Salmo1 - Profil | Út 4.8.2009 0:03:10
acam >> Po 3.8.2009 11:03:09
Hájených úseků je dostatek a jsou i dostatečně dlouhé a rozmanité.Je pravdou,že hromada potoků,přítoků jsou zdevastovány.Nicméně znám hodně kapilár a potoků,kde na první pohled problém žádný není tzn.dostatek vody,dostatek úkrytů,vhodný substrát pro výtěr,predace prakticky nulová a přesto ten pstruh tam do výtěru nejde.Kde je"zakopaný pes"je tak trochu záhadou.
Salmo1 - Profil | Po 3.8.2009 22:59:09
Tomáš - Tom >> To bohužel není teorie.Podezření na tuto možnost je už docela dlouho.Tuto skutečnost potvrdil-Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický.
Tomáš - Tom - Profil | Po 3.8.2009 22:33:34
Salmo1 >> Tak s touto teorií se setkávám poprvé myslím si že to tak není není možné aby při použití třeba 15 mlíčáků byly jikry oplozeny mlíčím pouze jednoho nebo dvou.Určitě odpadnou jikry od neplodných jedinců,ale těch určitě nebude většina.
Salmo1 - Profil | Po 3.8.2009 22:03:51
Tomáš - Tom >> No ano,to souhlasí.Má to ovšem jeden podstatný háček.I při použití mlíčí od vícero mlíčáků,dochází ve skutečnosti k oplození jiker mlíčím od jednoho,maximálně dvou mlíčáků.Jistě uznáte,že tato skutečnost v pořádku není.
acam - Profil | Po 3.8.2009 11:53:23
Tomáš - Tom >> Já bych řekl, že to budoucno už nastalo, protože co se mě týče, tak já tu nutnost už cítím
Tomáš - Tom - Profil | Po 3.8.2009 11:46:36
acam >> Určitě je to možné a v budoucnu to bude nutné.
Tomáš - Tom - Profil | Po 3.8.2009 11:45:09
Salmo1 >> Je to přesně tak.Mezi rybáři převládá názor,že se do generačního hejna vybírají jen ty nejhezčí a největší ryby a to je omyl.Vždy se vybírá střed z hejna plus a mínus varianty se nepoužívají.Dále je potřeba na oplození použít směs mlíčí od co nejvíce mlíčáků ,aby byla zachováná variabilita.dále je vyhodné mít dvě generační hejna držena v různých lokalitách a jednou za dva až tři roky použít mlíčáky z jednoho hejna pro oplození jikernaček z hejna druhého.Je to organizačně náročné,ale nezbytné jinak se po čase začne snižovat oplozenost vytřených jiker a zvyšovat počet deformací u plůdku a snižovat jeho přežití.
acam - Profil | Po 3.8.2009 11:03:09
Tomáš - Tom >> Nevím možná je moje představa naivní ale nestačilo by alespoň některé vody nebo jejich úseky ponechat bez zásahu, tj. zákaz lovu atp.? Aby bylo odkud brát generační ryby. Jednou za čas by se udělal odlov pro tyto účely a jinak nic. Nevím, jak moc jsou takové představy reálné z důvodu devastace vodních toků. Je něco takového v našich podmínkách možné?
Salmo1 - Profil | Po 3.8.2009 10:59:18
acam >> No ano,právě že je genetická variabilita v rámci druhu při umělém výtěru ohrožena.To už je známá záležitost.Velmi významně záleží na metodice a způsobu výtěru.Osvěta v tomto případě silně pokulhává.
Tomáš - Tom - Profil | Po 3.8.2009 10:48:32
acam >> Pokud by jsme chtěli mít v tocích pouze divoce žijící ryby tak nezbývá než přestat do toků jakýmkoliv způsobem zasahovat a nechat je přirozenému vývoji:to znamená nelovit.nevysazovat,neupravovat.
MatesPB - Profil | Po 3.8.2009 10:46:37
A co krmit ty candáty s okounama nasekanýma kaprama?
acam - Profil | Po 3.8.2009 10:41:11
Tomáš - Tom >> Znovu opakuji, je mi jasný, že to za dané situace bez umělého odchovu nejde ale ono to s tím umělým výtěrem zas tak růžovoučký není, krom toho, kdo by zpochybňoval to co je jeho chleba.
Že se jim DNA nemnění umělým výtěrem mi je jasný, že se DNA nemnění v rozsahu několika málo generací mi je taky jasný ale přesto že se jedná o tentýž živočišný druh, nemají všichni jedinci naprosto totožnou DNA. Někteří jsou vybaveni lépe jiní hůře, což se ve volné přírodě projeví tím, že přežívají a tím pádem se i rozmnožují ti nejvhodněji geneticky vybavení jedinci.
V případě všech živočišných druhů je důležitá genetická variabilita, aby byl druh schopen odolávat různým vnějším vlivům, jako jsou například nemoci. Někteří jedinci přežijí někteří nikoliv, ale druh zůstává zachován a genetická variabilita je umělým výtěrem potlačena.
Přirozený výběr se umělým výtěrem nasimulovat nedá, což považuji za dost důležité.
Radeks - Profil | Po 3.8.2009 10:06:51
Diskuze se trochu odchýlila od původního tématu. Je tedy opravdu možné, ekonomicky odůvodnitelné a tedy i ve výsledku reálné chovat s úspěchem okouna resp. candáta v umělém prostředí??? Bude ve skutečnosti ve finále na trhu poptávka po této rybě (u nás těžko) a na jakou cenu ryby je vůbec reálné se tímto způsobem intenzivního chovu dostat??? Pokud bude stát kilo
candáta 250-300Kč jako dnes, tak se konkurentem kapra nestane nikdy (alespoň tedy v našich zeměpisných šířkách)
Mrknato - Profil | Po 3.8.2009 7:12:29
Tomáš - Tom >> , Salmo1: to, co říkáte by mělo smysl, pokud jak také správně říkáte, by byl stav toků a průtoků jako v minulosti, před cca 30 lety a dříve. Pokud se rybáři i nakrásně vzdají lovu na 4 roky, situace se může zlepšit, ale po roce, dvou se to uvede do současného stavu, viz např. po zavedení CS lovu. Jasné je, že i když představitelé svazu říkají, že na násady je dost peněz, není to pravda. Dost peněz je na kapra, sumce a možná někde na duháka. Mrzí mě, že v současné špatné situaci s PO, Li a reofilní rybou vč. okouna se svaz nechce vzát 50 let starých ideálů, svazočinnosti a sportu. Jen za tyto peníze by se těmto rybám výrazně pomohlo nákupy násad u komerčních chovatelů na dlouhodobé objednávky, ne jako vytloukání klínu klínem. Pak je tu ještě jedna velmi brutální záležitost, jak snížit stavy rybářů? Asi jedině cenou povolenky, ale co ona svazočinnost, ubude členů a co s chodem rybochovů, závislých na kvantech členů? Opět likvidace svazočinnosti a znemožnění rybolovu cenou těm, kdo ho dnes řídí, to neprojde, mají "zásluhy"..... Šance byla promarněna odchodem Jč. z CS rybolovu, kdy se tento mohl transformovat zvrchu, tedy cenou lovu a obejít tak MO na konferencích.
Salmo1 - Profil | Ne 2.8.2009 22:35:25
No,já nevím.Já jsem došel ke smutnému závěru,že snad je pstruh obecný f. potoční v našich revírech nežádoucí.
Před CS rybolovem byl na hromadě revírů pstruh hájený od 15.8. a svůj důvod to mělo.Po 1.9.jste o mateční rybu prakticky nezavadil,neboť muška na háčku max.16 to nebyla zrovna top nástraha.Pokud jste použil golda,tak jste přišel o noty.V přítocích pod jezy nikdo nechytal,neboť krom pstruhů ve tření a pár šavloidních lipanů tam nic jiného nebylo.Nebyl tedy důvod a ani chuť šamtat v jikrách.Dnes se tam vysadí lejta duháků a jikry?...vem je čert,hlavně že je zábava a maso,hodně masa.Dneska není problém potkat muškaře v listopadu ze streamrem,no co zakázané to není tak vo co gou.Tak co vlastně chceme?
JAF - Profil | Ne 2.8.2009 22:09:34
Tomáš - Tom >> vzdal bych se a rád.
Tomáš - Tom - Profil | Ne 2.8.2009 21:52:16
JAF >> U nás se potočák stále bez problémů rozmnožuje,ale problém je v tom že místa jeho rozmnožování dnes nevypadají jako před 40 lety.Potoky jsou často zabahnělé díky splachům,některé vysychají díky regulacím ryby,které vytahují do tření musí i během roku čelit vydře,černému čápovi,norkovi a mnohdy i pytlákům.Mám takovou zkušenost na řece Opavě kde po povodní v roce 97 se v následujícím roce v této řece a jejich přítocích vyskytovalo neskutečné množství ročku potočáků.Má to logiku:spadly splavy a ryby mohly najít ideální trdliště navíc se koryto zbavilo všech bahnitých nánosů a příroda ukázala,že stačí málo a dokáže si poradit.Bohužel dnes jsou splavy zpátky a koryta zanesená.My vytíráme jak ryby z umělého chovu tak z toku a ryby,které odchováme uměle se bezproblému v toku třou a rozmnožují.Pokud by se u nás měly stavy z přirozeného výtěru zvednout tak podle mně je jediná cesta a to zvýšená ochrana,omezení jeho lovu,vymezení rozsáhlých úseků toků kde by mohly žít i ryby starší než 4 roky schopné reprodukce.Je toho opravdu hodně co by se mělo udělat jen si nejsem jist zda jsou ochotni se rybáři vzdát alespoň na několik let atraktivních úseků řek pro záchranu tohoto druhu.
Uxa - Profil | Ne 2.8.2009 21:43:12
JAF >> di si lehnout sám si rupnul s češtiny tady děláš chytráka já napíšu klidně po ř tvrdý y a nestydim se za to takový jako si ty mam hrozně rád.
JAF - Profil | Ne 2.8.2009 21:31:07
Uxa >> máš pravdu. Ochránci by je měli bít.
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
