Boili kontra boili 1.

24.4.2000 - Michal kučera

Boilí – magicky tajemné, přitahující, kontroverzní, omílané a přitom stále žhavé téma. Stovky protichůdných názorů a desítky nezodpovězených otázek. Jsou proteiny opravdu tak důležité ? Na čem závisí výživná hodnota boilí ? Může přidání aminokyselin zvýšit jeho účinnost ? Na tyto ale i další otázky se vám spolu se pokusíme odpovědět v tomto článku. Nuže, myslím, že nastal čas, pustit se do seriózní debaty nad těmi kulatými nesmysly, pro než se v rybářské hantýrce vžilo pojmenování boilí.

M.K. : Zjistil jsem, že stále mnoho rybářů si plete pojmy HNV - vysoká výživná hodnota a HP - vysoký obsah proteinů. HNV boilí totiž může obsahovat i komponenty, jako jsou např. sójová a kukuřičná mouka, pšeničná krupice nebo dokonce i ptačí zob /mletá semena a zrniny/, s nižší nebo střední proteinovou hladinou. Z vědeckých výzkumů je totiž známo, že kapr je schopen z potravy zužitkovat pouze kolem 40% proteinů, zbytek zůstává nespotřebován ! HNV boilí jsou tedy především komplexně vyváženou návnadou, kde kromě proteinů dominují také uhlohydráty, tuky, vitamíny a minerály. Kaprům poskytují bohatý zdroj výživy, přestože nemají zas tak vysoký obsah bílkovin /ca. 40 – 60%/. HP boilí se naproti tomu výlučně skládá z produktů s maximální proteinovou úrovní, jako jsou kasein, kaseináty, vaječný albumin či sójový výtažek /soja isolat/, s celkovým obsahem směsi přes 80% proteinů.

Z.V. : Líbí se mi, jak spousta kaprařů i autorů různých článků žongluje se slovem protein. 20, 30, 50, 80% proteinů se stalo jakýmsi zaklínadlem, předurčujícím stoprocentní úspěchy. Nechápu, čím si proteiny zasloužily takovou výlučnost a proč se v receptech neuvádí také procentuální obsah uhlohydrátů a lipidů, přestože jsou též nedílnou součástí výživy každého živého organismu. Pro ilustraci - nejoptimálnější složení potravy člověka pro zachování jeho tělesné hmotnosti a pokrytí energetické potřeby je 55% uhlohydrátů, 30% lipidů a 15% proteinů. Vzhledem k tomu, že člověk není v přírodě z biochemického hlediska nic vyjímečného, nevěřím tomu, že tyto hodnoty se budou u kapra nějak podstatně lišit. Nejsnáze se energie získává z uhlohydrátů, nejobtížněji se zase metabolizují proteiny. Z toho vyplývá, čím více proteinů nad rámec jeho průměrné biologické a biochemické potřeby, tím více a rychleji kapra zasytíme. Nejsem hodný taťka, jehož cílem je nasytit co nejvíce kaprů za co nejmenší časovou jednotku, ale rybář, který chce rybu ulovit. Proto se řídím pravidlem - výživné boilí ano, ale lehce stravitelné - tj. obsah proteinů do 30%. Čím kratší doba trávení, tím je větší šance, že krmné cykly budou probíhat v kratších časových intervalech a my z toho budeme profitovat větší intenzitou záběrů.

M.K. : Taky jsem udělal nejlepší zkušenosti s boilím s nižším obsahem proteinů a vyváženým poměrem ostatních látek. Přesto se zdá, že při dlouhodobém zakrmování by HNV návnady mohly přinést lepší výsledky než návnady s nízkým obsahem proteinů. Kapři snad po čase rozpoznají, že jim ty výživné kuličky prospívají a přijmou je jako součást svého jídelníčku. Člověk taky časem pozná, jaká strava je pro něj prospěšná, i když je schopen za jeden večer zbaštit metrák bramborových lupínků. Zkuste se ale s nimi živit týden! Kapr, byť podstatně méně inteligentnější, po určité době instinktivně vycítí, která strava je pro něj přínosem a která nikoli. Možná i vy jste častokrát mohli pozorovat, že návnady s nízkou výživnou hodnotou /např. brambory/ po určité době používání ztrácejí účinnost a kapři na ně přestávají zabírat.

Z.V. : Souhlasím, že na delší krmný plán má výživné boilí svůj účel, aby ho kapři začali v závislosti na jeho výživné hodnotě pravidelně vyhledávat. Ale výživná hodnota čehokoliv nestojí a nepadá s proteiny a aminokyselinami. Protože dotáhneme-li tuto logickou úvahu ad absurdum, budeme vyrábět boilí se 100% obsahem proteinů. A v tom případě bych doporučil zařadit do kaprařské výbavy hodně toaletního papíru, protože takto "výživnou" stravu nemůže žádný organismus bez řídkých následků přežít.
Smysluplné a snesitelné maximum pro kapra se pohybuje okolo 40%.

M.K. : Dobře, řekli jsme si, že obzvlášť při dlouhodobých akcích může být výživná hodnota návnad důležitá. Přesto jsem naprosto a zcela přesvědčen, že kapři se při výběru potravy řídí především chutí. Pokud kaprům poskytnete návnadu, která jim obzvlášť zachutná, stane se pro ně na více či méně dlouhou dobu neodolatelnou, a to i tehdy, jestliže nebude obsahovat výrazný zdroj výživy.

    Aby nezůstalo jen u planých tvrzení, podnikl jsem několik pokusů, které by tuto myšlenku podpořily. Použil jsem na jedné pískovně vedle sebe mé osvědčené boilí se čtvrtinovým podílem mletých semen /ptačí zob/, obsahující kolem 30% proteinů a boilí složené z mléčných bílkovin s více než dvojnásobným obsahem proteinů oproti první směsi. S oběma druhy jsem nejprve osm dní vnadil /ca. 0,5kg denně/, než jsem poprvé nahodil. Již během první hodiny se mi podařilo ulovit dva pěkné kapry, oba zabrali na boilí z ptačího zobu. Celkový výsledek za dva dny lovu byl 5 ku 1, paradoxně ten jeden kapr na straně vysokoproteinové směsi byl ze všech nejmenší. Dodám jen, že teplota vody se pohybovala kolem 15 st. C /počátek května/.

    Podobný pokus jsem učinil napřesrok, tentokrát ale na Labi při teplotě vody 8 až 11 st. C /říjen/. Jen mléčnou směs jsem vyměnil za boilí z rybích mouček, které obsahovalo o 15% více proteinů než můj ptačí mix. Pro zatraktivnění jsem tuto rybí směs ještě obohatil aminokyselinovým roztokem Rod Hutchinson - Amino Blend Supreme a klasickým Fish aroma od firmy Richworth. Co do počtu ulovených ryb se obě směsi zhruba vyrovnaly, přesto na ptačí směs převážně zabírali větší kapři než na boilí z rybí moučky s o ¹/₂ vyšším obsahem proteinů, navíc posílené aminokoncentrátem. Obě směsi navíc zcela zastínily komerční boilí /výrobcem označené jako vysokoproteinové s přídavkem aminokyselin/, použité za stejných podmínek o padesát metrů opodál.

   Náhoda ? Nikoli, jsem si zcela jist, že dobře složená směs, byť s relativně nízkým obsahem proteinů /30 – 40%/, která kaprům náramně chutná, musí předčit všechny ty vyumělkované boilí i se všemi drahými atraktanty a ochucovači. Tyto, ale i další experimenty a testy, které jsem podnikl, mě usvědčují v tom, že při příjmu potravy je kapr schopen rozpoznat pouze to, jestli mu chutná, nikoli jaký má obsah proteinů.

Z.V. : Člověk - evolučně mnohem vyspělejší tvor než kapr, navíc myslící abstraktně a mající tudíž povědomí o bílkovinách, aminokyselinách a jejich významu. Přesto není schopen ani odhadnout (ač vybaven spoustou znalostí) procentuální podíl proteinů, natož druhy aminokyselin v předkládané stravě (např. v bramborovém salátu). Prostě mu to buď chutná a potom je ochoten to pozřít, nebo mu to nechutná a pak to jíst nebude. Bez ohledu na obsah proteinů a druhové zastoupení aminokyselin.

     Můj názor je, že kapr má i na průměrně úživných vodách všechny potřebné komponenty (tedy i všechny druhy aminokyselin) obsaženy v přirozené stravě v dostatečném množství. Jinak by prostě kapři hromadně vymírali všude tam, kde se nekrmí boilím v masovém měřítku. Jsem přesvědčen, že nejdůležitější faktory, které kapra přimějí k záběru jsou tyto - chuť, vůně, velikost nástrahy a návnady, způsob předložení nástrahy a možná v první řadě schopnost velké kapry lokalizovat.