechybí.
      Přestože se během naší první švédské výpravy na místo ještě několikrát vracíme, chytáme už jen štiky, okouny a lipany, a tak je tomu i po zbytek naší výpravy. Celkově jsme v Tännäsu strávili jen týden, ale vzhledem k nádherným zážitkům se už během zpáteční cesty shodujeme, že akci je nutné opakovat a příště také o pár dní prodloužit. O rok později opět míříme směrem na sever, tentokrát v počtu osmi osob. Přestože již mám přibalený „mušák“, výprava se opět nese ve jménu přívlače. Pro tentokrát je však kromě sedmi dní v Tännäsu naplánován ještě třídenní pobyt v blízkém Storsjö. Jednak máme v plánu prozkoumat další revíry, dále nás zde láká přibližně 10km úsek řeky Ljungan, do jejíhož horního toku zvaného Sölvbacka Strömmar údajně každým rokem v srpnu vytahují velcí jezerní pstruzi, aby se zde koncem září vytřeli. Průměrná váha ulovených ryb se pohybuje kolem 3kg, což si nikdo z nás nedovedeme v tu dobu představit.

      Hned po příjezdu do Tännäsu vyrážíme plni optimismu na osvědčené štikové místo. Přes den se nám však na štikách moc nedaří, ale euforie z prvního dne na místě nás v podvečer vyhání z příjemně vytopené chaty. Bez dlouhého přemýšlení vyrážíme k výtoku z jezera. Zatímco se kamarádi pokoušejí ulovit nějaké štiky, stoupám si přímo na kameny, které oddělují jezero od první tůně pod ním, a odhazuji zatíženou rotačku směrem na klidnou jezerní hladinu. Poučen příhodou z minulého roku volím lehčí náčiní. Zatímco první rok jsem chytal s univerzálním štikovým prutem 2,6 m zn. Redington určeným pro odhozovou zátěž 20 - 40 g, tento rok vsadím při lovu ze břehu na prodloužený model stejné značky - R 2,70 m se zátěží 15 - 25g. Na cívce mám osmnáctku monofil, tedy průměr, kterému v našich podmínkách při lovu pstruhů zcela důvěřuji. Klidnou hladinu jezera bičuji již skoro hodinu. Po každém nahození se soustředím na plynulý přechod třpytky do rotace ihned po jejím dopadu na hladinu. Záběr čekám do tří (maximálně pěti) otočení kličkou navijáku, poté rotačku již jen z povinnosti přivádím pod sebe, abych ji mohl co nejrychleji dopravit na další zvolené místo v rozlehlé mase vody. Po každých cca 20ti až 30ti náhozech vyměňuji nabízenou nástrahu. V podstatě však dokola protáčím zatížené rotační třpytky velikosti 3 až 4 v různých barevných provedeních. Užuž se chci vydat za kamarády, kteří se mi mezitím vzdálili o nějakých 200 metrů, když krátce po dopadu rotačky na hladinu cítím prudkou ránu do prutu. Instinktivně přisekávám, ale ryba vzala třpytku tak agresivně, že už je to vlastně zbytečné. Jelikož jsem se při odhozech snažil docílit co největší vzdálenosti, mám teď rybu na nějakých 30 až 35 metrů od sebe. Při prvním náporu jde pěkně přes brzdu. Získané metry hbitě využívá k agresivním výpadům do stran, které provádí bez větších přestávek. Nyní již začínám tušit, že mám po roce na prutu opět pěkného pstruha, zároveň však volím opatrné zdolávání a brzdu nechávám malinko více povolenou než obvykle, neboť si uvědomuji, že při dotažené brzdě bych s osmnáctkou na cívce mohl při rychlém výpadu o rybu snadno přijít. Taktika vychází a po nějakých pěti minutách mám pstruha přímo u nohou. Tentokrát mi rybu podebírá kamarád a za chvíli již společně zapíjíme krásného půlmetrového jezeráka. Chuť na čerstvou rybu vítězí, na chatu se vracíme ve třech.
      Pstruha si opakovaně prohlížím, neboť si uvědomuji, že takových doma moc nenachytám. Z pozdějšího srovnání obou úlovků je patrné, že první pstruh byl výrazně podobnější našemu potočákovi, zatímco druhý svým vzhledem spíše odpovídal jezerákovi, jak ho líčí „učebnice“. První ryba měla výrazně žlutě zbarvené břicho a po celém těle pak nádherné sytě červené a černé tečkování. Druhému exempláři naopak červený pigment úplně chyběl (zůstalo pouze výrazné černé tečkování) a jeho celkové zbarvení bylo zřetelně světlejší než u jedničky. Později se dovídáme, že ryby, které jsou v řece vytažené již delší dobu, se postupně vybarvují do klasických pstruhových barev, zatímco ryby nové jsou barevně laděny spíše do stříbrna. Jak máme ale ještě zjistit, toto pravidlo rozhodně neplatí vždy a všude. Zdá se, že ryby jsou zbarveny především podle prostředí, ve kterém se aktuálně zdržují, než podle vzorce jezero = stříbrná, řeka = kombinace žluté a zelené.
      Zbytek týdne v Tännäsu trávíme honbou za místními štikami. Tento revír je sice proslaven úlovky trofejních lipanů, ale kouzlo přívlače na jezerech obklopených švédskou lesotundrou nás zcela pohlcuje. Lipanům věnuji pouhý den s mušákem v ruce, ale kromě několika pětatřicítek nic většího nepřichází. Po týdnu balíme a přejíždíme po horské cestě do 70 km vzdáleného Storsjö, kde máme brzy zjistit, že k úspěšnému lovu jezeráků budeme potřebovat jednak mnohem více informací, ale hlavně hodně trpělivosti.

Autor: MC - ®

Diskuse k článku (9 reakcí)

Přečteno: 10 008x
Průměrná známka: 1.41

Související články

Za jezerním pstruhem III.

Vybavení, nástrahy a volba místa pro lov pstruhů ve Švédsku.

Za jezerním pstruhem II. - První trofeják

Pokračování putování po švédských řekách a jezerech.

Lov pstruhů 600 km za polárním kruhem

Výprava za velkými pstruhy na jezera norského ostrova Soroya.

Možnosti muškaření ve Švédsku

Není nic luxusnějšího, než mít chatku na břehu krásného zálivu, před chatkou u mola výkonnou loď a mít tak možnost vyjít si na večer na půl hodiny před večerní saunou prochytat blízkou zátoku.

Co je nového - muškaření + obecné
Oznámení - muškaření
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - muškaření
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPENN - Naviják Battle II Longcast 8000

Za 5399
Nádherný naviják firmy Penn model Battle II 8000 Long Cast je předurčen k lovu trofejních ryb, nezničitelné konstrukce, která odolá i mořskému rybolovu jej zařazuje mezi top navikáky pro všechny druhy lovu.


akce, rybareniChub - Taška Vantage Carryall Large

Za 1569
Komfortní neoprenové madlo na suchý zip Plně prošívaná a polstrovaná s menšími vnitřními kapsami na zip Nastavitelný,odjímatelný popruh přes rameno.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
HANÁK rybářské potřeby HANÁK rybářské potřeby

České Budějovice 370 04, Karolíny Světlé 540/6 – Areál K6