Osudový zážitek na rybách, který nám utkvěl v paměti nadosmrti

NBulda 64 - Profil | Čt 1.5.2025 23:38:25

Takže trochu rozvinu, co jsem vlastně nakousl.

O víkendu mi zazvonil telefon, že Láďa s Pepou jedou na 4 dni "do rákosí".. a jestli nechci jet s nimi. Jo, jel bych, docela mě to láká, ale nemám papíry.
"Tak si to zařiď a my se pro tebe stavíme.
Ve čtvrtek, v plné zbroji, mě kluci naložili a jeli jsme směr Lipno. Tam jsme přeházeli věci do 2 lodí a zaměřili na "štond", kde kluci 5 neděl krmili. Místo bylo obsazeno sousedy, kteří mysleli, že nikdo nepřijde a chtěli přijít k hotovému ;((
Cítil jsem, že musím zabojovat, protože naše zdržení nastalo díky mně, tak jsem chlapíkům naznačoval něco o slušnosti a etice, ale parťáci řekli, ať se na ně vyseru, že si najdeme jiné místo ;)
Vytipovali jsme flek, zakrmili a začali chytat.. kluci mě pustili mezi sebe, proti bójce, přičemž tohle kamarádské gesto jsem docenil až mnohem později.
Všechno pro mě bylo nové a o boilies jsem věděl jen z doslechu. Pečlivě podomácku udělané krmné a chytací koule začaly přinášet své ococe.. byl jsem v říši snů.. přišel se na nás "podívat" porybný, kluků starý známý, který evidentně věděl, že je vše jak má být ,)
Láďa musel odjet domů, tak jsem zůstal jen já s Pepou, přezdívkou "Maďar".. ukazoval mi montáže a vyprávěl historky z rybařiny... a že jich bylo.. oba parťáci jsou +- o 15 let starší než já. Na víkend přijeli vedle pražáci a večer se přišli družit s pivem pro nás ,), aby se ubezpečili, že je neprásknem, když pojedou přes noc. Byli to docela sympaťáci...
V sobotu se počasí začalo měnit, začalo být frišno a pražáci, že prý jedou domů a ať si to užijeme... měli na rozdíl od nás radio a věděli, co nastane.
Vítr nám neustále shazoval pruty z vidliček, takže rybaření už nemělo ani cenu. Jenže Pepa ani já jsme to nechtěli vzdát, každý z jiného důvodu...
Nakonec jsme byli zalezlí v přístřešku z NDR, šňůry přivázané ke stromům... Pepa hlásil poryv větru (to když se bílých čepic vln ujal vítr a poryv mlhoviny nás navštívil) a já držel hliníkové trubky přístřešku, aby neodlítnul...🥵
Pepovo jezevčice, fenka Eny, ležela stočená a objímal jí můj dobrman Dero, stočený do klubíčka a ani nedutali.. my popíjeli "grok" ze slivovice a přesto, že byla noc, tak díky bleskům, byla obloha místy jako ve dne... no zkrátka pohoda. ;)
Nevím už, kdo z nás k ránu překročil své ego, uznal, že je to marnost a zavelel k ústupu.
Musíš před odjezdem ještě vysypat kukuřici ze sudu a vytáhnout bojku.. zněl rozkaz ;).. v těch vlnách mi sud vyrazil veslo z úchytu a já ho jako indián s 2. veslem coby pádlem honil po Lipně.. když jsem dorazil ke břehu, tak jsme mlčeli, barel hodili do rákosí napříště a věděli své...
Přetížená loď, za ní přivázaný vojenský nafukovací člun, zkrátka kaprařská výprava. Při cestě zpátky se Pepa ujal vesel, já šel se psy po břehu. Po chvíli jsem viděl, že se Pepa loudá a není mu dobře, tak jsem ho vystřídal coby lodivod. Přejel jsem zátoku ("rakouskou"- za bolševika zakázanou) a dojel k autu.
Koukám, Pepa nikde.. , tak jsem vyložil do auta část nákladu a tu vidím podivnou partičku: Maďar a 2 psi, urousaní a zablácení, nikomu nebylo do hovoru..:;)
Až v autě jsem se dozvěděl jejich peripetii při zpáteční cestě po břehu. V ustí zátoky, kde vtéká potok, se psi ztratili a až podle štěkotu je Pepa našel. Jezevčík uvíznul v blátě a dobrman ho tahal za vodítko z bahna ven.. Pepa byl dojatej a zároveň slaboučkej, tak je čapnul za vodítka a dodřel k autu.
Do dneška mi je Pepa vděčný za záchranu psa a já jemu a Láďovi za kamarádství a krásné, společně strávené chvíle u vody ;))

• Nelíbí 0
• Líbí6

Njxr - Profil | Čt 1.5.2025 20:11:41

murphyy >> Šel do popelnice. Ani bych ho nechtěl.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Čt 1.5.2025 19:24:54

jxr >> jasne jasne, inak snad potom vobler neskoncil opat v pytli ale ti ho sused podaroval :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Njxr - Profil | Čt 1.5.2025 19:16:05

murphyy >> Jak jsem psal, není to u vody, ale u souseda doma. Dělal čistku a vyhazoval nějaký bordel. Žeryk byl zvědavej, zabořil čumák do pytle a už ho tam měl. Jak si ho chtěl vyndat, ještě se chytil packou. Soused ryby nechytá. On je spíš produkční rybář.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Čt 1.5.2025 19:04:39

jxr >> jj na toto si treba davat bacha na rybach alebo ked clovek naviazuje doma - aj ked v tomto pripade mi celkom nie je jasne preco vobler teraz ale ok :) dobra istota na podobne veci je nechavat kaprarske montaze s gulickami na stojane..:) raz sa mi to tiez stalo s mojim psom-este ze to nebolo cez nufak (co sa uz stalo kamosovmu psovi) ale len niekde za prednu labku co sa podarilo pri jednohacku vyriesit na mieste, ten uz neviem aku silu musel dat ked sokovku min. 0.40 nejak prethrol a utekal placuci ku nam ze "pomozte mi" :)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Njxr - Profil | Čt 1.5.2025 18:07:53

Taky se přidám se svou troškou do mlýna. Vše se událo dnes, doslova před pár okamžiky.
Ležím na zahradě, v hamace pod třešní, a čtu si ve starých muškařských časopisech. Taková sváteční pohodička. Když v tom se od souseda ze dvora ozve úpěnlivé zavytí, že přeběhl mráz po zádech. A vzápětí další, až srdceryvný ryk, který hned přehluší sousedky volání o pomoc. Beru to rychle přes horní branku, a čeká mě zajímavý pohled - soused klečí na psovi, v ruce třímá kleště a psovi z tlamy visí wobler. Jako rybář mám v tomhle praxi. Soused drží, já štípačkami odděluji wobler od trojháčku a chudák Žeryk kňučí bolestí. Bohužel byl wobler poctivě okovaný trojháčky s protihroty, takže nešly z pysku vůbec vytáhnout. Poslal jsem ho rovnou k veterináři. Další operace už by byla nebezpečná. Pes se dal sotva udržet. A aby toho nebylo málo, tak zadní trojhák má ještě v pacce.
Sice to není příhoda úplně od vody, ale tak trochu "rybářská" je určitě :-)
Ženě se povedly udělat 2 reportážní fotky, tak je pro ilustraci přikládám.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBulda 64 - Profil | So 26.4.2025 15:36:15

Jsou zážitky od vody, na které nejde zapomenout a při vzpomínce na ně v člověku zatrne vzrušením ještě po dlouhé době ;)
Po revoluci jsem kupoval mašinu do dílny. Tak jsem objednal dopravce a jeli jsme pro ni. Bylo to na Moravě a zpátky jsme se stavili v Bílovicích pro víno. Ve sklípku mi řidič Láďa oznámil, že budu ochutnávat víno a slivku, protože on řídí.. jeho kamarád mi vždycky nalil a já "degustoval" 🥵.. v autě jsem pociťoval, že toho mám plný brejle, Láďa se smál a říká tady máš cigáro, otevři si okýnko a budeme kecat.. probrali jsme leccos a zůstali viset u společných zájmů. Oba jsme dělali muziku, já hrál v kapele bicí a kytaru v lese, hospodě a on kytarista bigbíťák .. pak začal o rybách, jak má netradičního parťáka a jezdí na delší výpravy "do rákosí" na Lipno. Já mu říkám, to by mě taky bavilo, ty kačáky mi nic neříkaj.., ale teď nemám stejně noty, dělal jsem venku, takže jsem na ryby nemohl..
Tak to byl osud, který mi přihrál 2 srdcaře (jednoho jsem měl ještě poznat v budoucnu), rybáře tělem i duší, od kterých jsem se pak hodně naučil a strávil s nimi spoustu rybářského času ;))

Když si občas vzpomenu na svou rybářskou historii, tak tohle byl zlom v mém rybaření a začátek chvil, které poté nastaly. 🙂🎣

• Nelíbí 0
• Líbí9

NSlavíček - Profil | So 26.4.2025 12:31:01

Apso >> Neblbni to jsem chytil na pískovně přinesl sousedům ukázat. Ale příště už bych to nedělal smrdí jak myši hovna.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NApso - Profil | So 26.4.2025 11:12:54

Můj zážitek od vody, na který asi nezapomenu, se mi stal nedávno. Konečně přišel den, kdy jsem byl na místě, pruty nahozeny a já se uvelebil v židli a vyhříval se ve vycházejícím sluníčku. Najednou jsem z pod židle uslyšel nějaký šramot, tak kouknu pod sebe a krve by se ve mně nedořezal. Pode mnou had dobře přes metr. Tak rychle nahoru nedala nohy ani ta nejnadrženější nymfomanka. Byla to sice jen užovka, ale tak velkou a černou jak mamba jsem ještě neviděl. A s tím místem jsem nadobro skončil.

• Nelíbí 0
• Líbí7

Notoš - Profil | Pá 25.4.2025 19:18:23

Těch zážitků během mého ,,rybářského" života bylo nespočet...Samozřejmě ty nejhezčí jsou vzpomínky, kdy jsem rybařil s tátou. Na ty krásné dny strávené u řeky Váh se nedá zapomenout.
Když mě bylo 13 let a se mnou mlátila puberta, tak si vzpomínám, jak o letních prázdninách mě táta pokaždé budil brzy ráno, snad kolem půl čtvrté, na ryby. Já, chudák, jsem se pokaždé k autu více méně domotal, pořád i během chůze jsem ještě spal...Až jednoho dne jsem to nedal...Řekl jsem mu, že se mě NECHCE. Pak roky běžely a to už mi bylo snad 18 let, tak jednoho rána jsem se vrátil od své holky, kde se to stalo poprvé...Tiše jsem vlezl do postele a ,,těžce vyčerpán" jsem chtěl usnout. Najednou slyším tátův hlas: vstávej, jdeme na ryby! Já vůl jsem mu to slíbil den předtím, že půjdeme spolem k vodě. Nějak ze mě vypadlo: NEMOHU...Táta pochopil...na židli, kde jsem měl přehozené kalhoty, ležela i modrá kulatá krabička s názvem Primeros...

• Nelíbí 0
• Líbí10

NSlavíček - Profil | Pá 25.4.2025 18:17:19

Těch zážitků mám víc před 3 roky když jsem byl na výpravě mě umřel otec . To celou výpravu pohřbilo ale ale jsou i veselé příhody jako koupel v březnu z labutí která mě protrhla člun když jsem ji chtěl vymotat z vlasců .

• Nelíbí 0
• Líbí2

NBobler - Profil | Pá 25.4.2025 17:20:10

Je to už spoustu let nazpět, podzimní den na vláčce na Rozkoši, přišly dva kolegové jeden mně zmizel za zatáčkou a ten druhý začal házet kousek ode mne. Díval se a chytal jsem na opačnou stranu. Uslyšel jsem šplouchnuti, otočím se a chlap nikde. Vlezu do vody, chlapa jsem nahmatal přiběhl nějaký jeho známý vytáhly jsme ho z vody naštěstí se tak nějak probral, zavolali sanitku, ještě jsem mu vytáhl utopený prut a i když nikdo neřekl ani bů, tak třeba rybaří dodnes, byl to epileptik....

• Nelíbí 0
• Líbí15

Ntonouš - Profil | Pá 25.4.2025 16:53:16 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Když se náhle na smrtelné posteli ocitla moje babička.. letěl jsem večer přes půl Republiky,abych to stihnul a stihnul..nad ránem jsem přijel domů,hotovej,smutnej,nemohl usnout,tak vzal prut a šel k řece. Brodil jsem vodou, pouštěl splávek se žížalou,myslel na všechno možný..najednou záběr a parma. Parma o kterých mě vždycky babička vyprávěla, že je za války chytali na čeřen..byla to ona, přišla se rozloučit..pak mi volal strejda že umřela. Bylo to něco mezi nebem a zemí. Brečím vždycky když si na to vzpomenu...

• Nelíbí 0
• Líbí44

Nandrei11 - Profil | Pá 25.4.2025 15:49:30

Petr64 >> 😁😁

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr64 - Profil | Pá 25.4.2025 15:44:46

Jinak nic moc extra,ale nezapomenu na noční kvílení a mlácení do bivaku. Raději jsem ani nelezl ze spacáku. Ráno jsem zjistil, že mi volavka našla kýbl s nástražkama na sumce a ještě mi poshazovala pruty co byly opřený o strom. To bylo to mlácení do bivi.😁

• Nelíbí 0
• Líbí7

NPetr64 - Profil | Pá 25.4.2025 15:39:18

andrei11 >> Arapaima na žrádlo nemá chybu. Na to člověk nemusí bejt ani Vágner.😁

• Nelíbí 0
• Líbí5

Npivohlavec - Profil | Pá 25.4.2025 15:14:00

Zdravim,snazim se ridit tim ze cas na rybach se nepocita do zivota,protoze je to proste uzasny zizivat a sledovat co se okolo vody deje….a zazitku mam (a urcite spousty z nas) tolik ze nedokazu ani napsat….jednoduse kdyz to milujes neni co resit

• Nelíbí 0
• Líbí5

NDodo677 - Profil | Pá 25.4.2025 14:41:41

....je děsivý, že to bude za pár už 30let. Ještě na "pytláka" na tehdy svazové Chvojnici 3. Strejda na žížaly "mučil" deseticentimetrové okouny a doufal v lepší rybu. Mě tehdy v cca 8 letech štvalo sledovat jak je každý druhý zažraný tak že to nerozchodil. Uzmul sem si kus chleba po špakáčcích a zajel na loďce k přítoku do keřů. Vlasec sem měl namotaný na uraženém středu ze šlapátka :D
...a po chvilce se splávek potopil a já vytáhl svojí první "velkou rybu". Cca 20cm perlína. Z dnešního pohledu plevel, ale tehdy to byl pro mě obr v té záplave maličkých okounků, kteří sežrali i prázdný háček .....
Strejda se mnou samozřejmě hned musel jet taky, ale chytil sem vždycky jen sám. Na loďce holt člověk musel být úplně ticho.....i kvůli porybmýmu :D
Trochu mě mrzí, že tohle malé asi nezažije. Nějak nepředpokládám, že by to skončilo nějakým lidským vyhubováním...

• Nelíbí 0
• Líbí8

NBord - Profil | Pá 25.4.2025 14:27:45

Můj první úlovek nebyla ryba ani jsem ho neulovil ve vodě ale na louce když babička rozhazovala kopky sena po deštích vyšši voda vyplavila raka ten byl schovaný pod kopkou musel s náma domu a mě voda "ulovila" na celý život

• Nelíbí 0
• Líbí8

Nandrei11 - Profil | Pá 25.4.2025 14:02:11

Vévoda z Wellingtonu >> presne to mi tiez napadlo :D len na konci bude arapaima.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NVévoda z Wellingtonu - Profil | Pá 25.4.2025 14:00:16

murphyy >> Ještě něco takového podobného, a zjeví se tu Vágner, aby nás přebil... :-))

• Nelíbí 0
• Líbí4

Nandrei11 - Profil | Pá 25.4.2025 13:59:37

murphyy >> to znelo ako scenar pre JV na najblizsie natacanie niekde v pralese 👌🏻.

• Nelíbí 0
• Líbí4

Nčolkař,zloch - Profil | Pá 25.4.2025 12:23:55

DaveX >> jj, někdo si to umí udělat hezké 👍

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nmurphyy - Profil | Pá 25.4.2025 12:08:20

kamosovi som raz vyviezol a nastrazil nastrazku na sumca do jedneho oka asi 3x3m kde okolo boli same kraky, vrbiny, asi 30m od brehu do strany. vecer ma zaber ale on mu povoluje, ryba taha z cievky..
ideme na lod a snura vedie do krakoch..no nic, takto ta nenecham, dal som dole geoffa, ostali mi kratasy, kosela, tusim aj cizmy a sup ho rybicka do vody v smere snury ktoru som drzal v ruke, mohol som si to 'dovolit' pretoze to nebolo daleko od brehu a mohol som sa postavit, voda po krk, nasledovalo plavanie pod vodou, prekluckovavanie medzi stromami nasledujuc snuru, vynorenie, zahlasenie kamosom vsetko ok, ponorenie, atd..po asi 10metroch od lode citim ze sa snura toci okolo nejakeho velkeho kruhoveho parezu tak pokracujem za nou, ako ju nasledujem tak sa vraciam smerom k lodi, ponor, vynor..uz som asi 5m od lode a zrazu okrem snury hmatam telo ryby, chytam ho za tlamu, kamosovi kricim "MAAM HO"
on ze aky je?
ja ze asi meter a pol.
potom mu kricim aby este viac povolil resp aby to vsetko odstrihol a idem ku lodi, davame ho na lod..
krasna moja spomienka, aj koli tomu ze nikto zo vsetkych co sme tam vtedy boli na brehu by toto nespravil, ale nejak som vtedy citil ze musim ist..nikomu samozrejme to nedoporucujem, je to strasne nebezpecne aj pri mensej hlbke, ale spomienka na ten pribeh uz ostane ;)

• Nelíbí 0
• Líbí8

NDaveX - Profil | Pá 25.4.2025 10:15:54

Klose >> Nekecám :-) Tady už jen pozůstatek, bublinky, váza, růžička. Další důkazy nemám :-)

• Nelíbí 0
• Líbí11

NKlose - Profil | Pá 25.4.2025 9:45:16

Já tedy mám nezapomenutelný zážitek z ryb z jiného soudku a to když jsem se dvakrát ,"topil" na Labi. Poprvé jsme marně bojovali s proudem a větrem , vlečený člun naložený kaprarinou se nám snažil převrhnout a samozřejmě jsme neměli ani nůž na odříznutí. Na sobě zimní komplety a holinky. Nakonec to dobře dopadlo a já tu pořád jsem 😉 A podruhé se nám roztrhl horkem člun uprostřed Labe a pomohli nám kolem jedoucí lidičky na pramici, kteří nás s motorem na plnej knedlík dotáhli ke břehu. Rizikových situací ( jsem hasič) jsem zažil už více, ale tyhle mi opravdu zůstali a zůstanou v paměti nadosmrti

• Nelíbí 0
• Líbí5

NKlose - Profil | Pá 25.4.2025 9:27:37

DaveX >> Tedy jestli nekecáš, tak to už sem nikdo nic nemusí psát. Tohle nepřebije nikdo 👍👍👍😉

• Nelíbí 0
• Líbí2

NDaveX - Profil | Pá 25.4.2025 9:16:10 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Protože oba s manželkou rybaříme, tak pro mě bude vždy krásná vzpomínka žádost o ruku.

Jednoho dubnového dne jsem řekl manželce, že si uděláme krásný víkend někde v penzionu. Řekl jsem jí, ať si nabalí věci a udělal jsem to tak, aby jí nebylo jasné, že jedeme na ryby. Něco jsem jí přibalil i já, nebydleli jsme spolu, tak byla příprava snažší. Byl jsem domluvený, že jí další den vyzvednu. Já si samozřejmě zabalil všechnu výbavu a brzy ráno jsem vyrazil na oblíbenou přehradu. Na duben mělo být opravdu krásně, kolem 20-25 stupňů přes den a v noci kolem 8-10. Vše jsem připravil a už jen čekal. První překvapení bylo, že manželku vyzvedla ségra, ne já a ta mi ji dovezla na místo. Tam na ní čekal nový spacák od Giants Fishing a lehátko, takže měla přípravu i na teplotní komfort v noci :-) Normálně jsme chytali a nic jsem na sobě nedal znát, prostě, místo penzionu milion hvězdičkový hotel. Měla radost. Za soumraku, při úplňku, jsme se vyjeli projet na člunu. Hladina byla klidná, jako sklo. Nikde žádná vlnka, všude ticho. Klekl jsem si, vytáhl jsem prsten, a to už jí bylo všechno jasné :-) Řekl jsem jí "než ti ho dám, musím ti něco říct". Protože jsme už spolu chodili dlouho, začal jsem jí vykládat, co se mi na vztahu líbí a schválně jsem dorazil i k tomu, co mě na vztahu štve. Potom jsem jí řekl "víš, když se nad tím tak zamyslím, tak si tě vlastně vzít nechci" a vyhodil jsem prsten i s krabičkou do vody. Chvíli plavala a záhy zmizela v temné vodě. Ten pohled mám před očima pořád :). Málem pro něj skočila :D. No, každopádně, byl to fejkový prsten z oceli za pár korun, který ale vypadal i s kamínkem realisticky. Pak jsem jí řekl, že jsem si dělal prdel, vytáhl jsem pravý, řekl, že jí miluju a jestli chce se mnou strávit zbytek života. Jsme poslu dodnes, už nějakých 18 let z toho 8 manželé a pořád se máme rádi :-) Na večer jsem měl připravené super menu, panenku s hranolkama a kýblem tatarky, růži a šampus.

Jediná vada na kráse byla ta, že jsme nevytáhli žádného kapra. Ale to vůbec nevadilo :)

• Nelíbí 0
• Líbí31

N1Mara - Profil | Pá 25.4.2025 8:49:52

Moje první ryba chycená na první vlastní prut byl velký karas obecný. Byla to velká odkalová nádrž s čistou vodou a na dně zarostlá růžkatcem, okolo vody byli betonové panely aby dělali břeh a hráz najednou, aby voda neměla kam utéct. Jednoho krásného slunečného dne jsem se vypravil sám tam na ryby, seděl jsem na tom betonu a chytal jsem na splávek , který byl vyroben z bezinky, na háčku jsem měl velkou kuličku užmoulanou z měkkého chleba a tak sedím a větřík si hrál s vlnkami, až mě ten splávek i s nástrahou dohnal ke břehu úplně k betonu a tam jsem si všiml, jak připlul velký karas a začal tu kuličku ocucávat, ja zasekl a po chvilce přetahování už byl karas v mých rukou. Prut jsem zahodil za zády, popadl velkého karase do ruky a utíkal směr k domovu, abych se pochlubit tátovi, jakou velkou a krásně zlatou rybu jsem chytil, no táta mě vynadal, že jsem nechal prut u vody a tu rybu pusť , prý to není ryba hodna jídla, je to samá kost. A tak jsem za barákem karase pustil do naší řeky Běly a vrátil se pro prut. Jóó, to byli časy, kde v každé louži byli tihle nádherní zlatý karásci a zelení líni ! .-(

• Nelíbí 0
• Líbí14

NŘízek 5,125 - Profil | Pá 25.4.2025 8:29:51

tato otázka přišla jako na zavolanou, určitě jsem to včera nějak podvědomě vytušil,
každou chvili sem pedro umístí příběh s rozzuřenou ondatrou, a to bude voda na muj mlýn:-))

• Nelíbí 0
• Líbí3

NVévoda z Wellingtonu - Profil | Čt 24.4.2025 23:52:23

A druhý okamžik, na který si vzpomenu i na smrtelné posteli:
Moje největší štika metrová, pouštím ji ve vlnkách, pár čísel vody.
Lehnu si do vody, ale ona nechce odplout.
Odpočívá vedle mě, je volná, ale nechce odplout. Pořád se na mě nehybně dívá.
Ležíme vedle sebe, nikde nikdo, dlouhé minuty. Mohu si ji ještě jednou pohladit, pořád se nehne.
Pak ladně odpluje, jako kdyby mi děkovala za společnou chvíli odpočinku.

• Nelíbí 0
• Líbí21

NVévoda z Wellingtonu - Profil | Čt 24.4.2025 23:47:02

Moje první ryba! V 5-ti letech bělička na úplně prázdný háček (!)
Volám na rybařícího zabrozeného tátu, který se mě chtěl jenom na chvíli zbavit, ale on mě přes jez neslyší... ...Utíkám za ním s čudlákem, pořád utíkám, nesmí spadnout... Mám tam "zlatou rybku", která určila moje životní všechno.
Dodnes se mi ten okamžik vrací.

• Nelíbí 0
• Líbí21