Dnešní noc je velmi neklidná. Vytí vlků a ržání vyděšených koní se rozléhá tak silně, že si do uší nakonec dávám ochranné špunty proti hluku. I tak mám spaní velmi neklidné. V jednom okamžiku sebou házím tak, že nakonec spadnu z postele. Procitám na chladné zemi. Skučící vítr lomcuje s celou konstrukcí jurty. I když se mi moc nechce, jdu si zahrát na topiče. To je osoba, která je v Mongolsku velmi vážená. Dokáže totiž rozdělat oheň v několika rychlých krocích. Nakonec se ukazuje, že to rozdělávání ohně pro mě nebude tak složité. Před spaním si většinou přikládám sám. Zpravidla hodím do kamen velký kus špalku s velkými suky. Žhavé uhlíky z takového dřeva vydrží hořet dlouhou dobu. Proto přikládám jen několik tenkých štěpů, které zakrývám velkým špalkem. Fouknu do ohně a rychle zalézám do teplého spacáku. Přichází chvíle, kterou zbožňuji. Přes děrovaná dvířka kamínek se začíná na protější stěně jurty promítat plamenný tanec. Se zaujetím sleduji hru mihotavých světel, myslím na domov a než se naději, tak usínám.
Doslova před jurtou stojí menší skupina koní. Jindy se volně pasou ve stepi, ale dnešní strach z vlků je zahnal až k našim příbytkům.
Naše první cesta na ryby tak nevede přímo k řece, ale na návštěvu k nejbohatšímu pasákovi v okolí. Solární panel spolu se satelitní anténou patří dnes v Mongolsku skoro ke standardnímu vybavení jurty.
Vnitřní vybavení jurty je prosté, ale účelné. Těžko by někdo mohl hádat, že majitel má více než 5000 ks dobytka. Na zdejší poměry a vlastně i na naše, je to velmi bohatý člověk.
Pozorovat řeku z vysokých skal přináší výhody. Průzračná voda spolu s nadhledem umožňuje sledovat číhající tajmeny, ale i hejna lenoků nebo okounů.
Zatímco ukrajinští rybáři pospíchají do tůně pod skálu, zůstávám rybařit na mělčině. Po zmrzlém nánosu chodím až na špičku bahnitého poloostrova. Je to strategické místo, ze kterého mohu nahodit lehkým smáčkem až za spadlý strom, který vyčnívá z řeky.
Je to dobré místo. Přináší mi buď vázku, nebo úlovek. V tomto případě je to ale statný okoun.
Okouní boj je charakteristický stupňujícími se úniky, které jsou proloženy krátkými přestávkami. Během přestávek se snaží okoun načerpat nové síly.
Strategie okouního boje je pevně dána. Z hladiny se dokáže dostat ke dnu jediným úderem ocasu.
Pohyb chyceného okouna v hloubce nevidíme. Můžeme ho ale sledovat ve špičce prutu. Drobné zhoupnutí špičky signalizuje nerozhodné škubání ryby na místě. Prudké zachvění a zpěv prokluzující brzdy charakterizují výpad. Čím déle je okoun na udici, tím jsou jeho výpady kratší.
Jakmile si ale okoun lehne na bok, znamená to jediné. Je se svými silami u konce. V tom okamžiku ho můžeme bezpečně vylovit.
Ještě než stačím vynést okouna na břeh, už je tu Anatolij. Také on je úspěšný. Původně za mnou přišel, ať ho naučím lovit na smáčky. „A hle!“ Po několika náhozech je z něj mistr!
Smáček mu přináší úlovek, o kterém se mu ani nesnilo. Okouna, kterému do 50 cm moc nechybí. „To je Milane neuvěřitelné! Na takovou obyčejnou silikonovou rybičku, chytit tak velkého okouna?“ kroutí nevěřícně hlavou Anatolij při vylovování.
„Prosím! Vyfoť ho ještě vedle navijáku! Ať je srovnání! Myslím, že to bude světový rekord!“ dumá dál ukrajinský lovec.
V tom okamžiku slyšíme úpěnlivé volání. „Slyšíš? Dimitrij něco chytil v jámě u skály! Rychle za ním. Přibíháme právě v okamžiku, kdy se na břehu objevuje tajemná ryba. „To snad není možné! Takový mník! A ulovený na přívlač!“ raduje se Dimitrij.
Hned vynáší mníka z chladného stínu skály na sluncem ozářený a jinovatkou pokrytý trávník. Vzápětí popisuje, jak se to událo: „Představte si, že jsem nalezl napůl rozloženou rybku. Asi jí vyvrhl nějaký dravec. Byla v moc špatném stavu. Navázal jsem ji proto pletenou šňůrkou k trojháčku. Hned na první nához jsem ale uvázl. Tak škubu prutem, cukám, tahám...a najednou cítím, že přitahuji rybu!“ raduje se šťastný rybář.
„Ola! Ola! Tul! Tul!“ ozývá se nad námi. Náš řidič spolu s pasákem a topičem se přijeli podívat na skálu, pod kterou rybaříme. Zrovna nám jeden z nich ukazuje velikost ryby, která vyjela z hlubiny. A já vím dokonce, jaká je to ryba. Tul je mongolsky tajmen!
Osobní prosba:
Prosím Vás chraňte dravé ryby.
Jakýkoliv Váš skutek nebo alespoň slovo směřující k tomuto cíli pomůže dobré věci.
Honoráře za články věnuje autor ve prospěch Masarykova onkologického ústavu www.mou.cz
FishMax.cz – rybářská prodejna v UH
