Njá 2 - Profil | Pá 25.5.2018 14:06:28
Miki 1 >> Dík... krapet jsem se uklikl
Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 14:04:32
jelen10 >> takže pokud dosud aplikovaný postup nic (kromě sucha a povodní) nepřinesl, tak je třeba pokračovat a případně to děla ještě více, jo?
A: "tohle nefunguje"
B: "Tak to budeme dělat víc"
A: "Super nápad."
Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 14:01:31
Bioklimatologa má recht. Pokud současná krajina není schopná zadržet dostatek vody (a objektivně ji fakt není možné uvést do stavu, kdy by to dokázala) a klima směřuje tak, kam směřuje, je rozumným opatřením budování nádrží. Tím nechci říct, že nemá smysl se snažit o nápravu chyb minulých, ale čekat až se parkoviště zazelená lužním lesem a zemědělci rozdělí širé lány mezemi ovšem vodu řekám, zemědělství, průmyslu ani lidem při déle trvajícím suchu nezajistí.
NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 13:54:06
Danda05 >> Než jednu velkou je daleko lepší mít padesát malých rozprostřených v krajině. Je to lepší nejen kvůli zásobám podzemní vody, ale i přírodě co by takové - floře i fauně.
Bez lesů těch dešťů moc nebude - kalamity, které postihly naší zemi si taky vybírají svoji daň.
Njá 2 - Profil | Pá 25.5.2018 13:29:04
Miki 1 >> A při povodních 2012 zadrželo třeboňsko výrazně víc vody, než celá slavná vltavská kaskáda
Nmreichel - Profil | Pá 25.5.2018 13:06:16
Naprosto souhlasím s Pepou-č. Základem je poslouchat přírodu a její potřeby. Člověk nic lepšího než příroda za miliony let evoluce nevymyslí. Vláhu v krajině udržím jedině tak, že se bude mít kde v klidu vsáknout. Pokud budeme betonovat víc a víc a víc, bude to horší a horší a horší. Příklad idiocie z našeho města. Nestačí stávající parkoviště u nádraží a je třeba ho rozšířit. Normální člověk by na tom stejném už vyasfaltovaném místě postavil buď další patro, nebo to zahloubil pod zem, ať se zbytečně nezabírá další plocha. A radní řekli ne a budou asfaltovat další stovky metrů čtverečních zrovna na břehu řeku.
Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 12:53:26
WsaW >> ale to víš že ten beton má vliv. Máš pravdu že průtok je závislý na tom kolik vody se do koryta dostane. Ale taky to závisí na tom jak ta voda dlouho v tom korytě zůstane.......v betonovém to chrstne pryč. V původním korytě tu vodu brzdí kameny, meandry, dřevěné prahy.... U nás se betonují už i vlásečnice. Tam je potřeba udržet tu vodu co nejdéle.. a ne je narovnat a vybetonovat.
NMiki 1 - Profil | Pá 25.5.2018 12:51:39
Další přehrady mají tak akorád význam jako zakázka pro stavebníky. Krajině nepomůžou, protože zadrží tak akorát to bahno co se spláchne z polí.
Pamatuji si na malé rybníčky (někdy spíš větší louže), nebesáky, ty jsou schopny vodu podržet přesně tam co je třeba a pomalu ji uvolňovat do podloží. Pamatuju si je ještě z klukovských let, to jich tu bylo celkem dost. Možná že tohle by bylo lepší řešení než nějaké megaprojekty. Prostě s krajinou pracovat a ne jí jen trpět.
Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 12:49:40
Darďas >> prosím Tě - a ty sis nevšiml rozdílů jak se upravovalo dřív a teď? Třeba bečva byla plná dřevěných splávků a prahů. Teď je plná betonu. Nebo jezdily míchačky už v 1890?
Nu x a - Profil | Pá 25.5.2018 12:46:27
Podle mě potřebujeme vice řek,min také pět a jednu pstruhovou něco jako je Ohře..
Nhraji - Profil | Pá 25.5.2018 12:42:02
já 2 >> nevím, třeba v Jeseníkách leží poměrně velké množství půdy neobdělávané, jen se na něm udržuje tráva. Problém vidím v tom, že půda se vrátila zemědělcům, soukromým, a nyní by jim někdo chtěl nakazovat, jak se na ní mají chovat. Já rozumím tomu, že to je v zájmu celku, ale každý asi nejprve hledí na zájem vlastní a až v druhé řadě na zájmy celku. Zemědělec musí obdělávat půdu, aby si vydělal na živobytí. A musí pěstovat to, co potom prodá, aby utržil. Ona je ta problematika velmi provázaná a složitá. A rozhodně nemá jednoduché řešení. A když má zemědělec techniku určenou pro větší plochy, jen těžko si dobrovolně pole rozkouskuje pomocí mezí, které by pomohly ochránit půdu před splachováním a zlepšily biodiverzitu. Tohle začne zemědělec řešit až v okamžiku, kdy nebude mít na poli té ornice ani tolik, aby zasel. A hlavně bude mít nataženou ruku směrem ke státu, dej dotace, nebo bude nedostatek potravin. Začarovaný kruh.
NDarďas - Profil | Pá 25.5.2018 12:35:29
pepa-č >> Situace se strašně rychle mění.Tam,kde před 20-30.léty se mohla řeka vylít,tam je dnes bytová zástavba,nebo průmyslový areál.
NDarďas - Profil | Pá 25.5.2018 12:33:44
hraji >> Ano.To je další velký průser.
Njá 2 - Profil | Pá 25.5.2018 12:31:10
hraji >> Další problém je, že se veškerou další půdu snažíme využívat
Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 12:27:44
Darďas >> já si myslím, že možností je dost. ale snahy málo.
Nhraji - Profil | Pá 25.5.2018 12:26:31
Ročně v ČR ubyde 7444 hektarů orné půdy, která se zastaví, z dlouhodobého hlediska je to další průser. Ta půda je mnohem důležitější pro jímání vody, než samotné toky řek.
NDarďas - Profil | Pá 25.5.2018 12:25:43
pepa-č >> My to tady nevyřešíme,to je jasné.Bohužel, doba ve které žijeme je taková,že už moc možnosti na zlepšení situace ...není.:-(
Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 12:19:41
Darďas >> to máš pravdu, Blanice Vodňanská, byl zkrácena od Protivína po soutok s Otavou (na méně než polovinu délky) již za Rakouska (se s tím začlo). To ale není důkaz, že by to bylo správné a rozumné, nebo dokonce prospěšné.
mimochodem, když v roce 2002 byly "slavné" srpnové povodně, tak se nejvíc vody valilo původním korytem (nebo tam, kde kdysi koryto bylo), nějak si to ta řeka pamatuje.
NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 12:09:01
eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 11:17:18 >> Děkuji za odpověď.
Mám k tomu jen jednu poznámku.
To co ale psal kolega je: "Čím je kratší tok o to budou zásoby podzemní vody menší,..."
To by znamenalo, že zásoba podzemní vody je primárně řízena tím co se vsákne z vodních toků.
To ale není tak úplně pravda. Protože ona podzemní voda se nejvíce doplňuje vsakem skrze půdu.
Jasně, voda se vsakuje i z vodních toků a vodních ploch. Jenomže vsak skrze dno je minoritní složka.
Takže nechat jen meandrovat toky, tak to nějakou vodu zadrží, ale moc to asi nebude. Meandrování toku má především vliv na rychlost odtoku vody. Aby se voda zadržela, tak ji potřebuješ hlavně udržet v půdě. Představ si půdu jako houbu, do douby když naleješ vodu tak odtéká postupně.
Obecně se tvrdí, že 1ha orné půdy v průměru zadrží až 250m3 vody. A když to přenásobíš počtem hektarů ornice, tak zjistíš co by všechno mohla půda vsáknout, zadržet a postupně uvolňovat i v období sucha...
To kolik vody opravdu půda zadrží ale záleží tak nějak na způobu obhospodařování (viz zmiňovaný pan Valo).
Mimochodem 1ha lesa zadrží vody ještě více, než 1ha ornice...
Teď k Tvé poznámce o vybetonování:
Vybetonování koryta řeky nemá na velikost průtoku v řece téměř žádný vliv. Velikost průtoku je závislá od toho, kolik vody se do řeky dostane.... Ale to je na delší psaní...
Ale souhlasím, že když je koryto vybetonováno do geometrického průřezu o konstantním sklonu, tak že nejsou tůně, tak to je v období sucha (snížených průtoků) pro živočichy problém... Ale jak jsem psal, snížený průtoku v řece nemá nic společného s tím, zda je koryto vybetonováno, nebo ne...
načítám...
GScarp.cz
