Otevřená povídka (open source), doplňte děj.

Napadla mě věc otevřené (nejlépe humorné) povídky. Každý může přidat příspěvek navazující více či méně na předešlí. Poprosím jen o jednu věc, pokud budete chtít někomu něco zdělit, vložte to prosím na konci textu do závorky. Tak já tedy začnu...
Autor diskuse: michec - Profil , 24.8.2011 všeobecné - ostatní

Co dál z naší povídkou? Nechat kováře zemřít.....?

A) uzamknout ´´otázku´´.0%

B) Nikterak nezasahovat a nechat ji jak je.67%

C) Udělat čáru a začít odznova.22%

D) zregulovat lépe pravidla.11%

Od 7.9.2011 hlasovalo 9 čtenářů.

Kok - Profil | Čt 25.8.2011 9:16:19

....je spoře oděný a v upocených rukou svírá nemalý svazek letáčků, dívá se na kovářovo utrpení a

Netipa - poslední hrdina MRKu - Profil | Čt 25.8.2011 8:16:12

Jehova

Kok - Profil | Čt 25.8.2011 7:34:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ještě chvíli jej mučila svým vražedným úšklebem a pod rouškou násilí svému choti vytáhla jeho bezvládný klacek. Kovář nemluví, už ani nepláče jen bezmocně chroptí a v duchu si říká, snad už naposledy. I přez velké snažení její rukou a bezzubou dásní se jeho ohon chová jako Century fat bo boy slim ve dvou líbrách. Zrůdné ženě dochází trpělivost a ve vzteku z neukojeného chtíče šílí, kováře dusí svými měchy a vytahuje z ušmudlané zástěry filetovací nožík rapala. Choť rezignuje, jeho oči jsou zalité slzami a jen bezvládně leží, když v tu chvíli se najednou objeví....

Wildes - Profil | Čt 25.8.2011 0:37:12 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Rozporuplnými emocemi zmítaný kovář zaváhal. Pes zavrčel a vycenil zuby. V matné polotmě rána, které pořád ještě váhá jestli má vzbudit ptáky, se kováři zazdálo, že mezi Žuralíkovými zuby dokonce zahlídnul tesáky ve tvaru háčků long shang. Nejvíce však kováře vyděsilo to, že všechny jeho zuby měly protihroty. V další vteřině měl muž jasno. Natočil se stranou ke kbelíku se svými trumfy. Pes na okamžik polevil v pozornosti a zvrátil zrak stranou na čmoudy s čmoudícími zadnicemi. Tohoto nepatrného pohybu si povšimnul i krásný kovář Lukyn a nezaváhal. S otočkou lehkou tak, jak ji umí jen homosexuální fanoušci Jean Claude Van Damma, kopnul psíka přesně do hlavy. Nebyl to kop do tvrdého, který tak důvěrně znal díky ventilacím potlačované sexuality. Byl to zvláštní úder. Takový s křupnutím. Prostě - jiný pocit. Neodolatelný.
Psík zpadnul bezvládně do vody a jeho tělo kleslo ke dnu. Než se kovář stihnul několikrát nadechnout, aby strávil nový zážitek, bylo všude okolo naprosté ticho. Čmoudi vyděšení tím, co viděli a unavení bolestí upadly do mdlob. Selátko Martin zabořilo rypák do saku s boilím a ani si nevšimlo, že se okolo něco událo.
Kovář se k Martinovi pomalu přiblížil a napadlo jej, jestli by i jeho hlava podobně křupla kdyby potkala jeho chodidlo v letu. Na otočku ovšem nebyl prostor, tak Lukáše napadlo čuníka bacit svojí novou tří kilovou CaR paličkou na kapry. Opatrně pro ni šáhnul do tažky a obouručně pořádně vzpažil. Najednou jako by se mu podlomily kolena. V hlavě mu mihlo marné hledání místa, manželčina nevěra, sňatek z rozumu, přechod s bobkařiny na WaM kaprařinu, zpackané závěrečné zkoužky, zneužívání od starších chlapců na učňáku, noční pomočování, zkur .............

Najednou nic. Nic. Prostě nic. Tma a ticho. Mluvil sám na sebe ale neodpovídal si. Pomalu se mu začínal rozlévat palčivý tlak v zátylku. Zároveň začal cítit jak mu otéká krk a špatně se mu dýchá. Kovář zajásal. Cítím tlak a dýchám. Žiju !! Ale nemůžu se pohnout.
Najednou přišla rána do žeber. Tu cítil už docela jasně a dokonce i cítil jak mu něco v hrudním koši prasklo. Přísahal by, že takhle přesně mířený úder už několikrát obdržel. Z uvažování, které bylo s přibývající bolestí težší a těžší, jej vytrhl důvěrně známy hlas vichřice podoba.

"Jaktože jsi zase donesl jenom 6 kilo ryb?" hřímala choť a v ruce držela sloupek od plotu u nedalekého soukromého revíru.
"Kde máš ten zbytek?" Následoval další kopanec tentokrát do druhého boku.
"A co to prase? To jsem ti přeci zakázala, když jsem tě přistihla jak se s ním mazlíš."

Lukáš koutkem oka zalitého krví zahlédl proti obloze onen sloupek a začal ze sebe pomalu soukat:
"Tak mě zab !! Stejně se tě jinak nezbavím. Než tohle snášet dále a žít bez muže, kterého zkutečně miluju tak raději nebudu žít vůbec"

Poslední kovářovy slova se však ztrácely v počínajícím hysterickém pláči, kterému dal v zápětí neomezený prostor. Ženě jej bylo nejdříve líto. Lítost však vzápětí přešla ve výsměch provázený nenapodobitelným úšklebkem na rtech. Úšklebkem, který umí jen ti, kteří drží ve vlastních rukou něčí život.

baitruner2 - Profil | St 24.8.2011 22:30:26

aby hlavně bůstroval........
EDIT:Ty čmoudy.

michec - Profil | St 24.8.2011 22:03:25

V tom přišel jeho nejvěrnější kamarád pan Nykl který mu poradil aby...

voz - Profil | St 24.8.2011 20:32:07 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Užil si jaksepatří. A opálenci se již cítili neohrožení. V tom však kovář zaznamenal, že výheň je již v plném žáru. Tu se stále svázaní zloději čehokoliv zalekli. Kovář odešel ke svému vozu do bivaku a vytáhl z něj lešeňovou trubku. Byl na ní nápis 13ft - 2,75Lb Carp and gipsy black fakingkiller. Nařezal z ní 1ft kousky a dal do výhně. Pečlivě nahříval jen z jednoho konce pěkně do červena a tím studeným šup čmoudům mezi půlky. " to aby ste si to nemohli vyndat" houkl na ně a

michec - Profil | St 24.8.2011 16:15:46

(kakr, voz, šum svistu NEkopírovat prosím, jen navazovat)

DiegoGSX-R - Profil | St 24.8.2011 16:14:58 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

a proto homokovář vyplatil římany svojí velkou teplou klobásou...

kakr - Profil | St 24.8.2011 16:12:25 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Ovšem selátko bylo také hybridní, ostatně jako spousty věcí co kovář vlastnil. Mělo na sobě vytetováno ´´stále na rybách´´ a bylo porostlé šupinami. Kovář mu říkal Martin.
Selátko bylo nejen hybridní, ale byl to kámoš a ne žrádlo, jak se domnívali svázaní hnědočeši.

michec - Profil | St 24.8.2011 16:08:31

Ovšem selátko bylo také hybridní, ostatně jako spousty věcí co kovář vlastnil. Mělo na sobě vytetováno ´´stále na rybách´´ a bylo porostlé šupinami. Kovář mu říkal Martin.

šum svistu - Profil | St 24.8.2011 16:01:26 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Nenechte se zmýlit,svázal je pouze proto aby mu nemohli pomáhát s grilováním selátka kterým je chce obdarovat za to,že mu neodnesli tripod do sběrných surovin.

voz - Profil | St 24.8.2011 15:43:09 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku.
Už je na vodě a zapíná echolot Bobin carp. Dlouhodobá vedra vzala za své a tak na chovném rybníku spadla hladina o několik metrů. Kovářovic holomek je však důsledný a přeztože pádly ryje ve dně rybníka s obdivem a velkým zaujetím pozoruje blikající obrazovku. Po hodině mapování a popojíždění zjišťuje že koryto s údajnou sedmi metrovou hloubkou echolotem ukazujíce je omyl. Kovář měl puštěnou demo verzi a tak zklamaný umísťuje své bojé tyčové do hloubky pičové, tedy 0,75m u hráze rybníka, ....dalších pár Há bojí umísťuje do okolních mělčin s hloubkou 0,5m a podhazuje dvě kila pstružích granulí za pomoci korda lopatky
Bohužel si nevšimnul,že po hrázi vandruje banda hnědočechů a obhlíží stojan,který tak pracně vyrovnával. Po chvíli se tlupa osmělí a nejmladší bubák strhává ze stojanu vodováhu a přivěšuje si ji na klíče od auta které omylem našel v opodál stojícím bivaku. To však ale s nelibostí pozoruje homokovář. Přiráží ke břehu, svazuje tmavé přízraky a roztápí svou mobilní kovářskou výheň.

šum svistu - Profil | St 24.8.2011 15:40:43 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku.
Už je na vodě a zapíná echolot Bobin carp. Dlouhodobá vedra vzala za své a tak na chovném rybníku spadla hladina o několik metrů. Kovářovic holomek je však důsledný a přeztože pádly ryje ve dně rybníka s obdivem a velkým zaujetím pozoruje blikající obrazovku. Po hodině mapování a popojíždění zjišťuje že koryto s údajnou sedmi metrovou hloubkou echolotem ukazujíce je omyl. Kovář měl puštěnou demo verzi a tak zklamaný umísťuje své bojé tyčové do hloubky pičové, tedy 0,75m u hráze rybníka, ....dalších pár Há bojí umísťuje do okolních mělčin s hloubkou 0,5m a podhazuje dvě kila pstružích granulí za pomoci korda lopatky
Bohužel si nevšimnul,že po hrázi vandruje banda hnědočechů a obhlíží stojan,který tak pracně vyrovnával. Po chvíli se tlupa osmělí a nejmladší bubák strhává ze stojanu vodováhu a přivěšuje si ji na klíče od auta které omylem našel v opodál stojícím bivaku

michec - Profil | St 24.8.2011 15:23:48

(Tak vám zatím všem děkuji. Je poprosím NEKOPÍRUJTE text ostatních, stačí pouze na něj navázat. Díky a směle pokračujte dále :))

Kok - Profil | St 24.8.2011 13:29:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku.
Už je na vodě a zapíná echolot Bobin carp. Dlouhodobá vedra vzala za své a tak na chovném rybníku spadla hladina o několik metrů. Kovářovic holomek je však důsledný a přeztože pádly ryje ve dně rybníka s obdivem a velkým zaujetím pozoruje blikající obrazovku. Po hodině mapování a popojíždění zjišťuje že koryto s údajnou sedmi metrovou hloubkou echolotem ukazujíce je omyl. Kovář měl puštěnou demo verzi a tak zklamaný umísťuje své bojé tyčové do hloubky pičové, tedy 0,75m u hráze rybníka, ....dalších pár Há bojí umísťuje do okolních mělčin s hloubkou 0,5m a podhazuje dvě kila pstružích granulí za pomoci korda lopatky
Bohužel si nevšimnul,že po hrázi vandruje banda hnědočechů a obhlíží stojan,který tak pracně vyrovnával. Po chvíli se tlupa osmělí a nejmladší bubák strhává ze stojanu vodováhu a přivěšuje si ji na klíče

x.v.a.s.a - Profil | St 24.8.2011 13:17:40 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku.
Už je na vodě a zapíná echolot Bobin carp. Dlouhodobá vedra vzala za své a tak na chovném rybníku spadla hladina o několik metrů. Kovářovic holomek je však důsledný a přeztože pádly ryje ve dně rybníka s obdivem a velkým zaujetím pozoruje blikající obrazovku. Po hodině mapování a popojíždění zjišťuje že koryto s údajnou sedmi metrovou hloubkou echolotem ukazujíce je omyl. Kovář měl puštěnou demo verzi a tak zklamaný umísťuje své bojé tyčové do hloubky pičové, tedy 0,75m u hráze rybníka, ....dalších pár Há bojí umísťuje do okolních mělčin s hloubkou 0,5m a podhazuje dvě kila pstružích granulí za pomoci korda lopatky
Bohužel si nevšimnul,že po hrázi vandruje banda hnědočechů a obhlíží stojan,který tak pracně vyrovnával.

Kok - Profil | St 24.8.2011 13:05:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku.
Už je na vodě a zapíná echolot Bobin carp. Dlouhodobá vedra vzala za své a tak na chovném rybníku spadla hladina o několik metrů. Kovářovic holomek je však důsledný a přeztože pádly ryje ve dně rybníka s obdivem a velkým zaujetím pozoruje blikající obrazovku. Po hodině mapování a popojíždění zjišťuje že koryto s údajnou sedmi metrovou hloubkou echolotem ukazujíce je omyl. Kovář měl puštěnou demo verzi a tak zklamaný umísťuje své bojé tyčové do hloubky pičové, tedy 0,75m u hráze rybníka, ....dalších pár Há bojí umísťuje do okolních mělčin s hloubkou 0,5m a podhazuje dvě kila pstružích granulí za pomoci korda lopatky

Netipa - poslední hrdina MRKu - Profil | St 24.8.2011 12:40:06

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem.
Před samotný započetím rybolovu před zrcadlem zkouší záklon hlavy, dokud neuslyší křupnutí a nyní je již připraven k lovu. Ještě jednou si pro sychr okem změří prut a obtěžká koule a mocným hrábnutím za mohutného výskotu zkontroluje prostor mezi půlkami. Vše vypadá v pořádku, tedy usedá do člunu a odjíždí na vodu měřit hloubku

Kok - Profil | St 24.8.2011 12:33:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bylo nebylo, za devatero řekami, devatero jezery a devatero moři, žil byl jednou jeden malý a pracovitý kaprař. Kamarádi mu říkali Lukyn. On si neříkal nijak. Byl to tichý mladík se sklony k samotě, co ve volném čase ujížděl na pravidelné stolici a frčel i v jiných zajímavých záležitostech. Žil si svým malým a nezajímavým životem až do jednoho potemnělého podzimního rána, kdy zjistil, že se chová jako žena a pak náhle zemřel bez bližšího vysvětlení. Nebojte, zemřel pouze uvnitř. Něco v něm umřelo. Kus jeho samotného,když zjistil, že se chová jako žena. Tuto skutečnost odhalil čistě náhodou. Když si depiloval nohy, tak jak to kapraři dělají, a narovnával kostici u podprsenky, přistihl se, jak si pod řídký knírek brouká typicky ženskou melodii. Z prvu se s tím nedokázal vyrovnat, avšak záhy se s tím vyrovnal. Nicméně to jsme odbočili, jelikož o tomto chlapíkovi příběh nevypráví. Příběh nás zavádí zpět za několik těch moří, řek a podobně, kde v malé vísce žil pracovitý kovář, jeho registrovaný partner, který měl zlou a hádavou ženu a proto chodil na ryby.
on musel. žena ho bila bez ryby se nesměl vrátit domů. kdžy přinesl jen 6kilo ryb, musel zpět pro další kilo do limitu, jinak byl bit.
A tak se stávalo, že musel u vody zůstat i po půlnoci a chytat na tři pruty. Chytat na tři pruty, to se tehdá nemohlo milé děti. Povídalo se, že kdo chytá na tři pruty, pro toho přijde klekánice. Pracovitý homosexuální kovář se však nebál vlka nic "protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena, protože byl stále ta stejná žena" opakoval si pořád do kola, aby rozptýlil své myšlenky a odhodil strach při nepovoleném způsobu rybolovu. Najednou ho z letargie vyruší skutečnost, že mu prut sjel do vody.
poslal pro něj svého věrného psa jménem Žuralík, aby ho aportoval. to byla chyba téměř osudová. Žuralík byl totiž nejen pes, ale i polovodník, něco jako vlkodlak. na suchu pes, ve vodě vodník. strašná příšera, která topí lidi by i koně.A tahle příšera dokázala schroupnou i človíčka který přišel navštívit nepoctivého ženo rybáře z plackou na hrudním koši. Žuralík v tu ránu stáhl suchozemskou potvoru pod vodní hladinu a rybář žena nežena opět vyváznul ze svého počínání desperáta jen o vlásek. Žuralík se prostě nažral a ryba nezůstala celá.
Po celodenním lovu se upachtěný homosexuální kovář vrací se svým věrným zvířecím přítelem domů. Jako obvykle rozrazí dveře a chce zvolat: ženo, jsem doma. Avšak tentokráte stojí s otevřenou hubou a je mu do pláče. Jeho ošklivá žena leží na lince mezi špinavým nádobím, nohy v prak a mezi jejími vetchými a chlupatými stehny se pohybuje cizí chlap: "Honzo? Jsi to ty Honzo?" zeptal se homosexuální kovář tančícího muže mezi stehny jeho manželky. Honza se otočil a zastyděl se: "Jsem to já kováři. Promiň. V každé pohádce jsem až lascivně hodnej a přímej chlap, tak jsem měl nutkání udělat něco špatného" Homosexuální kovář byl na Jana Čenského velmi rozloben, avšak záhy si uvědomil, že je homosexuál, tedy mu to nevadí. Nechal Honzu domakat na příšerce a vrátil se zpět se svým hybridním čoklíkem k vodě. U vody se kovaříček ještě potahá za svůj klacek v doprovodu chlípných myšlenek na manželčina amanta. Potřísněné a upatlané ruce utírá do svého trička tribal velikosti XXL a nedočkaje sahá po futrálku se svým novým stojanem Sky Pod Euro Carp version Plastic evulution. Dává si na čas a hraje si s polohovatelnými nožkami skypodu aby hezky lícovaly a byly přesně v horizontální poloze. Ještě sleduje vodováhu ve středu stojanu a po zdlouhavém štelování se radostně usmívá a ukájí se pohledem