Diskuse k článku: Děláme pro naše pstruhové vody maximum?

Autor diskuse: Tomáš Kupka - Profil , 26.3.2012

Nox - Profil | Út 27.3.2012 15:51:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Pěkný článek, souhlasím se všemi body. Co mě přijde například i špatný přístup k ochraně, když na určitém revíru je zákaz brodění kvůli ohraně trdlišť lipana, ale vzápětí přijedou vodáci skočí do vody a přímo naproti ceduli zákaz brodění rozšlapou cenné jirky. Dá se s tím něco dělat? Pro rybáře platí určitá pravidla a je to dobře! proč pro vodáky žádný neplatí? Tento zákaz přeci musí platit i pro ně. S čím ovšem nesouhlasím, je, že pokud nemůžeme snižovat počty kormoránů a vyder na únosnou úroveň, nedělejme nic. Pokud můžeme něco udělat, tak to udělejme !
Kormorán je číslo jedna, ale co já vidím jako nejlepší opatření proti úbytku pstruha a lipana, které můžou jednotlivé organizace uskutečnit a zlepšit je starání se vhodným způsobem o revír, jako jsou právě trdliště, vybudování "úkrytů", zasazení se o to aby se generační ryby které v revíru jsou mohli vytřít. Protože vysazování ryb není dlouhodobé řešení. Řešení je starání se o tok, o ryby a o výchovu rybářů. Protože každý rybář může rozhodnout o osudu ryby kterou chytí. Díky tomu rozhoduje i možném osudu plůdku této ryby, či zda se vůbec ryba dožije svého rozmnožení. A pokud můžeme něco zlepšit zlepšeme to !!! Je to pořád dokola, ale pokud si to neuvědomíme a nezačneme pracovat především na změně našeho myšlení, zlepšení se moc nedočkáme.

kakr - Profil | Čt 29.3.2012 14:06:53

Přidám něco téměř rouhačského.
Hamletovská otázka - být či nebýt. Autor článku navrhuje zvýšit míry alespoň o 3 cm z 30 na 33.
Já navrhuji naopak míru potočáka v srpnu vrátit na míru zákonnou - 25cm. Těm co ryby neberou je míra šumák, ti co berou je sežerou sami místo kormošů.
Proč to rouhání - kormoránům, kteří v zimě P revíry navštíví je úplně buřt, zda sežerou potočáka 25, nebo 35cm. A že je sežerou do mrtě na to vezměte jed. Navrhované opatření (zvýšení míry) pouze rozšíří kormošům jídelníček, nic víc to nepřinese.
Navrhovaná řešení (plašení a odstřel) je pouze kosmetická vata přesně dle přísloví, vlk se nažere a koza zůstane celá. Pokud se proti kormošům razantně nezasáhne na hnízdištích mimo území ČR, je celé plašení a povolené střílení jen šaškec.
To dobře ví všichni zainteresovaní a proto dělají semináře o kormoránech, které jsou jen mlácení prázdné slámy....
Co jsem napsal platí pro druhotné P revíry MRS pod údolními nádržemi, VÍR , VRANOV, DALEŠICE.

stilet - Profil | Út 27.3.2012 13:04:40

Dlouho jsem se zde nezúčastnil ...tak trochu se pokoušíme s pracovitými a přemýšlivými lidmi naplnit název tohoto článku. Zatím se jedná o dva roky jaksi v utajení a dva další roky z pozic již oficiálních.
Je to příliž krátká doba na to, aby se dalo napsat, že ano - tohle je cesta k obnovení slávy a života pstruhových revírů. Takže jen několik poznámek.
Díka autorovi za velmi slušný pokus uceleně a bez keců popsat situaci a taky díky za jeho práci, nenapsal by tolik konkrétních a zasvěcených údajů, kdyby u dění doopravdy nebyl. (...tímto reaguji i na "Mávnutí rukou" v několika komentářích...)

1, Genetický materiál - souhlasím bezpodmínečně ( a ověřování vypadá až neuvěřitelně)
2, Ochrana trdlišť - velmi těžko realizovatelné (řešíme umělým výtěrem vlastních generaček z divoké části revíru.
3, Ochrana generačních ryb - místo ochrany dostatečné množství - jak pro rybáře. vydry tak pro výtěr a taky generační rybu udržovat v blízkosti všech kapilár vhodných pro samovýtěr.
4, Lov samotný - bez protihrotů je v oblasti VÚS Ostrava samozřejmostí už pár let . další úpravy směrem k PO se realizují každoročně, někdy to jde ztuha ale jde.

Další poznámky k diskusi:
a, celoroční hájení PO či Lipana - dám příklad z nádrží Lesů v Beskydech (klausy)
1, rok . nasazeno 2000 ks 2-leté ryby, neloví se a nechává se svému osudu
2, rok 500 ks 3-leté ryby, kanibalismus v hladové vodě je nekompromisní
3, rok v nádržkách se prohání několik desítek pstruhů
4, rok - chcete opravdu vědět co v těch nádržích zůstalo?

Na další teď jaksi nenacházím čas snad jindy - ale je to jen o práci.

Ladineeek - Profil | Út 27.3.2012 7:04:25

Článek se mi líbí, vcelku věcně vykresluje současný stav. Na "našem" úseku Metuje 6 je situace taková, že původní druhy prakticky vymizely. A není to tak dlouho, kdy byly na horní Metuji běžně vidět velcí lipani (40+), kteří se téměř nedali chytit. Někteří rybáři byli schopni si domů přinést klidně i okolo 150 pstruhů za sezónu (bez komentáře) a obecně, nexistoval stav, že by si člověk alespoň trochu nezachytal. Začalo to likvidací velké tůně v Petrovicích při opravě povodňových škod. Vydry. Mnoho vyder - téměř celý úsek Metuje 6 je v lese - vymalováno. Vydry a samozřejmě dále volavky a čáp černý na přítocích zapříčinil stav, kdy se absolutně nevyplatí obhospodařovat chovné přítoky. A že pamatuju těch pstruhů na Ledhujce při slovení! A samozřejmě postavení a úloha (ne)zodpovědných (atd. atd. atd.) úředníků SCHKO. Současný stav je takovej, že jediná ryba, co je v řece, je granuláč ze Žďára, kterej se pravidelně vysazuje pro těch pár "bláznů", co mají povolenku a chtějí na "svém" úseku občas chytat. Takže se posílají smsky, že je vysazeno, aby rychle běželi a utrhli to málo vydrám z pod tlamy. Jiné řešení než drastické a radikální snižování stavu predátorů neexistuje, což samozřejmě naráží na neprůchodnou legislativu. A samozřejmě úsek leží celý v CHKO Broumovsko, to vše násobí. Zákaz brodění na vymezených úsecích, používání háčků bez protihrotu, muškařská pásma apod. samozřejmě smysl mají, ale určitě ne ve výše popsaném úseku P řeky. To je jak utírat prach v kotelně. Zvedám ruku pro celoroční hájení lipana a PO, ale opět - u nás k ničemu (není co chránit). Granuláče duháka a sivena nevidím důvod pouštět, není to původní druh a do 14 dnů stejně bude sloven predátory, to ať se na mě nikdo nezlobí. A co bude dál?

Tomáš Kupka - Profil | St 4.4.2012 15:51:25

Chtěl bych všem poděkovat za kladná i ta záporná hodnocení článku. Zároveň se omlouvám těm, kterým jsem doposud nereagoval na otázky, budu se snažit to ještě napravit. Zkusil bych tu jen reagovat na přízpěvky, které zpochybňují význam těch a oněch opatření. Oni mají možná z části pravdu, ale uvědomme si naši situaci. Vody P-charakteru mají tu smůlu, že byly velice pozměněny regulací, naším špatným hospodařením a dalšími negativními vlivy "moderní" civilizace a ryby v nich žijící jsou z mnoha hledisek těmi nejcitlivějšími druhy, které máme. A právě proto, že nejsme schopni určit, který faktor jim nejvíce škodí a některé, jako rybáři, ani eliminovat nedokážeme - příčné překážky, hormonální znečištění apod, tak bych určitě zkusil dělat všechno možné proto, abych těch eliminovatelných eliminoval maximum a ze střípků se snažil složit alespoň neúplnou mozaiku. Poté bychom snad za pět deset let mohli objektivně zhodnotit, jaké mělo naše snažení význam. Ano je to dlouhá doba, ale nemůžeme chtít výsledky napřesrok. Článek samotný měl být jakousi inspirací v tom, jak můžeme postupovat a přitom býti "diplomaté", protože tak je šance něco změnit větší, než když budeme chtít být radikální za každou cenu a chtít všechno hned, i když tak by to pro P-revíry bylo nejlepší.
Pokud by mělo záležet jen na mě, tak bych osobně třeba na Metuji postupoval asi takto:

Pouze kvalitní genetický materiál
Žádní duháci a siveni
Háčky bez protihrotu
Žádná nymfa, hlavně ne francouzká
Zákazy brodění v době inkubace jiker lipana
Lipan a pstruh obecný celoročně hájit
maximální snaha eliminace kormorána, norka a bohužel i vydry
V případě nutnosti omezení ročního počtu vydaných povolenek
Snažit se obnovit nebo posílit populce vranky a střevle
Podpora přirozeného výtěru pstruha budováním splávků a úkrytů na potocích

Je toho mnoho, byla by to hodně práce, bylo by to pro rybáře nepříjemné, ale pořád je lepší to na pět deset let zkusit než o tom problému dalších dvacet let jen mluvit. Možná by to problém z velké části vyřešilo, možná vůbec. Ale když to nezkusíme, tak se to nedozvíme. Myslím, že v současné situaci vlastně nemáme co ztratit.

Luggi - Profil | Čt 29.3.2012 22:21:01

Na řece postižené nálety kormoránů se toho moc vymyslet nedá. Jedině sadit mírové po a pd odchované na granulích. Doufám že na to přijdou hospodáři na všech větších revírech ( kde už to většinou kormoráni plundrují), jinak se budou všichni pstruhaři cpát tam, kde už s tím začali. Možná je to úpadek, ale pořád mi to přijde smysluplnější než celý rok trápit rybky 15-23cm a v zimě je pak nechat sežrat.

XAXAP - Profil | Po 26.3.2012 22:51:31

Ten článek je slátanina mnohokrát probraného, v mnohém i vyvráceného. Pokud chci dobře chránit ryby a zároveň nechci limitovat jejich lov, plácám nesmysly. Bezprotihroty či pár desítek zastřelených kormoránů jsou tlučením prázdné slámy.

A Tomáši, snad tě nepříliš pozitivní reakce "neoptěžuje" :-)

Butchi - Profil | Po 26.3.2012 21:24:35 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Tohle se mělo zavést už dávno. Veškerá opatření, budou li vůbec zavedena, přijdou pozdě. Nechci být zbytečně pesimistický, ale na spoustě revírů už se generační ryba nenávratně vymlátila. Pravidla se měla zpřísnit už dávno, ovšem v tomto kaprofilním státě jsou lososovité ryby až někde na posledním místě.

Bohužel ale ani zavedením těchto předpisů nezměníme myšlení mnohých lidí, kteří kolem pstruhovek žijí.
Z vlastní zkušenosti vím, že v kraji, kde se nachází moje oblíbená pstruhovka, je populární kapr a místní si ťukají na čelo, že jezdíme k nim na pstruhy, když máme za barákem super kaprové rybníky. Pstruh a lipan jsou pro ně akorát odpad, který se průmyslově sloví elektrikou, do sítí, vrší, na červa, na rybku předtím, než se jede na kapry.
Jak je vůbec možné, že se ještě může brát lipan a potočák? Jak je možné, že se může chytat s protihrotem a trojháčky? Kde to žijeme?

kakr - Profil | Ne 22.4.2012 12:43:02

Tomáš Kupka >>
Míru potočáka 23cm jsem uvedl jako odstrašující případ doby, kdy rybářství(sportovní) bylo součástí zemědělské živočišné výroby. Tehdy se skutečně sledovala výtěžnost a argument proč se míra snížila na 23 byla vysoká mortalita ryb menších než 25cm.
Naštěstí experiment trval jen asi dva roky a potom dostali soudruzi rozum.
Dnes se "výlovek" sleduje, ale naštěstí se už nepočítá do "výživy národa".

Devastace (regulace) vodních toků je poplatná "protipovodňovým opatřením" a s tím rybáři skutečně nic neudělají.

magito88 - Profil | St 4.4.2012 16:41:14

Tomáš Kupka >> nechci vám brát iluze celoročně hájit lipana a potočáka ale to už tady bylo na Otavě a co se změnilo? Zhola nic . Pstruh potoční byl hájen po celé tři roky a jak to dopadlo. Nechci se k tomu rozepisovat ale zjištění byla katastrofická. Místo aby se populace pstruha potočního zvyšila tak ještě ubyla. Při zkušebním odlovu kdy se mělo začít chytat tak na 300 m úseku byli chyceni slovy 3 potočáci. Takže zjištění alarmující nic se nezměnilo a ikdyž se vysazovallo tak spíš ubylo. Spíše se ptejme kde je chyba a co na to ús a črs ale ty se chovají asi jako když se jich to netýká. Pokud se do Otavy nedají duháci a siveni co bubou chytat sportovní rybáři asim se budou chodit dívat na vodu jak jim protýká pod rukama pstruhový revír a jejim to prd planý jelikož voda je mrtvá a není tam ani ploutev. Kdysi se na Šumavě hospodařilo , sekala se tráva až k vodě a hnojili se louky a pole. A jak nyní , bohužel zhola nic a to se samo sebou odvíjí i na daným revíru. Na Odlovy jsem chodíval a tak vím jak voda byla úživná a dnes bohužel nic , vlásečnice prázdné nebo jen málo generačních ryb a ještě převážně samci a samice pomalu hledat pod mikroskopem. Ale to není jediná věc která brání tahu těchto ryb do trdlišť aby se zde vytřeli jsou zde další aspekty na komerční bazi které tomu brání a nikdo taktéž proto nic nedělá. Holt loby je loby a nikdo další stím nic nezmůže. Jen v nástřelu jde o vodní elektrárny , které jsou i na těchto tocích a nikdo, když jim je povoloval se nezamyslel nad tím zdali je zde taktéž vybudován průchod pro ryby, ale jak jsem již výše psal je třeba hledat a těch aspektů proč tyto ryby mizí je více a pokud se tím někdo nebude konkrétně zabývat tak naše děti a děti našich dětí se o těchto rybách za chvili budou jen učit a nebo se na ně budou chodit dívat do zoo pokud ještě budou v těchto zoo k vidění. S pozdravem Petru zdar

mongol - Profil | Pá 30.3.2012 2:22:47

jarouši ,deset let jsem chodil,a pstruhy jsem sbiral i na krizovatce s asfaltu.po skonceni prijeli funkcionari,nabrali si plny igelitky pstruhu.hlasili jsme vysazeno ks. vcetne uhynulejch,fakt je, ze jsem asi 8let uz nebyl,ale ty mi napis duvod loveni pstruhu pri treni, kdyz tomu rozumis,mam na mysli odkud jste je vylovily, kam vysadily proc a kdo to zaplatil. jestli si myslis ze nevadi slapat v potoce,ze nevadi omracit rybu pri treni,ze mlici jim tece.mozna me presvedcis, jak jim to prospiva a jak jsi uzitecnej,jak mas prirodu rad.

Jarda Š. - Profil | Pá 30.3.2012 1:59:49

mongol >> Jestli jsi viděl lov agregátem, kde chcípla byť i desetina pstruhů, tak ti lidé to neumí a měli by jít od toho. Ale asi takhle píšeš proto, žes to nikdy ani neviděl a vůbec tomu nerozumíš.

mongol - Profil | Pá 30.3.2012 1:33:28

souhlasim s Mrknato myslim ze vetšině pstruhařu je uplne fuk nejaký centimetr na miře,moc dobře jsem si všiml jak se za posledni leta zmenil přistup rybařu k přírode/k lepšimu/,myslim že hlavni prušvich je ve svazech kde větsinou jsou ve vedeni MO starci pamatujicí komunistickej režim a podle toho to vypadá, jede se stale podle jakeho si planu zarybněni,v praxi se vysazuji ryby ktere se do daneho reviru vubec nehodi,vysazuji podle toho co jim kraje dodaji,videl jsem vysazovat kapry do proudu kde bylo 30cm vody atd.zaplatte mladý vystudovany absolventy do MO a uvidite změny,ty bolševicky dědky kopněte do zadku,/hlavně v krajskych org./

Mrknato - Profil | Pá 30.3.2012 0:50:24

mongol >> Myslím si přibližně totéž, co ty. Řeky a potoky nebudou plný ryb jako dřív, ale alespoň by tam nějaké zůstaly, pokud by agregát sloužil jen k rozumnému doplňování uzavřených chovů. Za současného stavu revírů je umělý výtěr za "pomoci" rabujících MO zvěrstvem, které revírům nepřináší nic, jen MO ty peníze. Umělý výtěr se sice prováděl dlouhá desetiletí, ale dnes to přestává fungovat. Soudruhům v MO je to ale jedno, plní plán i přes mrtvoly......

mongol - Profil | Čt 29.3.2012 23:11:23

Neděláte,hamtáte v brodákach v trdlištich dávate pstruhum rany elektřinou pri třeni,třetina chcipne hned,čast pri převozu a když tam ryby chrsnete myslim vysazovani na pstruhovej revir,tak zběla řeka břichama mrtvých ryb,nenecháte pstruhy prirozeně vytřit a ješte si myslite jak dobře hospodařite.Stydim se za toto zvěrstvo že jsem rybař.Pritom si myslim ze organizacim jde jen o penize za vysazeni.prestante s tim samy od sebe,stejně snad tu vyjimku o lovu elektřinou zruši a potoky budou zas plný ryb jako dřive.

stilet - Profil | Čt 29.3.2012 18:46:32

Mrknato: ...asi unikla souvislost, nasazeno z vlastních zdrojů řekněme dostatečné množství a ještě navíc koupeno těch 150 ks ze sádkového chovu Byla to reakce na Tvůj požadavek "kvalitní násady".
Naše snaha je sadit místní genofond a tak aby kromě našeho hospodaření na potocích ještě přibylo něco ze samovýtěrů. Podmínky máme stejné jako jinde, jen jsme to ještě nevzdali.
Např. vyjadřovačky k opravám potoků píšeme přesně a ne jen formální kecy, projektanti nemají problém zanést naše požadavky do projektů (když se nám podaří k nim dostat) a i větší polovina stavebních firem je vstřícná (samo, že ještě jsou snahy a občas s tím nic nenaděláme, položit do potoka v lichoběžníkovém průřezu kamennou rovnaninu a udělat z něho kanál).
Jsem se nějak rozkecal. Petrův zdar!

brach - Profil | Čt 29.3.2012 13:19:33

Mrknato >>
To snad není možné..Plácání Chachara mě nepřekvapilo, ale tvoje? - vlastně také ne, protože jsem od tebe už dlouho nic nečetl.

Tomáš - Tom - Profil | St 28.3.2012 19:03:24

Jarda Š. >> lze to provádět bez problému a vzhledem ke stavu dnešních toků a odchovných potoků ani jiná možnost není.

nofish - Profil | St 28.3.2012 17:41:43

Nox >> Hoj. Horní míra na pstruhovce nic moc nevyřeší. Zachování "generačních" (záměrně uvozovky- velká neznamená generačka) ryb je ti k ničemu pokud je budeš chytat a poškozovat. Je to celkově o skladbě obsádky. Vytře se potočák a duhák sežere jikry, vykulí se plůdek ale voda je čistější než bývala - menší přežití na ročka.
Pak tu jsou problémy jako manipulace s hladinami a průtoky (přehrady). Kormorán. Dvounohý kormorán - sportovec co chytá malé pstruhy pro zábavu protože berou.
Atd, atd. Kdysi jsem nad tím vším docela přemýšlel a co ničí pstruhovky není jen jedna věc. Je tu tolik faktorů které ji ovlivňují, aź to není pěkné.
Horní míra je tu pro pouštěče, dolní je daná cca dobře - běžná konzumní velikost ryby, tedy cca 200g+ ( naši předkové úplně hloupí nebyli).

Tak i tak. Aź někdo vymyslí co se pstruhovkami a vyřeší situaci která panuje nyní tak si za to zaslouží pomník. Nemyslím tím nasypat ryby do vody a vychytat, nebo vysypat, chytat a pouštět. V současném stavu pánům od svazu nezávidím, řešení v nedohlednu....

Tomáš - Tom - Profil | Út 27.3.2012 19:03:51

je to dokola pořád stejná písnička okolo těch pstruhovek.Akorát mám pocit,že opravdu došlo k zaspání někdy v v letech po revoluci,kdy se lidi vrhli na podnikání a odborníci,kteří to dělali pro svaz odešli dělat na vlastní triko a další nebyli a dodneška téměř nejsou. Spousta věcí v článku je napsána dobře,akorát jak již bylo napsáno,ochrana trdlišť není špatná,ale pokud se tokem přežene větší voda což bývá v posledních letech často tak je po jikrách.Kormorány a vydry nemá smysl ani zmiňovat je to něco na co jsme nebyli zvyklí.Zvýšení míry je diskutabilní,zejména u lipana,který je krátkověká ryba a je tam velká mortalita.CHtě nechtě je potřeba začít do toků vysazovat nejlépe dvouleté násady,které jsou odolnější a mají vyšší přežití a šanci dožít se i tření.Nicméně si myslím,že pstruhovky u nás pokud mají být pro rybáře atraktivní budou nasazovány rybami v lovné velikosti,které se do podzimu vychytají a nezůstanou tam pro predátory,Takto to začíná praktikovat VÚS Ostrava.

Pstruh27 - Profil | Út 27.3.2012 12:22:40

Tomáš Kupka - >> V prvom rade gratulujem k udeleniu výnimky na odstrel kormorána. U nás zatiaľ kormorán na pstruhovkách neškodí, ale máme volavky a vydry, ktoré značne zdecimovali najmä počty Lipňa.
Tebou popisovaný lov na háčiky bez protihrotu samozrejme zmysel má, ale nemyslím, že nejako zásadný. U nás je stále povolený lov na mŕtvu rybku a miera Potočáka je 25 cm a Lipňa 27 cm, teraz dali stupídne obmedzenie, že za sezónu si môžeš ponechať "iba" 50 ks Potočáka a Lipňa. Kedy sa to zmení - nikto nevie a kombinovať tieto 3 veci s používaním bez protihrotových háčikov by mi prišlo vcelku zábavné :-)

Tie hlavné problémy sú podľa mňa tieto (v SR):
1.) zvýšenie počtu predátorov - vydra, volavka
2.) výstavba MVE a rapídny úbytok vody na revíroch a
3.) úbitok vody na chovných potokoch - zloví sa možno 1/20 rýb v porovnaní s dobou pred 20 rokmi
4.) regulácia riek
5.) nízke lovné miery, povolený lov na rybku

Proste, všetci dnes tak strašne milujú prírodu a chcú jej pomáhať, že tá to od samej lásky asi už nerozchodí ......


Tomáš Kupka - Profil | Po 26.3.2012 22:15:10

Bohužel máte pravdu, lososovité a i jiné původní reofilní druhy ryb, jako např. parma, jsou přehlíženy. Ono je to všechno o penězích. Svaz počítá výtěžnost a ta je u kapra mnohem vyšší a hlavně oproti pstruhovi a lipanovi relativně snadno dosažitelná. Podle klíče, který se pro tento výpočet používá stojí Svaz kilogram kapra 40,- Kč, zatímco kilogram pstruha 400,- Kč. Pstruhové vody jsou vlastně pro Svaz prodělečné, a jak je známo - peníze hýbou světem. Pak se stává, že i když naše MO podá oficiální žádosti na změny v hospodaření a pravidla rybolovu, jako např. háčky bez protihrotu nebo zákaz prodění do konce května, tak se výbor ÚS k půlce z nich ani neoptěžuje vyjádřit a druhou polovinu zamítne se zdůvodněním, že tato opatření by vedla ke zvýšenému predačnímu tlaku ze strany kormorána. Jinými slovy: "Je lepší když s tím nebudeme mít žádnou práci a žádné ryby tam nebudou, než abychom se snažili s tím něco dělat a riskovali, že to ptáci sežerou." Je to strašné, nepochopitelné, ale je to tak.

Červené karty: jiku2