Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu

Npepa-č - Profil | Čt 24.5.2018 21:50:06 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

chyba je jinde. přehrada je jen obchod s betonem, která zabere tisíce hektarů krajiny, vyžene stovky možná tisíce lidí z domovů a ve výsledku nic neřeší.

teď bylo furt sucho, sucho.

dneska začne pršet, prší půl odpoledne a v novinách už jsou články o lokálních povodních.

když na šumavě prší, teče za dva dny v Písku ornice Otavou.

Krajina je dobitá blbě dělaným zemědělstvím, schopnost zadržet vodu je skoro nulová.

Ve vesnici, kde máme chalupu, byly před 25ti lety 3 rybníky. dnes jsou dva pryč, jeden zavezen, druhý vyschl po zásahu do přítoku, třetí čeká stejný osud.
nymyslím si, že to je speciální případ, děje se to všude. a všude to bude podobné.

nejsou remízky, orají se obrovské lány spolu, chybí meze, kdekoli potok nebo řeka udělá oblouk, už se tam bagruje a narovnává.

vlásečnice tečou betonovýma skružema.

chybějí smíšené lesy.

kdejaký dvorek se betonuje, hektary parkovišt.

kdy si myslí, že tohle spraví betonová zeď napříč řekou a zaplavené údolí, tak je buď prodejce betonu, nebo blázen.

• Nelíbí 0
• Líbí16

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 11:20:33 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

pro ilustraci - zdroj mapy.cz.

kdo pozná na které straně hranice (čára uprostřed) je rakousko a na které straně je čr?

• Nelíbí 0
• Líbí9

NHonza7 - Profil | Čt 24.5.2018 23:51:50 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Knedla12 >> Znovu doporučím prezentaci od pana - Štefan Vaľo.
Vem si za cca posledních 15 let kolik přibylo cest, průmyslových a logistických center, obchodních domů, parkovacích ploch, rodinných domů atd. - tohle je vše plocha kde se nevsákne žádná voda do podzemí, ale odchází kanalizací většinou spousty kilometrů do ČOV. Naše kanalizace byla stavěná na nějaký průtok, který ale nepočítal, že v budoucnu se bude odvádět z dalších zastavěných ploch tolika dešťové vody a tak v mnoha případech i uvidíš jak voda tryská z kanálu při zvýšených dešťových přeháňkách.
Nedostatek praxe a moc úředníka vede k této situaci. Povodí se stará o záplavy a sucho neřeší - zrovna teď mají si něco testovat jak by to mohlo vypadat při záplavách - http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/povodi-mo​ravy-se-zapojilo-do-cviceni-povoden-2018/. Při jejich logice věci očekávám, že v srpnu začnou testovat odstřel ledu na našich " zamrzlých " vodních tocích - to taky může způsobit lokální záplavy.
Z technického pohledu se dá říct, že záplavy a sucha jsou spojité nádoby. Voda která spadne na zem by měla mít po tom co se dostane do vlásečnic, potoků a řek co nejdelší délku, než se dostane do moře. To jak bude dlouhý vodní tok má přímý vliv na možnost dostatečných zásob podzemní vody, ale taky na tom kolek vody pojme při období dešťů. Čím je kratší tok o to budou zásoby podzemní vody menší, voda rychle odteče a taky nemá šanci pojmout dostatek vody při delších deštích a jsou záplavy.

• Nelíbí 0
• Líbí8

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 14:48:51

jelen10 >> prosím Tě - a když nemáš tu vodu v korytě, odkud přiteče do té nádrže? Nebo si myslíš, že na jaře zaprší......naplní Ti přehradu a ta retence bude stačit aby tekla voda v korytě na celý rok? Problém vzniká už na kopcích na vlásečnicích, ne až na dolních tocích řek....a stavba přehrad je jen lobby - neřeší příčinu, snaží se řešit pouze následek a ani ten neřeší (prachy se ale točí..)

• Nelíbí 0
• Líbí5

Npotočák 62 - Profil | Pá 25.5.2018 18:53:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

WsaW >> Nemáš pravdu v tom,že betonování toků ve městech je ochrání před povodněmi a jak vidíš,tak v zahraničí začínají beton nahrazovat něčím jiným.A rovněž není jedno,jaké je koryto.V betonovém korytě je voda jenom v korytě a když odteče,tak je pryč.U přirozeného toku proudí voda nejen po povrchu ale i dnem a v březích často ve vzdálenosti desítek metrů.Pochopitelně daleko pomaleji než v korytě ale zároveń poskytuje obrovskou zásobu vody pro období sucha,kdy se postupně do koryta stahuje.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí4

NMiki 1 - Profil | Pá 25.5.2018 12:51:39

Další přehrady mají tak akorád význam jako zakázka pro stavebníky. Krajině nepomůžou, protože zadrží tak akorát to bahno co se spláchne z polí.
Pamatuji si na malé rybníčky (někdy spíš větší louže), nebesáky, ty jsou schopny vodu podržet přesně tam co je třeba a pomalu ji uvolňovat do podloží. Pamatuju si je ještě z klukovských let, to jich tu bylo celkem dost. Možná že tohle by bylo lepší řešení než nějaké megaprojekty. Prostě s krajinou pracovat a ne jí jen trpět.

• Nelíbí 0
• Líbí4

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 14:12:47

jelen10 >> ale prd rozumné opatření velebnosti... Podívej se kolik přehrady na jaře zadržely vody a kam dneska dosahuje hladina. Všechnu vodu pustili přes turbíny... ta taky sype. Proč tu vodu upouštěli a nepošetřili, když není? Přehrada se hodí jen jako kšeft pro stavební firmy a následné úplatky z přerozdělování zakázek. Pak se hodí na vypouštění vody přes turbínu.... to taky sype. Protipovodňová opatření a opatření proti suchu jsou jen sračky a alibismus jak tyto zbytečné stavby prosadit. Vždyť kluci vzpomněli vltavskou kaskádu.....vždyť ta povodí mluví jak se jim to zrovna hodí...

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 13:54:06

Danda05 >> Než jednu velkou je daleko lepší mít padesát malých rozprostřených v krajině. Je to lepší nejen kvůli zásobám podzemní vody, ale i přírodě co by takové - floře i fauně.
Bez lesů těch dešťů moc nebude - kalamity, které postihly naší zemi si taky vybírají svoji daň.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Njá 2 - Profil | Pá 25.5.2018 13:29:04

Miki 1 >> A při povodních 2012 zadrželo třeboňsko výrazně víc vody, než celá slavná vltavská kaskáda

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 12:53:26

WsaW >> ale to víš že ten beton má vliv. Máš pravdu že průtok je závislý na tom kolik vody se do koryta dostane. Ale taky to závisí na tom jak ta voda dlouho v tom korytě zůstane.......v betonovém to chrstne pryč. V původním korytě tu vodu brzdí kameny, meandry, dřevěné prahy.... U nás se betonují už i vlásečnice. Tam je potřeba udržet tu vodu co nejdéle.. a ne je narovnat a vybetonovat.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 11:23:49

Knedla12 >> Jak´s na to přišel? Máš podle karty 24let ale píšeš že se 40let krajina nezměnila..... Opak je pravdou. Co já teda kolem sebe vidím, tak se změnila poměrně dost výrazně:-) Tam kde se koryto klikatilo je dnes betonové. Tam kde byly břehy zarostlé stromy a keři, tak je beton a žádný stín.... tam kde se oralo a rostly brambory se dnes sadí řepka. Tam kde byly splávky z dřevěných trámů jsou dnes betonové zdi... pokračovat bych mohl v tomto seznamu ještě klidně hodinu.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Nosprey - Profil | Čt 24.5.2018 23:36:33

Knedla12 >> Projevuje se to už dávno. Posledních 5 let se o tom jen víc žvaní.

Pět přehrad je v první řadě úlitba pro betonovou lobby. Co je třeba je komplení péče o krajinu, ale to je složité a není to takový byznys.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonza7 - Profil | Čt 24.5.2018 22:21:01

Darďas >> Tohle přece musíš znát z profesního hledisko daleko lépe než my - nutno začít od vlásečnic, vytvářet prahy, prahy prahy a znovu prahy. Dále najdeš vše v prezentacích pana Štefana Vaĺa.

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npepa-č - Profil | So 26.5.2018 13:49:32

zdevac >> nesouhlasím. koncové ceny potravin jsou tam nižší než u nás. a německo má nejvyšší poměr obdělané půdy k rozloze v EU a nejmenší poměr pracujících v zemědělství k počtu obyvatel.
je-li německo největší odběratel českého zemědělského exportu, tak to neznamená, že čr je největším zemědělským importérem v německu (ani náhodou).
to že si plundrujeme naši půdu není vina němců, ale naše. za to němci nemohou. že u nás máme řepku od Aše po Jablunkov a brambory vozíme z Itálie, za to Němci fakt nemohou.
Právě Německo a Rakousko by mělo být příklad, že lze dělat zemědělskou prvovýrobu (oni to totiž taky dělají, není pravda, že tam dělají jen jogurty a mlíko "jen" dovážejí) a dělat to vůči krajině rozumně a ohleduplně a přesto na tom vydělávat. A vydělávat na tom i když mají prokazatelně vyšší mzdové náklady.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 19:12:48

potočák 62 >> přesně tohle jsem viděl v německu. takhle TO tam dělají taky.
u nás obráceně.

přitom pokud by šlo o to "protočit" prachy, tak se dají protočit i tímto směrem. ale jen by se muselo chtít. změnit myšlení a opustit "my to děláma 30let tahle" .
tenhle argument je mor.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NWillow - Profil | Pá 25.5.2018 15:02:25

Přehrady jsou na nic.:-))))))))))Tahle je z 30tých let.
http://www.pla.cz/portal/nadrze/cz/pc/Mereni.aspx?i​d=110&oid=2

A pod přehradou
http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.a​spx?id=21&oid=2

A teď o 7km vzduchem za kopec na jinou řeku kde přehrada není.!!!
http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.a​spx?id=145&oid=2

A není o čem.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 14:47:05

WsaW >> Kolega už ti zvětší části odpověděl. Pro představu upravené napřímené koryto o délce 1 km mělo před tímto zásahem 1 + Y. Kde Y může být pár set metrů, ale i několik kilometrů.
Má spoustu negativních vlivů - například :
- větší sklon u napřímeného toku a tím rychlejší odtok vody z krajiny
- výrazně kratší koryto toku ( za předpokladu, že podloží je stejné ) taky vede k podstatně menší možnosti získání dostatečných zásob podzemní vody v dané lokalitě.
- u meandrující řeky taky funguje daleko lepší samočístící mechanismus koryta
- u původního toku jsou i lepší parametry rozpuštěného kyslíku ve vodě.
Určitě mě doplní ještě celá řada kolegů.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 14:01:31

Bioklimatologa má recht. Pokud současná krajina není schopná zadržet dostatek vody (a objektivně ji fakt není možné uvést do stavu, kdy by to dokázala) a klima směřuje tak, kam směřuje, je rozumným opatřením budování nádrží. Tím nechci říct, že nemá smysl se snažit o nápravu chyb minulých, ale čekat až se parkoviště zazelená lužním lesem a zemědělci rozdělí širé lány mezemi ovšem vodu řekám, zemědělství, průmyslu ani lidem při déle trvajícím suchu nezajistí.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npetrikveprik - Profil | Pá 25.5.2018 11:17:18

WsaW >> pomalu tekoucí voda stačí vsakovat, když meandruje, vznikají tůně, slepé ramena apod......atd. to vše má vliv na hladinu spodní vody.

Když vybetonuješ koryto a břehy a narovnáš řeku jako např soudruzi z PMO, voda tam jenom prochrstne po dešti a pak je koryto na suchu, má to velký vliv stav spodní vody..

• Nelíbí 0
• Líbí2

Njá 2 - Profil | Čt 24.5.2018 20:32:12

Voda, voda voda... na jedné straně se dočtete o potřebě zadržet vodu, na druhé o splavnění berounky, odry a bla bla bla...
Jenomže, každý by rád zkroutil znovu řeky, ale ne přes svoje pole.... Těch problému je v komplexu hrozně moc. Mimo jiné i to, že se nezadržuje voda ve formě vláhy v půdě, výparů a tak, ale co jí má zadržet, když pole sahá od města k městu a nikde není jedinej remízek. Ve městech nejsou stromy, parky, natož vodní plochy, zato máme překrásná sídliště a když se město snaží a udělá jezírko, občanům vadí kvákání žab... to že řvou lidi u fotbalu, a na koncertech je jim srdečně jedno. JSme rozmachaní a potřebujeme veškeré dostupné pohodlí a to nahrává do karet všem, kteří kašlou na jakoukoli ekologii a dělají si, co se jim zachce. A pak místo více míst s menším objeme vody máme pár monstrózních přehrad.
Nejsme ochotni respektovat lužní krajinu, meandry řeky, nesplavnost... tak co chcem jiného

• Nelíbí 0
• Líbí2

NHonza7 - Profil | So 26.5.2018 13:43:26

Jedna z vlásečnic Ostravice, je sice sucho, ale smíšený les a kousek přírody do které minimálně zasáhl člověk dělá zázraky. To co bylo vidět na druhé straně jsem raději nefotil - kůrovcová kalamita a holiny.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nzdevac - Profil | So 26.5.2018 11:38:08

Knedla12 >> Jo, s tím více méně souhlasím. Dokonce souhlasím i s odpůrci, že v dlouhodobém horizontu by zemědělec vydělal více, protože takto se mu snižuje úrodnost a klesají výnosy. Jenže problém je, že lidi musí dostat peníz ehned, ne někdy v budoucnu, dodavatel zemědělské techniky také chce zaplatit v dohledné době, složenky také nepočkají... Ale s tím opět souvisí i státní zřízení. Máme kapitalismus, dodavatelé se neřídí potřebami zemědělců, ale tím, kolik z nich mohou vyždímat. Takže i s přiměřeným ziskem pro výrobce by traktor mohl být za polovinu. Ale on není, zemědělec se sedře na kost a výrobce má miliardové zisky, které leží někde na účtech... Prachy nezávidím, jen kdyby byl traktor za polovinu, zemědělec by rozdíl mohl investoval třeba do té krajiny nebo šetrnějšího obhospodařování a výrobce by místo pěti miliard měl jen čtyři, pro něj žádná změna, od určitých částek jsou peníze jen nevýznamná čísla. To samé výroba živočišná. Dnes se maso vozí přes půl světa. Proč? No, máme co jsme chtěli.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npotočák 62 - Profil | So 26.5.2018 9:25:10

Myslím, že Česko nepotřebuje 5 nových přehrad ale že potřebuje,aby ti, kteří rozhodují, si uvědomily,že to co mají na krku to tam nemají kvůli dešti ale aby to začali používat. Čus,jedu do zítra na ryby.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 21:30:39

Honza7 >> Ano máš pravdu. Proto taté tvrdím, že tvorba oné krusty na polích je větší problém, než vybetonované koryto. V podstatě se tu snažím celou dobu jen upozornit na to, že tu spousta lidí připisuje nedostatek vody vybetonovaným vodním tokům. Já se ale snažím nastínit kolegům, že zakopaný pes není v betonovém korytě, ale v půdě, respektive v jejím obdělávání. Pokud se voda vsákne do půdy, tak bude voda i v řekách. Viz např již zmiňovaný pan Valo.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:56:53

WsaW >> Napřímený tok má větší sklon, když v něm zvýšíš průtok k tomu automaticky narůstá energie, která má za následek devastaci všeho co přijde toku do cesty.
Je to přesně opačně než uvádíš.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NHonza7 - Profil | Pá 25.5.2018 20:40:51

WsaW >> Nejdříve začneme tím, že mi tykej.
Pokud budeš mít konstantní výšku hladiny, stejný sklon vodního toku, stejný průtok, stejný profil dna a stejné podloží, tak vždy se vsákne víc vody v takovém vodním toku, který bude delší - tedy až na jeden případ, že podloží by nepropustilo do podzemí žádnou vodu. V takovém případě je shoda, nevsáklo by se vůbec nic a je jedno jak ten tok by byl dlouhý.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 19:06:40

Knedla12 >> to je minimálně diskutabilní. Smrky začali naši předci ve velkém sadit tak před 350 lety. Byla velká potřeba stavebního dřeva a smrk je kvalitní a rychle roste. Nejvážnější chyby se staly až nedávno,po sametu. Šlo to ráz na ráz. Opět složitá tématika. Hospodaření v lesích bylo třeba za komancu o dost lepší než v současnosti.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 17:15:51

Knedla12 >> hele, nevím co máš v kapse za trumf,ale brambory jsou důležitá plodina v rotaci plodin a třeba rané brambory jsou velmi důležitá meziplodina. Vodu zadrzime jen v půdě a v lese. V řekách a přehradách je na to pozdě. Jenže zemědělci nemají hnůj,serou na zelené hnojení a na meziplodiny,tak půda degraduje. Nepotrebujou krmivo pro dobytek, hnojí se umělými hnojivy a to vše šíleným způsobem vyčerpává pole. To se můžem bavit týden vkuse a nikam nedojdem. Lesy to samé v bledě modrém.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 16:58:41

Knedla12 >> http://www.osel.cz/9234-rostouci-plochy-repky-probl​em-ale-ne-ten-nejvetsi.html

zejm 4 odstavec. tohle je o řepce prokázáno. ale přečti si to celé. podobných informací lze najít hodně, nejen na webu.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 14:49:57

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 12:53:26 >> Jasně, že beton nějaký vliv má, ale k tomu se vztahovala ta poznámka, že by to bylo na delší psaní ;-).

Ber to takhle, voda se v řece pohybuje průměrně rychlostí 0,5-1m/s. Ve vybetonovaném korytě je to cca 4x rychlejší. Takže když vezmeš kapku vody, tak za 24 hod (60*60*24) při rychlosti (0,5m/s) ujede cca 43 km. při rychlosti 4x vetší je to 160km.
Takže za 1 den je i voda z přirozeného koryta v háji. Takže veštší vliv na udržení té imaginární kapky na místě má více meandrování (prodloužení koryta) než to, zda je vybetonováno nebo ne.

Ale když se vsákne do půdy tak udělá třeba jen 5m/24hod. Takže na místě zůstane celé měsíce a postupně se uvolňuje do koryta toku. A o tom to celé je. O tom aby půda fungovala jako houba, která vodu nasákne a pomalu uvolňuje. To se teď často ale neděje...

Pokud vodu udržíme v půdě (v místě kde dopadne), tak je vcelku jedno jaké je koryto. Protože voda bude.

Problém betonového koryta je ten, že nejsou tůně. Takže když voda odteče, tak se ryba nemá kam schovat.

Souhlasím, že vybetonování vlášečnic nebo kompletního toku je zvěrstvo.
Na druhou stranu, když vybetonuješ průtah městem, tak ho ochráníš před povodní. Právě proto, že tam ta voda prolítne.

A i v dnešní době se na akademické půdě filozofie úpravy toků řeší tak, že ve městech se betonuje a mimo města se meandruje/dělá přírodě blízká úprava (teda meandruje se pokud je na to prostor).

Každopádně nechci zde obhajovat vybetonování koryt, to ani zdaleka ne. Jsem spíše pro opak. Jen chci tímhle příspěvkem demonstrovat, že vybetonování koryta má v současné situaci minimální vliv na udržení vody v krajině. Máme větší problémy, než to, jak rychle voda odteče. Protože tak jako tak odteče do cca 5ti dnů. Ale sucha trvají i měsíce. A aby řeka měla vodu i po měsíci bez srážek, tak to vyřeší jen vsáklutí vody do půdy a ne opevnění koryta řeky.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Njelen10 - Profil | Pá 25.5.2018 14:20:56

pepa-č >> By mě nenapadlo, že to co jsem napsal dá pochopit takhle.

Pokud chceš v době, kdy v zimě nenapadne sníh a na jaře neprší udržet v létě vodu ve korytě, musíš mít nádrž, ze které ji doplníš. Pokud máš víc let sucha za sebou, není podzemní voda anemáš-li vodu v jiné nárži, nemáš jí čím doplnit. Tak to prostě funguje - voda spadne a odteče, když spadne najednou a ve špatnou domu, málo se infiltruje a víc odteče. Pokud nejsem schopen zajistit, aby se víc infiltrovala (což je při přívalových deštích problém i mimo industrializovanou krajinu) je rozumné ji zachytit v nádrži.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npepa-č - Profil | Pá 25.5.2018 14:04:32

jelen10 >> takže pokud dosud aplikovaný postup nic (kromě sucha a povodní) nepřinesl, tak je třeba pokračovat a případně to děla ještě více, jo?

A: "tohle nefunguje"
B: "Tak to budeme dělat víc"
A: "Super nápad."

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nhraji - Profil | Pá 25.5.2018 12:26:31

Ročně v ČR ubyde 7444 hektarů orné půdy, která se zastaví, z dlouhodobého hlediska je to další průser. Ta půda je mnohem důležitější pro jímání vody, než samotné toky řek.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWsaW - Profil | Pá 25.5.2018 12:09:01

eskymak Mrakomor >> petrikveprik - 25.5.2018 11:17:18 >> Děkuji za odpověď.

Mám k tomu jen jednu poznámku.

To co ale psal kolega je: "Čím je kratší tok o to budou zásoby podzemní vody menší,..."
To by znamenalo, že zásoba podzemní vody je primárně řízena tím co se vsákne z vodních toků.
To ale není tak úplně pravda. Protože ona podzemní voda se nejvíce doplňuje vsakem skrze půdu.
Jasně, voda se vsakuje i z vodních toků a vodních ploch. Jenomže vsak skrze dno je minoritní složka.

Takže nechat jen meandrovat toky, tak to nějakou vodu zadrží, ale moc to asi nebude. Meandrování toku má především vliv na rychlost odtoku vody. Aby se voda zadržela, tak ji potřebuješ hlavně udržet v půdě. Představ si půdu jako houbu, do douby když naleješ vodu tak odtéká postupně.

Obecně se tvrdí, že 1ha orné půdy v průměru zadrží až 250m3 vody. A když to přenásobíš počtem hektarů ornice, tak zjistíš co by všechno mohla půda vsáknout, zadržet a postupně uvolňovat i v období sucha...

To kolik vody opravdu půda zadrží ale záleží tak nějak na způobu obhospodařování (viz zmiňovaný pan Valo).

Mimochodem 1ha lesa zadrží vody ještě více, než 1ha ornice...

Teď k Tvé poznámce o vybetonování:
Vybetonování koryta řeky nemá na velikost průtoku v řece téměř žádný vliv. Velikost průtoku je závislá od toho, kolik vody se do řeky dostane.... Ale to je na delší psaní...
Ale souhlasím, že když je koryto vybetonováno do geometrického průřezu o konstantním sklonu, tak že nejsou tůně, tak to je v období sucha (snížených průtoků) pro živočichy problém... Ale jak jsem psal, snížený průtoku v řece nemá nic společného s tím, zda je koryto vybetonováno, nebo ne...

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nsliver - Profil | Pá 25.5.2018 11:44:17

pepa-č >> nojo,ale taky meandrujou omezeně. Když řeka meandruje, musí mít při povodni prostor na vylití do krajiny. A to se u nás může povést jen na zanedbatelné rozloze. Vlastnické vztahy pri úpravěa ničení úrody a debilně umístěné zástavby při povodni se budou řešit jak?

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npepa-č - Profil | Čt 24.5.2018 22:12:10

Darďas >> vody by bylo dost a dost, kdyby se řešili problémy, které jsem popisoval níže.

množsví vody dopadající na krajinu, přehrada nezvýší.
to co jsem poisoval, by řešilo spodní vodu, schopnost zadržovat vodu v krajině apod.

Jak pomohly např. Nové Mlýny suchu na jižní Moravě? odpověď - nijak, máš tam rozsáhlé - relativně nové - veliké přehrady a je to jedna z nejsušších oblastí v republice.
Lužní lesy co kvůli těm přehradám zmizely, by pomohly víc.

ty o tom mluvíš, jakoby se tady měl během pěti let zdvonásobit počet obyvatel a postavit ekonomiku na ocelárnách a zavřít všechny elektrárny kromě vodních.
to jsou bláboly.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NWsaW - Profil | Čt 24.5.2018 20:10:48

splávkař >> Zdravím, s obhajobou meliorací bych byl opatrný. Je to s němi dost ošemetné.

Ano, meliorace se budovaly, aby se odvodnila přemokřená pole. Jenomže soudruzi budovali také závlahy. Aby vodu v době vlhka odvedli a v době sucha ji na pole opět dodali. Nebo to tak aspoň být mělo. Jenomže doba "...poručíme větru, dešti..." je jaksi pryč. A s ní i plány oněch meliorací. A pamětníci co je budovali taky jaksi ubývají... záhadně...

Suma sumárum tu máme pole s meliorací a nikdo ale neví co s tím. Plány na údržbu, nebo opravy nejsou. A bez údržby to dopadne jako se vším. Výsledkem jsou pole buď vysušená, nebo naopak díky melioracím přemokřená. Ano, pole jsou i díky melioracím přemokřená, protože se meliorace ucpávají, nebo poškodí např. orbou. A když se nějaká hlavní trubka ucpe a svodné do ní přivádí vodu tak meliorace fungují přesně opačně. A údržba je problém... viz plány a pamětníci...

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npetrikveprik - Profil | Čt 24.5.2018 19:54:30

Knedla12 >> ale to že se to snaží povodí nahradit přehradama...je zadělání na další problémy.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NKnedla12 - Profil | Čt 24.5.2018 17:49:37

splávkař >> Naši dědové to dělali pod jistým politickým nátlakem, navíc už někteří v té době na tyhle nápady nadávali.
Navíc co má meliorace společného s přehradou? Přehrada zachytí jenom vodu která by jinak stejně odtekla, ta s ornou půdou nebo polema nemá společného vůbec, ale vůbec nic.

PS: rozjedete i tuhle diskusi? :))

• Nelíbí 1
• Líbí1