NSalmo1 - Profil | Pá 2.11.2007 9:45:36
MRKnato-Všechny tři body níže vypsané,se ovlivnít dají a to že dost.
1)Samovýtěr do množství ovlivnit mohu,už jenom tím,že nenechám zmasakrovat samovýtěr předešlé generace.Nemůžeme počítat s tím,že ryba která se ani"nenarodí",se nám za cca.tři roky vrátí zpět na trdliště.
2) Platí bod jedna.
3)Víš,když vidím rybáře,který třesoucí se rukou pouští rybu zpět,tváříce se jako dobrodinec a jednou nohou hamtá v jikrách,tak nevím,jestli se mám smát nebo brečet.Mimo jiné jsi toto v 70.letech vidět nemohl,páč to bylo zakázané a ochrana byla ochranou.Netvrdím,že za vše může holínka rybářova,ovšem uklidňovat se tím,když může bagr tak proč né rybář je smutné.A řešení je opět jednoduché v té době vyhnat z vody bagr i rybáře.
kakr-Jizera u nás je lipanového charakteru,lipan se tře běžně v místech svého výskytu.Přeloženo,prakticky všude. Otázka zní-Jak to chceš označit?
Pokud vyhlásíš hájení,hromada lidí ti uteče tam,kde hájení není a můžou si zachytat.Někde tady byl povzdech HaneseT.Může se to zdát divné,ale v tomto trh funguje i v rybařině.
NMRKnato - Profil | Pá 2.11.2007 8:45:51
Salmo1 : a co převratného přinese "tvůj" pohled na P rybařinu? PO a LI je relativně dost, nelze tedy hovořit o zápis do červené knihy a z toho plynoucích kroků. Jak chceš zvýšit počty těchro ryb, když:
1) samovýtěr nemůžeš ovlivnit co do množství
2) umělé vysazování je limitováno chovným materiálem, který se také nezmění
3) lov rybáři také nemá zásadní podíl na jejich stavech, viz 70 léta.
Mohu prohlástit, že tam, kde nejsou ti hrozní darebáci, Pd a Si je situace s Po a Li stejná, jako tam, kde jsou.
Pokud se nemýlím, tak Po obývá horní, pramenité oblasti, kde mu to chemismus vody dovolí, většinou se jedná o hájená pásma a výsledek je opět stejný.
Zásadní problém je v životním prostředí a jeho změnách, které se nedají změnit. Doplácíme na to všichni, i potočák. Je ale nutné proto P rybařinu opatřit černou paspartou a zlikvidovat ji? Když ne Po , tak tedy nic....?
NSalmo1 - Profil | Pá 2.11.2007 1:57:12
hraji - ® Čt 1.11.2007 13:12:57
Také jsi to mohl napsat dopoledne,mohl jsem vybrat revír k realizaci.:-)
Vyzkoušel jsem si jak se prosazují myšlenky"dole"A je mi celkem jasné jak to jde"nahoře"Za pokus by to rozhodně stálo.Bylo by jasno.Výsledek pokusu na Otavě je podle mého předem znám.Podle mého má jenom podpořit současný trend.Anebo zůčasnění všichni kouří trávu,jinak si provedení nedovedu vysvětlit.
Podrobnější informace ale pravda nemám,jenom to co jsem se doslechl.
NSalmo1 - Profil | Pá 2.11.2007 1:29:50
Bačus-Ne,v SHMO se prosazují opatření stejně špatně jako jinde.A to směrem nahoru i dolu.Ano,jsme ve stejných"sračkách"jako jinde.Do vody se cpe Po i Li horem dolem,přesné počty znám.Na zarybněnosti to prakticky nemá vliv,alespoň ne na zajímavé.Proto zde píšu to co píšu.Pokud bude všeobecně převládat názor,že nepotřebujeme přirozený výtěr neb si vysadíme co potřebujeme,tak se nehneme.A platí to v ČR,Německu,Železném Brodě i jinde.
PS-Na duháky zapomeň,dohoda je jasná a snad to masaři alespoň tři roky přežijí a pak si řekneme jak dál.:-)Byla to ale šichta.
NSalmo1 - Profil | Pá 2.11.2007 0:51:30
Přátelé,už jenom to,že se neosočujeme,ale snažíme se diskutovat je dobré znamení.
Tvrdím,že ryby které jdou do tření,jsou ve tření a nějakou dobu,která je nutná k jejich regeneraci jsou nedostatečně chráněny.Na kvalitní zarybnění dnes samovýtěr nestačí,to je jasné.Pstruhové vody jsou ve stavu,který nutně vyžaduje podle mého razantní opatření.Při čtení BP mám pocit,že se vlastně ani nic neděje a vše je v pořádku,brambory jsou v řádku.Ale oni tam nejsou.
Ochrana Li-Prodloužila se doba hájení?Ne,ve skutečnosti se zkrátila.Každý hospodář,který chova Li vám potvrdí,že pokud v době výtěru vezmete Li do ruky,je to prakticky mrtvá ryba.Je povoleno brodění od 16.4.,trdliště ryb jsou rozmetána,ryba ve tření,nebo po tření,ryba která se snažila dát nový život je odsouzena k pomalému uhnívání.U pstruha je situace podobná,je vystaven stresu,v době těsně před výtěrem je přelovován a v lepším případě je puštěn do vody.
O přisazení nepůvodních druhů a vyrobení tímto dalšího stresového faktoru už snad ani nemá smysl psát.
Při úm.zarybňování děláme kusy,kila,objemy.....nemáme ovšem to podstatné a to jsou evoluční zákonitosti.Nemáme motor,který žene vše živé vpřed.
Ryba přirozeného výtěru tento"motor"má a to je ten rozdíl.Rozdíl,který a nejenom v našich vodách chybí.
NMARTIN PLZEN - Profil | Čt 1.11.2007 18:23:07
A muze te mi nekdo logicky vysvetlit proc reka zavrena pro rybare 60 let je pstruhama da se rict nacpana a vzdy na jare je v kazdem vhodnem zakouti tolik pludku Po ze se mi chce brecet radosti. ..Neni to nahodou tim ze tam prave rybari nemuzou masarit????
Nkakr - Profil | Čt 1.11.2007 14:51:57
Cottus:
nejsem Lenin, ani revolucionář. Auroru na Svitavě taky nemáme. Můj utopistický sen se v dnešní době dá skutečně zahájit jen výstřelem z té Aurory.
Evoluční vývoj se urychlí, až nazrá doba (PO NEBUDE). Za pár let si na má slova vzpomeň
Ladinek:
ochrana trdlišť není žádný problém, je to čistě na rozhodnutí MO. V praxi se chráněný úsek vyznačí tabulemi z patřičnou dobou zákazu vstupu do vody.!
NBačus - Profil | Čt 1.11.2007 14:33:16
Cottus:aspoň jednou
NPuntík - Profil | Čt 1.11.2007 13:15:49
hraji: A co k tomu potřebuješ? Byl sjezd... podpora pro takový návrh by se asi hledala těžko. Co pro to můžu udělat? Defenestraci na své MO? Půjdou i tímto směrem navýšené peníze z členství?
NCottus - Profil | Čt 1.11.2007 13:13:13
Bačus: samovýtěr není samospasitelný bez odpovídající ochrany proti predátorům.(ale to zde snad nikdo ani netvrdil)
....Pomoc líhní také není špatná...ovšem jen při dodržování jiné hlavní zásady než je ta finanční(svazová cena)tj.respektovat místní linie.
Jinak s Tvým názorem níže plně souhlasím....... kakr, hraji: zcela výjimečně jste oba zde přednesli představu hájení určitých P vod...PRÓČ to tedy nepřenesete do PRAXE!!! hospodář i předseda jsou snad dostatečné funkce...
Nhraji - Profil | Čt 1.11.2007 13:12:57
Salmo1: chodím kolem vody dost často, vidím i ty ledňáčky, ondatry, máme v řece mnoho druhů ryb, které jsou chráněné, vím, že se výrazně zlepšila kvalita vody a taky vím, že se to do jisté míry negativně podepsalo na potravním řetězci a konečně, vím něco i o tom, jak se přirozeně tře a uměle rozmnožuje pstruh. Sleduji dlouho tvoji snahu a cením si jí. Ale nelze jednoznačně tvrdit, že když se nechá pstruh potoční jen na přorozeném výtěru, že se jeho stavy zlepší. Kdybych mohl rozhodnout o ochraně pstruhových vod, udělal bych důkladný průzkum vod, které jsou vhodné pro přirozené rozmnožování a tam bych s okamžitou platností zakázal na 5 let chytat jakkoliv. Na těch ostatních P vodách bych povolil lov, ale bez ponechávání úlovků. Po 5ti letech by se vidělo. A nebo taky nevidělo.
NBačus - Profil | Čt 1.11.2007 13:04:58
salmo: opravdu jsi převědčený, že samovýtěr může zachránit úbytek PO při zachování současného ryb.tlaku, predačího tlaku volavek. norků, vyder, černých čápů.
Myslel jsem si, že organizaci, která samostatně hospodaří se různá opatření a omezení prosazují lépe.
Letos jsem navšívil Kamenici i Jizeru 10, ale že bych pozoroval markantní rozdíll co se populace Po a Li týče to v žádném případě, myslím si že jste ve stejnech sračkách jako my. A kamoši co maj u Vás celoroční povolenky si je berou jen kvůli duhákům ale když si chtejí chytit pěknýho potočáka tak jdou k nám.
Můj názor je odtrhnout se od celosvazovýho rybolovu a stanovit si svoje omezení, i když budou dost drastické, protože územní svazy to nereší a mají svoje jistý( 90 kč z každý hlavičky) a že by něco řešila rada??? Její pozice je velice slabá a je ve vleku územních svazů, které jsou faktickými držiteli dekretů.
Proč se odtrhnout a být minimálně samostatně hospodařící?
Protože dnes kdysi jen čistě pstruhařské organizace jsou zapleveleny spoustou zpovykovaných kapřařů, kteří nevidí nic jiného než své božstvo vodní prase a nemají zájem nic měnit. Což umožnil územní a celosvazový rybolov.
Myslím si že se spíše dohodnu s 60 lidmi stejného ražení než 300 kteří nepoznají PO od Pd. A těchto 50-60 lidí může být i finančně motivováno na tom abychom měli dobře zarybněný revír a z toho dobře prosperující spolek a v 60 je každá ojebávka hodně rychle odhalena a zjednána náprava. Holt budeme lovit na dvou revírech a když někam pojedu tak si koupím hostovačku, ale stejně z 90 % lovím na domácích revírech.
A kdo si bude chtít zachytat u nás tak holt bude respektovat naše pravidla a naši cenu.
Prostě mi přijdou menší organizace průhlednější a akčnější než moloch jménem ČRS.
Nevím jestli to prospěje PO a etice lovu, ale všechno souvisí se vším, ale jedno vím jistě, že si lidi jinak považují něčeho v tomto případě členství nebo možnosti chytat než když vše za mrzký peníz.
NPike - Profil | Čt 1.11.2007 12:48:35
Problemy s prirodnim potocakem maji i v UK. Na velkych vodarenskych nadrzich se sice chytaji uz velci zdomacneli potocaci, ale je to treba neco jineho, nez divocii potaci z irskych loughu. Tech si ceni
NSalmo1 - Profil | Čt 1.11.2007 12:24:12
Podívejte se kolem vody,mloci,raci,ledňáček říční,mihule,minohy,skorec,užovka podplamatá atd.....máte pocit,že se vše zhoršuje?
NSalmo1 - Profil | Čt 1.11.2007 12:18:06
hraji-Opravdu si myslíte,že na rozmnožování z hlediska evoluce má podstatný vliv datum u článku?
Nhraji - Profil | Čt 1.11.2007 12:12:48
Salmo: hezký článek, z jakého je roku? A nijak to nevysvětluje proč mají Němci také problémy se pstruhem. Kdyby to bylo tak jednoduché, určitě by již vysazovali jen původní druhy pstruhů a nechali by je svobodně s přirozeně rozmnožovat.
NSalmo1 - Profil | Čt 1.11.2007 11:54:59
USA jsem volil právě z důvodů níže popsaných,podmínky mají a přesto jdou opačně.
Přežije původní pstruh konec století?
Francouzký autor Philippe Dolivet se v časopise The Fisherman's Gazette zamýšlí nad způsobem osazování vod rybami odchovanými v líhních.Jde mu o to,že z mnoha francouzkých vod již zcela vymizel původní "divoký"pstruh(f.fario) a obává se ,že při pokračování v dosavadní praxi má tato ryba velmi nejistou budoucnost.
Velké nadšení pro umělý výtěr ,chov a vysazování salmonidů začalo ve Francii v polovině 19.století a rychle se rozšířilo i do dalších zemí.Argumenty na podporu této praxe nebraly v úvahu jakékoliv vědecké podklady.Vysazování jiker a plůdku se považovalo za vyřešení všech problémů.Ani o půldruhé století později se situace nezměnila.Množství odchované násady vysazované do řek se podstatně zvýšilo,ale je příliš málo vědecky podloženého řízení těchto akcí a o výsledcích se dá pochybovat.Investovalo se mnoho do líhní,ale málo pozornosti se věnovalo podpoře přirozených populací pstruha.
Pstruzi z oblasti Franche-Comté a Rhone-Loire východní Francie mají proužky podobně jako pstruzi z katalánských Pyrenejí nebo z Cote d'Azure.Mnoho proužků zmizí po smrti ryby.(Tyto proužky najdeme také u některých rybích populací na pobřeží Atlantiku)Mnoho malých černých teček je často velmi nízko na boku ryb,červené tečky jsou za normálních okolností bud' jen malé a nenápadné,nebo vůbec chybějí.Na hřbetní ploutvi není vůbec žádná červeň,náznak červeného okraje je však na tukové poloutvičce.Jsou rozdíly mezi řekami a dokonce i v průběhu jedné řeky,ale ty jsou celkem minimální.
Větší rozdíly jsou mezi atlantskými pstruhy,daleko větší mezi jednotlivými povodími a ryby mohou být zcela odlišné v horních,žulových částech toku řeky a spodních,vápencových oblastech.Pstruzi těchto oblastí mají velké červené skvrny,často obklopené světlými dvorci.Černých skvrnek je méně,ale zato bývají větší.Celkové zabarvení ryb se pohybuje od šedé do hnědé barvy,někdy se žlutou na bocích.V Bretani je čistý původní kmen obvykle hnědavý s velkými tečkami.
Francouzké řeky jsou domovem variet nebo typů původního pstruha fario.Ty se v průběhu tisíciletí perfektně aklimatizovaly ve svém prostředí,ovšem nevědecké vysazování ve velkém množství,ke kterému došlo během posledních desetiletí,postupně poškodilo tuto rovnováhu.Během méně než dvaceti let mohl autor jasně pozorovat změnu v převládajícím zbarvení ve své řece Léguer v Bretani.
Miliony každoročně vysazovaných pstruhů pocházejí z omezeného počtu kmenů,adaptovaných na podmínky líhní.To podstatně ochudilo rybí populace.V průběhu let tento postup vážně zmenšil genetickou rozmanitost původních pstruhů a nahradil je rybami méně adaptovanými na prostředí a s horšími reprodukčními schopnostmi.
Američané zjistili,že nejlepším řešením důsledků intenzivního rybaření na řece je zajištění návratu divokých,původních salmonidů.Bohužel výsledky velkého množství práce i získané zkušenosti v zemích jako je Velká Británie,USA,Rakousko a Nový Zeland jsou ve Francii vedoucími pracovníky líhní ignorovány.Mnoho Francouzů dosud v rybaření vidí pouze cestu k získání jídla-rybího masa.
Autor spatřuje jako možnou cestu nápravy ochranu původních populací pstruhů a zavedením přísných limitů na počet úlovků,což ve Francii zatím obecně není uplatněno.Dále zvedení chráněných oblastí a používání háčku bez protihrotu.Pokud se týká rybářských společností,měly by klást hlavní důraz na udržování,sledování a zlepšování přirozených trdlišt'.Pokud by se stávající situace nezlepšila ,domnívá se autor,že sportovní rybářství nemá ve Francii budoucnost.Populace původních pstruhů se bude nadále zmenšovat,zejména pokud se týká větších exemplářů,vzdor vysazování i zavádění omezení délky lovné sezony i snižování znečištění řek.Uvádí však příklad dobrého managmentu svých přátel,kteří na 5km úseku řeky zavedli lov pouze na umělou mušku,lovnou míru 27 cm,používání háčků bez protihrotu a maximální počet vycházek dva dny v týdnu.Vydávají každý den pouze 5 dennich povolenek za přijatelnou cenu,takže na své vodě nerybaří sami.Po třech letech se ukazuje,že tento systém nese své ovoce.Zvýšil se počet dennich úlovků a zvyšuje se průměrná míra ulovených ryb.Vše naznačuje,že se obnovuje rovnováha ekosystému a potvrzuje se,že zlepšení se dá dosáhnout s minimálními náklady,je-li dobrá vůle a použije-li se zdravého rozumu.
Autor dr.Milan Pohunek.
Nhraji - Profil | Čt 1.11.2007 11:45:12
Salmo1: nevím jak američani, ti mají určitě svoje problémy, a používat je jako srovnání není moc fér, hustota obydlení a poměr zásahů do krajiny je nesrovnatelný. Při posuzování krajiny srovnatelně hustě osídlené jako je ČR nebo Německo ten rozdíl není zas tak velký. A srovnávat Aljašku a České středohoří je už úplně mimo mísu. Ale třeba němci mají s úbytkem potočáka problémy přímo obrovské, vynakládají na vyřešení nemalé prostředky a výsledek je nula, nebo jen velmi nepatrný a taky neví jak dál. Jezdí po světě a snaží se zjistit co s tím dělat. A to tam neměli ani komunisty ani nenažrané rybáře bez etiky.
NSalmo1 - Profil | Čt 1.11.2007 11:35:59
Na zaprášenou etiku odpověd' znám.Je to nabubřelost člověka,myšlenka neomylnosti.A krom toho zapadá přesně do systému hospodaření na P vodách v ČR.Proto je nedostatečná ochrana přirozeného výtěru.My jsme lepší,vysadíme si svojí rybu a kolik budeme chtít.......že nám tak nějak neroste,nemá vybudovaný ochraný instinkt,horší rozmnožovací schopnosti... je jenom drobný nedostatek.
Blbouni v USA aj. že jdou přesně opačně,uduste se rybama
Nhraji - Profil | Čt 1.11.2007 11:19:07
Ladinek: každý týden jsem nucen absolvovat cestu z Brna do Prahy a zpět. Mohu tě ujistit, že vliv bodů byl vidět možná první tři měsíce, nyní je vše při starém. A tvrdit, že když nad tebou nevisí možnost tvrdého postihu, tak nebudeš dodržovat pravidla, no to vypovídá víc o tobě, než o systému.
Salmo1: nesouhlasit máš právo. Ale já nepsal ani o Leninovi, ani o přirozeném rozmnožování ryb. Přečti si prosím co jsem napsal. Psal jsem pouze a jen o vysazování ryb. A ta zaprášená etika je tam kde je díky čemu? I na to znáš odpověď?
načítám...
Sensas pelety Super Feed 650g
AVID CARP nová řada navijáků
Rybářské potřeby JESETER
