Npepa-č - Profil | Pá 29.5.2026 11:11:03
Myslim ze “priroda si poradi” je zly ucelove pouzivani brutalniho zjednoduseni kterym se omlouvaji ty nejhorsi postupy vuci prirode a trpelive male utoky proti ochrane prirody jako takove. Zcela cilene to pouzivaji jako rozdrobovaci metodu ti co by si prali aby zadna ochran prirody nebyla. Vzdy to jako sul do polivky do debaty prisypou, po troskach, ukazou nejaky vytrzeny a izolovany priklad a pomalu ale jiste tim zpochybnujou vse a vsechny co chteji cokoli chranit, a tvari se ze jen predkladaji “dalsi” zpusob ochrany. Ne, to nepouzivaji ti co chteji bezzasahove apod. to pouzivaji ti co nechteji (vedome nebo nevedome) nic. A znehodnocuji a zpochybnuji pozici a samotnou existenci jakekoli ochrany. Tim ze otazku posouvaji po milimetrech od “jak” k “zda” v ochrane prirody a posunuji do mozneho zaveru “vubec”
Neni to nepodobne jak se naklani debata a i jinde a jinak. Metoda je stejna.
Ono to zni na prvni pohled vlastne ochranarsky, az radikalne ochranarsky, to priroda si pomuze. Ale je to prave naopak. Uplne naopak.
Od nedelat nic je nejbliz k delat cokoli.
NŘízek 5,125 - Profil | Pá 29.5.2026 9:44:27
tady se pořád míchá několik věcí dohromady.
ochrana přírody automaticky neznamená bezzásahovost a ponechání osudu..
spousta cenných biotopů potřebuje nějakou formu údržby, protože historicky vznikly nějakým působením-u nás nejčastěji člověka, tedy když se třeba louky s vyskytem orchidejí přestanou sekat, tak zarostou dřevinami a vznikne tam biotop uplně jiný, a k tomu se ta posekaná tráva musí odvážet, protože když se tam nechá, tak bude louka přiliš obohacenna živinami a začnou tam převládat "agresivní" trávy, jako je třeba třtina křovištní, nebo kopřivy a jiná ruderální vegetace..a zase to získá úplně jiný charakter.
tohle je obecně problém mnoha lučních biotopů u nás, viz příspěvky níže, způsob života se změnil, formy hospodaření se změnily, a s tím se tedy mění i krajina. ovšem bylo by škoda přijít o všechnu tu druhovou pestrost, která se zde za ta staletí lidské přítomnosti vyvinula.
Ovšem bezzásahové oblasti jsou také potřeba, ať můžeme aspon někde sledovat vývoj bez zásahů člověka, závislý jen na vnějších jevech. Ale takových oblastí je u nás vzhledem k rozloze republiky minimum, a jsou to vždy menší celky., klidně chráněné více než sto let...Viz třeba Boubín nebo Žofinský prales., nebo třeba Ve Studeném (skoro sto let),.
btw-Ani I. zona v NP není automaticky zcela bezzásahová.
NTy6ko - Profil | Pá 29.5.2026 9:04:16
starecek >> jasný chápu je to složitý. Já jen narážel na to rigidní úřednický my to tak chceme a basta, debata nemožná....Když jsem se začal starat o hájovnu, byla tam 2500 m2 zahrada. Zahrada byla skoro 20 let neudržovaná, vládl tam les. Jen jednou za dva roky předchozí majitele louku posekali, tráva se vrstvila do metrových závějí, popadaný stromy spálily, toť vše . Já po dohodě s jedním alternativním zahradníkem dal jednu třetinu zahrady užitnookrasnou a zbývající čast založil květnou louku. Složení květin a trav suchomilná vysočina. První dva roky krása nesmírná, jak do rozmanitosti květin, trav, tak druhů hmyzu. Zahradnickej, taky broučkolog chodil pozorovat tuto louku s neskrývaným nadšením... Poté velení na louce ovšem převzaly ty tuny travních pýroidních semen z podloží a začal boj. Chemii nepoužívám, louku seču v pásech a především se snažím bojovat pomocí kokrhele luštince 😁 . Část louky začaly kolonizovat kopretiny, ponechávam. Tak uvidím jak se to zmastí samo.....
NVash - Profil | Pá 29.5.2026 8:52:12
starecek >> To samý luční koník 😕 Když si šel po louce, kolik jich skákalo 👍 Dneska potkáš sporadicky 😫🤘😭 A mohlo by se pokračovat.....
Nstarecek - Profil | Pá 29.5.2026 8:25:18
Ty6ko >> To není jednoduché fakt například u níže uvedeného žluťáska se na vyhubení podepsaly evropské dotace. Cesta do pekla... cituji
v ČR zasadila motýlovi poslední ránu celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk v rámci zemědělských dotací – agroevniromentální opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik. Tak žluťásek barvoměnný vymizel z důvodů příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o krajinu
Nstarecek - Profil | Pá 29.5.2026 8:21:40
Vash >> No ba, a že je jich hodně těch hřebíků. Ale pokud zmizí vhodný biotop, nepomůže nic.
NDeProfundis - Profil | Pá 29.5.2026 8:20:00
Ty6ko >> u nás je ťuhýk obecný, kterýho jsi určitě potkal. Hnízdí v keřích kolem polních cest, nejraději má něco pichlavýho nepřístupnýho. A pak ťuhýk šedý, kterých je docela málo a hlavně ten je takovej "dravec". Ti šedí jsou vidět hlavně v zimě. Na fotkách je ťuhýk menší a dneska ho u nás vidět by byla veliká rarita.
NTy6ko - Profil | Pá 29.5.2026 7:50:05
.....Vhodné cílené hospodaření....s nečím takovým jsem se setkal při stavebním řízení kousek od hájovny,kde lesy Čr měly zájem vybudovat 0,8 ha vodní plochu za účelem zadržení vody v krajině, žádný rybolov či rybochov,. Vodoteče u nás totiž v lesích vždy v létě vyschnou. Při jednání přítomna AOPK ČR požadovala zmenšení vodní plochy a to na polovinu vzhledem k doloženému výskytu motýla jehož název si již nepamatuji, takže " babočka" . Zástupce investora, náhodou vášnivy entomolog odpověděl, že to není možné , že výskyt oné babočky je vázán na kravský trus a ten se zde již nevyskytuje. Odpověď agentury všechny uzemnila a jednání skončilo nedohodou. Vodní plocha je tedy poloviční velikosti a každé léto vysychá, k čemuž by při původní velikosti nedocházelo. Agentura totiž uvedla, že výskyt oné babočky je prokazatelně doložen v roce 1954, kdy byla okolní chudá půda spásána dobytkem a kravského trusu byl dostatek pro zdárný vývoj babočky a pokud se použije vhodné cílové hospodaření, babočka se jistojistě vrátí. Do krajiny kde nikdo nechová hovězí na pastvinách a nejbližší kráva je na obrázku sýru v obchodě v dědině 5 kilaků vzduchem.....
NVash - Profil | Pá 29.5.2026 7:28:14
starecek >> A další hřebíček do hmyzí rakve je masivní používání chemie 😉🤘😕
Nstarecek - Profil | Pá 29.5.2026 7:05:10
razisdas >> Doplním. Ono to celé je docela složité.
Je možno říci, že příroda si poradí sama a je to pravda jako doklad - je nejmíň 5 vymírání. To je mantra některých konzervativních ekologů. Vše chránit a do ničeho nezasahovat.
No ale posléze se ukazuje, že pestrost jak botanická tak zoologická mizí -křičí se o 6 vymírání od člověka. Proč, když se vše chrání? No a botanici a zejména broučkaři a motýlkáři přišli s tím, že to co chybí jsou vhodné biotopy. Proč chybí? No přišli s tím, že fauna a flora se vyvinula zejména ve čtvrtohorách před příchodem člověka. Byla tak zvaná úplná potravní pyramida Herbivoři na vrcholu slon, nosorožec, mamut a karnivoři na vrcholu lev a tygr. No a pak přišel člověk a ty velký, nazývané souhrnně megafauna, většinově na všech kontinentech vyhubil. Poslední zbytky afrika. Jenomže ti velcí herbivoři se pásli, drsně, a udržovali porosty otevřené, světlé, spíše lesostepi. A to je ta ekologická nika pro vymírající rostliny a následně hmyz co chybí. A proč se to projevuje až dnes?
No po vyhubení té megafauny ji nahradil člověk. Drsně kácel lesy, vypaloval, pásl dobytek, zakládal pole. A to fungovalo až do začátku průmyslové revoluce. Marie Teresie zavedla husté lesy na dřevo, lidé nejprve kovozemědělčili a po válce už ani to. Kdo má králíky, kozu..., kdo ještě chodí vyžínat srpem, kosou? Kdo pase obecní pastviny? Vše zarůstá nejprve vysokou travou, pak keři a nakonec lesem, a to i nejpřísněji chráněné rezervace. No a v lese nebude koniklec, ani kosatec ani žluťásek barvoměnný.... Takže chce-li se zachovat současná pestrost tak nikoli bezzásah, ale vhodně cílené hospodaření jako náhrada historických metod.
NTy6ko - Profil | Čt 28.5.2026 23:17:02
DeProfundis >> to je ten fógl co napichuje žrádlo na větvičky. Dravec mezi pěvci? Naživo jsem ho ještě nepotkal....
NDeProfundis - Profil | Čt 28.5.2026 22:41:26
Řízek 5,125 >> jojo, ťuhýk menší. Byl tam párek, co si zrovna stavěl hnízdo. Kupodivu ve vršku vysokého topolu.
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 28.5.2026 22:14:52
DeProfundis >> to je nějaký ťuhýk, možná i dva ťuhyci:-), menší.?
Úplně vidím takovou dětskou maďarskou knížku o ptácích, bylo tam setkání se sovou pálenou, vlhama a ťuhýky, někdy z roku 1982, kreslená a pěkná.
NDeProfundis - Profil | Čt 28.5.2026 21:48:42 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Nějak není čas promazat fotky z výletu, tak po kouskách... Tenhle mi pěkně zamotal hlavu, když nade mnou prvně přeletěl s podivným křikem a kontrastně černobílým spodkem.
Nrazisdas - Profil | Čt 28.5.2026 20:59:25
DeProfundis >>
@Řízek 5,125 Jinak nezapomínejme, že člověk je taky příroda a od určitého technologického pokroku ovlivňuje svět. Bohužel od doby co začal hamonit, tak se nedívá kolem sebe a devastuje co jde ve stylu hamty hamty. Zas na druhou stanu bychom nebyli tam, kde jsme. Ale kdybychom o tom nevěděli, tak by nám to ani nechybělo. 😁
Ano v jádru se shodneme a rejpnutí bylo hlavně pro rozproudění. 😁
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 28.5.2026 15:47:42
DeProfundis >> jj, a samozřejmě, kounul sem do guglu:-), a prý je to v Maďarsku a jižních oblastech výskytu normální, není tam dostatek klasických hnízdních příležitostí, a proto vlhy hnízdy i přímo v zemi...
NŘízek 5,125 - Profil | Čt 28.5.2026 15:46:17
razisdas >> doplním kolegu Profundise, příroda by si poradila, kdyby to záleželo jen na ní a nějakých viceme přirozených procesech.
Jenže člověk kolikrát působí naprosto dementně a fakt, že si příroda poradi třeba našemu rakovi říčnímu vůbec nepomůže, když se člověk v rámci svých zlepšujících nápadů zavlekl raky s račím morem. Jako fajn, rak říční tady nebude, bude něco jinýho, ale to není žádnej prirozenej proces.., to je jasný ochuzeni domácí biodiverzity díky našemu působení..
Nebo třeba nasazení kapra do pstruhovky- co by se jako mohlo stát, že.. a tak by se mohlo pokračovat dál..
Btw-treba ta vlha se zde jakožto původní evropský druh šíří přirozeně, a "ekologové" to taky tak berou, to je normální vývoj, jak o tom na začátku píšeš.
NDeProfundis - Profil | Čt 28.5.2026 11:58:33
razisdas >> to všechno je pravda, ale jsou to dvě různý věci. Jednou je jakási přirozená změna - o které píšeš - vymírání, vytváření, adaptace, evoluce... Tady jde mluvit o tom, že "příroda si poradí sama".
Druhou věcí je právě ten člověk, který do toho hází vidle. Pak už je jen otázka, koho nazýváš "ekologem", který nerad slyší, že si příroda umí poradit.
Má smysl vymýšlet a budovat funkční rybí přechody, má smysl věšet budky pro ptáky, má smysl přemýšlet nad vodou v krajině? Atd atd... Nebo to je zbytečný, protože si příroda stejně poradí sama?
Asi už trochu zbytčně filozofická diskuze, protože se v jádru určitě shodneme. Taky bohužel nevěřím, že to půjde "po dobrém". Jen mi přišla trochu nefér ta poznámka s ekologama. :-)
Nrazisdas - Profil | Čt 28.5.2026 11:29:35
DeProfundis >> vždy si poradí. Stejně jako v minulosti - vymírání druhů a vytvoření nových forem života a ekosystémů. Nikde není psáno, že druhy a prostředí které tu jsou dnes, tady budou neměnné napořád. Na Zemi nikdy takový konstantní stav, jaký by si přál člověk, nebyl. Problém je, že naše paměť je krátká cca max 3 gen. zpět. Takže se snažime uchovat to, co si pamatujem, ale už nevnímáme, že čas jde dopředu a vše kolem se mění, nikdy nestojí a nelze vrátit zpět. Efektivnějši je hledat řešení, která umožní adaptaci na změny, které přicházejí. Stejně jako naši předci.
Tím nepopírám, že člověk se stal další geologickou silou, myslím že se této epoše říká Antropocén (Ložek atp.),a extrémně přetváří prostředí kolem sebe. A tohle si myslím půjde zastavit jedině za cenu kolapsu a následné přeměny společnosti. Jinak si to nedovedu představit.
NDeProfundis - Profil | Čt 28.5.2026 7:52:52
razisdas >> kéž by to bylo tak jednoduchý... Spíš mě napadá spousta příkladů, kde si příroda moc neporadí.
načítám...
Sensas pelety Super Feed 650g
Rybářské centrum Olomouc
