MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Poprvé na dírkách

19.1.2004 - Boyscout, Maty, Red Foot

Prolog: Je středa 7.1.2004 a já (boyscout) si klidně sedím v práci. Na nějaký lov na dírkách myslím asi stejně jako na Einsteinovu teorii relativity, tedy vůbec. Právě si tak řeším drobný problémek jak přesvědčit starostu jednoho nejmenovaného města blízko Uherského Hradiště (investora), že navýšení ceny díla z původně plánovaných a na ministerstvu předjednaných 120 milionů na 260 je toliko drobný posun a není důvod se skrze to nějak zbytečně rozčilovat, když tu najednou mi zvoní mobil. Netuše ničeho zlého jsem to zvednul a za 30 sekund se mi svět obrátil naruby. Na druhém konci se ozval red.foot a zprvu nenápadně sondoval, zda mám nějaký program v sobotu. Po pravdě jsem řekl, že zatím žádný program nemám, ale na ryby bych určitě zajet chtěl. Teď red.foot vycítil svoji šanci a zeptal se mě, zda bych nechtěl s ním a matym zajet v sobotu do Jestřabic na dírky. Zahrnul mě spoustou argumentů a v jeho podání se tento výlet podobal výletu na Kanárské ostrovy uprostřed léta, prostě pohodička a žádný problém :-). Nebudu to protahovat, nakonec jsem mu na to asi po 10 vteřinách přesvědčování kývnul a svoji účast závazně přislíbil. Pokusil jsem se dokonce zlákat na tuto výpravu i jednu na MRK-u obecně známou osobnost, ale zde jsem byl rychle odkázán do patřičných mezí s tím, že na podobné blbosti nemá ani čas ani chuť :-). Pak jsem si uvědomil, že o lovu na dírkách toho moc nevím, a tak sem vyrazil na lov informací. Nakonec se mi kombinací studia odborné literatury a osobních vzpomínek dosud žijících účastníků podobných lovů podařilo zorientovat a na lov se připravit. A protože jsem docela rybářský blázen, začínám se na tuto výpravu i těšit a netrpělivě vyhlížím konec pracovního týdne.

Vlastní expedice aneb jak to viděl boyscout:
Konečně je den D, sobota ráno. Zamačkávám budík a začínám se připravovat. Pohled s okna nevěští vůbec nic dobrého, sněží a sněží, cestu a chodníky pod nánosem sněhu ani nevidím :-). Obávám se nejhoršího a vůbec by mě neudivilo, kdyby to kluci odpískali. V 7.30 volám red.footovi a ten mě překvapuje tím, že už jsou s matym na cestě a za 10minut budou u mě. Myslím si něco o bláznech a bláznivých nápadech obecně, ale přece jenom se oblékám, provádím poslední kontrolu, zda mám všechno, beru tašku s výbavou a odcházím z domu. Nakládám věci do red.footova auta a vyrážíme. Cesta do Jestřabic (v 8:00 ráno) v hustém sněžení se stala jízdou hrůzy a došlo i na sněhové řetězy. Dík šoférskému umění RF (díky Petře) jsme nakonec dojeli v pořádku. Jak probíhal vlastní lov? Budu stručný, protože kluci se o tom rozepisují docela hodně. A protože Vás nechci nudit opakováním téhož (lépe než kluci bych to stejně nenapsal), zájemce o můj popis odkážu na rubriku můj lov 10.1 2004, kde jsem svůj pohled docela podrobně popsal. Nakonec ještě řeknu že to byla pro mě velice příjemná zkušenost a rozhodně jsem nebyl na dírkách naposled. Děkuji Vám kluci, že jste mě na tuto výpravu nalákali, rozhodně toho nelituju :-).

Jak to viděl Maty:
Hned jak jsem obdržel e-mail od majitelů přehrady v Jestřabicích o konání lovu na dírkách, věděl jsem, že chci jet a zkusit to. Jen jsem nevěděl, kdo bude moje oběť a podstoupí toto se mnou. Kupodivu se řešení nabídlo samo, když se mne ze srandy zeptal Red Foota, kamže vyrazíme o víkendu na ryby a jestli nezkusíme dírky. Chytl jsem se toho jak hovno košile. Petr trochu znejistěl, nevěděl, jestli do toho vlastně má chuť. Jenže já věděl, že chuť má, takže to dopadlo tak, jak mělo :-). Zkusil jsem ještě pár lidí, ale všichni si našli nějakou šikovnou výmluvu. Petr nakonec udolal ještě Boyscouta a tím byla dána naše kompletní sestava.

Přípravu jsem moc neřešil, pozeptal jsem se po známých, jaké doporučují nástrahy a sestavy. V rybářské prodejně jsem v pátek navečer zakoupil 1,5 g průběžný splávek a vyrazil domů pohledat zbývající potřebné vybavení. Nutno podotknouti, že prut nám půjčili majitelé revíru. Domácí příprava spočívala v tom, že jsem našel vhodný naviják, vzal krabici s bižuterií na feeder a plavačku, forpasovník, metr, pean a bylo sbaleno. Jako nástrahu jsem se rozhodl používat červíka a upatlal jsem těsto z taveného sýru, strouhanky a sušených patentek (vypadalo skvěle, ale vůbec nefungovalo :-)). Ráno jsem si uvařil čaj, nachystal sváču a pro sichr hodil do tašky dva suché rohlíky (což se ukázalo, jako velice prozřetelné).

Ráno jsem ometl auto (stejně to nemělo cenu, sníh valil jak z protržené peřiny) a vyrazil do garáže počkat na Red Foota. Těsně před půl osmou mi zvoní telefon a na něm bliká RED, hlavou mi probíhá „vzdal to srab, no nic pojedu na lyže, když už jsem tady“. Moje domněnka o charakterových vlastnostech Red Foota byla ovšem velice mylná. Jen mi navrhl, že vezme auto on, jelikož ho jeho drahá nepotřebuje. Takže parkuji svoje auto do garáže a očekávám jeho příjezd. Při přivítání konstatujeme, že jsme fakt blázni a vyrážíme pro Boyscouta.

Cesta je opravdu dost výživná, sněží a sněží, silnice jsou naprosto neudržované. Chvílemi se mi zdá, že jedeme po poli. Naštěstí byla naprosto správná volba řidiče. Red Foot nezklamal a v pořádku nás dovezl tam i zpět (ještě jednou díky Petře). Po příjezdu do Jestřabic zde nalézáme již několik bláznů, kteří uvažují zda jet dolů k přehradě, či nikoliv. Jelikož jsme poslední a my dolů jedeme, tak jedou všichni :-)

Po zakoupení povolenky a zapůjčení proutků, vyrážíme na led. Vybíráme místo, odhrabujeme sníh a vrtáme první dírky. Plni očekávání rychle sestavujeme udičky a co nejrychleji nahazujeme. Nejdříve zaznamenává kontakt s rybou Boyscout na marmyšku. Poté mám záběr já, ale nedaří se mi správně zaseknout. Zhruba po hodině lovu začínám přemýšlet o tom, co děláme špatně. V tom dostávám záběr na tři červíky a poprvé přitahuji rybu těsně pod led. Je to duhák odhadem okolo 30 cm. Bohužel se mi vyřízne. Ještě asi 50 minut se trápíme na tomto místě bez záběru. Poté se rozhoduji k přestěhování na moje oblíbené letní místo. Takže vše od začátku, sbalit, brodit se závějemi sněhu, odhrnout místo k lovu, vyvrtat dírky.

Stěhování se ukázalo být správnou variantou. Asi pět minut po vyvrtání mojí dírky, blízko u břehu, zdolávám prvního duháka na rohlíček. V tuto chvíli začíná koncert a během 30 minut zdolávám asi 5 rybek. Mezi tím to už boyscout nevydržel a zcela správně se přesunul na moji úroveň, a výsledky se dostavily i u něj. Začíná chytat pěkné ryby (duháky okolo 35 cm). Chvilku na to začíná chytat i Red Foot a mě je jasné, že tento výlet budeme konečně hodnotit všichni velice kladně. Naše spokojenost je přímo hmatatelná :-)

Velice zajímavé je, že rybky vědí naprosto přesně, kdy si nalévám čaj, nebo se snažím napít. Většinou to končí vylitým čajem, v lepším případě na led, v horším na kalhoty apod. Po lapnutí několika duháků přichází na řadu pár perlínků a poté záběry trochu ustávají. Po nějakém čase se opět objevují duháci a podaří se mi jich několik ukecat, to se opakuje poměrně v pravidelných intervalech. Když se již v odpoledních hodinách záběry vytratily na delší dobu, jdu vyzkoušet opuštěnou dírku na hloubce. Snažím se dopravit nástrahu až ke dnu. Toto se mi nepodařilo, odhadem ještě tak alespoň metr nade dnem přichází razantní záběr a poměrně rychle přitahuji po led rybu. Když jí spatřím tak se zaraduji - je to velký duhák. Musím říct, že pod ledem se mi zdá opravdu obrovský :-). Když se mi ho podaří vyloupnout na led, tak moje nadšení poněkud ochabuje, je sice větší, ale deklarovaný obr to rozhodně není :-). Má rovných 39 cm a stejně se stává (bohužel) naším největším úlovkem.

Nakonec jen připomenu, že jsem chytal výlučně se splávečkem 1,5g a většinou ve sloupci. Pro mě se nejlepší nástrahou stal rohlíček, ale stejně dobře fungoval vedle i tavený sýr. Začínal jsem s návazcem 0,08, ale po urvání dvou rybek. Jsem přešel plynule až na 0,14 a nezpozoroval jsem úbytek záběrů, zato zdolávání bylo pohodovější a opravdu jsem si to vychutnával. Přátelé děkuji za nádherný zážitek a budu se těšit nashledanou u vody :-)

Omlouvám se za svůj neohrabaný styl, ale ten zážitek byl pro mne tak výrazný, že i já nespisovatel jsem se rozhodl něco pro Vás namastit.

To nejlepší nakonec aneb jak to viděl Red foot:
Jestřabice. Nejlepších rybářů světa obávaný protivník. Malá údolní nádržka v srdci Moravy. Kolikrát jsem si už sliboval, že se na ten revír nevrátím, jsouc v souboji s rybou znovu poražen? Učinil jsem tak, navíc za nejhoršího myslitelného počasí! Varování slabším povahám: následující řádky se odehrávají na pozadí jednoho z nejhustších sněžení této zimy.

Na první pohled pošetilý nápad se však po boku dobrých přátel rázem může změnit v jeden z nejlepších zážitků vašeho života. Představuji Vám aktéry tohoto skvělého dramatu: ctěný pan Maty, za jehož přítele odvažuji se považovati, skvělý člověk a pan rybář, kterého jsem tajným obdivovatelem; dále legendami opředený, tajemný pan Boyscout, muž, před kterým si nemůže býti jista žádná z ryb v našich vodách a nakonec moje maličkost, red.foot. Tři muži, spojení touhou chytit si 10.ledna pod ledem rybu. Silnice, přikryté peřinami sněhu z nekonečné chumelenice. Viditelnost pár desítek metrů. Tak jsme se s osmou hodinou ranní prodírali krásnou, sněžnou kalamitou ochromenou moravskou krajinou až do Jestřabic. Zapomeňte na to vlídně vlhké, hmm..., až spíše mokré, osvěžujícím podzimním deštíkem skrápěné údolí, ve kterém se konal loňský sraz MRKu. Nás toho rána přivítalo údolí, které by se nezkušeným jedincům mohlo jeviti jako sněžné peklo. Avšak úsměv paní Šlesingerové, který nás přivítal na parkovišti u přehrady, kam jsme dorazili v koloně vozidel ostatních nedočkavých šílenců, působil v té slotě jako teplomet. Při pohledu na ni jsme se už nebáli ničeho. A navíc všechny nakazila svým optimizmem.

Zaplatili jsme povolenku, půjčili si pruty - vyjma Boyscouta, jenž byl bezchybně připraven - a šli chytat. Rozhodně jsme na ledě nebyli první, několik skupinek rybářů již trpělivě vyčkávalo na záběry u svých děr. Naše volba padla na místo, vzdálené asi 10 metrů od pravého břehu, 100 m od hráze. Úklid sněhu z místa lovu a vrtání do ledu jsme si krátili diskusí, mají-li pstruzi duhoví kolem děr rádi tmu čili raději světlo. Tyto díry byly mé první a pamatovat si je budu dlouho. Uvázání sestavy s průběžným, 1-1,5 gramovým splávkem se díky našim, dlouhým půstem nabroušeným, rybářským smyslům stalo dílem okamžiku. Maty napíchnul na háček masné červy, já hnojáčky (kteří navzdory asi třem měsícům života v naší lednici nejevili stopy únavy), Boyscout dal odvážně přednost lovu s marmyškou a dvěma hnojáčky. A právě Boyscout hlásil po asi půl hodině lovu první záběr. Byl jím však konsternován více než ryba a nedokázal jej proměniti. Ne tak Maty, který po chvíli svůj záběr zužitkoval, vychutnal si souboj s rybkou a přitáhnul bojovného pstruha až k dírce. Bohužel se mu setřepal dříve, jsme si jej stačili prohlédnouti zevrubněji. K přesunu jsme se rozhodli po další hodině bez záběru, s doprovodným komentářem jednoho z místních rádobyznalců, který nás neustále nabádal k důvěře v sežvýkaný rohlík, shánějíce se přitom po lepící pásce k opravě prutu.

Nové místo u zadního konce hráze vybral Maty. Jak prozíravá to byla volba nám dokázal vzápětí po prvním nahození, když z dírky vytáhnul pstruha 29 cm a po něm v rychlé sérii ještě alespoň tři další, ve velikostech kolem 32 cm. Více už Boyscout nevydržel, vyvrtal si díru na Matyho úrovni a začal ryby tahat taky. Já jsem je následoval jako poslední. Všichni jsme použili sestavy s průběžným splávkem, na velikosti háčku, síle návazce nebo nástraze příliš nezáleželo, pstruzi brali důvěřivě téměř jakoukoliv kombinaci. Bohužel se Boscoutovi se podařilo zlomit špičku prutu, když mu tento vyklouzl ze zmrzlé ruky, jej to však neodradilo a chytal dál s nezmírněnou intenzitou. Nejšťastnějším z nás stal se Maty ve chvíli, kdy se v přestávce mezi záběry přemístil na hlubší vodu a ze dna vytáhnul naši největší rybu, pstruha zvícího 39 centimetrů. Měl z něj oprávněnou radost, a my taky :-). S různě dlouhými v braní ryb, využívajíce k lovu střídavě všech vyvrtaných děr, jsme pak až do půl čtvrté hodiny odpolední uspokojovali své lovecké pudy a kochali se krásou okolní, velkoryse zasněžené krajiny, neboť i počasí se mezitím ustálilo na naprostém bezvětří, když předtím ustalo sněžení i jižní vítr. Kromě pstruhů ulovil Maty ještě několik perlínů, Boyscout plotic.

Zdá-li se vám, že technika lovu zde byla popsána příliš stručně, nenechte se mýlit. On totiž lov na dírkách, alespoň dle mých skromných poznatků, žádné zvláštní umění nevyžaduje. Rozhodně si netroufnu vyvozovat z jednoho lovu žádné závěry, ale ptáte-li se právě na tohle, pak konstatuji, že kombinace poměrně jednoduché sestavy s dobře zvoleným místem lovu přinese nečekaný úspěch. A pokud ryby neberou, rozhodně se vyplatí je hledat – v různých hloubkách, potažmo pak i na různých místech. A to Maty s Boyscoutem dobře umí :-).

Zpáteční cesta, zprvu obávaná, ukázala se dobře prosolenou a sjízdnou, tak jsme náš výlet završili v Bučovicích nepříliš zdařilou česnečkou v chlebu a čajem s rumem. Nezbývá proto než dodat: Hoši, děkuji!

Fotografie:
Pro zájemce o fotografie boyscout s matym připravili pár fotografiií tady a tady.

Autor: Boyscout, Maty, Red Foot

Diskuse k článku (22 reakcí)

Přečteno: 5 163x
Průměrná známka: 1.31

Související články

Kouzlo zimního rybolovu

Z technik lovu přichází v zimě do úvahy jen plavaná a položená. Používám obě v závislosti na cílové rybě a velikosti prochytávaného úseku.

Se Sergejem na dirkách

Vytahuji tajnou zbraň v podobě toastového chleba. Užmoulám pidi kuličku a šup celou sestavu do dírky. Záběr přichází téměř obratem.

Lov na dírkách - zimní chytání ryb

Mezi další možné techniky bych zařadil vertikální přívlač.

Zimní lovy

Jakákoliv živočišná nástraha, obzvláště masňáci, je v ledové vodě do pár sekund ztuhlá nebo úplně mrtvá a rybu příliš neláká.

Chytání pod ledem

Většina zimních rybářských výjezdů se odehrávala při teplotách mínus 30 a více stupňů celsia.

Co je nového - všeobecné
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybarenifox křeslo warrior xl arm chair

Za 2.231
Větší verze nejprodávanější křesílka od Fox.

akce, rybareniFOX Obal Royale 5 Rod Quiver Combo12ft se slevou až 30% !

Za 3.940
Pro registrované zákazníky za 3678 Kč ! Quiver Combo představuje flexibilní a bezpečný způsob, jak přepravovat vaše pruty a další příslušenství.

Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Doporučujeme cestovku
Rubrika Cestovky
Agency INTERBOHEMIA Agency INTERBOHEMIA

Nabízíme pronájem chat a chalup v oblíbených rybářských revírech (Lipno, Třeboň atd.) - prověřené objekty, rozsáhlý katalog, nízké ceny.