aartu >> Ahoj. Mám oblíbený revír podobných parametrů, také cca 1ha a také nelze lovit po celém obvodu. Mám ho za dlouhé roky dobře zmapovaný a tedy dokážu ulovit podobnou velikost, prakticky kdykoli. Pokud bych měl tu potřebu.
V minulosti jsem se o know how dělil, poslední roky to už z pochopitelných důvodů nedělám. Pokud je na revíru přítomno víc lovících, lovím jinou technikou.
Narozdíl od Tvého, tento revír strádá velice. Jsem přesvědčený, že je permanentně přerybněný i když se to někomu z méně úspěšných kolegů tak jevit nemusí a stále naříká, že tam nic není a pakli ano, tak jen násaďáci kolem míry a pod ní a tuna zakrslých cejnů, perlínů, plotic...
Stavitel rybníka kdysi vydlabal do země vanu, s průměrnou hloubkou cca 120 cm,
(v současnosti už místy méně, díky spadaným břehům) a bez mělčiny, která je nejen nezbytná pro přirozený výtěr některých druhů ale především zdrojem bentosu.
Tato potravní složka tedy chybí, případně je minimální. Plankton také nemá mnoho šancí, díky kvantu bílé ryby i násadových kapříků... občas tam nějaká moudrá hlava přihodí i tolstolobika...aby toho planktonu bylo ještě méně..
Přítok téměř nepřitéká, z důvodu nedostačenosti zdroje.
Naštěstí je v revíru několik pramenů, které udržují hladinu. plus mínus na normálu. Ovšem prameny vodu neokysličí. Neokysličí je ani vodní rostliny, neboť v tak kalné vodě díky rytí kaprů a cejnů ve dně, nemají k životu podmínky. A pokud by tam nějaká odolná vystrčila ze dna stonek, okamžitě ho spase rovněž přítomný amur..
Jinak se amuři živí jen okusováním listí keřů nad hladinou a spásáním příbřežní vegetace..
Z důvodů absence rostlin a zooplanktonu, neustálého víření bahna rytím ve dně, nedostatečného přítoku aj., je voda v teplém období plná sinic.
Jedná se o revír místního významu a tedy jsme učinili místní úpravy limitu a míry některých druhů. Např. limit kapra je 1ks/týden-40cm, lín 3ks/týden- 25cm, amur 1ks/týden 60cm apod.
Paradoxem je, že pro členy místního spolku jsou sice kvóty závazné ale zákonem, respektivě RS nevymahatelné.
Neboť výjimky ze zákonné míry může udělovat pouze orgán státní správy rybářství a to vždy, pouze směrem dolů..
99/2004Sb.
e) vyhlašuje a zrušuje chráněné rybí oblasti a stanoví podmínky pro hospodaření v těchto oblastech (§ 5), povoluje výjimky podle § 11 odst. 2 a podle § 13 odst. 6 za podmínek v těchto ustanoveních stanovených,
§ 21 Kraj v přenesené působnosti
§ 22 Ministerstvo
§ 23 Ministerstvo životního prostředí
§ 24 Ministerstvo obrany
Ještě poznámka.. zarybňovací plán na revír cca 1ha = cca 150 -200kg kapra.
Tedy cca 150ks mírových násaďáků. Pokud se budou nasazovat větší, mělo by jich být logicky méně..
Pokud je revír úživný, kapr prostřednictvím přirozené potravy, zvýší za rok svou hmotnost na nějakých cca 250-300kg (cifry jsou ilustrační)
Na takový přírustek, spotřebuje téměř veškerou přirozenou potravu.
A před zimou se přisadí nová várka, opět předepsaných cca 150kg.
Jak to vidíš s množstvím přírozené potravy pro celkovou obsádku kapra na jaře ?
S přihlédnutím k faktu, že v revíru žijí ještě jiné, neméně důležité druhy ryb,
které také mají hlad a že se ryby ve sportovním revíru obvykle nepřikrmují a ani se voda nehnojí aby se množil nezbytný zooplankton ...
A co v případě, že je revír méně úživný anebo vůbec... Brát kapry nebo nebrat ?
Ještě malý kvíz na závěr .-)
Na satelitním snímku v záhlaví, je "kaprová" voda
a) vlevo
b vpravo
načítám...
