Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 19:24:06
Petr64 >> nezapomněl. A ještě jedna sranda mě napadla. DDT je zakázáno v Evropě, ale na některých světadílech ne,nebo je tam benevolence. A tak si radostně papame ovoce,zeleninu,maso z takových oblastí a jak nám chutná, že.
Npepa-č - Profil | Pá 24.8.2018 19:23:22
zdevac >> blbost. Proč jinde v EU Bureše nemají? Bureš si protlačil přes parlament - ještě když ani neměl mandat - prosadil si úpravu systému “na miru” nyslim, ze někdy tam, když loboval ( sliboval, zavazoval si atd uplátsel (schválně jsem to napsal takhle), ho napadlo Ano-politická divíze Agrofertu. Asi si řekl: “tohle je tak neefektivní a ponižující zařazovat si věci u poslancu - měl bych si zařídit vlastní poslance. Ano, to je nápad”
Bureš není výsledkem systému dotaci, podoba našich dotaci do zemědělství je výsledkem činnosti Burese.
) jinde v EU kde Bureš taky podniká (Německo, Slovensko) nemají takové dotace do řepky, biopaliv jako u nás, bo tam nemá vliv na parlament, rozpočet, ministerstva. Tam si systém neodladil,jako tady.
Ne, on není produkt systému, systém je jeho produktem.
Nsplavek - Profil | Pá 24.8.2018 19:17:28
zdevac >> Proč u nás nejsou malé farmičky. Tak se zeptej většiny majitelů půdy jestli by do toho šli. A uvidíš jakých odpovědí se ti dostane. Tady byly kolektivizací zpřetrhány vazby k půdě a hospodaření. Takže logicky budou velké farmy, které vzešly z původních JZD, nebo hráči typu Agrofert...atd....
Nejsou proto, že nejsou podmínky a nejsou vazby a většina majitelů půdy dělá něco jiného než zemědělství.
Nsplavek - Profil | Pá 24.8.2018 19:11:37
Už bto tady zanělo několikrát oračka na poli dokáže zachytit spoustu vody, než takové to jen podrývání a diskování. Myslím, že recept na tohle je velmi jednoduchý, vyplácet dotace jen těm co dělají pořádnou orbu. Pokud by tohle přišlo v platnost, tak byste viděli, jak by všichni otočili a fabriky by nestíhaly dělat pluhy.
Ale je to tak trochu utopie, protože majitelé velkých zemědělských podniků by táák moc lobovali, že tohle by jen tak neprošlo. Klesli by jim zisky a museli by přestat čůrat do zlatých hajzlíků.
NPetr64 - Profil | Pá 24.8.2018 19:01:15
sliver >> Zapomněl si na kvalitní hydroponicky pěstovaný rajčata že španělska.:-)
Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 18:59:00
Petr64 >> my jsme tady byli jedna z nejlepších bramborarskych oblastí a jak to Lux začal kurvit,tak z těch svažitých polí udělali pastviny,ale špatné a jinak řepka, šťovík, bodlák, pšenice, všecko na topení a do bioplynek. Ale můžem si koupit brambory z Holandska a z Egypta, které ani nepestujou v zemi, hurá.
NPetr64 - Profil | Pá 24.8.2018 18:56:46
Bacha >> Dneska ale vědomosti nemá kdo nynějším agronomům a mechanizátorům předat ( jestli vůbec tyhle profese nevytlačil agromanager apod.). Komunisti sice zlikvidovali malý rolníky,ale uživili nás. Dokonce ještě zbylo na vyvezení do Ruska a Polska.
NKnedla12 - Profil | Pá 24.8.2018 18:53:45
dantex >> Dneska jsem byl u zemědělce, který má velkou část pozemků na 18ti cm půdě. Nechtěl bych být ten, který mu bude říkat ať používá hlubokou orbu.
Většina tady má hezké myšlenky, ale provedení bohužel pokulhává. Problém evropského zemědělství je v nerovnoměrných dotacích jak už tady někdo psal. Budu se opakovat ale ona jenom ta blbá organická hmota v půdě a dostatečném množství by zadržela víc vody, než všechny přehrady dohromady.
NPetr64 - Profil | Pá 24.8.2018 18:39:16
sliver >> Tady se do roku 2010 taky většinou jen diskovalo. Ve finále to vypadalo tak,že pole bylo suchý a kde byla prohlubeň,dala se pěstovat rýže. On totiž nějakej chytrolín vymyslel,že obiloviny stejně hlouběji nekoření,takže je klasický zpracování půdy neefektivní.
NBacha - Profil | Pá 24.8.2018 18:29:24
Petr64 >> Dříve byl svatý grál jedna kráva na 0,8ha orné půdy (myslím), aby bylo dost hnoje na hnojení jednou za čtyři roky. Mezitím se všachny tyto pozemky vápnily mikromletým vápencem. Také jednou za čtyři roky, takže ob dva roky se půda vápnila a hnojila. Takto ošetřená ornice zadržela pomocí koloidních částic mnoho vody. Též mnohem lépe využívala umělá hnojiva, která se nevyplavovala do spodních vod.
To už se nedá dohromady a bouchne to:-)
Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 18:26:35
Petr64 >> u nás už se neoře vůbec. Podmítka a jakési radlicky a kotouče a berou to max. do 12cm. Hnůj, sláma atd. do bioplynek. A sem zvědav na ty pastviny,letos z toho krávy a sucho udělaly poušť.
NPetr64 - Profil | Pá 24.8.2018 18:12:24
sliver >> Teď tomu asi říkají jinak. Ona ta uspěchaná doba a multifunkční zemědělský stroje by to nedaly. Tohle je něco mezi podmítkou a orbou. Dřív se sice půda víc ujezdila,ale kompenzovala to právě jednou za čas ta hluboká orba.
Nzdevac - Profil | Pá 24.8.2018 17:57:00
Fishky >> No, takže zásadní otázka zní - proč u nás podobné farmičky nejsou? Jinak Rakousko je v tomto poněkud specifické kvůli hornaté krajině. Nemůžeš většinu spojit do širých lánů, když to jsou většinu Alpy a podhůří. A také, kromě jiného, ty farmičky postupně krachují a mizí, viz níže. Prostě se to nevyplatí a nemohou konkurovat. Ani v tom Rakousku. Trochu to zachraňují dotace, ale prostě orná půda je extra problematická.
A jinak se Babiše nechci zastávat, ale mám pocit, že ty nesmysly okolo Burešova byznysu přišly především z EU. On jen využívá systém. Kdyby tu nebyl Bureš, byl by tu někdo jiný.
No a ještě k tomu Rakousku si dovolím citovat z webu Zemědělec - Přestože se vláda snaží malé farmy různými opatřeními udržet, postupně zanikají. „Podle statistiky z roku 2003 se u nás každé dvě hodiny zavře jedna farma. Je to zejména v Burgenlandu, který leží hranicích s Maďarskem a kde převažují malá hospodářství,“ uvedl Peter Hancvencl, rakouský vyslanec v České republice pro zemědělství a životního prostředí. Jak poznamenal, v době vstupu jeho země do Evropské unie, tj. v roce 1995, bylo v Burgenlandu 15 500 farem. V roce 2003 jen 8600. Skončily hlavně subjekty, které neměly hlavní příjem ze zemědělství. A důvod? „Mnoho práce a nic z ní. Problémy nejsou tam, kde je tráva a pastviny v horách, v Tyrolsku, kde se spojuje rodinná farma s hotýlkem. Nejhorší je to v malých hospodářstvích s ornou půdou. Tam jsou fixní náklady vysoké a obdělávání půdy pracné.“ Mnoho rodin sice stále ještě žije tak, že manžel dojíždí někam do práce a jeho žena se stará o farmu. Jejich děti již o tento způsob života a namáhavou práci nemají zájem. Situaci malých farmářů v některých případech ulehčuje vzájemná spolupráce: půjčují si stroje, krmí zvířata sousedům, kteří jsou na dovolené.
Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 17:49:40
Petr64 >> tak pardón,u nás se říká hluboká orba 18 až 30 cm. Nedorozumění
NPetr64 - Profil | Pá 24.8.2018 17:43:46
sliver >> Hnůj do země zapravíš normální orbou. Hluboká se prováděla kdysi dávno a jen jednou za cca10 let. Prokypřilo to půdu do 90 cm ale zase to vytáhlo na povrch hlušinu,která se musela upravit.
Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 17:22:01
Bacha >> a s tou řepkou sem to poplet. Pěstuje se zhruba na 17% orné půdy, což je maximum co je únosné z hlediska střídání plodin kvůli plevelům a chorobám. Takže víc se už řepkou osít nedá. Četl sem,jak Agrofert vydělává na celém procesu pěstování řepky a má to dokonale vymakane.
Nsliver - Profil | Pá 24.8.2018 16:46:45
Bacha >> a jak zapravis do země hnůj, slámu, zelené hnojení, prostě organickou hmotu, která tam velmi chybí? Jedině hlubokou orbou. I pastevní louky by se jednou za 3 - 5 let měly orat s hnojem. Ovšem dneska na to serou tak nějak kolektivně všichni nebo skoro všichni.
NBacha - Profil | Pá 24.8.2018 16:14:45
Nevím, co furt máte s hlubokou orbou. Na většině polí se nedá provádět. Pokud by se jednalo o orbu s podrývákem, tomu bych rozuměl. A co se týče těžké techniky, tak si laskavě spočítejte měrný tlak nového a starého traktoru. Možná se podivíte, že současná technika má šetrnější parametry:-) Navíc, není utužena ornice jako taková, ale podorniční vrstva, která zabraňuje vsakování do hlubších vrstev půdního profilu.
NBacha - Profil | Pá 24.8.2018 16:02:49
zdevac >> Však ono se po blackoutu ukáže:-)
načítám...
DAM naviják Quick Intenze Feeder
Berkley gumová nástraha Powerbait Cullshad 7,5cm
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
