Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků
Diskuse k bleskovce Želva nádherná: Chovatelský hit i postrach českých řek a rybníků
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám...
17x v oblíbených a 5x v ignorovaných.
sven - Profil | So 29.6.2019 12:19:57
marasOV >> Ano jedná se o želvu bahenní. Ovšem o původnosti veškeré populace, nalézající se na našem území, lze s úspěchem pochybovat...
Všechny zde žijíci, pocházejí buď přímo nebo jsou potomky želv z dovozu z Bulharska, Maďarska, Rumunska aj...
Všechny zde žijíci, pocházejí buď přímo nebo jsou potomky želv z dovozu z Bulharska, Maďarska, Rumunska aj...
stormandnature - Profil | So 29.6.2019 11:03:56
Goonch >> nelze než souhlasit od prvního, do posledního písmena. A děkuji o doplňující info o odchovu T. graeca. Přecejen je to už nějakej ten pátek, co jsem to četl.
marasOV - Profil | So 29.6.2019 9:54:32
Goonch - Profil | St 20.3.2019 1:31:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Hezké ráno všem, panika je zbytečná a pouze mediálně zveličovaná - žádná invaze se nekoná. Údaj z wikipedie o údajném prokázaném rozmnožení končí v mlze (stačí se po tom trošku zapídit). Žádné pravdivé a ověřené údaje o rozmnožení T.s.e. ani jiných poddruhů či kříženců v ČR neexistují a rekrutují se z řad říkala Růžena z prasečáku. Po zákazu dovozu T.s.e. ji nahradily T.s.s. (aktuálně i p.concinna, p.rubriventris a nelsoni, opět se vozí po nějaké pauze graptemysky). Ty se nyní objevují namísto elegansek, ale jejich přežití v našich podmínkách jsou složitější. Původně sledované skupiny (spíše kusy) T.s.e. se postupně tenčí, každoročně zimu řada jedinců nepřežije (obecně mají větší šanci holky než kluci).
Uvažovat o větším počtu různě velkých kusů na jedné lokalitě jako o důkazu rozmnožení je nesmysl. Tato místa mají vždy stejný jmenovatel - lokalita hojně navštěvovaná výletníky, zpravidla okolí velkých měst, atp. Lidé uvažují stylem, hele týhle želvě se tu daří, naší Amálce se tady bude taky líbit...jeb tam s želvou.
Pokud se pozastavujete nad tím, že by někdo vyhodil na jedno místo více želv, doporučuji třeba jen tenhle odkaz. Jedná se přitom o suchozemky, které cestovali jaksi bez papírů:
https://nasregion.cz/praha/v-praze-pobihalo-260-chranenych-zelv-kde-se-vzaly-neni-jasne
Je naprostá pravda, že zatímco vodní želvy se u nás spontánně nemnoží a to ani vlivem veder jaká panovala třeba vloni, suchozemkách rodu Testudo to jde. Za rok 2018 se to povedlo na řadě míst v ČR. Jinak shora uvedený příklad odchovu suchozemky, co se vylíhla tuším paní Fouskové (článek vyšel také v AT) byla Testudo graeca. Mládě nebylo jedno, nakonec byla tuším tři a pomohlo jim to, že samice situovala snůšku do spár mezi betonové panely, které pomáhaly udržovat a zvyšovat teplotu. Naproti tomu T.s.e. se za celých 50 let dovozů dařilo množit ojediněle na rozdíl od desítek jiných druhů, jejichž chov i odchov je v ČR dobře zvládnutý. Mláďata, která se vylíhla v Zoo Troja od samice, které vykladla oplozená vejce (a která sama o sobě opět nejsou důkazem, že došlo k napáření v přírodě - samice přinesena údajně nalezena) se opět musela vylíhnout v inkubátoru, byť při konstantních 25C. Vše v důsledku samečci (příliš nízká teplota na samice nebo obojí pohlaví). Je skutečností, že i kdyby se u nás tato želva v příznivých letech měla šanci rozmnožit a vejce unikla veškerým predátorům (lišky, mývalové, minkové, kuny, ježci, prasata atp. - doporučuji prostudovat knihu pana Šebely, který studuje vysazenou populaci rumunských želv bahenních u Novomlýnských nádrží - lokalita Betlém - co dělá za psí kusy, aby se tam vůbec něco vylíhlo + sběr novorozeňat), je nanejvýš pravděpodobné, že by byla F1 samčího pohlaví.
Závěrem mi přijde smutná jedna věc - nad týranými psy a kočkami se srdce člověka ustrne. Pes uvázaný v lese, koťata v kontejneru atd. Klasika. Želva vyhozená ven je to samé. Zvíře vystavené svému osudu na pospas, bez ohledu na to, zda je prostředí, kde skončila vhodné či nikoliv. Zamyslete se někteří z vás prosím nad tím, že ta želva se o to neprosila. Zároveň nezveličujme její dopad na krajinu. Je tu stejně invazivní jako amur, kapr, tolstolobik, marény, siveni, duháci, nebo muflon, daněk, bažant, jeleni a řada dalších. Proti nim ani desítky kusů v krajině nemůžou působit extra škodu. Zmíněný dopad na obojživelníky nebo ichtyofaunu je těžce neměřitelný s dopadem, jaký způsobuje obojživelníkům zarybnění kaprem a už vůbec, co s vodou udělá strejda, který tam vyleje z traktoru nějaké svinstvo, splach z pole, nefunkční čistička atd. Želvy veškerých druhů jsou studenokrevná zvířata, nežerou a nemohou žrát více, než jim metabolismus dovolí. Neplýtvají. Zdravou rybu mají problém ulovit i ve větším jezírku stejně jako v akvateráriu, které není poddimenzované. V akváriu mi běžně přežívaly s eleganskami plotice i perlíni řadu týdnů. Ostatně o tom se hodně napsalo (články v Akvariu Teráriu atp.). Bod 2 - údajná konkurence naší želvě bahenní. To v dnešní době napíše jen naprostý laik. Aktuálně jsou v ČR dvě populace želv E.orbicularis, obě cizího původu. Míním sledované populace, které byly vysazeny záměrně a které jsou sledovány a chráněny, byť se nejedná o původní želvy (Maďarsko, Rumunsko). Původní populace v okolí Vidnavy a Lednice, která jsou literárně diskutovaná jako místa, kde by mohly být kryptické populace našich bahenek se bohužel nepotvrdila. I kdyby se tak stalo, ohrožuje je genofond zavlečených želv bahenních z Itálie, Řecka, Chorvatska, Rumunska, Ukrajiny atd. Tyhle želvy jsou pro naše bahenky totéž co nenáviděné a zatracované želvy nádherné. Možná i hůř, protože nejde o citované potravní konkurenty a možný zdroj nějakých nákaz, ale o genetické znečištění. Z monitoringu je zřejmé, že zatímco počet želv nádherných klesá, počet želv bahenních je na vzestupu. Jakých, ponechám na čtenáři. Každopádně je krátkozraké tvrdit, že želva nádherná je prevít, co vyžere rybník, vytlačí naší chudinku želvu bahenní (seriozní zdroje neuvažují o žádné současné populaci emys orbicularis původního genofondu v ČR). Pochopit lze námitky z jižních států, kde se toto zvíře množí a kde žije více druhů želv, jimž může konkurovat. U nás je tohle zbytečné a hon na čarodějnice, který vzešel z lokalit v Itálii, Řecku atd., bych do našich končil nepřenášel. Osobně znám stovky lidí, kteří je chovali (dost z nich je ani nedochovali do dospělosti), ale vím o jednom jediném, který je dokázal rozmnožit...
Budete-li se o toto téma zajímat hlouběji, pochopíte, že to s želvou nádhernou rozhodně není tak, jak se uvádí. Pokud se vám ji podaří chytit, chovejte se k ní jako k živému zvířeti, které nemůže za to, že s ní někdo praštil do nejbližší kaluže a které u nás media udělala negativní reklamu, aniž se dá o něco kloudného opřít. Zpět ji nepouštějte ne proto, že z vodní nádrže za pár let udělá poušť jak píšou chytrolíni, co neviděli želvu ani z letadla, ale proto, že venku zdaleka nemá to, co ji můžeme nabídnout při chovu v péči člověka a kde ji (alespoň ti zodpovědní), dáme lepší podmínky. Mimochodem - dříve platilo, že každý správný zelinář měl suchozemskou želvu. Neměl by mít každý správný rybář svoji vodní želvu?:-D
Uvažovat o větším počtu různě velkých kusů na jedné lokalitě jako o důkazu rozmnožení je nesmysl. Tato místa mají vždy stejný jmenovatel - lokalita hojně navštěvovaná výletníky, zpravidla okolí velkých měst, atp. Lidé uvažují stylem, hele týhle želvě se tu daří, naší Amálce se tady bude taky líbit...jeb tam s želvou.
Pokud se pozastavujete nad tím, že by někdo vyhodil na jedno místo více želv, doporučuji třeba jen tenhle odkaz. Jedná se přitom o suchozemky, které cestovali jaksi bez papírů:
https://nasregion.cz/praha/v-praze-pobihalo-260-chranenych-zelv-kde-se-vzaly-neni-jasne
Je naprostá pravda, že zatímco vodní želvy se u nás spontánně nemnoží a to ani vlivem veder jaká panovala třeba vloni, suchozemkách rodu Testudo to jde. Za rok 2018 se to povedlo na řadě míst v ČR. Jinak shora uvedený příklad odchovu suchozemky, co se vylíhla tuším paní Fouskové (článek vyšel také v AT) byla Testudo graeca. Mládě nebylo jedno, nakonec byla tuším tři a pomohlo jim to, že samice situovala snůšku do spár mezi betonové panely, které pomáhaly udržovat a zvyšovat teplotu. Naproti tomu T.s.e. se za celých 50 let dovozů dařilo množit ojediněle na rozdíl od desítek jiných druhů, jejichž chov i odchov je v ČR dobře zvládnutý. Mláďata, která se vylíhla v Zoo Troja od samice, které vykladla oplozená vejce (a která sama o sobě opět nejsou důkazem, že došlo k napáření v přírodě - samice přinesena údajně nalezena) se opět musela vylíhnout v inkubátoru, byť při konstantních 25C. Vše v důsledku samečci (příliš nízká teplota na samice nebo obojí pohlaví). Je skutečností, že i kdyby se u nás tato želva v příznivých letech měla šanci rozmnožit a vejce unikla veškerým predátorům (lišky, mývalové, minkové, kuny, ježci, prasata atp. - doporučuji prostudovat knihu pana Šebely, který studuje vysazenou populaci rumunských želv bahenních u Novomlýnských nádrží - lokalita Betlém - co dělá za psí kusy, aby se tam vůbec něco vylíhlo + sběr novorozeňat), je nanejvýš pravděpodobné, že by byla F1 samčího pohlaví.
Závěrem mi přijde smutná jedna věc - nad týranými psy a kočkami se srdce člověka ustrne. Pes uvázaný v lese, koťata v kontejneru atd. Klasika. Želva vyhozená ven je to samé. Zvíře vystavené svému osudu na pospas, bez ohledu na to, zda je prostředí, kde skončila vhodné či nikoliv. Zamyslete se někteří z vás prosím nad tím, že ta želva se o to neprosila. Zároveň nezveličujme její dopad na krajinu. Je tu stejně invazivní jako amur, kapr, tolstolobik, marény, siveni, duháci, nebo muflon, daněk, bažant, jeleni a řada dalších. Proti nim ani desítky kusů v krajině nemůžou působit extra škodu. Zmíněný dopad na obojživelníky nebo ichtyofaunu je těžce neměřitelný s dopadem, jaký způsobuje obojživelníkům zarybnění kaprem a už vůbec, co s vodou udělá strejda, který tam vyleje z traktoru nějaké svinstvo, splach z pole, nefunkční čistička atd. Želvy veškerých druhů jsou studenokrevná zvířata, nežerou a nemohou žrát více, než jim metabolismus dovolí. Neplýtvají. Zdravou rybu mají problém ulovit i ve větším jezírku stejně jako v akvateráriu, které není poddimenzované. V akváriu mi běžně přežívaly s eleganskami plotice i perlíni řadu týdnů. Ostatně o tom se hodně napsalo (články v Akvariu Teráriu atp.). Bod 2 - údajná konkurence naší želvě bahenní. To v dnešní době napíše jen naprostý laik. Aktuálně jsou v ČR dvě populace želv E.orbicularis, obě cizího původu. Míním sledované populace, které byly vysazeny záměrně a které jsou sledovány a chráněny, byť se nejedná o původní želvy (Maďarsko, Rumunsko). Původní populace v okolí Vidnavy a Lednice, která jsou literárně diskutovaná jako místa, kde by mohly být kryptické populace našich bahenek se bohužel nepotvrdila. I kdyby se tak stalo, ohrožuje je genofond zavlečených želv bahenních z Itálie, Řecka, Chorvatska, Rumunska, Ukrajiny atd. Tyhle želvy jsou pro naše bahenky totéž co nenáviděné a zatracované želvy nádherné. Možná i hůř, protože nejde o citované potravní konkurenty a možný zdroj nějakých nákaz, ale o genetické znečištění. Z monitoringu je zřejmé, že zatímco počet želv nádherných klesá, počet želv bahenních je na vzestupu. Jakých, ponechám na čtenáři. Každopádně je krátkozraké tvrdit, že želva nádherná je prevít, co vyžere rybník, vytlačí naší chudinku želvu bahenní (seriozní zdroje neuvažují o žádné současné populaci emys orbicularis původního genofondu v ČR). Pochopit lze námitky z jižních států, kde se toto zvíře množí a kde žije více druhů želv, jimž může konkurovat. U nás je tohle zbytečné a hon na čarodějnice, který vzešel z lokalit v Itálii, Řecku atd., bych do našich končil nepřenášel. Osobně znám stovky lidí, kteří je chovali (dost z nich je ani nedochovali do dospělosti), ale vím o jednom jediném, který je dokázal rozmnožit...
Budete-li se o toto téma zajímat hlouběji, pochopíte, že to s želvou nádhernou rozhodně není tak, jak se uvádí. Pokud se vám ji podaří chytit, chovejte se k ní jako k živému zvířeti, které nemůže za to, že s ní někdo praštil do nejbližší kaluže a které u nás media udělala negativní reklamu, aniž se dá o něco kloudného opřít. Zpět ji nepouštějte ne proto, že z vodní nádrže za pár let udělá poušť jak píšou chytrolíni, co neviděli želvu ani z letadla, ale proto, že venku zdaleka nemá to, co ji můžeme nabídnout při chovu v péči člověka a kde ji (alespoň ti zodpovědní), dáme lepší podmínky. Mimochodem - dříve platilo, že každý správný zelinář měl suchozemskou želvu. Neměl by mít každý správný rybář svoji vodní želvu?:-D
stormandnature - Profil | So 23.2.2019 11:07:21 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Do teraristiky dělám dlouho, rukama (resp. terárkama) mi přišlo celkem dost zvířat. Bohužel želvy nejsou tak úplně v hledáčku mého zájmu. Ale jelikož jsem kluk zvídavej a rád se dozvím nový věci, něco málo jsem nagooglil. A hlavně mě sere, když něco nevím.
Takže. První, co při zadání Želva nádherná vyjede, je Wikipedie. Je tam zmíňeno ojedinělé rozmnožení v našich končinách, dokonce i s odkazem. Bohužel, odkazovaná stránka se tomuto věnuje jen okrajově, bez udání zdroje či přímého pozorování.
Našel jsem i, zde již zmíněnou, bakalářku. Budu ji tedy brát jako směrodatnou, vzhledem k uvedení zdrojů, z nichž autor čerpal. Bohužel, práce je z roku 2010, tudíž spousta věcí již může být překonána, zejména vzhledem k panujícímu počasí (zvyšující se teplota) v posledních letech.
Přeskočím části o původu želv, počátku chovu v Evropě a následných nálezech v její přírodě.
Podstatná informace je, že doložené kladení vajec je známo cca ve čtyřech případech, resp. lokalitách. Potvrzená inkubace s následným vylíhnutím malých =O. Pouze v jednom případě, kdy byla nalezená vejce donesena do ZOO Praha a následně inkubována, došlo k vylíhnutí mladých želv. Inkubační teplota byla 25,5° po dobu 95 dní.
Nutno podotknout, a i autor to v práci uvádí, že při nižších teplotách se líhnou převážně samci. Už jen stálá teplota kolem 25°, po dobu 95 dní je v našich podmínkách , vzhledem k počasí nedosažitelná. A pokud by bylo dlouhodobě této spodní hranice dosaženo, budou se líhnout ve většině samci.
Při teplotě kolem 29° je pohalví zastoupeno cca rovnoměrně, při teplotách vyšších se líhnou samice.
Autor dále zmiňuje, že želvy chované u nás, pocházejí ve většině případů z faremních odchovů, což je pravda. Tipnul bych to tak na 95%. V těchto chovech se vejce inkubují na vyšší teplotu, z důvodu zkrácení inkubační doby a dřívějšího zisku. Líhnou se tudíž převážně samice. Samců je pomálu. A z mých zkušeností, ať již z kroužku nebo od známých, co tyto želvy mají, většina chovaných želv jsou opravdu samice.
Zkrácení inkubační doby, inkubací vajec plazů při horní hranici inkubační teploty, se provádí běžně i v tuzemských chovech.
Pak nastává přetlak jednoho pohlaví a když chci něco dopárovat, dá to celkem fušku a hromadu hledání.
Dále zde autor na jedné lokalitě zmiňuje nález krunýře juvenilního exempláře. Ovšem doložení původu je nemožné.
Takže zatím z ověřených zdrojů rozmnožení v přírodě dokázané není a v dohledné době asi ani nebude.
Další otázkou je, pokud by k rozmnožení došlo, co by s populací udělal inbreeding ( příbuzenské křížení).
Co se týče Dědková pozorování mladých želv, nebylo by na škodu podat podnět k orgánu životního prostředí, či jiného kompetentního nebo na nějakou univerzitu, k zahájení pozorování a výzkumu. Možná by tím pár lidem pomohl ke krásné bakalářské práci.
Takže. První, co při zadání Želva nádherná vyjede, je Wikipedie. Je tam zmíňeno ojedinělé rozmnožení v našich končinách, dokonce i s odkazem. Bohužel, odkazovaná stránka se tomuto věnuje jen okrajově, bez udání zdroje či přímého pozorování.
Našel jsem i, zde již zmíněnou, bakalářku. Budu ji tedy brát jako směrodatnou, vzhledem k uvedení zdrojů, z nichž autor čerpal. Bohužel, práce je z roku 2010, tudíž spousta věcí již může být překonána, zejména vzhledem k panujícímu počasí (zvyšující se teplota) v posledních letech.
Přeskočím části o původu želv, počátku chovu v Evropě a následných nálezech v její přírodě.
Podstatná informace je, že doložené kladení vajec je známo cca ve čtyřech případech, resp. lokalitách. Potvrzená inkubace s následným vylíhnutím malých =O. Pouze v jednom případě, kdy byla nalezená vejce donesena do ZOO Praha a následně inkubována, došlo k vylíhnutí mladých želv. Inkubační teplota byla 25,5° po dobu 95 dní.
Nutno podotknout, a i autor to v práci uvádí, že při nižších teplotách se líhnou převážně samci. Už jen stálá teplota kolem 25°, po dobu 95 dní je v našich podmínkách , vzhledem k počasí nedosažitelná. A pokud by bylo dlouhodobě této spodní hranice dosaženo, budou se líhnout ve většině samci.
Při teplotě kolem 29° je pohalví zastoupeno cca rovnoměrně, při teplotách vyšších se líhnou samice.
Autor dále zmiňuje, že želvy chované u nás, pocházejí ve většině případů z faremních odchovů, což je pravda. Tipnul bych to tak na 95%. V těchto chovech se vejce inkubují na vyšší teplotu, z důvodu zkrácení inkubační doby a dřívějšího zisku. Líhnou se tudíž převážně samice. Samců je pomálu. A z mých zkušeností, ať již z kroužku nebo od známých, co tyto želvy mají, většina chovaných želv jsou opravdu samice.
Zkrácení inkubační doby, inkubací vajec plazů při horní hranici inkubační teploty, se provádí běžně i v tuzemských chovech.
Pak nastává přetlak jednoho pohlaví a když chci něco dopárovat, dá to celkem fušku a hromadu hledání.
Dále zde autor na jedné lokalitě zmiňuje nález krunýře juvenilního exempláře. Ovšem doložení původu je nemožné.
Takže zatím z ověřených zdrojů rozmnožení v přírodě dokázané není a v dohledné době asi ani nebude.
Další otázkou je, pokud by k rozmnožení došlo, co by s populací udělal inbreeding ( příbuzenské křížení).
Co se týče Dědková pozorování mladých želv, nebylo by na škodu podat podnět k orgánu životního prostředí, či jiného kompetentního nebo na nějakou univerzitu, k zahájení pozorování a výzkumu. Možná by tím pár lidem pomohl ke krásné bakalářské práci.
TomVl - Profil | So 23.2.2019 5:14:43
Dědek >> trochu mne děsí, že jsi viděl ve volné přírodě želvy menší jak 10cm....to by bylo fakt divný
Dědek - Profil | So 23.2.2019 0:23:00
Lasskoun >> Já vám říkám, že se za víc než třicet let přizpůsobily a našly si cestu, jak se u nás množit. Nikdo mi nevěří, ale na má slova dojde. Ostatně jako vždy :-)))
Už jsem to psal. Viděl jsem za tři roky chození do té zátoky, navyšující se počet želv, mnohé byly menší, než 10 cm, některé do dvaceti cm a další velké, až do 40 cm. Kde by se ty malé tak narychlo a ve větším poštu vzaly? Lidi se zbavují velkých želv, ne těch malých.
Ale je to samozřejmě jen můj postřeh, na základě tří let pozorování.
Netrvám si na tom, že se množí, ale nemám jiné vysvětlení pro to, co jsem psal.
O chovu želv a problémů s tím spojených, vím úplně prd. Jisté je ale to, že si život vždycky cestu najde a to přesto, že si člověk myslí že ne.
Příroda nám to přece už mnohokrát dokázala.
Už jsem to psal. Viděl jsem za tři roky chození do té zátoky, navyšující se počet želv, mnohé byly menší, než 10 cm, některé do dvaceti cm a další velké, až do 40 cm. Kde by se ty malé tak narychlo a ve větším poštu vzaly? Lidi se zbavují velkých želv, ne těch malých.
Ale je to samozřejmě jen můj postřeh, na základě tří let pozorování.
Netrvám si na tom, že se množí, ale nemám jiné vysvětlení pro to, co jsem psal.
O chovu želv a problémů s tím spojených, vím úplně prd. Jisté je ale to, že si život vždycky cestu najde a to přesto, že si člověk myslí že ne.
Příroda nám to přece už mnohokrát dokázala.
Lasskoun - Profil | Pá 22.2.2019 23:05:31
TomVl >> ... jenže teploty v posledních letech neustále stoupají ... tudíž, kdo ví, co bude za pár let ... možná, že se pak zas až tak nebudou muset moc přizpůsobovat ...
Lasskoun - Profil | Pá 22.2.2019 23:01:08
Přemet:-) >> ... hezká úvaha ... ale jak ukazuje historie, tak příroda (jak jde o průser) si většinou vždy cestu najde ... ".-)) ...
TomVl - Profil | Pá 22.2.2019 19:08:07
koca65 >> no podle mne jsou jich v přírodě stovky néli tisíce....pokud by se přizpůsobili, což za jednu generaci nepředpokládám byl by to průšvih, ale pokud by se našlo místo s teplu vodou a obecně vyšší teplotou , kolektory, stoky a pod.....můžeme se možná za čas divit jako to bylo u potkanů, ale jak říkám moc tomu nevěřím, vím co dá práci je odchovat....v bytě ...myslím si, že by ta populace výrazně nenarůstala, protože většina by se nevylíhla i po přizpůsobení klimatu
stormandnature - Profil | Pá 22.2.2019 18:12:42
Přemet:-) >> ono je to hodně zjednudešený. Plazi nejsou blbý. Kladou vejce tak, aby bylo zastoupený oboje pohlaví. Takže většina vajec je vykladená v určitý hloubce, kde je teplota a vlhkost stabilní skoro po celou dobu inkubace, pak to samice přihrne a o kousek výš prdne pár zbylých vajec. Nedělají to tak samozřejmě všichni. Někteří hadí (krajty) se o vejce i starají. Obtočí je a záškuby svalů dokáží teplotu zvýšit i o několik stupňů a skvělé ji regulovat.
Přemet:-) - Profil | Pá 22.2.2019 17:56:32
Teoretická otázka... Jestli si dobře pamatuju, tak pohlaví u želvy nádherné je odvislé od inkubační teploty... Dejme tedy tomu, že želvy jsou schopné rozmnožování v našich podmínkách. Vajíčka by měla tedy mít stejné teplotní podmínky. Takže by se z nich měla vylíhnout mláďata jednoho pohlaví, řekněme samčího. Předpokládám, že teploty u nás jsou nižší než v její domovině, takže by se tedy stále dokola měla rodit mláďata jednoho pohlaví. Není tedy jen otázkou času, než vymřou původní rozmnožující se páry a nezůstnou jen jedinci jednoho pohlaví. Takže třeba žádná katstrofa nehrozí...
Vím, že to není tak jednoduché, jak jsem to napsal, ale dejme tomu... :-)
Vím, že to není tak jednoduché, jak jsem to napsal, ale dejme tomu... :-)
koca65 - Profil | Pá 22.2.2019 14:00:10
TomVl >> teď jsem narazil na bakalářku na téma Želva nádherná ( https://is.muni.cz/th/kd5ub/BAKALARSKA_PRACE_-_plna_verze.pdf ) kde se píše o prvních doložených únicích v 50 letech a první doložený zimování už v roce 1993. Takže masox. Dokonce se našla snůška, ale vyrabovaná, takže vylíhnutí nepotvrzené.
TomVl - Profil | Pá 22.2.2019 13:12:15
koca65 >> Jasně....ale byl by to průšvih, kdyby se fakt aklimatizovali, protože žijí stejně dlouho jako člověk a jsou schopni poměrně rychlého kladení vajec....🤕😉😉
koca65 - Profil | Pá 22.2.2019 6:45:21
TomVl >> Tome, není sporu 😉 jen jsem tím chtěl říci, že fakt k rozmnožení nepotřebují extra podmínky, takže si dovedu predstavit, že to na Moravě dávají na pohodu, jen je prozatím obtížné ono rozmnožování potvrdit. A když k tomu přidáme Dědkovo kachní nevolnictví, je to rázem jasné 😂😂😂😂
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
6:07Co Labe 8 441024? 5
5:19Pruty Hearty Rise 286
SoProč jsou rybářské závody IBCC kruté a poněkud nespravedlivé? (Video) 9
SoKorda Developments a vše co k této značce patří 869
SoMinimum voltů na trakční baterií 21
SoHodnocení obchodů a obchodníků 3
SoPivo- craft beer 495
SoZápisník - Pavol60 1
SoKolik tekutin s sebou na výpravy? 19
SoSplávek proti vázkám / lov z lodi / kaprařina 3
SoZápisník - Bušák 202
SoZápisník - mreichel 18
SoČlun boat007 vs. Raptor 286
PáPodběrák na plavanou 55
Pá🦟 Začínáme s vázáním mušek #5 🤩 Dubbing 😱 (Video) 5
Co je nového - všeobecné
PoBleskovka: Mladý rybář boří sociální sítě svými videi. Děti odhazují mobily a jdou do přírody
. . . Bleskovka: Chlumečtí rybáři získali poprvé povolení k odstřelu chráněného bobra, ulovit se ho ale zatím nepovedlo
. . . Bleskovka: Světové šampionáty v muškaření na jihočeských vodách - hájení revírů a pozvánka
. . . Video: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . Článek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . Článek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . Miničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . Recenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . Miničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
5.5.Holýšov - Trný
5.5.Přeloučský kapr
11.5.Rybářské závody "Bystré 2024"
11.5.72.Jarní závody jednotlivců...
11.5.Jarní rybářské závody v...
11.5.Veřejné rybářské závody Žerotice
11.5.Rybářské závody ve Třech...
11.5.Veřejné rybářské závody
11.5.MO Protivín 8. ročník rybářských...
11.5.ZRUŠENO- Jarní rybářské závody v...
Doporučujeme e-shop
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
Rybářské potřeby pro všechny, kteří propadli kouzlu rybařiny. Díky unikátnímu věrnostnímu systému nakupujete neustále se...
