NMartin M. - Profil | So 17.2.2024 13:15:55
mne to hlavne prijde cele prehnane a jako by tu probihala nejaka soutez, kdo si pripise kolik politickych uspechu, prestoze o ne nikdo nestal. Delame mnoho prasaren, ktere si umime odpustit, protoze to je pro nase blaho, protoze nas to tak bavi. Zajimalo by mne srovnani skodlivosti jednoho pasazera v letadle leticiho na dovolenou (postradatelna zalezitost), s moji skodlivosti olovem za rok. Ja jim to zakazovat nehodlam, jen mne nebavi prihlizet, kdyz mne nekdo obvinuje ze smrti zvirat a pritom ten stejny clovek lyzuje na zdevastovane hore nebo ma silne auto s velkou spotrebou, protoze mu dela radost jezdit z ostra atd. Jsme prasata, bavi nas to a je to tak spravne. Resme nejvetsi prusery pro prirodu a na svobodu a zabavu sahejme az naposledy.
Ndrvoštěp - Profil | So 17.2.2024 12:53:04
Honza7 >> To jen aby se vědělo že u vody je i jiné ptactvo. Zatím jsem neslyšel a ani neviděl zdeformované kachny, lysky a jiné.
Ndrvoštěp - Profil | So 17.2.2024 12:48:20
starecek >> A v mělké vodě se kachny nepohybují ? Že nevidím jejich mrtvolky a nebo křivé krky.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 12:45:45
starecek >> Souvisí to s poškozením mozku olovem - centrální nervový systém.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 12:44:29
drvoštěp >> Osobně bych dva živočišné druhy nesrovnával, není to tak úplně spolehlivé. V případě labuti máš pravdu sice o délce krku, ale výška hladiny v žádném rybníce, nádrži není konstantní.
Nstarecek - Profil | So 17.2.2024 12:41:27
drvoštěp >> Prosimtě, každý brok ve vodě nenajdou. Ale v mělké vodě...
Nstarecek - Profil | So 17.2.2024 12:39:55
1Mara >> Ptáci jsou citlivější na jedy. Například horníci si brali kanárky do dolů, místo signalizace. V kuchyni je otrávíš použitím teflonového nádobí. Proč je prohnutí krku příznak nevím, ale je, snad mají křeče od nervů. Otravy vrubozobých jsou hlavně dány tím, že aktivně vyhledávají kamínky do žaludku jak psal sven grit a pletou si broky s kamínkem. Opravdu stačí 1-3 broky.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 12:39:45
1Mara >> Ahoj Máro, nevím do jaké minulosti až chceš jít, pravdou ale je že běžně testy na olovo se tak moc nedělaly. Za komoušů celá řada výsledků se tajila před veřejností a tak informace co byly před rokem 1987 nemusí tak úplně spolehlivé.
V případě roku 1987 - cca 1995 moc špičkové techniky nebylo ( tedy aspoň v mém oboru ) a tak se vše dělalo manuálně - tedy s menším počtem odběrů / kdo by v té době podle mě sledoval množství olova v pernaté?
Po roce 1995 už bylo techniky relativně dost - jenom nevím zda-li požadavky na takovou analýzu byly činěny - ČR rozhodně mezi průkopníky nepatřila.
Ndrvoštěp - Profil | So 17.2.2024 12:37:53
Do jaké hloubky se potopí pro potravu kachna a do jaké labuť ? Pokud se nepletu labuť na délku krku ? Možná se pletu... To by znamenalo že rybáři chytají v hloubkách po kolena🤔???
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 12:26:58
Bacha San >> Učit by se měl člověk v každém věku, pokud ho to opravdu zajímá. Zaměř se na CNS.
Zrovna u tebe se opravdu divím, že nechápeš problém olověných trubek. Je vidět, že pracovat s google-m dokážeš, tak všechny cenné informace si tam dohledáš.
N1Mara - Profil | So 17.2.2024 12:23:48
Honza7 >> No poslouchej, já se nepřu, jen píši to, co si myslím a samo sebou se mohu mýlit, ale pamatuji labutě u nás snad na každém rybníku a na větších vodách jich hnízdilo stovky, dneska jich je jen pár, ale nikdy žádné labutě otrávený olovem nebyli, proč to píšu ? Třeba dříve myslivci střílely kachny dá se říct pravidelně, hned jak byl lov povolen, dneska se to už dávno neděje a přeci i když je kachna malá, oproti labuti, má podobné orgány jako labuť a sežere bych řekl toho víc jak ona :-)) nevím, myslím si, že to olovo co se našlo v krvi, tak najdou i u jiných ptáků a není to jen z broků, ale třeba i z vody, vezmi si co vše naše vody obsahují za škodlivé látky. jako fakt nevím, co si o tom mám myslet.
NBacha San - Profil | So 17.2.2024 12:01:37
Ještě bych dodal, že lovecké olověné broky jsou tvrzené arzenem. Kolik ptáků bylo arzenem otráveno? V labutích se žádné fyzické olovo nenašlo. Jaká je spojitost olova a prohnutí krku? Jaký je, pro srovnání, obsah olova v orgánech "zdravých" jedinců?
Ještě před pár lety byly v naší ulici olověné vodovodní trubky a na světě mnoho desítek let. Kolik lidí u nás se tím otrávilo?
Poločas olova v krvi člověka je cca 30 dnů a v kostech člověka 5-10 let a 80% olova se z těla vyloučí močí. Jak je to u labutě?
Připadá mi to jako debata o paranormálních jevech.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 11:53:59
Bacha San >> Dojde k vzniku olovnatých iontů, které vlivem vstřebáváním zasáhnou játra, ledviny a mozek.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 11:47:28
1Mara >> Opravdu se toho moc nažrat nemusí. Množství krve u ptáků je výrazně méně, tak stejně orgány jsou výrazně menší než u lidí. Jak psal kolega starecek - stačí jeden brok. Ukládání olova v peří podle mě svědčí o chronické otravě. V krvi bylo prokázáno taky a taky po této dlouhodobé záležitosti podle mě došlo k poškození jater, ledvin a mozku. Právě to s tím krkem by mohlo signalizovat otravu olovem v mozku.
V případě otravy olovem u lidí se podává antidotum EDTA, jenže u ptáků tohle s největším pravděpodobností použít nemůžeme ( všeobecně na sebe váže nejen olovo, ale většinu jiných kovů a v případě vápníku by to mělo fatální vliv v případě reprodukce ).
Nejsem, ale veterinář a tak se mohu mýlit.
V případě ptačí chřipky může jít opravdu o sezónní záležitost, kdežto v případě otravy olovem se o sezónnosti uvažovat nedá, zde je pravděpodobnost otravy 365 dní v roce.
NMartin M. - Profil | So 17.2.2024 11:43:15
boticar >> tak dezinformace.... tak mas nejaka data, kolik olova v nebezpecne velikosti se za rok proda v cr, kdyz tvrdis, ze zde je potreba tlacit na nizsi spotrebu? Ja treba nic takoveho roky nepouzivam, vsechno je ze zahranici a ve velikostech, ktere vodni ptak nesezere. Kaprari to stejne, plavackare u vody nevidim jak je rok dlouhy, vlackari nejake jig hlavicky pod 5g asi potrhaji, hacek tam bude par let vetsi hrozba nez olovo.
NBacha San - Profil | So 17.2.2024 11:28:06
1Mara >> S tou ptačí chřipkou se to nedá srovnávat...krom té možné ekonomiky.
N1Mara - Profil | So 17.2.2024 11:01:25
Honza7 >> já tomu nerozumím, ale přijde mě to jako strašná blbost. Víš kolik b těch broků muselo v tom dně být, aby se toho nažrali ? Spíše tady vidím opět něco za tím a to je protlačit zákaz olova jako takového. Stejně to vidím i u té ptačí chřipky, v jedné hale je a tam, kde jsou lepší genetické drahé kusy najednou není. A vždycky se chřipka objeví před velikonoci, aby vejce stáli opět 7kč. kus. .-)))
NBacha San - Profil | So 17.2.2024 11:01:20
Honza7 >> Milý Honzo7, v krustě olova v přírodě je cca 20 možných sloučenin. Některé jsou rozpustné ve vodě, další v kyselinách, zásadách či jiných chemikáliích. V kyselinách zhruba 10, v zásadách asi 3 a v jiných chemikáliích myslím taky tři. Ve vodě je rozpustných 15 a v chemických látkách nerozpustných je 6, to si pamatuji celkem dobře.
Moje nevinná otázka tedy zněla, co se s těmi látkami v těch žaludcích děje? Pochopil?
Nstarecek - Profil | So 17.2.2024 10:56:44
Honza7 >> No nebude první, ale záslužná věda. Uvádí se pokusy, že jeden větší brok kachně stačí na smrt. Já to ovšem nezkoušel no a nehledal vědecké zprávy. Nicméně kdysi kdesi to v údajně měřil. Dravci tak nepadají. Oni tvoří vývržky a dost broků se zbaví. Jen kondoři a supi jsou na tom hůře. Tráví i kosti.
NHonza7 - Profil | So 17.2.2024 10:54:13
1Mara >> Ahoj, proč se tomu tak neděje a nebo s takovou frekvencí může být způsobeno hned několika faktory :
- jde o jiný živočišný druh, který má jiné rozměry biologických orgánů
- může tam hrát roli více "vnímavého" zobáku, který rozpozná olovo
- labuť je výrazně větší a bílé peří je zdaleka lépe vidět, než v případě kachny, tím je rychleji dohledatelná
- zemřelou kachnu si odtáhne daleko více predátorů než labuť - atd.
Tenhle dotaz by byl spíš vhodný pro ornitology, případně veterináře. Mě osobně by to taky zajímalo, sned se to časem dozvíme.
načítám...
-36% Prut Fox Horizon X4 Spod/Marker 3,9 m/5 lb - 2 díly
Tournament wafters 3/5mm od FeederBait
Saccon Carp
