c.13 - Profil | St 16.7.2008 9:45:43
hraji - soráč, fakt jsem to špatně přečetl :-).... holt jedním okem pracuju,druhým "mrkuju" :-)))
hraji - Profil | St 16.7.2008 9:39:27
c.13: nevím proč, ale mám pocit, že jsi si to velmi špatně přečetl. Byla řeč o populaci bobra před 50 léty, tedy v roce 1958.
c.13 - Profil | St 16.7.2008 9:30:09
K úplnému konci článku - nevim jaké máš informace o množství bobrů, ale určitě bych neměl obavu o jeho polulaci. V povodí Dyje a Moravy se přemnožil a dělá tam pěknou paseku! Spíš bych povolil jeho odlov (v těchto lokalitách)!
Mrknato - Profil | St 16.7.2008 2:24:58
Salmo1 : ty pesimisto.... odolnost původní linie, šlechtěnců i PD vč. SI je na na háčku naprosto stejná!!!! Naopak bych si přisadil, že odolnost PD a SI ve velikosti 30cm je větší, než u 15cm PO... Naprosto otevřeně fabuluji a tvrdím, že cca 80% pstruhovek je naprosto závislých od vysazování...
Mrknato - Profil | St 16.7.2008 2:17:26
drda : někdy po roce 1990 vznikl MRS a je tedy možno spekulovat, že čísla úlovkovosti mohou býti pokrášlena snahou ukázat se v "lepším světle". Netvrdím to, ale je to theoreticky možné, pokud se čísla vyšvihnou a pak padají.... Někdo možná měl ostrou tužku a dost náplní....
Tom501 - Profil | Út 15.7.2008 23:46:28
To Salmo: Nezapomeń, že se jedná o stejné druhy potočáků, takže by tomu nemělo nic vadit. Když už jsi u těch psů, tak právě ti křížení voříškové se dožívají o 5 let více, než čistokrevní hafani, co mají jednu linii a jsou náchylní na kde co.
Nejjednodušší a nejlevnější a bohužel málopřijatelné pro nás rybáře by bylo radikální řešení:
Zrušit nebo omezit vláčku. Zakázat cedulemi podzimní brodění pod jezy a u přítoků , kde se ryby vytírají
Salmo1 - Profil | Út 15.7.2008 23:22:49
Tom501-Ale to křížení z bastardy se už dávno děje.Podle mého to byl finální part konce naši místní linie.Drtivá většina kříženců je méně odolná vůči přirozeným jevům.
Logicky,kdyby příroda chtěla křížit přirozeně pstruha muse by mít křídla nebo kolečka.
Tom501 - Profil | Út 15.7.2008 23:16:03
Proč nejít jiným směrem? Více nových genových informací určitě zvýší šance na přežití vymírajícího nepřizpůsobivého druhu Po.
Nebo se za těch 10 let bádání přišlo na příčinu, proč právě potočák nenávratně mizí?
Cottus - Profil | Út 15.7.2008 23:08:38
Tom501: Doplň si prosím trochu kartu, jinak mě tady zase bude někdo podezírat ze schizofrenie...
a rozhodně bych nic nekřížil(kromě domácích voříšků)..
Tom501 - Profil | Út 15.7.2008 23:04:27
Co takhle trochu genetiky na oživení druhu. Našeho pstruha pokřížit s jižním alpským potočákem, který je míň náročný na teplotu vody nebo s východokarpatským agresivnějším typem ?
V každém případě každý potočák než doroste míry má tlamu několikrát sešitou, deformovanou a roztrhanou trojháky od vláčkařů, takže se nedivme, že polovina z nich nemá jak pořádně přijímat potravu
Cottus - Profil | Út 15.7.2008 22:07:07
Tak kakře, za ten článek Tě opravdu musím pochválit.....
Omlouvám se ,že jsem v Tobě viděl dědu s naučenými frázemi na oblbnutí publika VČS.
Toto je o něčem jiném, tak se toho prosím drž....a nenech si tam zbloudit svazově-loajální teorie.
Salmo1 - Profil | Út 15.7.2008 21:54:28
Tom501-Moc laciné tvrzení.A co ostatní ryby na pstruhovkách,těm odpadní vody a elektroodlov nevadí,rozmnožují se klidně vesele dál.
Když napíšeš úm.výtěr bude to mít větší váhu,ten ostatní osazenstvo P vod skoro nezná.
Salmo1 - Profil | Út 15.7.2008 21:29:44
Kakr-článek hodnotím jako velmi dobrý.Řekl bych,že přikládá polínko pod moje dlouholeté tvrzení a to je,že zarybněnost P vod není o rybách vysazených.Dříve jsem byl za toto tvrzení napadán,dnes je tomu už jinak.Tvrdím,že pokud se rybám přirozeného výtěru ve vodách z jakéhokoli důvodu nedaří,tak vysazená juvenilní ryba to už nezachrání a bude se jí dařit ještě hůře.Při hledání fenoména se snažím zmenšit množství proměnných faktorů.
Abych tak napsal,nejčistší ukázkou stavu pstruha je podle mého právě elektroodlov.Elektroodlov u nás je realizován v hájeném pásmu v ústí chovného potoka.Vliv rybářů,prutohodin,predátorů,technik lovu,CaR aj.je čistá nula.Přesto je faktický stav pstruha na nějakých 20-30% a to ještě musím hodně přivřít oči u kvality.Rád bych ještě podotkl,že není špatné na přiloženou šablonu přiložit šablonu vývoje úlovků lipana,tato šablona výrazně kopíruje předlohu.V ChaPu to ovšem není.
Při hledání fenoména přeji hodně zdaru.:-)
Bosanac - Profil | Út 15.7.2008 21:09:01
Elektroodlov , ty brdo jeste jeden fundovany ichgtyolog . Jen blesky chybeji .
Tom501 - Profil | Út 15.7.2008 21:03:17
Přičina úbytku dle mne elektroodlov = snížené reprodukční schopnosti elektrošokem a fosfáty z odpadů ve vodě.
Don Carlos (R3F13X) - Profil | Út 15.7.2008 20:25:25
Nemyslite, ze v tech letech byla jina technika?Mene dokonala?Mene promakana? A take by mne zajimal jeste vahovy graf, jake byli prumnerne vahy tehdejsich Po a dnesnich...Moc pekny clanek.Dik moc
drda - Profil | Út 15.7.2008 18:30:40
kakr: tedy klobouk dolů.
MrKnato: co jsi chtěl říct větou: "Je otázkou, jak relevantní jsou ona čísla." ? Ten význam slova "relevantní" mi tam nějak nepasuje.
Mrknato - Profil | Út 15.7.2008 15:07:32
kakr: od kdy se prosím tě v MRS evidují počty docházek? Slušný přehled. Je otázkou, jak relevantní jsou ona čísla. Myslím, že jistá universita by mohla vědecky posoudit zlom v úlovkovosti mezi roky 2001-2004 a co bylo příčinou rekordních úlovků v roce 1990. Myslím, že logicko-laicky to nejde zdůvodnit a obávám se, zda se v roce 1990 v MRS nechycházelo z "průzkumu".....
LudvaBrno - Profil | Út 15.7.2008 14:33:53
Díky za článek. Když jsem byl v roce 1986 se svým otcem na Svratce v Nedvědici na pstruhách, pamatuji si matně, že jsme potkali za celý den dva rybáře na 5 kilometrech řeky. Navíc si pamatuju, že jsme měli jednu podpultovou mepsku, kterou jsme nesměli ztratit, protože na nic jinýho to tehdy nešlo.:-) V roce 2003, kdy jsem tam byl naposled, bylo rybářů na kilometru deset. Pak jsem přestal na pstruhy chodit, nemělo to význam.
načítám...
www.chytil.cz
