Ač jsem na bájném rumunském jezeře neulovil nejtěžšího kapra světa a ani si nezvýšil svůj osobák, přesto jsem odjížděl z tohoto jezera snů a rekordů vnitřně spokojen. Minimálně proto, že jsem získal cenné zkušenosti na jedné z mek evropských kaprařů. A právě o tyto mé poznatky bych se chtěl podělit s těmi, kteří o návštěvě této světově proslulé lokality uvažují.
PŘÍPRAVA
To byla největší slabina mého snažení. Ne že bych ji podcenil, ale prostě a jednoduše na to nebyl čas. Nabídku k návštěvě této lokality jsem dostal jen několik dnů před odjezdem a to zrovna v době, kdy jsem měnil zaměstnání, doma přestavoval kuchyň a doléčoval se z nachlazení z předchozí výpravy - prostě v absolutně nevhodnou dobu. K přípravě a balení jsem se tak dostal až sedm hodin odjezdem. Kupodivu jsem takřka nic nezapomněl, ale např. nepřipravené udice mě obraly o jednu noc lovu, což jak sami uznáte, je při takové dálce docela škoda. A to už vůbec nemluvím o taktické přípravě, která je pro úspěšný rybolov na takovýchto lokalitách nezbytná, obzvlášť pokud tam jedete poprvé. Bez základních znalostí, jako je přibližné složení rybí osádky, průměrná hloubka revíru, očekávaná teplota vody v daném období, ale i to, jak silný je zde rybářský tlak atd. se vaše snažení stává mnohem obtížnější. Proto radím nic nepodcenit, pokusit se získat co nejvíc informací od někoho, kdo tam už dříve lovil a předem být připraven na všechny možné situace, které mohou nastat.
CESTA
To, z čeho jsem měl největší obavy, se ukázalo jako náročná, ale téměř bezproblémová záležitost. Cesta vede krátce Slovenskem, dál přes celé Maďarsko a něco přes šest set km po Rumunsku. Dohromady to dělá kolem 1300 km /bráno ze Středních Čech/, což se dá ujet i bez zastávky, jak jsme si vyzkoušeli při zpáteční cestě. Nebo si cestu můžete rozdělit a přespat kousek před rumunskými hranicemi v městečku Makó, kde je penziónů jako maku. Cena za jednu noc ca. 20DM. Po Slovensku a Maďarsku se jede po dálnicích, které jsou ve výborném stavu a perfektně značeny. Počítejte ale s poplatky zhruba 100 Sk a 3500 forintů. Kupodivu, i po Rumunsku jsou cesty v poměrně dobrém stavu. Nesmí vás ale překvapit, když se po silnici sem tam prochází kráva, ovce nebo koza. Zvířata tu vůbec mají absolutní přednost, jak jsme se přesvědčili na jedné velmi rušné křižovatce u Bukurešti, kde stádo ovcí zastavilo na víc než půl hodiny stovky aut a dokonce i vlak. S Rumuny jsme při cestě neměli absolutně žádné problémy, snad až na některé řidiče, kteří světla u aut buď nemají, nebo je používají jen při absolutní tmě a my jsme zrovna jeli za úplňku ...
JEZERO
Jezero Saluresti či Raduta, chcete-li, je deset 10km dlouhé a až na tzv. Big lake neboli Velké jezero většinou jen sto až dvě stě metrů široké. Dno je velmi rozmanité, hloubky střídají mělčiny, písečné lavice a podvodní ostrůvky jsou na denním pořádku. Objevil jsem i zatopený vrak posetý snad tunou škebliček a další zajímavosti přímo vybízející k prozkoumání. Zatopené porosty jsou takřka po celém jezeře, místy hotová podvodní džungle. Břehy většinou dobře přístupné, na mnohých místech mírně podemleté. Chytat se dá po celém jezeře, je však zřejmé, že potencionální horká místa se na jaře budou nacházet především na rozsáhlých mělčinách, na podzim pak bude záležet na teplotním spektru vody, směru a síle větru. Okolí zatopených překážek, zadržujících velké množství potravy, by mělo být úspěšné po většinu roku.
Co se týče osádky, kromě hojně se vyskytujících candátů je převládající nedravou rybou amur. Za příhodného počasí vyskakují jeden za druhým nad hladinu jako lososi. Za světla je to nádherná podívaná, v noci vás zase taková rána od pořádného amura dokáže vytrhnout ze spaní. I když jsme převážně chytali kusy do deseti kilo, úlovky o dvojnásobné hmotnosti tu nejsou vzácností. Co naplat, ač si amurů osobně velmi vážím, na Saluresti se jezdí především kvůli kaprům. Není divu, nikde na světě se v současnosti ročně neuloví tolik kusů přes třicet kilo, jako právě zde. Není to ale zdaleka tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Např. v době naší návštěvy lovil na této lokalitě již třetí týden jeden slovutný profesionál a stále neměl nic, čím by se dalo pochlubit. Jako pěst na oko proti tomu vypadá úlovek holandského rybáře, který zde během jediné noci ulovil kapry o hmotnostech 28, 32 a 36kg. Jak vidno, zdejší jezero dokáže být jak štědré, tak i kruté.
LOV A NÁVNADY
Lov kaprů na Saluresti je povolen 24 hodin denně na čtyři pruty. Vzhledem k členitému povrchu dna je vhodné zpočátku každý z nich rozmístit na odlišné pozice nejlépe s rozdílnými hloubkami a teprve po nalezení úspěšné zóny sem pak přemístit některou z méně úspěšných míst. Se čtyřmi pruty můžete velmi efektivně pokrýt okolí několika set metrů, proto je dobré usadit se dál od sebe, aby jste se o tuto výhodu nepřipravili. I když je možné do mnohých oblastí dosáhnout nahazováním, vzhledem k nutnosti absolutně přesného umístění je až na vyjímky vhodnější udice včetně návnad vyvážet. Podle zkušeností rybářů znalých zdejších poměrů počítejte ke každému prutu zhruba 1/2 kg návnady na den, pro jistotu s určitou rezervou. Kapři i amuři se tu loví takřka výhradně na boilí. Jak jsem posléze zjistil, to samé boilí, které se mi osvědčilo při této podzimní výpravě tu velmi dobře fungovalo i na jaře a v létě. Proto až pojedete na Saluresti, nezapomeňte si vzít ořech od Top Secret. Já i ostatní kolegové, kteří jej použili, jsme na něj zaznamenali nejvíc záběrů, včetně těch největších kusů. Úspěšná byla i kombinace brusinka + losos od Nutrabaits a příchutě humr a banán/ryba opět od Top Secret.
VYBAVENÍ
Za nejdůležitější součást výbavy na tomto jezeře považuji šokovou šňůru. V tomto případě bude sloužit především jako ochrana proti oděru a proto musí být co nejkvalitnější. Já jsem si s sebou vzal pletenku Hemingwey a musím konstatovat, že jsem zřejmě použil to nejlepší, co lze u nás vůbec koupit. Hned první velký kapr se mi okamžitě po záběru omotal kolem zatopeného stromu a nebýt neuvěřitelné odolnosti této šňůry, neměl bych nárok ho dostat. Stejně tak návazec musí být prvotřídní kvality s extrémní oděruvzdorností. První dny jsem zkoušel všechny možné návazcové materiály, většina ale byla absolutně nepoužitelná a tak jsem od třetího dne chytal už jen na Rope od firmy Pelzer, který je v těchto situacích absolutní špička. Ač nejsem velký příznivec velkých háčků, nutno říct, že poblíž překážek jsou takřka nezbytností. Bohužel, většina z těch, které jsem použil, nevydržela první setkání se zatopenými porosty - buď se zlomily nebo narovnaly. Naštěstí se mi to nestalo při zdolávání, přesto naléhavě radím na háčcích nešetřit a používat jen výrobky nejvyšší kvality. Velmi důležitý je samozřejmě i správný výběr prutů a navijáků. Ať si říká kdo chce co chce, jsem absolutně přesvědčen, že navijáky s volnoběžkou, tj. s dvěma brzdami mají při chytání mezi překážkami nad navijáky s jednou brzdou zřetelně navrch. Těch pár metrů, které získáte tím, že po záběru už nemusíte nic štelovat a můžete okamžitě naplno navíjet proti kaprovi za těchto podmínek může být rozhodující. Já chytám s Shimano Big BTR velikosti M a jistě není náhodou, že právě tyto navijáky použili mistři světa v lovu kaprů Jürgen Becker a Norbert Ulshöfer při svém triumfu na tomto jezeře. A pokud k tomu máte prut špičkové kvality, jste o další krok před ostatními. Můj tip se jmenuje Ballista Slim a pochází z dílen britské firmy Harrison. Blank tohoto prutu doslova předběhl dobu a v současné době zřejmě nemá na trhu konkurenci. Je extrémně tenký, lehký a poddajný, přitom však pevný a silný v tahu - absolutní top třída mezi pruty.
OSTATNÍ
V ceně týdenní povolenky, jenž se mění krom jiného podle atraktivity období ve kterém na Saluresti hodláte lovit, máte zahrnuto zapůjčení laminátové lodě s vesly, postel neboli lehátko, 20kg kukuřice, vařič s nádobím, pitnou vodu a 2x denně stravu i s dovozem. Právě z jídla jsem měl největší obavy, ale už první večeře je zcela rozptýlila. Až do konce výpravy jsem si v tomto směru nemohl na nic stěžovat. Dokonce jsme to ani nebyli schopni všechno sníst a tak jsme zároveň přiživovali zdejší hladové psy a pasáky ovcí.
Co říci závěrem ? Saluresti rozhodně není jezero pro začátečníky. Ač se tu každoročně loví monstra přes třicet kilo, jedná se zároveň o jeden z nejobtížnějších revírů. Nejeden věhlasný a uznávaný profesionál si zde vylámal zuby. Na druhou stranu je to obrovská výzva pro ty kapraře, kteří sní o velkých rybách. Jak jsem mohl na vlastní oči vidět /člen CT Jizera při našem pobytu ulovil kapra 28kg/, stačí trocha rozvahy, znalosti místních poměrů a štěstí se může usmát právě na vás. Atmosféra kolem jezera rekordů je natolik lákavá, že ji nelze odolat. Všem, kteří se odhodlají k jeho návštěvě, přeji úspěšný lov.
Rybářské centrum Olomouc
