NRožnovák - Profil | St 4.3.2020 22:33:09
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 22:27:38 >> čerpám i ze statistik myslivců, ze stránek Aopk atd. navíc bobry často už není kam přesunuvat :-))
NRezeň 5,125 - Profil | St 4.3.2020 22:27:38
Rožnovák >> jj, ale lidé nechtějí hledat informace.
Lidé to chtějí mít na koho svést:-)
No vidíš, sem se poučil, já měl za to, že v Céčku je to zatím jen odchyt a následně přemístit. A ono i eliminovat.:-)
NRožnovák - Profil | St 4.3.2020 22:19:58
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 22:03:55 >> ny vyjímku je možné lovit, v C to jsou jižní čechy. Budˇ střelnou zbraní, nebo odchyt do živoodchytových pastí a po té usmrcení palnou loveckou zbraní. V roce 2017 ulovili 16 na 8 lokalitách povolení měli na 19 lokalit, jen pro příklad.
NRožnovák - Profil | St 4.3.2020 22:11:36
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 21:59:00 >>Ono si často stačí najít jen informace:-) .Upřesním pár vyder v ramci reintrodukce je subjektivní výraz, Přesně to bylo 29 kousků. Ze záchranných stanic taky něco proudí, ale to jsou opravdu jedinci a je praxe pokud to jde umisťovat do zoo a či do zahraničí. Faktem ale zůstává, že tlak rybožravých predátorů je z ůzných příčin někde opravdu velký.
NRezeň 5,125 - Profil | St 4.3.2020 22:03:55
Rožnovák >> btw- bobři se podle zonace eliminují i v jižních Čechách, zatím je to eliminace odchytem:-)
NRezeň 5,125 - Profil | St 4.3.2020 21:59:00
Rožnovák >> děkuji za hodnotný příspěvek založený na faktech a praxi.
NRezeň 5,125 - Profil | St 4.3.2020 21:58:15
Stilet >> viz kolega Rožnovák,
Jde o to, že tu zaznělo, a na veřejnosti zaznívá, že " ochranci" do volné přírody vysazují stovky, ne li tisíce vyder.
A že " ochránci" je cíleně chovají po tisících za účelem vypouštění do volné přírody, což je samozřejmě nesmysl.
NP!F - Profil | St 4.3.2020 21:47:01
Darďas >> kokotov... to je dobrý nápad, ale fest málo vlkov máme.
NRožnovák - Profil | St 4.3.2020 21:46:48
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 13:27:59 >> ahoj, k té vydře reintrodukce skutečně proběhla kde si na jesenicku, ale bylo to pár jedinců, jinak šlo o přirozené šíření se zbytkových populací a přes hranice. Rozšíření bobra u nás je vysledek reintrodukčních programů v okolních státech, okolo se reintrodukovalo asi nahusto :-), regulace bobrů možná už je v rámci plánu peče rozdělení do zon, za poslední období se jich na vyjimku slovilo tuším 45 ks. U nás na východě vlk překračuje čáru bezmála 30 let, ale nějak se mu tu nelíbí a ne a ne se šířit, na Slovensku je totiž střílí, nyní už jen do kvoty 35 jedinců ročně, díky regulaci populace nemají potřebu asi hledat toliko nový životní prostor. Vlci se přirozeně šíří z Německa a Polska kde jsou přísně chráněni a pěkně se v rozlehlých vojenských prostorech namnožili a hledají si nový životní prostoru i u nás, potravní nabídka v lesích i mo něj je tu bohatá. Pokud se v krvi nějakého jedince najde stopa očkovací látky apod. nebo genetická nesrovnalost šel bych spíš po zájmových chovech, kde cekem bez problémů můžeš na zahradě chovat lva, tak proč ne vlka, to je rest našich zákonodárců.
NStilet - Profil | St 4.3.2020 21:33:43
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 12:36:32 >> Ještě trochu odborného psaní ochránců "přírody" - jsi chtěl důkaz:
Repatriace Sev. Morava
Hlavním cílem repatriace vyder bylo vytvořit na vytipovaném území
stabilní vydří populaci. Tato populace měla sloužit jako „nášlapný kámen“ („stepping stone“) pro
propojení dvou vzájemně izolovaných metapopulací, jihočeské populace a populace zasahující na
severovýchodní Moravu z východní Evropy. Z tohoto pohledu lze repatriaci hodnotit jako
úspěšnou, protože následné studie a mapování výskytu vyder prokázaly stabilní rozmnožující se
populaci vyder v dané oblasti a také prokázaly propojení jihočeské populace s ostatními
populacemi na východě (Šusta & Rejl 2001, Poledník et al. 2007, Poledníková et al. 2007).
Otázkou zůstává, zda by k propojení populací nedošlo i bez samotné repatriace, jak to
naznačují údaje o vývoji areálu rozšíření z posledních let. Nicméně v době plánování a první fáze
repatriace bylo rozšíření vydry říční v České republice značně omezené a nepředpokládalo se tak
rychlé zlepšení situace, jež následovalo v dalších letech.
Pozitivně je třeba hodnotit komplexní řešení celé repatriace: důkladná přípravná fáze
celého projektu, sledování jedinců vypuštěných v experimentální fázi a monitoring vysazených
jedinců po skončení hlavní fáze repatriace. Repatriovaní jedinci zůstali po dobu monitoringu v
oblasti vypuštění (Hlaváč et al. 1998) a v následujících letech došlo i k přirozené reprodukci
těchto jedinců (Šusta & Toman 2001).
Rozporuplné je hodnocení úspěšnosti repatriace z genetického hlediska. Důvodem je
vypuštění jedinců od samic chovaných v zajetí s neznámým původem ze zahraničí. V době
realizace projektu však nebyla běžně používána metodika na zjišťování genetického původu
jedinců. Z genetického hlediska je možné pozitivně hodnotit podpoření propojení subpopulací,
v repatriaci však měli být použiti pouze jedinci českého původu (Hájková et al. 2007).
Před repatriací byla provedena analýza prostředí všech větších toků v oblasti z hlediska zachovalosti toku, stavu břehových porostů, průchodnosti toku pro vydru, jeho úživnosti a zatížení rybí populace cizorodými látkami. Údaje byly zaneseny do mapových podkladů a vyhodnoceny. Na základě tohoto zhodnocení byla následně zvolena oblast pro experimentální repatriaci.
Jednalo se o odchovaná nalezená mláďata či zraněné jedince z jihočeské populace (20 jedinců).
Další zvířata použitá pro repatriaci tvořily odchovy ze SOF v Pavlově.
Hodnocení repatriace z hlediska opatření vedoucích k minimalizaci vzniku konfliktu mezi
ochranou vydry a rybářskými zájmy v oblasti vysazování vyder je také rozporuplné. Přestože
projekt byl představen veřejnosti a diskutován s ČRS, došlo v oblasti do jisté míry k vytvoření
konfliktu. ČRS obviňuje vydru z decimování populací komerčních druhů ryb (pstruh a lipan) na
tocích v oblasti repatriace a jedním z argumentů je, že vyder bylo vypuštěno více než kolik se
jich v oblasti může uživit. Podle nezávislé studie byl počet vypuštěných zvířat adekvátní velikosti
oblasti, úživnosti daného prostředí a cíli projektu (Poledníková et al. 2007). !!!Bohužel není
jednoduché zjistit příčinu snížení populací lovných druhů ryb v oblasti vzhledem k dalším
faktorům, které situaci v oblasti komplikují (např. vybudování údolní nádrže Slezská Harta).
Zdá se však, že repatriace nebyla dostatečně diskutována s místními členy ČRS.
NStilet - Profil | St 4.3.2020 21:21:01
aleš vavřina >>
Jo v pohodě zápis, jen s těmi vlky bych se nebál, jsou chytřejší než my a proto nás nežerou - zblbli by. Ti odchovávání mlaďoši budou problém jen krátce, nemají sociální výcvik smečky a stanou se pouze obětmi.
NStilet - Profil | St 4.3.2020 21:17:29
Řízek 5,125 >> Rezeň 5,125 - 4.3.2020 11:52:00 >>
Na tvé otázky odpovím přesně. Například 16 let 3 chovné páry vyder, každý rok po 8-10 mladých vydrách vypuštěných do volné přírody. Všechny se stejným genomem. A kdo že? Například SOP PAVLOV. A není jediná. Dost vyder prodávali i Němcům a tak se tento byznys plán pořádně rozjel i u ostatních tzv. záchranných stanic. Němci ale rychle couvli a byznys plán pokračoval. Jak? Na podzim přišla dotace na "zachráněné" vydry a poté byly rozvezeny po republice.
Dám sem pár vět z "Programu péče o vydru", jinak celý program si přečíst doporučuji.
Jestli už nikde není, klidně pošlu...
Takže malý výtah:
Přetrvávajíci chov Vydry v Pavlově –
V současné době není potřeba v ČR vydry odchovávat pro účely repatriace tak jako
v minulosti. Odchovaní a handicapovaní jedinci, které není možné vrátit zpět do přírody, však
mohou být díky mezinárodní spolupráci v rámci EEP pro vydru říční (European Endangered
Species Programme) umístěni v různých evropských ZOO a přispět tak k oživení genetické
základny tohoto druhu v péči člověka. Například AOPK ČR SOF Pavlov (přesto, že není členem
EAZA – European Association of Zoos and Aquaria) již v minulých letech umisťovala vydry do
chovných zařízení v Německu, Rakousku, Dánsku a je aktivním členem EEP pro vydru říční.
Vzhledem k mezinárodní spolupráci je vhodné zachovat zařízení, které je v případě potřeby
schopno zvládnout záchranný chov tohoto druhu v podmínkách ČR.
Odchov mláďat a handicapovaných jedinců pocházejících z volné přírody v podmínkách,
které zaručí jejich úspěšný návrat do přirozeného prostředí. Pro rehabilitaci a chov je nezbytné
zařízení s velkými přírodními výběhy, umožňujícími učení mláďat (plavání, potápění, lov, využití přírodních úkrytů apod.). V současné době je jediným takto vybaveným zařízením SOF Pavlov při AOPK ČR. Vzhledem k současnému stavu populace je třeba zachovat minimálně jedno takto vybavené zařízení, které je v případě potřeby schopno zvládnout odchov mláďat a
handicapovaných jedinců tohoto druhu v podmínkách ČR.!!!
NPanTloušť - Profil | St 4.3.2020 20:20:09
To sice ano, ale pořád je třeba ty stavy kontrolovat a případně regulovat. Ne chránit jeden druh na úkor všeho ostatního jako to AOPK momentálně rádo dělá. Mohu doporučit např. tento dokument o řádění vyder na Broumovsku:
https://www.youtube.com/watch?v=J-EiUsB3fU0
Vřele doporučuji se podívat také na oba dokumenty o problémech s vlky.
NKlobasa1 - Profil | St 4.3.2020 19:04:05
otoš >> Kam drvoštěp nevleze slunce nesvítí:-)
Notoš - Profil | St 4.3.2020 19:01:34
...člověk je největší zlo!!...Dokáže zlikvidovat vše...
NKreja - Profil | St 4.3.2020 18:03:11
taky bobr tu patří... a tam kde hnízdili ptáci ukrývalo se srnčí a zajíci tak je holina ... a to je skutečně přínos pro krajinu Ale jak říká staré přísloví všeho moc škodí.
Ntomvec - Profil | St 4.3.2020 17:05:59
Honza Veber >> Tak vidí, že má s sebou pruty, ne?
Nalžběta - Profil | St 4.3.2020 16:33:44
Pedro1 >> jj... ale zrovna evropská populace moc neroste, tady by to bejt nemuselo :-).
načítám...
