Pánové, je tady nějaký zemědělec? Nebo nevíte do jaké hloubky se běžně oře? Dělá dnes ještě někdo hlubokou (do 30 cm) nebo velmi hlubokou (nad 30 cm) orbu?

Popřípadě jak drahá je cena hluboké orby, velmi hluboké orby a rigolování (nad 60cm) na 1 ha půdy?

Děkuji.

Nelíbí 0
Líbí 0

NWillow - Profil | Ne 27.5.2018 8:07:43

pepa-č >> A jaké DOTACE v € nebo Kč má německý soudruh zemědělec a jaké český.!!????
Dej německému ekvivalent českého zemědělce a Germán zdraží o 100-200%.
Proto tam májí vše levnější,jako celá stará E15,ostatní musí držet hubu a krok.
A tomuhle říkají soudruzi na západě,,kapitalismus"!!!Je to prachsprostý socialismus.:-(((((

Nelíbí 0
Líbí 0

Npepa-č - Profil | So 26.5.2018 13:49:32

zdevac >> nesouhlasím. koncové ceny potravin jsou tam nižší než u nás. a německo má nejvyšší poměr obdělané půdy k rozloze v EU a nejmenší poměr pracujících v zemědělství k počtu obyvatel.
je-li německo největší odběratel českého zemědělského exportu, tak to neznamená, že čr je největším zemědělským importérem v německu (ani náhodou).
to že si plundrujeme naši půdu není vina němců, ale naše. za to němci nemohou. že u nás máme řepku od Aše po Jablunkov a brambory vozíme z Itálie, za to Němci fakt nemohou.
Právě Německo a Rakousko by mělo být příklad, že lze dělat zemědělskou prvovýrobu (oni to totiž taky dělají, není pravda, že tam dělají jen jogurty a mlíko "jen" dovážejí) a dělat to vůči krajině rozumně a ohleduplně a přesto na tom vydělávat. A vydělávat na tom i když mají prokazatelně vyšší mzdové náklady.

Nelíbí 0
Líbí 2

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 13:43:41

zdevac >> A to teprve bude problém až Němci dostaví všechny svoje kravíny a díky dotacím nás tímhle zruší. Pak budeme rádi ještě za Babiše a jemu podobné, kteří jsou schopni ještě nějak konkurovat...

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | So 26.5.2018 13:43:26

Jedna z vlásečnic Ostravice, je sice sucho, ale smíšený les a kousek přírody do které minimálně zasáhl člověk dělá zázraky. To co bylo vidět na druhé straně jsem raději nefotil - kůrovcová kalamita a holiny.

Nelíbí 0
Líbí 1

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 13:37:49

pepa-č >> Ono to tam sice jde, ale zkus se podívat, jaké dotace tam do zemědělství proudí a jaké tam jsou ceny kvalitních potravin a celková kupní síla obyvatelstva. Pokud bys u nás zavedl německé/rakouské ceny, půlka národa by ti pomřela hlady. No a další věcí je, kde například ti Rakušáci a Němci suroviny berou. Právě Rakousko a Německo jsou v první pětce zemí, kam exportujeme agrární produkty. Takže jako u aut jsme montovna, tak v zemědělství se držíme právě jen díky tomu, že to děláme levně. Pokud zdražíš kvůli zvýšení nákladů, tak se nezdraží jen potraviny, ale celkově se sníží zemědělcům odbyt, ty exporty nejsou zanedbatelné a řada zemědělců je na nich závislá. Celkově pak situace vypadá tak, že exportujeme základní suroviny, ze kterých pak třeba Němci nebo Rakušáci udělají potraviny, které pak zase importujeme. Viz třeba mléko, kde vyvážíme mléko a dovážíme hotové mléčné výrobku. Takže jasně, že to v Německu a Rakousku jde, když plundrování země a přírody nechávají na nás, a sami si nechávají jen to, co generuje opravdovou přidanou hodnotu za minimálních škod na okolí.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npepa-č - Profil | So 26.5.2018 11:53:31

zdevac >> a proč to v německu a rakousku jde? tam mají taky kapitalismus, mlíko a maso na krámě stojí stejně nebo mín (a je kvalitnější), všichni od prvovýroby až po bábu v krámě si vydělají víc a přesto to funguje a jde to. že na to dělat věci správně nejsou peníze, je jen naše východňárská (to je stav myslí) výmluva.

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 11:53:28

zdevac >> Dokud se bude podporovat tento způsob zemědělství, nic se nezmění. Myslím že si rozumíme...
Ať se daří

Nelíbí 0
Líbí 0

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 11:41:06

Knedla12 >> Tak dříve se chodilo na výlety do přírody, dnes znám několik rodin, co na výlety jezdí do nákupáků. Fakt. Jen na čumendu. I třeba moje dcery :-) 13 a 14 let, jedou na odpoledne do nějakého NC, oblézahí "háemka", "Céáčka", Zaru.... vyzkouší všude x kusů oblečení, pobaví se, sem tam někde něco dostanou zdarma... Nic nekoupí a večer přijdou jaký to byl úžasný den :-) Nechápu, ale je to běžné u všech jejich vrstevnic..

Nelíbí 0
Líbí 0

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 11:38:08

Knedla12 >> Jo, s tím více méně souhlasím. Dokonce souhlasím i s odpůrci, že v dlouhodobém horizontu by zemědělec vydělal více, protože takto se mu snižuje úrodnost a klesají výnosy. Jenže problém je, že lidi musí dostat peníz ehned, ne někdy v budoucnu, dodavatel zemědělské techniky také chce zaplatit v dohledné době, složenky také nepočkají... Ale s tím opět souvisí i státní zřízení. Máme kapitalismus, dodavatelé se neřídí potřebami zemědělců, ale tím, kolik z nich mohou vyždímat. Takže i s přiměřeným ziskem pro výrobce by traktor mohl být za polovinu. Ale on není, zemědělec se sedře na kost a výrobce má miliardové zisky, které leží někde na účtech... Prachy nezávidím, jen kdyby byl traktor za polovinu, zemědělec by rozdíl mohl investoval třeba do té krajiny nebo šetrnějšího obhospodařování a výrobce by místo pěti miliard měl jen čtyři, pro něj žádná změna, od určitých částek jsou peníze jen nevýznamná čísla. To samé výroba živočišná. Dnes se maso vozí přes půl světa. Proč? No, máme co jsme chtěli.

Nelíbí 0
Líbí 1

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 11:31:13

zdevac >> Akorát mi nejde do hlavy proč jsou den co den obhoďáky narvané lidma k prasknutí. Asi se tam ale chodí jenom kochat... a jezdí svým 20 let starým autem, páč na nové nemajiz peníze.
Nebo ne? :O

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 11:25:37

zdevac >> Znám k tomu velice krásný a všeříkající obrázek...

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 11:24:15

zdevac >> Ono totiž problém s půdou postihuje jenom ČR, že? Tlak na cenu je proto tak vysoký, protože v nějakým Španělsku, Argentině, Bolívii apod na nějakou protierozní ochranu serou, ekologie jde stranou a všechno se přizpůsobuje kvantitě. Navíc drtivá většina firem tam profitujících je z Evropy, USA a Kanady.

Ruku na srdce, kolik jídla kupujeme zbytečně? Kolik toho vyhodíme a kolik k životu vůbec nepotřebujeme? Podle výsledků se ve vyspělých státech (i u nás) vyhodí 1/3 potravin, stačilo aby lidé snědli všechno a za tu ušetřenou 1/3 koupili kvalitnější a české potraviny. Bohužel západní - konzumní styl tohle nedovolí.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 11:14:36

Knedla12 >> Já to vidím trochu jinak. On sice má pravdu, ale ty ne. Ta levná a jednoduchá řešení se již realizují, sám Cílek to tam píše. Ale ten zbytek je extra drahý a náročný, na to zemědělci nemají. Měli by, kdyby mnohli prodávat za rozumné ceny. Ale pokud zvednou ceny, lidi to nebudou kupovat. Takže to, co rozhoduje, je tlak na cenu a celková ekonomická situace obyvatelstva.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 11:00:11

No a čemu to kolísání hladiny vadí? Co tam je tak vzácného a choulostivého? Není ono to úplně jedno, jestli se to tam vytře, nebo ne? Ryby vydrží i tvrdší zacházení, však ono vždy něco přežije.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | So 26.5.2018 9:25:10

Myslím, že Česko nepotřebuje 5 nových přehrad ale že potřebuje,aby ti, kteří rozhodují, si uvědomily,že to co mají na krku to tam nemají kvůli dešti ale aby to začali používat. Čus,jedu do zítra na ryby.Petrův Zdar

Nelíbí 0
Líbí 1

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 9:07:30

Willow >> To jsem nevěděl, tak to potom jo :))

Nelíbí 0
Líbí 0

NWillow - Profil | So 26.5.2018 8:56:59

Knedla12 >> To nebyly přívalové deště,to týden chcalo a chcalo.Věděli to jasně předem,jenže tu situaci tenkrát silně podcenili a to byl ten průser.

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | So 26.5.2018 8:38:05

Willow >> Přívalové deště jsou nebezpečné právě v rychlosti a neočekávanosti. Pochybuju že někdo 3 dny dopředu věděl co nastane...

Nelíbí 0
Líbí 0

NWillow - Profil | So 26.5.2018 8:14:06

Za povodně v r.2002 v Praze nemůžou přehrady vltavské kaskády,ale jen a zas,špatné rozhodnutí o manipulaci s hladinou na celé kaskádě.Kdyby poslali na Prahu o 3dny dříve vodu na S.p.a.2 nikdy by nedošlo k tomu,k čemu došlo.Tedy,Praha a 100-500letá povodeň a miliardové škody.Za vším je špatné rozhodnutí ministra zemědělství a ředitele Povodí Vltava.!!

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | So 26.5.2018 6:11:35

R.P. >> Škoda že nenapíšeš ani moudro, případně kravinu. Takovou reakci by člověk spíš čekal od desetiletého kluka, případně učitele. Každý jsme nějací, že?

Nelíbí 0
Líbí 0

NR.P. - Profil | So 26.5.2018 1:02:08

Honza7 >> hovoříš moudře, ale plácáš kraviny

Nelíbí 2
Líbí 0

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 21:59:39

sliver >> To co uvádíš funguje pokud půda je v majetku zemědělce, v případě že je pronajata, tak nájemce se o kvalitu půdy nezajímá, chce co nejvíce vydělat na tom co zasadí.

Nelíbí 0
Líbí 0

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 21:30:39

Honza7 >> Ano máš pravdu. Proto taté tvrdím, že tvorba oné krusty na polích je větší problém, než vybetonované koryto. V podstatě se tu snažím celou dobu jen upozornit na to, že tu spousta lidí připisuje nedostatek vody vybetonovaným vodním tokům. Já se ale snažím nastínit kolegům, že zakopaný pes není v betonovém korytě, ale v půdě, respektive v jejím obdělávání. Pokud se voda vsákne do půdy, tak bude voda i v řekách. Viz např již zmiňovaný pan Valo.

Nelíbí 0
Líbí 1

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 21:26:05

Honza7 >> Máš plnou pravdu. Proto se ty koryta přece opevňují / betonují. Aby se zabránilo vymílání břehů a dna.

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 21:23:07

Několikrát mnou vzpomínaný Václav Cílek který jednoduše a věcně dokáže mluvit o problému, jeho nápady jsou často velice banální, ale narozdíl od často komlipkovaných a drahých činností i funkční.

Rozhodně stojí za přečtení: http://casopisargument.cz/2017/09/13/voda-a-krajina/

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 21:17:50

Honza7 >> krusta se u správně obhospodařované půdy nevytvoří. Živý mulč, zelené hnojení, chlévská mrva, sláma, jde to,ale je to složitější.

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:59:11

WsaW >> To funguje pouze za předpokladu, že není dlouho trvající sucho, které vytvoří velmi odolnou krustu, která vody pojme opravdu minimum.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 20:58:02

já 2 >> při povodni? HHaha, tak toho sem byl svědkem.

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:56:53

WsaW >> Napřímený tok má větší sklon, když v něm zvýšíš průtok k tomu automaticky narůstá energie, která má za následek devastaci všeho co přijde toku do cesty.
Je to přesně opačně než uvádíš.

Nelíbí 0
Líbí 1

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 20:52:07

Honza7 >> Ano naprosto souhlasím! Ale co kdybychom nezasakovyli jen samotným dnem řek ale celou plochou orné půdy? Která je rozlohou trochu větší? Nedosáhli bychom tak daleko lepšího efektu?

A přirozeně se v půdě tvoří něco označováno jako zvodnělá vrstva. Lze si to představit jako když je v kýbli písek a do toho se naleje voda. Vodu nevidíme, ale je tam. A je po celé ploše kýblu. Ne jen v nekterých místech. Podobně to funguje v reálu. Ta voda (podzemní voda) je všude v půdě. A tak říct že ji doplňují jen řeky je dosti nepřesné. Ano doplňují ji i řeky a přehrady ale primárně ji doplňuje především déšť který se vsákne do půdy.

Nelíbí 0
Líbí 0

Njá 2 - Profil | Pá 25.5.2018 20:49:42

sliver >> Jenže v meandrech se Ti taky mnohem víc vody stihne vsáknout

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 20:48:12

Honza7 >> a k čemu to je? Meandrovat můžeš pouze v rovinatém terénu, při povodni se voda musí vylít a to momentálně nemůže, protože nebude mít kam.

Nelíbí 0
Líbí 0

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 20:43:27

potočák 62 >> Zdravím, ano máte pravdu. Nicméně proudění v březích je závislé na výšce hladiny v korytě. Proudění pod dnem je otázkou těsnosti dna. To všechno ale nemění nic na tom, že když v korytě nic nepoteče, tak je jedno, jak to proudění v březích přesně vypadá. Mimojiné i přirzené koryto může být utěsněné, stačí když je okolí toku jílovité. V písku je to něco jiného. Proto jsem psal, že je to celé na delší povídání.

A ta zásoba vody je diskutabilní. Vezměme si šířku řeky 10m +/- 20m na obě strany. Přenásobme to délkou toku (např. 1km), tak máme plochu 5ha, která drží zásobu vody, ale jen do výšky samotné hladiny v korytě. A teď okolo 1km toku bude na každou stranu 1km pole. A rázem jsme na 100ha plochy, která drží vodu. Upozorním je na to, že pórovitost zeminy v okolí toku je +/- stejná jako pórovitost orné půdy v širším okolí => i zásoba v 1m2 této půdy bude obdobná.

A teď otázka, co je víc 5 nebo 100. Kde je zadrženo více vody? Já netvrdím, že kolem koryta se nedrží voda. Jen tvrdím, že se dosáhne většího zadržení vody v krajině tím, že se zasákne do orné půdy. Jen vysvětluji těm co za vše viní vybetonovaná koryta, že problém je trochu obsáhlejší. A jen vybetonovaná koryta za vše nemůžou. Že je tu jiný problém, který když se vyřeší, tak se dosáhne lepšího efektu.

Co se týká ochrany měst před povodněmi, tak ano vybetonovaná koryta neochrání město před povodněmi. Povodeň totiž vzniká někde jinde. Ne v tom městě. Ale pokud to koryto ve městě, bude betonové, tak se zrychlí průtok městem a záplava nebude tak katastrofální. Představte si, že by to byo naopak, před městem beton a ve měste přirozené koryto. Co nastane? Do města bude přitékat více vody než odtékat?? Plníme "bazén"... Není tedy lepší aby se plnil "bazén" mimo město?

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:40:51

WsaW >> Nejdříve začneme tím, že mi tykej.
Pokud budeš mít konstantní výšku hladiny, stejný sklon vodního toku, stejný průtok, stejný profil dna a stejné podloží, tak vždy se vsákne víc vody v takovém vodním toku, který bude delší - tedy až na jeden případ, že podloží by nepropustilo do podzemí žádnou vodu. V takovém případě je shoda, nevsáklo by se vůbec nic a je jedno jak ten tok by byl dlouhý.

Nelíbí 0
Líbí 1

Npotočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 19:14:08

Knedla12 >> V mládí jsem dělal na šachtě a když jsme měli rubání v prvním patře,to bylo 60-100m hluboko,tak jsi při jarním tání nebo při déle trvajících deštích velice dobře poznal,jakým způsobem jsou pole nad tebou obdělávaný a co se tam pěstuje.Někdy to bylo na pláštěnku.Petrův Zdar

Nelíbí 0
Líbí 0

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 19:12:48

potočák 62 >> přesně tohle jsem viděl v německu. takhle TO tam dělají taky.
u nás obráceně.

přitom pokud by šlo o to "protočit" prachy, tak se dají protočit i tímto směrem. ale jen by se muselo chtít. změnit myšlení a opustit "my to děláma 30let tahle" .
tenhle argument je mor.

Nelíbí 0
Líbí 2

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 19:11:11

Knedla12 >> taky žiju v bramborářské (kdysi) oblasti a pamatuju chovné potoky dřív a dnes, když tu jsou pastviny, řepka, bodlák a šťovík,je po potokach skoro. A bude hůř protože jsme kalamitní oblast s kůrovcem.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 19:06:40

Knedla12 >> to je minimálně diskutabilní. Smrky začali naši předci ve velkém sadit tak před 350 lety. Byla velká potřeba stavebního dřeva a smrk je kvalitní a rychle roste. Nejvážnější chyby se staly až nedávno,po sametu. Šlo to ráz na ráz. Opět složitá tématika. Hospodaření v lesích bylo třeba za komancu o dost lepší než v současnosti.

Nelíbí 0
Líbí 1

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 19:02:57

potočák 62 >> Není nad praktické znalosti, kór když to pomáhá i jinak, ať se daří i nadále.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:59:10

Knedla12 >> Psal jsem,když jsou správně směrované a potom ti díky řádkům vlastně představují spoustu hrázek.A nedaleko od nás je jeden z mála bramborářských podniků u nás,tak můžu posuzovat,jak je to s vodnatostí drobných toků v jejich okolí v létě.Petrův Zdar

Nelíbí 0
Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:53:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

WsaW >> Nemáš pravdu v tom,že betonování toků ve městech je ochrání před povodněmi a jak vidíš,tak v zahraničí začínají beton nahrazovat něčím jiným.A rovněž není jedno,jaké je koryto.V betonovém korytě je voda jenom v korytě a když odteče,tak je pryč.U přirozeného toku proudí voda nejen po povrchu ale i dnem a v březích často ve vzdálenosti desítek metrů.Pochopitelně daleko pomaleji než v korytě ale zároveń poskytuje obrovskou zásobu vody pro období sucha,kdy se postupně do koryta stahuje.Petrův Zdar

Nelíbí 0
Líbí 4

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:49:28

potočák 62 >> Stačí mírný sklon a z řádků se stává drenáž která sebou bere hlavně orniční vrstvu půdy což je hlavní problém.

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:48:04

sliver >> Brambory si pěstujeme sami :)
Do lesů vysadili neuvěřitelné množství smrků, odhad je v současnosti něco kolem 51 %, podle vědců je únosné 20 - 25 (30) %, což je vzhledem k velice dobrému zalesnění ČR obrovská plocha.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npotočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:40:49

Knedla12 >> Tak záleží na tom,kde jsou ty brambory pěstované.Pokud´ to je v podhorské oblasti a řádky jsou správně směrované,tak umožńují vsáknutí velkého množství vody a dost významně ovlivńují stabilní průtoky na menších tocích.Petrův Zdar

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 18:39:18

Knedla12 >> a jakou chybu udělali naši předci s lesama ?

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 18:38:01

Knedla12 >> brambory nejdou nahradit. Tobě snad chutnají vodnaté, skvrnité hnusy z Holandska a bůhví odkud ? Kupuješ snad v prosincu rané brambory z Egypta ?

Nelíbí 0
Líbí 0

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 18:14:24

sliver >> I ty brambory jdou nahradit a jsem rád že zminujete zelené hnojení a meziplodiny.
V kapse nemám naprosto nic, jen nesnáším kecy typu brambor dobrý, řepka špatná. Slyším to pořád a prostě to tak není, brambory jsou po kukuřici (možná i před ni) asi nejhorší protierozní plodina u nás pěstována. Řepka taky není žádná výhra, hlavně její pěstování pro energetické účely, o kukuřici ani nemluvit.
Lesy jsou kapitola sama o sobě, tady je ale z velké části chyba našich předků, to ale určitě nevěděli jaké škody to napáchá.

Tohle je komplexní problém a pokud nenastanou legislativní změny (jakože nenastanou), tak to dopadne nevesele. Všichni tady mají v něčem pravdu, bohužel tady o tom můžeme maximálně diskutovat, k ničemu jinému to nepovede. Až začneme kupovat naše české potraviny, až budeme kupovat ovoce a zeleninu která je vypěstovaná podle rozumu a až přestaneme kupovat hnusný argentinský stejk, možná pak bude aspoň v tom zemědělství líp.

Nelíbí 0
Líbí 0

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 17:16:58

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 15:41:31 >> píšeš nesmysly jen abys něco napsal? Jde o zadržení vody z přívalových srážek v jinak suchém období, např. posledních dvou let. A ano spousta lidí ke štěstí vodu z kohoutku potřebuje.

Nelíbí 0
Líbí 0

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 17:15:51

Knedla12 >> hele, nevím co máš v kapse za trumf,ale brambory jsou důležitá plodina v rotaci plodin a třeba rané brambory jsou velmi důležitá meziplodina. Vodu zadrzime jen v půdě a v lese. V řekách a přehradách je na to pozdě. Jenže zemědělci nemají hnůj,serou na zelené hnojení a na meziplodiny,tak půda degraduje. Nepotrebujou krmivo pro dobytek, hnojí se umělými hnojivy a to vše šíleným způsobem vyčerpává pole. To se můžem bavit týden vkuse a nikam nedojdem. Lesy to samé v bledě modrém.

Nelíbí 0
Líbí 1

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 16:58:41

Knedla12 >> http://www.osel.cz/9234-rostouci-plochy-repky-problem-ale-ne-ten-nejvetsi.html

zejm 4 odstavec. tohle je o řepce prokázáno. ale přečti si to celé. podobných informací lze najít hodně, nejen na webu.

Nelíbí 0
Líbí 1

NKnedla12 - Profil | Pá 25.5.2018 16:42:25

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 15:41:31 >> Nevím jestli nechcete odpověďet nebo jste otázku jenom přehlédl, v čem jsou brambory v zadržování vody v krajině lepší než řepka?

Nelíbí 0
Líbí 0

NWillow - Profil | Pá 25.5.2018 16:26:46

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 15:37:30 >> Tak jestli jsi si všimnul jde o Divokou a Tichou Orlici.Do Pastvin taky občas letí 50-80m3/sec,podzim cca 13-16.11.2015.A ten potok,jak jsi nazval Tichou Orlici měl od září stabilní průtok od 6-12m3/sec ,ale není tam přehrada tak teď teče jen 120litrů za vteřinu.!!!!Voda která odteče se už nikdy nevrátí.!!Malé přehrady jsou základ boje proti suchu nebo povodním.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 15:41:31

jelen10 >> ".....a lidi s vyschlými studnami si mohou otočit kohoutkem".....tohle mluví za vše. Jojo u nás taky dělali protipovodňová opatření a nečekaně se objevilo se spousta vyschlých studen......některým ale stačí ke štěstí otočit kouhoutkem. Máš pravdu - takhle (blbě) to funguje.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 15:37:30

Willow >> jabko taky chutná jinak než hruška.... nechápu cos tím chtěl naznačit - jakože do pastvin přitéká stejné množství vody jako odtéká? Myslíš si že kdyby přítok do přehrady byl stejně mizerná jako potok za kopcem, že z přehrady poteče celý rok tolik?

Nelíbí 0
Líbí 0

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 15:36:52

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 15:11:54 >> Na 30km2 povodí ti během dne spadne 40mm srážek (jiné ti v tom měsíci nespadnou). 20mm normálně odteče po povrchu do toků s malou povodňovou vlnou. Na konci povodí je 12ha nádrž s kubaturou 400 000m3, na které je možné každou takovou srážku s odtokem 40 000 m3 transformovat, jak je třeba. Nádrž v jinak suché oblasti zásobuje místní obce a i v suchém období, kdy potok co ji napájí má jen pár sekundových litrů, fungují pod nádrží rybochovná zařízení, potok tam teče a lidi s vyschlými studnami si mohou otočit kohoutkem. Tak to prostě funguje.

Nelíbí 0
Líbí 0

NTom - Tuk - Profil | Pá 25.5.2018 15:24:14

Klimatolog... kurvadrát...

Nelíbí 0
Líbí 0

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 15:11:54

jelen10 >> ano stabilnější odtok. Opravdu mají ale takovou retenci? Zmiňuješ želivku jako zásobarnu pitné vody. chceš snad naznači že bude použita zásoba pitné vody pro nadlepšování průtoku řeky pod ní?

Nelíbí 0
Líbí 0

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 15:07:40

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 14:48:51 >> Voda naprší, steče po povrchu do drobných toků, něco se vsákne a následně v příslušném hydrologickém s hydrogeologickém povodí nateče do nádrže. Nádrž může regulovat její odtok. A ano, toky pod nádržemi mají i při velmi suchých létech stabilnější odtok než jiné. Nádrže jako Želivka a Klíčava zásobují lidi pitnou vodou - v době, kdy podzemní zdroje nemají dostatečnou vydatnost představují navíc slušnou rezervu. Ohře má v parném létě 10m3/s v době kdy jinak mnohem "vodnější" Berounka má 5m3/s a přeskáčeš jí po kamenech.

Přehradní nádrže holt nejsou jen kaskáda, která má hromadu jinejch funkcí a zadržení vody v krajině nebylo jejím účelem.

Nelíbí 0
Líbí 0

NWillow - Profil | Pá 25.5.2018 15:02:25

Přehrady jsou na nic.:-))))))))))Tahle je z 30tých let.
http://www.pla.cz/portal/nadrze/cz/pc/Mereni.aspx?id=110&oid=2

A pod přehradou
http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=21&oid=2

A teď o 7km vzduchem za kopec na jinou řeku kde přehrada není.!!!
http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=145&oid=2

A není o čem.

Nelíbí 0
Líbí 2

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 14:58:33

Honza7 >> Ano zkrácení koryta toku má všechny problémy, které popisujete. Naprosto souhlasím.

Já jsem se ale ptal na Vaši větu:
"Čím je kratší tok o to budou zásoby podzemní vody menší,..."

Protože si nejsem jist, zda délka toku může ovlivnit množství podzemní vody. Proto jsem chtěl, zdabyste mi to mohl vysvětlit. Neptám se na meandrování toku a jeho benefity ale poze na tu jednu větu. Děkuji.

Nelíbí 0
Líbí 0

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 14:55:28

WsaW >> jo souhlas. Já nikde nepsal že vybetonovaná koryta jsou horší než vymýcené lesy atd....ano - voda musí vsáknout.....

Nelíbí 0
Líbí 0

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 14:53:03

hraji >> Kromě toho co uvádíš je i celá řada majitelů, kteří neumí hospodařit. Půdu získali v restituci a původní vlastníci už mezi námi nejsou. Jejich potomci to neumí a tak pokud si půdu chtějí podržet ve svém vlastnictví tak ji pronajmou, ať to aspoň něco přinese.
Nájemce chce okamžitý zisk a nehledí na to co půda potřebuje. Je to tak jak uvádíš - je to složitý problém pro které neexistuje jednoduché řešení.

Nelíbí 0
Líbí 0

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 14:49:57

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 12:53:26 >> Jasně, že beton nějaký vliv má, ale k tomu se vztahovala ta poznámka, že by to bylo na delší psaní ;-).

Ber to takhle, voda se v řece pohybuje průměrně rychlostí 0,5-1m/s. Ve vybetonovaném korytě je to cca 4x rychlejší. Takže když vezmeš kapku vody, tak za 24 hod (60*60*24) při rychlosti (0,5m/s) ujede cca 43 km. při rychlosti 4x vetší je to 160km.
Takže za 1 den je i voda z přirozeného koryta v háji. Takže veštší vliv na udržení té imaginární kapky na místě má více meandrování (prodloužení koryta) než to, zda je vybetonováno nebo ne.

Ale když se vsákne do půdy tak udělá třeba jen 5m/24hod. Takže na místě zůstane celé měsíce a postupně se uvolňuje do koryta toku. A o tom to celé je. O tom aby půda fungovala jako houba, která vodu nasákne a pomalu uvolňuje. To se teď často ale neděje...

Pokud vodu udržíme v půdě (v místě kde dopadne), tak je vcelku jedno jaké je koryto. Protože voda bude.

Problém betonového koryta je ten, že nejsou tůně. Takže když voda odteče, tak se ryba nemá kam schovat.

Souhlasím, že vybetonování vlášečnic nebo kompletního toku je zvěrstvo.
Na druhou stranu, když vybetonuješ průtah městem, tak ho ochráníš před povodní. Právě proto, že tam ta voda prolítne.

A i v dnešní době se na akademické půdě filozofie úpravy toků řeší tak, že ve městech se betonuje a mimo města se meandruje/dělá přírodě blízká úprava (teda meandruje se pokud je na to prostor).

Každopádně nechci zde obhajovat vybetonování koryt, to ani zdaleka ne. Jsem spíše pro opak. Jen chci tímhle příspěvkem demonstrovat, že vybetonování koryta má v současné situaci minimální vliv na udržení vody v krajině. Máme větší problémy, než to, jak rychle voda odteče. Protože tak jako tak odteče do cca 5ti dnů. Ale sucha trvají i měsíce. A aby řeka měla vodu i po měsíci bez srážek, tak to vyřeší jen vsáklutí vody do půdy a ne opevnění koryta řeky.

Nelíbí 0
Líbí 1

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 14:48:51

jelen10 >> prosím Tě - a když nemáš tu vodu v korytě, odkud přiteče do té nádrže? Nebo si myslíš, že na jaře zaprší......naplní Ti přehradu a ta retence bude stačit aby tekla voda v korytě na celý rok? Problém vzniká už na kopcích na vlásečnicích, ne až na dolních tocích řek....a stavba přehrad je jen lobby - neřeší příčinu, snaží se řešit pouze následek a ani ten neřeší (prachy se ale točí..)

Nelíbí 0
Líbí 5

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 14:47:05

WsaW >> Kolega už ti zvětší části odpověděl. Pro představu upravené napřímené koryto o délce 1 km mělo před tímto zásahem 1 + Y. Kde Y může být pár set metrů, ale i několik kilometrů.
Má spoustu negativních vlivů - například :
- větší sklon u napřímeného toku a tím rychlejší odtok vody z krajiny
- výrazně kratší koryto toku ( za předpokladu, že podloží je stejné ) taky vede k podstatně menší možnosti získání dostatečných zásob podzemní vody v dané lokalitě.
- u meandrující řeky taky funguje daleko lepší samočístící mechanismus koryta
- u původního toku jsou i lepší parametry rozpuštěného kyslíku ve vodě.
Určitě mě doplní ještě celá řada kolegů.

Nelíbí 0
Líbí 2

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 14:34:17

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 14:12:47 >> Tak samo, že to má i ekonomické hledisko a provoz např. kaskády je o kompromisech mezi všemi jejími účely, kdy při menší předvídatelnosti počasí dochází často k chybám. To ale neznamená, že zadržování vody v krajině v přehradních nádržích je nesmysl.

Nelíbí 0
Líbí 0

NDarďas - Profil | Pá 25.5.2018 14:25:10

Ještě jedna věc.Od roku 89...se žádná přehrada nepostavila.Jen se dostavěla - Slezská Harta.

Nelíbí 0
Líbí 0

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 14:20:56

pepa-č >> By mě nenapadlo, že to co jsem napsal dá pochopit takhle.

Pokud chceš v době, kdy v zimě nenapadne sníh a na jaře neprší udržet v létě vodu ve korytě, musíš mít nádrž, ze které ji doplníš. Pokud máš víc let sucha za sebou, není podzemní voda anemáš-li vodu v jiné nárži, nemáš jí čím doplnit. Tak to prostě funguje - voda spadne a odteče, když spadne najednou a ve špatnou domu, málo se infiltruje a víc odteče. Pokud nejsem schopen zajistit, aby se víc infiltrovala (což je při přívalových deštích problém i mimo industrializovanou krajinu) je rozumné ji zachytit v nádrži.

Nelíbí 0
Líbí 1

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 14:12:47

jelen10 >> ale prd rozumné opatření velebnosti... Podívej se kolik přehrady na jaře zadržely vody a kam dneska dosahuje hladina. Všechnu vodu pustili přes turbíny... ta taky sype. Proč tu vodu upouštěli a nepošetřili, když není? Přehrada se hodí jen jako kšeft pro stavební firmy a následné úplatky z přerozdělování zakázek. Pak se hodí na vypouštění vody přes turbínu.... to taky sype. Protipovodňová opatření a opatření proti suchu jsou jen sračky a alibismus jak tyto zbytečné stavby prosadit. Vždyť kluci vzpomněli vltavskou kaskádu.....vždyť ta povodí mluví jak se jim to zrovna hodí...